zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Čeští manažeři kvůli krizi 'zelenají'

24.11.2008
Obecné
Čeští manažeři kvůli krizi  zelenají

- Firmy hledají, kde ušetřit náklady

- To nahrává stavbě úsporných ekologických domů, ukazuje výzkum

- První už vznikají

Ekonomická krize jako by české firmy učila lepšímu vztahu k životnímu prostředí. Ještě před třemi lety chtělo do energeticky úsporných budov investovat jenom jedenáct procent manažerů místních firem, nyní si je ochotno za ekologičtější kanceláře připlatit až sedmasedmdesát procent z nich.

Plyne to z průzkumu poradenské společnosti Cushman & Wakefield. Výzkum dokládá, že šéfové firem hledají nové způsoby, jak snižovat náklady. A díky ekologicky navrženým budovám mohou o desítky procent srazit výdaje na vytápění, klimatizaci či osvětlení budov.

V Česku zatím žádná plně ekologická administrativní budova nestojí, jde ostatně o poměrně nový fenomén, který je zatím vzácný i jinde v Evropě. Ve Vídni třeba roste dům Energy Base, který bude mít na jižní fasádě zařízení o rozměru čtyř set čtverečních metrů pro solární vytápění i chlazení.

"Náklady na energie budou pětinové: u běžné budovy této velikosti dosahují až devadesáti tisíc eur měsíčně, tady budou kolem osmnácti tisíc eur," uvádí Sepp Rieder, z vídeňského magistrátu, který projekt financuje.

Podobné úspory nabízí i administrativní budova WestendDuo v německém Frankfurtu. Má například geotermický vytápěcí systém nebo dvojitou fasádu, mezi jejímiž deskami působí vzduch jako teplotní polštář.

Přirážka za ekologii

Energetické úspory ale nejsou zadarmo a firmy, které je chtějí, musí počítat s vyšší cenou stavby.

"Náklady na výstavbu zelených kancelářských budov jsou asi o třicet procent vyšší než u těch běžných," říká Radomír Němeček z developerské společnosti TriGranit Development.

I to je podle něj jeden z důvodů, proč u nás zatím poptávka po ekologických sídlech firem moc velká není.

A přesto, že manažeři začínají o úsporných budovách vážně přemýšlet, masová výstavba se v dohledné době čekat nedá.

"Stále jsme v první fázi ekonomické krize, kdy firmy hledají okamžité úspory. A ty jim ekologické sídlo firmy nenabídne," myslí si Arnošt Hejduk, ředitel agentury Rooney & Bennett, která se věnuje monitoringu realitního trhu.

"Pokud by se ukázalo, že nejde o krizi, ale trvalejší stav ekonomiky, dá se už na tomto poli očekávat boom," dodává Hejduk.

Podle něj si ekologicky úsporné domy nejdřív začnou pořizovat velké korporace. "Mohou si dovolit delší návratnost investice," uvažuje Hejduk.

Zelená v Radlicích

Jako jedna z prvních se "zelenou" cestou v architektuře pustila ČSOB. Sídlo v pražských Radlicích, kam se loni nastěhovalo dva a půl tisíce jejích zaměstnanců, patří k nejekologičtějším administrativním budovám v Česku.

Pětipatrový dům od architekta Josefa Pleskota, má například rolety, které automaticky reagují na světlo.

"V létě se víc zatahují, aby teplota uvnitř byla nižší a klimatizace nemusela běžet naplno," popisuje mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek. V zimních měsících se naopak zvedají a firma ušetří za elektřinu vydanou na umělé osvětlení.

Budova má také systém, který zavlažuje zahradu na střeše dešťovou vodou.

Díky podobným detailům dům, za nějž banka zaplatila tři miliardy korun, získal jako první ve střední Evropě Zlatý stupeň LEED, prestižní americký certifikát ekologické šetrnosti.


zelená kancelář

- Klimatizace je napojena například na hloubkovou podzemní vodu, která systém přirozeně ochlazuje.

- Automatické osvětlení propojené s žaluziemi dokáže maximálně využít denního světla zvenčí.

- Důkladná izolace zmenší množství unikajícího tepla. Izolovat mohou speciální materiály, ale i vzduchová vrstva.

- Dešťová voda se dá využít na zalévání rostlin, které dají budově zelený vzhled.

AUTOR: Petra Pospěchová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí