Pátek, 29. března 2024

Účast obyvatel na plánování novostaveb není utopií

Problémem postkomunistických zemí je, že neprošly vývojem sociologizace architektury a urbanismu
Účast obyvatel na plánování novostaveb není utopií
V současné době zažíváme obrovský rozvoj výstavby nových obytných celků zejména z prostředků soukromého sektoru. Je ale třeba si klást otázku, jakou kvalitu života a životního prostředí nabízejí? Pozitivní odpověď můžeme hledat spíš v sousedním Německu, kde se na rozdíl od ČR uplatňuje sociální obnova města.

Problémem postkomunistických zemí je, že neprošly vývojem sociologizace architektury a urbanismu, která se projevovala v západních zemích především od 60. let minulého století. Tamní architekti a urbanisté si uvědomovali problémy, které s sebou přinesla Athénská charta a funkční plánování města. Reyner Banham například v roce 1963 napsal: "Plavba po Středozemním moři byla jistě vítaným oddechem od zhoršující se situace v Evropě a během tohoto krátkého úniku z reality delegáti vytvořili nejrétoričtější, olympsky povznesený a nakonec nejdestruktivnější dokument, jaký kdy z CIAM (Mezinárodní kongresy moderní architektury) vzešel - Athénskou chartu"1). Tématem posledního kongresu CIAM (v roce 1956 v Dubrovníku) pod taktovkou nastupující generace architektů, bylo "úsilí nalézt přesnější vztah mezi fyzickou formou a sociálně psychologickými potřebami"2). Nechci posuzovat, nakolik se jim to dařilo. Důležité je, že tato debata ve společnosti proběhla. A to v době, kdy v komunistických zemích začala výstavba panelových sídlišť striktně standardizovaných obytných domů a funkčního dělení města. To vše pod ideou postavit co největší počet bytů pro dělnickou třídu. Současné názory laické veřejnosti v postkomunistických zemích na bydlení jsou touto absencí kritiky poznamenány. V touze po lepším bydlení si lidé "paneláky" zkrášlují zářivými barvami. Ty ale neodstraní zásadní problém sídlišť, o kterém se ve společnosti stále málo diskutuje - neschopnost obyvatel identifikovat se s prostředím, v němž žijí. Přitom je zřejmé, že to je příčinou vysoké míry kriminality a vandalismu na sídlištích.

MONOFUNKČNÍ ZÓNY

Současné novostavby obytných celků však daleko nepokročily. Velká poptávka po bytech nenutí stavební podnikatele k výraznějšímu konkurenčnímu boji. Jediným hlediskem investora je na prodeji bytů vydělat. Bohužel města a obce nekladou developerům podmínky, za jakých mohou svůj záměr uskutečnit, neexistují plány rozvoje obcí z hlediska sociálních potřeb obyvatel. Staví se tak byty nevalné kvality, domovní vybavení prakticky neexistuje, sociální vztahy obyvatel opět nefungují. Vznikají monofunkční zóny, určené pouze k bydlení, které využívají kapacity veřejných budov okolního území. Socialistická panelová sídliště měla alespoň obchodní centrum, školky a školy apod. Na to v běžných novostavbách není prostor.

ÚSPĚŠNÝ PROJEKT Z HANNOVERU

Sociální obnova města má hlubokou tradici v Německu, kde nalezneme i příklady výstavby nových obytných čtvrtí "sousedského bydlení". V rámci světové výstavy EXPO 2000 Hannover byla v Hannoveru postavena nová čtvrť Kronsberg. Tématem bylo trvale udržitelné město. Uskutečnilo tam několik projektů, mj. "sousedské bydlení Němců a imigrantů" (Habitat) nebo "participace nájemníků na tvorbě obytného prostředí" (Kronsberg-Karree). Cílem projektu Kronsberg-Karree bylo dosáhnout sociální stabilitu území. Stavební společnost GBH3) spolupracovala s Institutem pro bytovou politiku a ekologii města4) na účasti budoucích obyvatel čtvrti na plánovacím procesu. Jednotlivé kroky byly následující:

účast na přidělení bytu: Obyvatelé se podíleli na výběru jednotlivých bytů a tím také na vytváření sousedských vztahů. Zájemci o bydlení v této lokalitě byli již rok před dokončením stavby pozváni na informační schůzku, kde se sami rozdělili do skupin s podobnými představami o bydlení a životním stylu. Témata jednotlivých skupin byla: bydlení s dětmi, sousedské bydlení pro starší, ekologicky bydlet a žít, mladé bydlení, staří a mladí společně. Každému tématu byla přidělena určitá část obytného bloku a konečný výběr bytů se uskutečnil na setkání jednotlivých skupin. Obyvatelé poznali své sousedy ještě před nastěhováním.

účast na dotvoření půdorysu bytu: Tento krok měl sloužit k identifikaci s bytem. Mnichovští architekti Fink + Jocher navrhli flexibilní půdorys, který se mohl přizpůsobovat jednotlivým požadavkům. Obyvatelé si mohli vybrat z nabízených variant, jejichž výhody a nevýhody byly na schůzce představeny.

účast na vnitřním vybavení: Obyvatelé měli možnost vybrat si obklady, tapety apod. U bytů v 1. nadzemním podlaží, k nimž náleží zahrádka, si vybírali také rostliny.

tvorba a přisvojení si venkovního prostředí: Tímto důležitým krokem se vytváří zájem o okolní prostředí a budoucí obyvatelé se připravují na to, že se o okolí domu budou starat. Tím se snižuje riziko vandalismu a lidé se s prostředím snáze identifikují. Sami si dotvořili plán venkovních prostor (místa k sezení, dětská hřiště, bazén atd.) Osazení venkovních prostor rostlinami se uskutečnilo za přímé účasti budoucích obyvatel. K dispozici dostali zdarma květiny, kterými si mohli libovolně osadit zahrádky.

přisvojení si společných prostor: V architektonickém návrhu byla vyhrazena místnost se zázemím pro společné aktivity obyvatel domu. Byl určen rozpočet (5000 eur) a obyvatelé sami rozhodli, k čemu bude místnost sloužit a jak bude zařízena. Ti, kteří se chtěli aktivně podílet na jejím dotvoření, vytvořili pracovní skupiny, které daly základ budoucí samosprávě společných prostor.

založení spolku obyvatel: To vyplynulo z předchozích fází a slouží ke správě společných prostor a prezentace obyvatel navenek.

Projekt byl úspěšný a firma GBH tento postup uplatnila i na dalších projektech.

Letos skončil další projekt podporující účast obyvatel na jeho plánování a tvorbě sousedského bydlení - Nest solaR2 v Mnichově, který zároveň splňuje podmínky pasivních domů. Obsahuje 33 bytů, společnou prádelnu, sušárnu, dílnu, společenskou místnost a střešní terasu. Jednotlivé byty jsou na rozdíl od hannoverského příkladu v soukromém vlastnictví. Podobné principy lze uplatnit i v našich podmínkách, kde je soukromé vlastnictví upřednostňováno.

V ČR se participací obyvatel zabývá mj. občanské sdružení Agora Central Europe (Agora CE), ale dosud jen na regeneraci panelových sídlišť (Praha-Řepy, Zlín, Pardubice). Bohužel výsledky těchto projektů se již dále kvůli omezené kapacitě nemonitorují.

Participace jistě není všespásná. Může však výrazně zlepšit kvalitu života a životního prostředí obyvatel.


Poznámky

1) Reyner Banham, cit. Frampton, s. 316

2) Frampton, s. 318

3) Gesellschaft für Bauen und Wohnen Hannover

4) Institut für Wohnpolotik und Stadtökologie

AUTOR: MIROSLAVA ZADRAŽILOVÁ
doktorandka na Fakultě architektury VUT Brno


Literatura

Habermann-Niesse, Klaus. Wohnen in der Stadt, 2004, s. 229 Dizertační práce

Detsche bauzeitung. Jahrg, 2000, N. 7, s. 81-87

Wohnbund e.V. (online). 1999-2002 (cit. 2007-02-03). Dostupný z WWW: <http://www.wohnbund.de/info0101_1.htm>

Fink+Jocher (online). (cit. 2007-06-13). Dostupný z WWW: <http://www.fink-jocher.de/>

Frampton, Kenneth, Moderní architektura: Kritické dějiny, Praha: Academia, 2004.

Nest Passivhäuser (online). (cit. 2008-09-23). Dostupný z WWW: <http://www.nullenergieprojekt.de/>

Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů