Česko chce prosadit zpoplatnění dopadů nákladní dopravy v EU

Brusel 9. prosince (zpravodaj ČTK) - Česká republika chce dosáhnout toho, že se během jejího předsednictví v první polovině příštího roku členské země EU dohodnou na návrzích na zpoplatnění dopadů silniční nákladní dopravy. K nepříznivým vlivům dopravy patří například poškození zdraví, životního prostředí či přetížení silnic. Navrhované změny současných unijních norem podle dnešního prohlášení náměstkyně ministra dopravy Daniely Kovalčíkové patří mezi priority českého předsednictví.
    Evropská komise své návrhy, které by mohly vést v budoucnu ke zvýšení mýtného, položila na stůl v červenci. Opatření se mají týkat nákladních vozů nad 3,5 tuny, nikoli osobních automobilů.
    Podstata chystaných změn spočívá v tom, že by si země mohly k poplatkům za využívání silnic připočítat takzvané "vnější náklady", tedy třeba škody na ekosystémech, náklady za lékařskou péči spjatou se znečištěním vzduchu z automobilů nebo dopady hluku.
    "Za českého předsednictví bychom se pokusili dosáhnout konsenzu, dohody v rámci různých názorů, které panují u jednotlivých členských států," řekla Kovalčíková v Bruselu po jednání, které ukázalo, že návrhy komise ale zatím vyvolávají různorodé reakce mezi členskými státy.
    Obecně se dá říct, že rozdíly jsou mezi státy, které slouží jako tranzitní země pro nákladní dopravu, a těmi státy, které jsou "v závětří". "Problémy nejsou podle našeho soudu neřešitelné," poznamenala náměstkyně.
    Otázkami, které bude třeba ještě dořešit, bude například rozsah opatření - tedy to, zda se bude vztahovat na celou silniční síť, nebo jen na určité vybrané cesty. Další nedořešenou věcí je, co všechno vlastně má být zpoplatněno. Rozpory jsou i v tom, kam by získané peníze měly jít. Komise by chtěla, aby putovaly na vědu a výzkum a "zezeleňování" dopravy. Členské země by je rády využívaly obecně na dopravu.
    Z některých států navíc zaznívají poznámky upozorňující na to, že se Evropa a řada jejích průmyslových sektorů nyní potýká s dopady finanční a hospodářské krize, což je třeba brát v úvahu. Komise v červenci odhadla, že autodopravci by mohli v průměru navíc zaplatit čtyři až pět eurocentů na kilometr u skupiny vozů EURO IV. Komise nicméně tehdy zdůraznila, že jde o hrubý odhad, neboť poplatky by se mohly výrazně lišit v jednotlivých oblastech.
    Podle údajů z roku 2006 autodoprava představuje 73 procent pozemní přepravy v unii, na železnici připadá 17 procent. Dopady silniční dopravy na životní prostředí se odhadují na sto miliard eur. Ztráty a dopady spjaté se zácpami podle komise znamenají náklady ve výši 1,1 procenta HDP. Nákladní kamiony pak prý stojí asi za čtvrtinou těchto negativních efektů.
    Tomáš Pirkl