Energetická náročnost budov, certifikace, průkazy energetické náročnosti - nyní často skloňované pojmy.
Energetická náročnost budov a její hodnocení
Od loňského roku funguje vyhláška 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov, která je prováděcím dokumentem zákona o hospodaření s energií. Nové dokumenty zavádějí do české legislativy prvky evropské směrnice 2002/91/EC o energetické náročnosti budov (EPBD).
Dalšími významnými dokumenty jsou vyhláška o kontrole klimatizačních systémů z října 2007 a vyhláška o kontrole účinnosti kotlů z listopadu 2007. Tím byla dovršena etapa vývoje legislativy, která má za cíl hodnotit budovy z mnohem komplexnějšího pohledu, než jak tomu bylo v případě předchozí vyhlášky, a to metodikou srovnatelnou pro jednotlivé země EU a přitom přizpůsobenou našim podmínkám. Cílem této směrnice a z ní vycházející národní legislativy je zvýšit účinnost užití energie v budovách cestou vyhodnocení energetické náročnosti budovy (tedy celkové roční dodané energie na vytápění, chlazení, větrání, ohřev vody a osvětlení, včetně pomocných energií) a kontroly energeticky nejnáročnějších systémů budovy - vytápění a klimatizace.
V současné době, i v souvislosti s obrovským zájmem o dotace z evropských fondů na opatření vedoucí k úsporám energie v budově, je o průkazy energetické náročnosti, coby povinnou přílohu například k žádostem o podporu z Operačního programu Životní prostředí, velký zájem.
Význam tohoto komplexního hodnocení budovy tzv. bilančním způsobem spočívá v tom, že majiteli, budoucímu provozovateli či zájemci o koupi se dostává do rukou dokument, který vypovídá o budově a jejím skutečném stavu a potlačuje to, jak se v ní chová stávající uživatel (což hodnotí energetický audit operativním vyhodnocením).
OD PŘÍŠTÍHO ROKU S ENERGETICKÝMI PRŮKAZY
Od 1. ledna příštího roku bude muset být při nové výstavbě v ČR u budov s podlahovou plochou nad 50 m2 povinnou součástí dokumentace mj. i tzv. průkaz energetické náročnosti. S počátkem roku 2009 nabude účinnosti i ustanovení bodu 17 §6 odst. 7 a bodu 19 §6a odst. 2. První z nich se týká pravidelných kontrol klimatizačních systémů s výkonem nad 12 kW. Podle některých ohlasů hrozí, že jen přibude další byrokratický úkon bez splnění účelu. To ale ukáže až praxe.
Druhý bod se týká povinnosti zpracovat průkazy pro všechny novostavby a také při větších změnách stávajících budov s podlahovou plochou nad 1 000 m2. Průkaz bude v těchto případech povinnou součástí stavební dokumentace a také kupních a nájemních smluv u všech těchto budov a jejich částí, například včetně nových rodinných domů. Průkaz může být zpracován například i pro jeden byt, není to však povinné v případě prodeje nebo nájmu bytu ve stávající nebo nerekonstruované budově.
TAKÉ VEŘEJNOST MUSÍ BÝT INFORMOVÁNA
Ve veřejně přístupných budovách nad 1000 m2 plochy bude muset být grafická část průkazu vystavená v objektu na viditelném, přístupném místě. To se týká hlavně budov pro účely školství, zdravotnictví, kultury, obchodu, sportu, ubytování a stravování a pro zákaznická střediska v odvětví energetiky, dopravy, telekomunikací a vodního hospodářství. Povinnost zpracovat průkaz naopak není u budov, kde vytápění nehraje roli, např. některé výrobní či zemědělské budovy.
Hlavní částí dokumentu je samotný průkaz energetické náročnosti budovy, což je graficky barevně zpracovaný štítek, podobný například těm na některých domácích spotřebičích.
Význam průkazu je také podobný. Má upozornit (budoucího) uživatele na stav budovy a jeho spotřebu ve srovnání s referenční hodnotou. Ta je dána pro základní typy budov (rodinný dům, bytový dům, hotel a restaurace, administrativní budovy, nemocnice, vzdělávací zařízení, sportovní zařízení a obchodní budovy) přímo přílohou č.1 k vyhlášce 148/2007. Ostatní budovy, které neodpovídají předchozím druhům, se hodnotí podle evropské normy EN 15217. Někteří odborníci toto považují za nevhodné řešení, protože například dva obchodní objekty nebo dvě nemocnice se svým způsobem využití mohou výrazně lišit a je obtížné tyto objekty srovnávat s jednou příslušnou hodnotou, danou vyhláškou.
Vyhláška a průkazy energetické náročnosti jsou relativně novou záležitostí. Mohou však zajímavým způsobem sloužit jako pomůcka k lepší informovanosti laického zájemce nebo uživatele a být pomocníkem nebo iniciátorem dalších aktivit vedoucích ke snížení energetické náročnosti stávajících a nových budov.
Dalšími významnými dokumenty jsou vyhláška o kontrole klimatizačních systémů z října 2007 a vyhláška o kontrole účinnosti kotlů z listopadu 2007. Tím byla dovršena etapa vývoje legislativy, která má za cíl hodnotit budovy z mnohem komplexnějšího pohledu, než jak tomu bylo v případě předchozí vyhlášky, a to metodikou srovnatelnou pro jednotlivé země EU a přitom přizpůsobenou našim podmínkám. Cílem této směrnice a z ní vycházející národní legislativy je zvýšit účinnost užití energie v budovách cestou vyhodnocení energetické náročnosti budovy (tedy celkové roční dodané energie na vytápění, chlazení, větrání, ohřev vody a osvětlení, včetně pomocných energií) a kontroly energeticky nejnáročnějších systémů budovy - vytápění a klimatizace.
V současné době, i v souvislosti s obrovským zájmem o dotace z evropských fondů na opatření vedoucí k úsporám energie v budově, je o průkazy energetické náročnosti, coby povinnou přílohu například k žádostem o podporu z Operačního programu Životní prostředí, velký zájem.
Význam tohoto komplexního hodnocení budovy tzv. bilančním způsobem spočívá v tom, že majiteli, budoucímu provozovateli či zájemci o koupi se dostává do rukou dokument, který vypovídá o budově a jejím skutečném stavu a potlačuje to, jak se v ní chová stávající uživatel (což hodnotí energetický audit operativním vyhodnocením).
OD PŘÍŠTÍHO ROKU S ENERGETICKÝMI PRŮKAZY
Od 1. ledna příštího roku bude muset být při nové výstavbě v ČR u budov s podlahovou plochou nad 50 m2 povinnou součástí dokumentace mj. i tzv. průkaz energetické náročnosti. S počátkem roku 2009 nabude účinnosti i ustanovení bodu 17 §6 odst. 7 a bodu 19 §6a odst. 2. První z nich se týká pravidelných kontrol klimatizačních systémů s výkonem nad 12 kW. Podle některých ohlasů hrozí, že jen přibude další byrokratický úkon bez splnění účelu. To ale ukáže až praxe.
Druhý bod se týká povinnosti zpracovat průkazy pro všechny novostavby a také při větších změnách stávajících budov s podlahovou plochou nad 1 000 m2. Průkaz bude v těchto případech povinnou součástí stavební dokumentace a také kupních a nájemních smluv u všech těchto budov a jejich částí, například včetně nových rodinných domů. Průkaz může být zpracován například i pro jeden byt, není to však povinné v případě prodeje nebo nájmu bytu ve stávající nebo nerekonstruované budově.
TAKÉ VEŘEJNOST MUSÍ BÝT INFORMOVÁNA
Ve veřejně přístupných budovách nad 1000 m2 plochy bude muset být grafická část průkazu vystavená v objektu na viditelném, přístupném místě. To se týká hlavně budov pro účely školství, zdravotnictví, kultury, obchodu, sportu, ubytování a stravování a pro zákaznická střediska v odvětví energetiky, dopravy, telekomunikací a vodního hospodářství. Povinnost zpracovat průkaz naopak není u budov, kde vytápění nehraje roli, např. některé výrobní či zemědělské budovy.
Hlavní částí dokumentu je samotný průkaz energetické náročnosti budovy, což je graficky barevně zpracovaný štítek, podobný například těm na některých domácích spotřebičích.
Význam průkazu je také podobný. Má upozornit (budoucího) uživatele na stav budovy a jeho spotřebu ve srovnání s referenční hodnotou. Ta je dána pro základní typy budov (rodinný dům, bytový dům, hotel a restaurace, administrativní budovy, nemocnice, vzdělávací zařízení, sportovní zařízení a obchodní budovy) přímo přílohou č.1 k vyhlášce 148/2007. Ostatní budovy, které neodpovídají předchozím druhům, se hodnotí podle evropské normy EN 15217. Někteří odborníci toto považují za nevhodné řešení, protože například dva obchodní objekty nebo dvě nemocnice se svým způsobem využití mohou výrazně lišit a je obtížné tyto objekty srovnávat s jednou příslušnou hodnotou, danou vyhláškou.
Vyhláška a průkazy energetické náročnosti jsou relativně novou záležitostí. Mohou však zajímavým způsobem sloužit jako pomůcka k lepší informovanosti laického zájemce nebo uživatele a být pomocníkem nebo iniciátorem dalších aktivit vedoucích ke snížení energetické náročnosti stávajících a nových budov.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích
