Tasmánská divočina byla na Seznam UNESCO zapsána v roce 1982, v roce 1989 byl pak tento zápis rozšířen.
Austrálie: přírodní divy nejmenšího světadílu (2.část)
Památka tak nyní zahrnuje plochu o 1.38 milionech hektarů, což představuje pětinu rozlohy celé Tasmánie. Zdejší divočina je unikátní zejména tím, že je jednou z posledních svého druhu na Zemi. Své útočiště zde nachází bezpočet vzácných či endemických druhů, včetně známého tasmánského čerta. Ostatky nalezené ve zdejších vápencových jeskyních dokazují přítomnost lidí na tomto ostrově přes více než 20.000 let.
Deštné pralesy Gondwana se součástí světového dědictví staly v roce 1986, tehdy však památka na Seznamu figurovala pod jménem Středovýchodní deštné pralesy. Jedná se o největší oblast se subtropickými deštnými pralesy na světě. Památka zahrnuje celkem 50 různých rezervací o celkové rozloze 3,665 kilometrů čtverečních. Gondwana je původně jediný kontinent jižní polokoule, z něhož postupně vznikla Afrika, Jižní Amerika, Indie, Austrálie a Antarktida. Památka UNESCO tento název dostala proto, že Gondwanu před několika stovkami miliónů let pokrýval prales se stejnými druhy, které zde žijí dodnes.
Národní park Uluru-Kata Tjuta je napůl přírodní a napůl kulturní památkou, zapsanou na Seznam UNESCO v roce 1987 s tím, že v roce 1994 došlo k rozšíření zápisu. Tento park, známý také jako Ayers Rock, charakterizují úchvatné geologické formace. Tou nejznámější je Uluru, již zmíněný pískovcový monolit, tyčící se do výšky 348 metrů. Jeho geologické stáří je odhadováno na neuvěřitelných 600 miliónů let. Jedná se o zbytek mnohem většího pohoří, které se na tomto místě kdysi rozkládalo. Za jasného počasí žhne útvar červenou barvou, při západu a východu slunce se odstíny mění. Dalším významným místem parku je 36 červených skal zvaných Kata Tjuta, což v jednom z místních domorodých jazyků znamená „mnoho hlav“. Skály mají totiž tvar obloukových homolí. Pro zdejší domorodce je území celého parku posvátné. V roce 1985 jim bylo australskou vládou navráceno zpět, oni jej však pronajali zpět vládě a ta tuto část Severního teritoria spravuje spolu s místním kmenem Anangů.
Od roku 1988 je součástí světového dědictví přírodní památka s názvem Vlhké tropy Queenslandu, rozkládající se na 450 kilometrech podél severovýchodního pobřeží Austrálie. Pro celou oblast jsou typické deštné pralesy, divoké řeky, hluboké rokliny a bezpočet vodopádů. Roste se zde neuvěřitelné množství rostlinných druhů a domov zde nachází především vačnatci, zpěvní ptáci a další vzácné či endemické druhy. I tato oblast je obývána australskými domorodci, a to pravděpodobně od počátku lidského osídlení v Austrálii, tj. z období kolem 50.000 př.n.l.
Foto: Wikipedia
Autor: Kateřina Suková
Sdílet článek na sociálních sítích
