Australané chtějí snížit do roku 2010 emise o 15 %
Australská vláda včera oznámila, že plánuje snížit emise skleníkových plynů o
pět až 15 procent do roku 2020. Ekologové požadovali redukci přinejmenším o 25
procent.
Australská vláda včera oznámila, že plánuje snížit emise skleníkových plynů o pět až 15 procent do roku 2020. Ekologové požadovali redukci přinejmenším o 25 procent.
Snížení navrhované vládou podle nich podkopává mezinárodní snahy o uzavření efektivní globální dohody, která by vedla k odvrácení nebezpečných klimatických změn. Mezinárodní dohoda by měla být uzavřena příští rok v Kodani.
Pro ekology je to málo
Ekologické skupiny po měsíce lobbovaly za snížení emisí o minimálně 25 procent do roku 2020, které rozvinutým zemím doporučil Mezivládní panel pro změny klimatu. Svou nevoli s rozhodnutím australské vlády vyjádřily protesty před kanceláří premiéra Kevina Rudda v Brisbane a před kanceláří ministryně pro klimatické změny a vodní zdroje Penny Wongové v Adelaide.
"Slabé cíle, které byly dnes oznámeny, poškodí reputaci Austrálie na mezinárodní scéně a zpomalí vývoj k efektivní mezinárodní dohodě," prohlásil výkonný ředitel Australian Conservation Foundation Don Henry.
Premiér Rudd sdělil, že prozatímní plán nebude mít vliv na jeho závazek snížit do roku 2050 o šedesát procent emise skleníkových plynů, které jsou zejména považovány za příčinu globálního oteplování.
Záleží i na ostatních
Nejnižší cíl, snížení o pět procent, se uplatní, pokud příští rok v Kodani rozvinuté země nedospějí k závazné dohodě o snížení emisí. Kodaňská dohoda by měla nahradit Kjótský protokol, jehož platnost vyprší v roce 2012.
Očekává se, že Austrálie, nejsušší obydlený kontinent, bude z rozvinutých zemí nejvíce zasažena důsledky globálního oteplování. Podle výsledků vládního výzkumu zveřejněného v roce 2007 se může v některých částech země zvýšit průměrná teplota o pět stupňů Celsia a snížit množství srážek o 80 procent do roku 2070.
V Poznani v sobotu skončila dvoutýdenní konference OSN ke klimatickým změnám, na které se účastníci dohodli, že do července příštího roku bude hotov první návrh textu nové klimatické dohody, a také na založení takzvaného adaptačního fondu. Ten by měl garantovat úvěry ve výši přibližně 80 milionů dolarů a pomoci nejchudším zemím zvládnout dopady globálního oteplování.
Snížení navrhované vládou podle nich podkopává mezinárodní snahy o uzavření efektivní globální dohody, která by vedla k odvrácení nebezpečných klimatických změn. Mezinárodní dohoda by měla být uzavřena příští rok v Kodani.
Pro ekology je to málo
Ekologické skupiny po měsíce lobbovaly za snížení emisí o minimálně 25 procent do roku 2020, které rozvinutým zemím doporučil Mezivládní panel pro změny klimatu. Svou nevoli s rozhodnutím australské vlády vyjádřily protesty před kanceláří premiéra Kevina Rudda v Brisbane a před kanceláří ministryně pro klimatické změny a vodní zdroje Penny Wongové v Adelaide.
"Slabé cíle, které byly dnes oznámeny, poškodí reputaci Austrálie na mezinárodní scéně a zpomalí vývoj k efektivní mezinárodní dohodě," prohlásil výkonný ředitel Australian Conservation Foundation Don Henry.
Premiér Rudd sdělil, že prozatímní plán nebude mít vliv na jeho závazek snížit do roku 2050 o šedesát procent emise skleníkových plynů, které jsou zejména považovány za příčinu globálního oteplování.
Záleží i na ostatních
Nejnižší cíl, snížení o pět procent, se uplatní, pokud příští rok v Kodani rozvinuté země nedospějí k závazné dohodě o snížení emisí. Kodaňská dohoda by měla nahradit Kjótský protokol, jehož platnost vyprší v roce 2012.
Očekává se, že Austrálie, nejsušší obydlený kontinent, bude z rozvinutých zemí nejvíce zasažena důsledky globálního oteplování. Podle výsledků vládního výzkumu zveřejněného v roce 2007 se může v některých částech země zvýšit průměrná teplota o pět stupňů Celsia a snížit množství srážek o 80 procent do roku 2070.
V Poznani v sobotu skončila dvoutýdenní konference OSN ke klimatickým změnám, na které se účastníci dohodli, že do července příštího roku bude hotov první návrh textu nové klimatické dohody, a také na založení takzvaného adaptačního fondu. Ten by měl garantovat úvěry ve výši přibližně 80 milionů dolarů a pomoci nejchudším zemím zvládnout dopady globálního oteplování.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích