Dvanáct měsíců pro Galilea

O tom, jak důležitá může tato disciplína pro dnešní svět být, svědčí i skutečnost, že se na únor chystá summit, jehož tématem bude hrozba srážky Země s asteroidem.

Za mnou vidíte pražský orloj, šest století fungující astronomické hodiny, příklad lidské snahy pochopit dění na obloze. Je snad nějaké lepší místo, kde zahájit Mezinárodní rok astronomie?" Těmito slovy Janez Potočnik, evropský komisař pro vědu a výzkum, zahájil minulou středu na Staroměstském náměstí v Praze Mezinárodní rok astronomie.
Motto celé akce zní "Vesmír - kouzlo objevů", a může tak trochu připomínat Einsteinovu "vědu jako dobrodružství poznání", letošní astronomické dění se ale bude točit kolem jiné osobnosti. Galileo Galilei (1564 - 1642) vylepšil starší holandský vynález dalekohledu a zřejmě jako vůbec první člověk jím před čtyřmi stoletími pohlédl na kosmická tělesa. Otevřel se před ním úplně nový svět: krátery na Měsíci, Saturnovy prstence, měsíce obíhající kolem Jupitera, skutečnost, že Mléčná dráha není oblak, ale obrovské množství hvězd...
Galileo působil v Itálii, ale dva největší astronomové jeho doby pracovali v Praze na císařském dvoře Rudolfa II. Tycho Brahe proslul jako vynikající pozorovatel provádějící na svou dobu mimořádně přesná měření, Johannes Kepler objevil zákony, podle kterých se pohybují nebeská tělesa - včetně dnešních kosmických lodí. Proto Janez Potočnik v Praze oba renesanční vědce připomněl: "V tomto městě žili největší astronomové své doby, kteří od základu změnili tehdejší vědu."

OSN versus Armageddon
Zatímco řada chystaných akcí má v poutavém duchu přiblížit dění na obloze laikům, profesionály z branže čeká v roce 2009 zřejmě méně radostná práce. Už na únor připravuje OSN summit, který se bude zabývat hrozbou srážky Země s asteroidem. Během letošního roku chce také Úřadu pro kosmické záležitosti OSN představit výsledky své práce Asociace kosmických průzkumníků. Jde o sdružení bývalých kosmonautů, které před nebezpečím z kosmu varuje už delší dobu.
Pro asteroidy a komety, které by mohly ohrozit naši planetu, se vžila zkratka NEO (Near Earth Objects, volně přeloženo "kosmické objekty, jejichž dráha je blízká dráze Země"). Srážka s takovým tělesem by mohla lidstvu připravit podobný osud, jaký před 65 miliony let postihl dinosaury. Při OSN už pracuje Vědecká skupina pro NEO, která v prosinci vyzvala vědce celého světa, aby se spojili k řešení problému.
"Kdyby ke srážce došlo, vyžádala by si obrovské množství obětí," tvrdí Richard Crowther, člen tohoto týmu. "Je důležité, abychom strategii pro takový případ připravili dřív, než lidé začnou propadat panice, kterou vyvolá zpráva o blížící se zkáze."
Panika by mohla zahubit přinejmenším stejný počet lidí jako samotné důsledky srážky. Ani ty by ale nebyly zanedbatelné: tlaková vlna srovnatelná s explozí jaderné zbraně, požáry, vlny cunami, globální ochlazení způsobené znečištěním atmosféry, neúroda, hladomor...
Scénář jak vystřižený z katastrofického filmu by mohla lidstvu připravit řada těles, nejčastěji však vědci pracující pro OSN zmiňují planetku Apophis. Těleso o průměru asi 400 metrů se má těsně přiblížit k Zemi v letech 2029, 2035, 2036 a 2037. V případě srážky by se výsledný efekt rovnal výbuchu o síle 850 megatun TNT, což je čtyřikrát víc, než dokázala sopka Krakatoa v roce 1883. Ta tehdy připravila o život přibližně 36 000 lidí a snížila roční průměrnou teplotu na Zemi o 1,2 stupně Celsia.
Většina měření z poslední doby ukazuje, že Apophis naši planetu mine v dostatečně velké vzdálenosti. Určitá nejistota však zůstává, protože blízký průlet v roce 2029 její dráhu pozmění tak, že zatím nelze úplně vyloučit možnost srážky v roce 2036.

Pozor na katastrofické předpovědi
Někteří vědci před zveřejňováním katastrofických předpovědí varují. Vyskytly se i názory, že kritizovaná a málo funkční Organizace spojených národů se chce jen zviditelnit na poli, kde jí nehrozí takové neúspěchy jako v mezinárodní politice. Už dříve profesor Richard Binzel z Massachusetts Institute of Technology prohlásil, že "srážky se Zemí jsou problémem, jenž natolik svádí k senzacím, takže je třeba si počínat maximálně opatrně v otázce, jak nové objevy sdělit. Hlavní potíž při referování o nových asteroidech představuje skutečnost, že pouze zlomek těch, které se zpočátku zdají být nebezpečné, zamíří nakonec opravdu k Zemi."
"Je nepravděpodobné, že bychom zažili asteroid, u nějž by byla reálná možnost srážky se Zemí," poznamenal k tomu tehdy astronom Paul Chodas, který se zkoumáním drah potenciálně nebezpečných těles zabývá.
Zastánci aktivního boje proti asteroidům se ale nevzdávají. Odborníci z Vědecké skupiny pro NEO při OSN tvrdí, že z desítek tisíc sledovaných objektů může pro Zemi znamenat v příštích 15 letech riziko několik desítek.
"Není sice nutné dělat paniku a křičet o pomoc," říká profesor Michael Gafley z University of North Dakota. "Ale je třeba být připravený."
"Nejde jen o Apophis," tvrdí bývalý astronaut z Apolla 9 a člen Asociace kosmických průzkumníků Russell Schweickart. "Musíme být prostě připraveni a vytvořit postup, jak se v takovém případě zachovat."
Už dnes existují možnosti, jak se před asteroidy bránit, pokud ovšem bude s dostatečnou přesností známá jejich dráha a další vlastnosti. I zdánlivě nepatrná výchylka, jež bude včas vyvolána, se po delším čase projeví odklonem tělesa od původní trajektorie v řádu stovek kilometrů. Lze ji způsobit jadernou explozí, tlakem sondy s iontovým nebo jaderným pohonem, ale třeba i jen velkými kosmickými zrcadly dlouhodobě osvětlujícími jednu stranu planetky. V současnosti však neznáme dráhy a materiál asteroidů tak dobře, aby případný zásah situaci ještě nezhoršil. Někteří odborníci proto navrhují vysílat na nebezpečná tělesa mise, které prozkoumají jejich složení a zanechají tam laserové odražeče umožňující určit vzdálenost s dostatečnou přesností. Podobné přístroje jsou už na Měsíci, kam je umístily posádky programu Apollo v 70. letech, a dodnes jsou funkční.

Dalekohled pro 10 milionů
Pro veřejnost však bude rok 2009 především příležitostí seznámit se s vědou o vesmíru v méně dramatické podobě. "Každý by měl dostat možnost pochopit, jaký vliv mají astronomie a další vědy na každodenní život," říkají organizátoři Mezinárodního roku astronomie (IYA 2009) na svém webu. Jejich snahou je přivést astronomii "zpátky na zem", k obyčejným lidem, jimž se vědecké poznání v průběhu času odcizilo. "Jde o to ukázat, jak věda pomáhá vytvářet svobodnější a mírumilovnější společnost," tvrdí organizátoři.
Jednou z mnoha akcí IYA, která by k tomu měla přispět, je projekt nazvaný Galileoskop. Má ambiciózní cíl: nejméně deseti milionům lidí umožnit stejný strhující zážitek, jaký před čtyřmi sty lety uchvátil Galilea - první bezprostřední pohled na měsíční krátery nebo Jupiterovy měsíce.
"Během roku 2009 se deset milionů lidí poprvé podívá na oblohu teleskopem," tvrdí lidé z Mezinárodní astronomické unie. "Kdyby například sto tisíc amatérů vlastnících astronomické dalekohledy pozvalo deset přátel, je to první milion. Víme také, že ročně se prodají miliony malých přístrojů, které lidé používají pro jiné účely. V rámci programu nazvaného Telescope Amnesty chceme pozvat jejich majitele na akce, při nichž jim zkušení hvězdáři poradí, jak se s nimi dívat na oblohu."
"Mezinárodní astronomická unie bude také podporovat výrobu levných a dostupných dalekohledů pro amatérská pozorování," prohlásila v Praze prezidentka této organizace a generální ředitelka Evropské jižní observatoře Catherine Cesarsky. Český organizační výbor IYA už ukázal cestu, kudy na to: vydal brožurku Michala Švandy Po stopách Galilea, v níž radí, jak si postavit jednoduchý, ale výkonný dalekohled z materiálu za pár korun.

Proti světelnému smogu
Během roku 2009 přijde astronomie k laikům i v mnoha dalších podobách. Jednou z nich je akce 100 hodin astronomie, kdy na počátku dubna během stovky hodin hvězdárny po celém světě umožní lidem pohled do vesmíru, a to nejen s pomocí dalekohledů, ale také prostřednictvím webových kamer. Termín není vybrán náhodně: mezi 2. a 5. dubnem Měsíc vstupuje do první čtvrti, takže vystavuje na odiv své krátery. Do výhodné pozice pro pozorování se dostane také Saturn.
K dalším podnikům pro veřejnost bude patřit Kosmický diář, seznamující laiky s radostmi a strastmi života astronomů, nebo Ona je astronomka o ženách působících v této branži.
Velký podíl v aktivitách během roku astronomie bude mít projekt Dark Skies Awareness usilující o zachování dostatečně čistého pohledu na hvězdy, tedy bez tzv. světelného smogu. "Pohled na oblouk Mléčné dráhy protínající temnou noční oblohu utvářel po tisíciletí myšlení lidí a je součástí našeho kulturního dědictví," říká se na stránkách projektu. "Ztráta pohledu na noční oblohu v důsledku přesvětlení neškodí jen astronomům - má také vliv na lidskou psychiku, zdraví, ekologii, bezpečnost a ekonomiku. Proto musíme zachránit temné nebe nejen v okolí observatoří a v přírodních rezervacích, ale také v kulturní obydlené krajině."


Mezinárodní rok astronomie v ČR
(výběr akcí)
30. 1. Den otevřených dveří na hvězdárně v Pardubicích
7. 1. - 31. 3. Výstava fotografií Vesmír - dobrodružství objevů, Praha, Národní divadlo
7. 2. Kalendář a počítání času, přednáška, Hvězdárna a planetárium Ostrava
18. 2. Kosmonautika v neobvyklých zemích, Štefánikova hvězdárna Praha
2. - 5. 4. 100 hodin astronomie, dny otevřených dveří na hvězdárnách a planetáriích
10. - 15. 5. Odborná konference Pády bolidů a meteoritů, Praha
23. 5. Romantický májový večer pod hvězdami (pozorování pro veřejnost), Hvězdárna a planetárium Ostrava
6. 6. Den dětí v planetáriu s Uffem, Hvězdárna a planetárium Ostrava
24. - 27. 8. Keplerův odkaz, odborná akce, Praha
19. - 20. 9. Astronomický víkend, Hvězdárna a planetárium Ostrava
21. - 24. 9. Astronomický festival, Brno
Podrobný přehled na www.astronomie2009.cz/cz/kalendar-akci.html

AUTOR: Jan A. Novák