Zwentendorf - nikdy nespuštěná jaderná elektrárna

Rakouská národohospodářská rada v roce 1958 přijala rozhodnutí, že v rakouské vesnici Zwentendorf vznikne první atomová elektrárna v Rakousku. K jejímu dokončení došlo v létě roku 1977. Tehdy ale do Evropy dorazila vlna protiatomových protestů, která se v Rakousku přenesla i na politickou rovinu. I když se populární rakouský kancléř Bruno Kreisky za elektrárnu postavil, v referendu o jejím spuštění konaném v listopadu 1978 vyhrála opozice, a tak se elektřina v Zwentendorfu nakonec nikdy nevyráběla.

Základem pro stavbu atomové elektrárny ve Zwentendorfu byla americká licence společnosti General Electric. Několik typově stejných elektráren této firmy dodnes vyrábí elektřinu v Německu. Stavba objektu trvala pět let a původně měla stát miliardu šilinků. Řada nových bezpečnostních požadavků ale nakonec elektrárnu prodražila o další miliardu a půl (podle České nukleární společnosti by investice v dnešní době vyšla asi na miliardu eur). Během dokončovacích prací a následného navážení paliva se přesto pod vlivem protiatomových prostestů v USA začali i v Rakousku objevovat demonstranti nesouhlasící se spuštěním elektrárny.

Elektrárna jako zbraň opozice 

Demonstranty pálily zejména dvě otázky. Co se bude dít s elektrárnou v případě zemětřesení a jak se naloží s jaderným odpadem. Počty demonstrantů ovšem dosahovaly jen několika stovek. Problému se ale chopila politická reprezentace země a proti spuštění elektrárny se postavili opoziční lidovci. Rakouský kancléř Bruno Kreisky naopak stavbu podporoval a v případě, že by referendum o jejím spuštění skončilo negativně, dokonce pohrozil, že odstoupí. Elektrárnu podporovali i vládní socialisté.

V lidovém hlasování 5. listopadu 1978 Rakušané nakonec rozhodli poměrem 50,47 vůči 49,53 % v "neprospěch atomu" a ke spuštění dokončené elektrárny nikdy nedošlo. Výpadek ve Zwentendorfu nahradila urychleně vybudovaná uhelná elektrárna v sousedním Dürnrohru spalující polské a české černé uhlí.

Podle České nukleární společnosti se v areálu nespuštěné elektrárny Zwentendorf ale proud přece jen vyrábět bude. Dnešní jediný majitel třicet let zakonzervovaného objektu, dolnorakouská energetická společnost EVN, chce na pětadvacetihektarovém pozemku vybudovat biomasovou a fotovoltaickou elektrárnu.

Zwentendorf

ZDROJ:blog.ihned.cz, kráceno