Diamo vrací do hry uran ze Stráže

- Šéf státního podniku chce využít současného zájmu o jádro

- Ministerstvo životního prostředí trvá na útlumu těžby v Česku

Dosud platné koncepce sice počítají s tím, že Česko nadobro skončí s těžbou uranu, za pár let ale může být všechno jinak. Státní podnik Diamo, jediný těžař uranu v unii, se podle informací HN obrátil na ministerstvo průmyslu s prvním předběžným návrhem na obnovení těžby ve Stráži pod Ralskem.

S těžbou v lokalitě, kde louhování uranu kyselinou sírovou během předchozího režimu zanechalo zdevastovanou přírodu, se ale zřejmě místní nesmíří. A těžaři narazí i u úředníků z ministerstva životního prostředí, kteří by museli případnou těžbu povolit. "Platná surovinová politika stanoví zcela jasně, že těžba uranu v Česku má skončit, nikoli se rozšiřovat," říká mluvčí ministerstva Jakub Kašpar.

Šéf státního podniku Diamo Jiří Jež ale "tlačí na pilu". "Máme uran, máme uhlí, musíme je využít," říká Jež. "Vypracovali jsme studii, jak těžit, ale vše je velmi předběžné," připouští. Namísto chemické těžby, která se ve Stráži v minulosti používala, přichází v úvahu i hlubinná - stejným způsobem získává podnik uran v Dolní Rožínce na Žďársku.

Prvním náznakem vstřícnějšího vztahu k uranu v Česku bylo už několikeré prodloužení těžby v Dolní Rožínce. Dobývání uranu tam sice mělo být dávno pasé, kabinet ale předloni rozhodl, že surovina se bude těžit až do té doby, dokud se to ekonomicky vyplatí. Ministři si tehdy slibovali, že by se na uranu dalo snadno vydělat. Cena komodity na světových trzích totiž raketově rostla, až ke 137 dolarům za libru.

I když cena - v roce 2007 vyhnaná do výšin spekulanty - od té doby klesla na 50 dolarů, stále ještě je těžba výhodná. A zastánci navíc mají nové argumenty: hlavně energetickou bezpečnost.

"Světová krize - a s ní ještě víc ta nedávná krize plynová - ukázala, jak nutné je využití vlastních zdrojů a co nejvyšší nezávislost," říká Jež.

S maximálním využitím domácích zásob, tedy i těžbou uranu, v Česku počítá i návrh nové státní energetické koncepce, s níž nedávno přišlo ministerstvo průmyslu.

Koncepce, která očekává, že podíl jaderné energie na celkové spotřebě stoupne do roku 2030 ze současných asi 30 procent až k 50 procentům, by podle náměstka ministra průmyslu Tomáše Hünera měla být schválena po všeobecné shodě do konce letošního září. K materiálu se nyní vyjadřují příslušné státní úřady.

MŽP už ale například důraz na rozvoj jaderných elektráren kritizovalo. Český problém závislosti na dovozech surovin prý neřeší - jaderné elektrárny jsou stejně závislé na dovozu palivových článků z Ruska.

I když Česko patří k předním producentům uranu, je současná produkce jen zlomkem objemů, které se těžily během minulého režimu. Na konci 50. let se na území Česka vyprodukovalo zhruba 3000 tun uranu ročně.

Vedle dolu na Vysočině a ve Stráži pod Ralskem jsou menší ložiska rudy u Brzkova na Jihlavsku a u Osečné na Liberecku. Doly v Jáchymově a na Příbramsku, které patří v Česku k nejznámějším, jsou již zcela vytěženy.