zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Hospodaření s dešťovou vodou. Je to dobrý byznys?

13.02.2009
Voda
Hospodaření s dešťovou vodou. Je to dobrý byznys?
Dnes to, co dříve napršelo za tři dny, naprší za pár hodin...

Rozhovor s Ing. Jiřím Vítkem, jednatelem společnosti JV PROJEKT VH, s.r.o., která jako první aplikovala systém decentralizovaného odvodnění v České republice do městského kanalizačního generelu na úrovni systémového opatření.

 

Kdy se Vaše společnost začala zabývat hospodařením s dešťovou vodou (HDV)?

Intenzivně zhruba před pěti lety. Hraničním okamžikem bylo zadání projektu odvodnění univerzitního kampusu Masarykovy univerzity v Brně Bohunicích. Tehdy jsme od Brněnských vodáren a kanalizací, a.s. dostali omezující kritéria pro množství dešťové vody, které se může z území kampusu přivést do stokového systému města.

Situaci jsme se rozhodli řešit použitím decentralizovaného systému odvodnění. Systém je na území asi 35ha založen a postupně se staví. Na tak velké ploše je použití tohoto systému opravdu jedinečné. Kvůli rozsahu projektu a naší tehdejší nezkušenosti jsme navázali partnerství s Německou firmou Ingenieurgesellschaft Prof. Dr. Sieker mbH, se kterou dodnes spolupracujeme.

Jsou podle Vás problémy běžného odvodňování umocněny změnami klimatu?

U nás je v tomto ohledu veřejné mínění ovlivněno některými politiky, jejichž postoj jsem doposud nepochopil. Mně, jako vodohospodáři, nezáleží na tom, zda klimatické změny způsobují lidé nebo je to přirozený proces. Faktem je, že probíhají a nehledě na příčinu, ještě dlouho probíhat budou.

Například přívalové srážky se již neodehrávají pouze v nejvodnatějších měsících v roce v červnu, červenci a srpnu, ale objevují se více na jaře, na podzim a někdy i zimě. Dříve bylo více dešťů dlouhodobých a s menší intenzitou. Dnes to, co dříve napršelo za tři dny, naprší za pár hodin.

Střídají se dlouhá období sucha s agresivními přívalovými srážkami. Suchá půda není připravena intenzivní srážky pojmout a chová se jako beton. Voda po povrchu stéká s větším erozním účinkem.



Ing. Jiří Vítek


V čem je podle Vás HDV tak revoluční?

Jedná se o naprostou změnu přístupu. Dříve, vlastně ještě dnes, vnímáme dešťovou vodu jako odpad, kterého je potřeba se co nejrychleji zbavit, aby nám nekomplikoval život. Z domů, z průmyslových hal, ze silnic, z náměstí odvádíme vodu co nejrychleji pryč, aby nám nekrátila pohodlí.

Způsob, kterým si v horním povodí realizují svoji představu o snadném životě, přivádí obyvatelům v nižších oblastech často zkázu. Soustavnou a rozsáhlou urbanizací je dešťové vodě bráněno vsakovat se do podloží a doplňovat zdroje podzemních vod a prameny řek, lze bez nadsázky tvrdit, že podstata HDV je inovací našeho návratu k přírodě.

V čem je dobrý právě „decentralizovaný“ systém?

V decentralizovaném systému rozdělujeme velký objem vody. Nemusíme mít velké potrubí, velký pozemek na obrovské nádrže. Odpadá problém s jejich umístěním, s vykupováním pozemků. Retenční nádrž je navíc omezená, při jejím naplnění odlehčovací komory odvádí vodu do řeky a tu znečišťují zbytkovými splašky. Decentralizované řešení je blízké přírodě a splňuje kritéria trvale udržitelného rozvoje.

Můžete zhodnotit ekonomické hledisko běžného a decentralizovaného odvodňování?

Je těžké stanovit, co je dražší a co levnější. Studie v Německu ukazují, že náklady jsou přibližně stejné. Nejdůležitější je, že zodpovědnost za dešťovou vodu má ten, na jehož pozemek spadne.

Pro soukromníky to na první pohled není dobrá zpráva. Budou muset platit, co dříve nemuseli. Jenomže si neuvědomují, že konvenční odvodnění je také placeno za jejich peníze, z jejich daní.

Nový systém má tu výhodu, že lidé budou své výdaje moci kontrolovat, a proto k nim budou přistupovat zodpovědně.

Mluvil jste o partnerství s německou firmou. Jak jsou na tom Němci s HDV?

Němcům trvalo více než patnáct let, než zakotvily principy HDV do systému státu. Dodnes mají s jejich prosazováním problémy a neustále u nich probíhá osvěta.

Voda si u nich ale postupně získala velký respekt, podřizuje se jí tvar chodníků, komunikací, domů, použitých materiálů. Například u nás tolik oblíbené střechy z mědi a zinku nahrazují zelené střechy, aby se tím zabraňovalo ukládání těžkých kovů do půdy a koryt řek.

Ve kterých jiných zemích se tento systém uplatňuje?

Obdobná situace jako v Německu je například ve Švýcarsku, Francii, Skandinávii, USA, Austrálii a na Novém Zélandě.

Jak dlouho podle Vás potrvá českému národu, než přijme novou myšlenku HDV a začne ji uplatňovat v praxi?

Nedá se určit čas, protože se nejedná o jednorázovou investici. Jde o vztah, přístup, který nemá časové omezení. Ani v západní Evropě není situace v uplatňování HDV zcela jednoduchá. I když je informovanost o principech mnohem vyšší než u nás, probíhá tu neustálá osvěta.

Uvědomění si této skutečnosti je velice důležité. Nelze jenom něco nařídit, schválit nebo podepsat a myslet si, že už to bude fungovat samo.

Důležitou roli ve změně myšlení lidí hrají vzory. Přestože je těžké v naší společnosti pro uvědomělé a zodpovědné chování takové vzory najít, jeden příklad tu bezesporu je. Za příkladný přístup k životnímu prostředí považuji šlechtu. Myšlení a chování šlechtických rodů nebylo a není limitované trváním volebního období, délkou lidského života nebo okamžitým osobním profitem. V drtivé většině byli a jsou dobrými hospodáři.

Zdroj: http://www.inovace.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí