O 'zakázku století' soupeří i PPF s J&T

O více než stomiliardový tendr na sanaci starých ekologických škod se přitom utkají i dva rivalové, investiční společnosti PPF a J&T. Potvrdilo to včerejší "otevírání obálek" na ministerstvu financí.

Celkem jde do boje šest subjektů - většinou sdružení domácích společností s evropskými špičkami oboru, například firmami Marius Pedersen, A.S.A nebo SITA.

Když přitom vláda loni rozhodla sloučit všechny tendry na odstranění škod z dob privatizace do jedné obří zakázky, sám ministr financí Miroslav Kalousek připustil "obrovské riziko korupce".

Riziko podle něj měla odstranit právě účast velkých nadnárodních hráčů. "Evropa si tendr pohlídá," prohlásil.

Nyní ministerstvo říká, že se jeho předpodklad splnil. "Přesně podle očekávání jsou v soutěži velcí hráči. Rizika korupce se nebojíme," tvrdí jeho mluvčí Ondřej Jakob.

Obezřetnější je však šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina. "Zatím se zdá, že díky účasti velkých nadnárodních firem bude soutěž transparentní," říká.

Jenže včera začalo jen první kolo. V něm Kalouskův úřad prověří technické kapacity i finanční garance uchazečů. Rozhodující podle Peciny bude, kolik zájemců pak postoupí do kola druhého, na přelomu března a dubna.

"Pokud do druhého kola projde jen jeden uchazeč, je to na zrušení tendru. Jestli dva, bude to tak na hraně. Jen když jich bude víc, neviděl bych problém," podmiňuje Pecina regulérnost soutěže.

Jediným kritériem ve druhém kole pak bude to, za kolik je firma ochotna zakázku pro stát splnit.

Kellner versus Křetínský?

Maximální cena, kterou může stát vítězi tendru vyplatit, je zhruba 114 miliard korun. To je celková suma, kterou se stát zaručil za odstranění ekologických škod novým vlastníkům při privatizaci státních firem počátkem devadesátých let.

Šlo hlavně o doly, chemičky, energetické firmy. Týká se to například Arcelor Mittalu, Unipetrolu, Spolany. Celkem jde ještě o tři stovky lokalit.

Jenže dosavadním tempem se údajně nestihnou kontaminované plochy a olejové laguny včas vyčistit (termín je do roku 2015), a proto Topolánkův kabinet rozhodl o obří zakázce. Velkou šanci vycítily jak firmy z oboru, tak finanční investoři.

Například PPF Petra Kellnera se k tomu spojuje s domácí sanační firmou Dekonta i rakouskou společností AVE.

Naopak konkurenční J&T (v níž je partnerem například i šéf Sparty Daniel Křetínský) založila kvůli zakázce společnost Karob. Podle zdroje, který je s postupem J&T přesně obeznámen, jde Karob do soutěže společně s firmou SITA, součástí renomovaného mezinárodního holdingu Suez Environnement.

Pikantní na "ekosouboji" PPF a J&T je to, že spolu nedávno vytvořily společný podnik v energetice. A spekuluje se, že mají společné zájmy například i jako zatím minoritní vlastníci ve farmaceutické Zentivě.

Zástupci PPF ani J&T zatím své záměry nekomentují.

Evropská jednička

Na obří tendr si ovšem chtějí sáhnout i další zájemci. V čele s evropskou jedničkou v oboru sanačních prací, společností Marius Pedersen. Tato původně dánská firma je nyní součástí francouzského koncernu Veolia.

"Možná nejsme v Česku ještě tak známí, protože jsme zatím neměli celostátní zakázku. Ale jsme tady extrémně silní v regionech, působíme na padesáti lokalitách," upozorňuje Pavel Borůvka, obchodní ředitel české odnože Marius Pedersen.

Důležité je podle něj i to, že společnost má velmi silné finanční zázemí.

Aféra Geosanu nevadí

Na totéž ale spoléhají i jiní. Například domácí Geosan Group, který se označuje za největšího specialistu v Česku právě na danou problematiku.

Trumfem Geosanu má být zase společný postup se společností A.S.A. - jednou z nejvýznamnějších evropských firem, zabývajících se odpady a komunálními službami.

Loni byli ovšem nejvyšší manažeři Geosanu spojováni i s velkou úplatkářskou aférou, při níž byli obviněni z korupce při získávání zakázek. Odsouzeni nebyli.

Geosan se také údajně podílel na průtazích při stavbě Vědeckotechnického parku v Plzni.

Zástupci firmy ovšem odmítají, že by tyto případy byly pro jejich úspěch při ekozakázce nějakým problémem.

"Ohledně úplatkářské aféry - tato kauza nás handicapovat nemůže. Průtahy se zpožděním Vědeckotechnického parku nebyly zapříčiněny pouze ze strany Geosanu - a stavba již byla řádně předána investorovi," sdělila PR manažerka Geosanu Vlasta Končelová.

Kolik nakonec zaplatíme?

Kolik desítek miliard nakonec bude daňové poplatníky sanace stát, nechce dnes nikdo odhadnout.

Kalouskův první náměstek Ivan Fuksa loni dokonce nejprve prohlásil, že suma může být třeba poloviční, než je maximální státní garance 114 miliard. Skutečné škody jsou prý výrazně nižší.

Stejně nedávno hovořil například bývalý ministr životního prostředí František Benda, jenž v devadesátých letech na systém záruk a postupného odstraňování škod přistoupil.

Fuksa však vzápětí otočil a prohlásil, že v některých případech jsou škody naopak vyšší, než je garance na jejich odstranění.

Sami zájemci o zakázku si nechávají cifru, s níž jdou do boje, zatím v rukávu. "Polovina garancí je nesmyslně nízká cena, ale dál nechci spekulovat," říká například Borůvka.

Výrazné slovo bude mít při ocenění sanací ministerstvo životního prostředí. "Naše inspekce bude kontrolovat, zda je konkrétní lokalita opravdu čistá a jestli firma může dostat zaplaceno," říká mluvčí úřadu Jakub Kašpar.


Boj o ekologickou zakázku

Maximální hodnota tendru

- 114 miliard korun

Kdo se přihlásil

- Geosan Group (s firmou A.S.A a dalšími)

- Marius Pedersen

- Sdružení firem PPF Advisory, Ecosoil Sud, AVE CZ a Dekonta

- Konsorcium Deme Environmental Contractors a Dredging International

- Sdružení firem P-D Industriegesellschaft, Stavoprogres Brno

- Karob (J&T a SITA)

Průběh soutěže

- Nyní posoudí ministerstvo financí reference, technické a personální kapacity, finanční garance

- Ve druhém kole (začátek dubna) rozhodne jen výše nabízené ceny

- Následně návrh smlouvy s vítězem musí schválit vláda

AUTOR: Martin Mařík
AUTOR-WEB: www.ihned.cz