Zemní plyn: Ekologické lákadlo pro energetiky, ale i rizikový faktor
EU dováží přes 200 mld. metrů krychlových zemního plynu ročně, polovinu své
spotřeby. Na Rusku, odkud pochází asi polovina tohoto množství, je tak
"sedmadvacít-ka" závislá z jedné čtvrtiny. ČR závisí na ruských dodávkách téměř
ze tří čtvrtin a sousední Rakousko také více než z poloviny. Některé unijní země
jako Slovensko či Bulharsko jsou ale na ně vázány stoprocentně.
EU dováží přes 200 mld. metrů krychlových zemního plynu ročně, polovinu své spotřeby. Na Rusku, odkud pochází asi polovina tohoto množství, je tak "sedmadvacít-ka" závislá z jedné čtvrtiny. ČR závisí na ruských dodávkách téměř ze tří čtvrtin a sousední Rakousko také více než z poloviny. Některé unijní země jako Slovensko či Bulharsko jsou ale na ně vázány stoprocentně.
Trochu lépe na tom v této souvislosti jsou Norsko (kryje pětinu evropské spotřeby) a Nizozemsko s vlastními zásobami. Relativnost této výhody je však dána letopočty 2030, respektive 2045, kdy budou zásoby obou zemí vytěženy. Podle analytiků petrochemického koncernu BP skončí v roce 2070 těžba zemního plynu i v Rusku a dalších dodavatelských zemí v západní Africe.
Prosazovat dnes plynovou energetiku znamená tedy hrát si s ohněm. "Potřebujeme vyvážený energetický mix," zdůraznil v listu Handelsblatt šéf německého koncernu E.on Wulf Bernotat. Jako inspirace slouží Francie, která vyrábí tři čtvrtiny své elektřiny v jaderných reaktorech. Problémy nemá ani Švýcarsko dovážející jen 2,9 mld. m3 ročně; podíl atomového proudu na celkové produkci tam činí 40 %.
Dobře si tu stojí i ČR, která v jaderných blocích vyrábí třetinu své elektřiny; po plánované dostavbě Temelína se tento podíl zvýší nejméně na 40 %. Řešit současné plynové komplikace posilováním širokého energetického mixu, v první řadě jaderné energetiky, zvažují i další evropské země.
Naopak sousední Rakousko začalo předloni realizovat rozsáhlý program výstavby plynových elektráren. Jen v první etapě plánují Rakušané uvést do příštího roku do provozu pět bloků o celkovém výkonu 2 200 MW, a zvětšit ho tak o desetinu. Při provozu v základním zatížení by tyto nové rakouské plynové elektrárny za rok vyrobily kolem 13 mld. kWh (pětina dnešní výroby) a spotřebovaly přes 4 mld. m3 zemního plynu, tj. o polovinu více než dnes. První 400MW elektrárnu testuje německý E.on v hornorakouském Timelkamu, další dva 300MW bloky mají následovat v Klagenfurtu (Celovci), se dvěma počítá státní energetická firma Verbund v Mellachu (800 MW) a vídeňském Simmeringu (400 MW), informoval s odvoláním na energetický úřad E-control rakouský hospodářský čtrnáctideník Economy.
Světová produkce plynu činila předloni 2940,0 miliard m3, spotřeba 2921,9 miliard m3. Těžba dlouhodobě osciluje až 2 % nad a 1 % pod celkovou spotřebou; předloni činil přebytek 18 miliard m3 (to se rovná české spotřebě za dva roky), tj. 0,62 % světové spotřeby. Evropa a bývalý Sovětský svaz patří k největším producentům i spotřebitelům; záporné saldo tohoto regionu, které se kryje zejména dovozem paliva ze severní Afriky, dosáhlo 80 miliard m3, tedy 7 % spotřeby.
zdroj: www.bp.com, www.eurogas.org
Trochu lépe na tom v této souvislosti jsou Norsko (kryje pětinu evropské spotřeby) a Nizozemsko s vlastními zásobami. Relativnost této výhody je však dána letopočty 2030, respektive 2045, kdy budou zásoby obou zemí vytěženy. Podle analytiků petrochemického koncernu BP skončí v roce 2070 těžba zemního plynu i v Rusku a dalších dodavatelských zemí v západní Africe.
Prosazovat dnes plynovou energetiku znamená tedy hrát si s ohněm. "Potřebujeme vyvážený energetický mix," zdůraznil v listu Handelsblatt šéf německého koncernu E.on Wulf Bernotat. Jako inspirace slouží Francie, která vyrábí tři čtvrtiny své elektřiny v jaderných reaktorech. Problémy nemá ani Švýcarsko dovážející jen 2,9 mld. m3 ročně; podíl atomového proudu na celkové produkci tam činí 40 %.
Dobře si tu stojí i ČR, která v jaderných blocích vyrábí třetinu své elektřiny; po plánované dostavbě Temelína se tento podíl zvýší nejméně na 40 %. Řešit současné plynové komplikace posilováním širokého energetického mixu, v první řadě jaderné energetiky, zvažují i další evropské země.
Naopak sousední Rakousko začalo předloni realizovat rozsáhlý program výstavby plynových elektráren. Jen v první etapě plánují Rakušané uvést do příštího roku do provozu pět bloků o celkovém výkonu 2 200 MW, a zvětšit ho tak o desetinu. Při provozu v základním zatížení by tyto nové rakouské plynové elektrárny za rok vyrobily kolem 13 mld. kWh (pětina dnešní výroby) a spotřebovaly přes 4 mld. m3 zemního plynu, tj. o polovinu více než dnes. První 400MW elektrárnu testuje německý E.on v hornorakouském Timelkamu, další dva 300MW bloky mají následovat v Klagenfurtu (Celovci), se dvěma počítá státní energetická firma Verbund v Mellachu (800 MW) a vídeňském Simmeringu (400 MW), informoval s odvoláním na energetický úřad E-control rakouský hospodářský čtrnáctideník Economy.
Světová produkce plynu činila předloni 2940,0 miliard m3, spotřeba 2921,9 miliard m3. Těžba dlouhodobě osciluje až 2 % nad a 1 % pod celkovou spotřebou; předloni činil přebytek 18 miliard m3 (to se rovná české spotřebě za dva roky), tj. 0,62 % světové spotřeby. Evropa a bývalý Sovětský svaz patří k největším producentům i spotřebitelům; záporné saldo tohoto regionu, které se kryje zejména dovozem paliva ze severní Afriky, dosáhlo 80 miliard m3, tedy 7 % spotřeby.
zdroj: www.bp.com, www.eurogas.org
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích