Přibývá přírodních katastrof?

            Nebudu se zde zabývat katastrofami, které jsou zcela jasně způsobeny lidmi, jako jsou dopravní nehody a havárie, protržení přehrad, nebo třeba velké požáry, založené žháři, jako to bylo naposledy v Austrálii (možná lidem uniklo, že nejprve bylo na vině globální oteplování).

Extrémy počasí se vůbec dávají často do souvislosti s globálním oteplováním. Zní to logicky – když je tepleji, je v atmosféře více energie. Ta se projeví bouřkami, tornády, hurikány a dalšími atmosférickými jevy. Jak je lidem vysvětlováno – teplo působí jako motor. Jenom připomínám, že nezáleží na teplotě, ale na rozdílu teplot (vzpomeňte si, jak funguje tepelný motor).

O hurikánech informují média dost často. Ten poslední bývá také ten nej… Stačí však přepočítat náklady – a situace je zcela jiná.

Můžeme se také podívat na několik známých katastrof v minulosti a porovnat skutečnost s tím, co by taková katastrofa způsobila dnes.

U všech typů katastrof můžeme předpokládat dnes vyšší počet obětí. Příčina je jednoduchá – více obyvatelstva v daném prostoru. Přitom máme k dispozici lepší varovné systémy, známe mnohem víc o možnostech ochrany obyvatelstva, budují se ochranné hráze. V ohroženém prostoru je více staveb a majetku než dříve. Navíc je pojištěn na vyšší částku – to vše se promítne do výsledných škod.  

V tomto případě jde o katastrofy naprosto rozdílné, některé nemají s globálním oteplováním nic společného.

Vždy se uvádějí oběti a škody, obvykle s varováním, že bude hůř. Al Gore říká o jevu El Niňo: …víme, že v důsledku globálního oteplování je v klimatickém systému více tepla a právě toto teplo je motorem El Niňo… Tento jev prokazatelně existuje posledních 5 000 let, před tím však nebyl aktivní. Jenomže – před 8 000 – 5 000 lety bylo klimatické optimum, a tedy tepleji než dnes.

V roce 1998 El Niňo způsobil v San Franciscu největší zimní srážky od roku 1876 (pozn. – tehdy byl pojem globální oteplování ještě neznámý) s 10 mrtvými, tornáda na Floridě zničila 300 domů a zahubila 40 lidí. Dále byl El Niňo podezřelý z nižších zisků z turistického ruchu, tání sněhu na sjezdovkách, vyvolávání alergií, za sněhovou kalamitu v Ohiu (22 mrtvých), a dokonce z propadu akcií firmy Walt Disney.

Celkové poměr škod a zisků však ukazuje něco jiného – v USA to po vyčíslení dopadlo takto: škody 4 miliardy dolarů, 72 mrtvých. Naproti tomu bylo o 850 méně obětí mrazu, ušetřilo se za otop, byly menší škody z jarních záplav a ušetřilo se za dopravu. Užitek - 19 miliard dolarů. Takovou katastrofu bych chtěl mít pořád.

Přírodní katastrofy byly a budou. Čím budeme sledovat delší časové období, tím jich bude víc. Jejich následky dnes dokážeme zmírnit, ale ne jim zcela zabránit. Čím více bude lidí a majetku v ohrožených oblastech, tím větší budou škody.