Čtvrtek, 28. března 2024

Firmy ničily přírodu, dostaly pokutu

Firmy ničily přírodu, dostaly pokutu

Zlínský kraj - Přes tři miliony korun vybrala loni na pokutách Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) ve Zlínském kraji. Sankce udělila na základě 608 kontrol. Nejvyšší, třistatisícovou pokutu, dostal výrobce kanalizačních trub Hobas CZ z Uherského Hradiště za znečišťování ovzduší.

„Zjistili jsme, že některé výrobní haly ve firmě mají odsávání, které ústí přímo do ovzduší,“ sdělil ředitel brněnského inspektorátu ČIŽP Jindřich Mikeš. Ven se tak mimo jiné dostávala rakovinotvorná látka styren. Lidé žijící v okolí si navíc stěžovali na zápach proudící z areálu.

Druhou nejvyšší sankci obdržel producent barviv Rokospol z Kaňovic na Zlínsku. Inspekce jej potrestala částkou 220 tisíc korun za nesprávné označení chemických přípravků.

Podle Mikeše vedení firmy s pokutou nesouhlasí a obrátilo se proto k soudu.

„Nebudeme se k tomu vyjadřovat, navíc právě tu máme další kontrolu,“ reagoval generální ředitel Rokospolu Pavel Kaszonyi.

„Jedná se o problematickou společnost, která má závady ve více oblastech,“ doplnil Mikeš.

Třetí nejvyšší pokutu, a to dvě stě tisíc, dostala za nedovolené vypouštění odpadních vod nedakonická mlékárna Laksyma.

„Tady mají zastaralá zařízení ze sedmdesátých let, proto nejsou schopni splnit limity,“ uvedl Mikeš.

Stejně se provinila i čistička odpadních vod ve Slavičíně. Tu provozuje Moravská vodárenská a od roku 2005 byla pravidelně pokutována. Nejprve 80 tisíci, v roce 2006 90 tisíci a předloni dokonce částkou 200 tisíc. Loni dostala Moravská vodárenská 140 tisíc pokuty s tím, že inspekce přihlédla k jejich snaze s nevyhovujícím zařízením něco dělat. Teď se například chystá rekonstrukce čističky i kanalizace ve Slavičíně, která by měla stát 50 milionů korun.

Dalším velkým problémem jsou staré ekologické zátěže. Jde o kontaminovanou zeminu a podzemní vody z dob před rokem 1990. „Toto je velice obtížná oblast naší činnosti. Zátěže najdete jen při pečlivém průzkumu,“ řekla ředitelka ČIŽP Eva Tylová.
„Naštěstí patříme v tomto odvětví ke světové špičce, máme nejnovější metody,“ přiblížila ředitelka.

Nejzávažnějším případem starých ekologických zátěží ve Zlínském kraji je areál bývalé firmy LET Kunovice.

„Znečištěné podzemní vody ohrožují přívod pitné vody v Ostrožské Nové Vsi,“ konstatovala ředitelka Tylová. Tento přívod přitom zásobuje přes 55 tisíc lidí. Předpokládané náklady na odstranění škod jsou 500 milionů korun.

Staré ekologické zátěže jsou většinou záležitostí státu.

„Začalo to v roce 1993 kvůli privatizaci. Majetek byl privatizován i se škodou a stát se zavázal odstranit zátěže,“ vysvětluje ředitelka Tylová. Uzavíraly se takzvané ekologické smlouvy. Avšak například pozemky vracené v restituci stát nijak neřešil a na ekologické zátěže se přišlo až v posledních letech. Proto se rozjíždí projekt s dotacemi od ministerstva životního prostředí, které hradí až 80 procent nákladů na sanování nebezpečných míst.

K úspěšně vyřešeným projektům patří areál firmy Magneton ve Valašských Kloboukách, který leží v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Náročná akce trvala od roku 1997 do roku 2004 a vyšla na 45 milionů korun.

„Ze 460 tisíc metrů krychlových znečištěné vody jsme odstranili čtyři tuny chlorovaných uhlovodíků,“ řekl Václav Pohůnek, který má v inspekci na starost právě staré ekologické zátěže.

Mezi menší problémy, které loni ČIŽP řešila ve Zlínském kraji, patřilo například nepovolené skácení dvou tisů červených před Základní školou ve Vizovicích. Technické služby Vizovice za to dostaly patnáctitisícovou pokutu.

Na místě, kde má vyrůst přivaděč rychlostní silnice R49, zase nebylo správně provedeno biologické hodnocení. Vyskytují se tam zvláště chráněné druhy ptactva, jmenovitě bramborníček hnědý a ťuhýk obecný. Inspekce na to upozornila příslušné stavební úřady a ty prozatím pozastavily vydání stavebních povolení.

Celkově ale hodnotí ředitelka inspekce Eva Tylová situaci ve Zlínském kraji jako dobrou.

„Naštěstí tu není tak problematická a velká zátěž jako představuje třeba neratovická Spolana,“ sdělila Tylová.

Zdroj:Zlínské noviny
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů