Martin Bursík k novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
Vystoupení ministra životního prostředí Martina Bursíka při předkládání vládní
novely zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v úterý 17.
února 2009.
Vystoupení ministra životního prostředí Martina Bursíka při předkládání vládní novely zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v úterý 17. února 2009.
Pane místopředsedo, dámy a pánové, děkuji vám za slovo.
Já bych si dovolil uvést v prvním čtení vládní návrh novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a rád bych k tomu řekl, že se jedná teprve o druhou komplexní novelu tohoto zákona od roku 1992, kdy zákon o ochraně zemědělského půdního fondu vstoupil v platnost. A bohužel mi nezbývá než říci, že tato skutečnost se odráží ve stavu a úrovni ochrany zemědělské půdy a obecně půdy v České republice jako takové.
Předkládaná novela má za cíl posílit mechanismy ochrany půdy jako velmi významné složky životního prostředí. Je do jisté míry s podivem, že vlastně teprve nyní ta novela řeší také kompetenci v oblasti kontroly hospodaření s půdou a ochrany půdy, protože tato kompetence doposud není svěřena žádnému orgánu. Novela zákona navrhuje tuto kompetenci v logice věci svěřit České inspekci životního prostředí, a tím pádem tuto složku, významnou složku životního prostředí, která se vytváří po stovky roků a je nezaměnitelná, tímto způsobem efektivně chránit.
V zákoně se také upřesňují povinnosti vlastníků, například povinnost udržovat pozemky v souladu s tou kterou charakteristikou druhu pozemků.
Také se zavádí registr, který povede nově organizace, zřízená Ministerstvem životního prostředí, je to registr informací o půdě. Musím říci, že u nás vlastně evidence kvality půdy je velmi dobrá. Dlouhodobě se sbírají data, máme velmi dobrou evidenci, ale přesto jsme v situaci, kdy tlaky na půdu v důsledku hospodářského rozvoje jsou enormní.
A to, co je myslím nejpodstatnější v této novele zákona, je valorizace poplatků za odnímání, za vyjímání ze zemědělského půdního fondu. Je potřebné zdůraznit, že ty odvody byly nastaveny na úrovni úředních odhadních cen půdy zhruba před dvaceti roky, a vůbec neodpovídají dnešnímu stavu věci, ty ceny nebo úplaty za odvody jsou extrémně nízké ve srovnání se stavem věci v Evropské unii v zemích okolo nás.
K čemu to vede? K tomu, že je ohromný tlak na zábor zemědělské půdy, k tomu, že se vyplatí investorům investovat a stavět rozličné investiční projekty na zelené louce a nedaří se nám vlastně motivovat ekonomicky investory k tomu, aby využívali intravilanu, aby využívali staré areály zemědělské, průmyslové, nevyužitá území v urbanizované vlastně zástavbě.
A je zjevné, že navrhovaný ekonomický nástroj k tomuto může významně přispět. A my jsme svědci toho, že podél silnic, hlavně podél dálnic, v těch atraktivních územích, kde územní plán vymezuje území pro rozvoj různých skladových areálů, parkovišť, hypermarketů atd., se odnímá půda té nejvyšší bonity, a přitom ten odvod za jeden hektar takovéto půdy se na maximální úrovni pohybuje okolo 120 tisíc korun za hektar. Slyšíte dobře, cena půdy té nejkvalitnější, té první bonity, v České republice je v maximu kolem 120 - 130 tisíc za jeden hektar půdy, což samozřejmě vůbec není adekvátní té hodnotě půdy.
Takže my navrhujeme velmi diferencovaně valorizovat tyto odvody za zábor zemědělského půdního fondu. U té nejvyšší bonity, u té nejkvalitnější půdy se ty odvody zvýší desetkrát a budou se blížit hodnotě jeden milion korun za odvod jednoho hektaru. U té půdy, která je nejméně kvalitní, ta valorizace je nejvýše trojnásobná a je tam tudíž veliká diference podle kvality půdy, což má vést k tomu, aby dávali investoři přednost záboru půdy, která je méně kvalitní, před půdou, která je kvalitní.
Vedli jsme o tomhle velmi podrobnou debatu ve vládě a toto je návrh, za kterým si vláda stojí a který podle našeho názoru je návrhem, který měl být předložen již před mnoha lety a měl předejít tomu nesmírnému tlaku na zábor půdy tak, aby při investičních projektech vzali investoři v úvahu mimořádnou hodnotu půdy jako organické složky životního prostředí a aby také podle toho ta půda byla oceněna při realizaci konkrétních záměrů investičních a aby zároveň tady byla tendence k tomu, aby se využívala brown fields.
Takže dovoluji si vám předložit tento návrh zákona k projednání v příslušných výborech a v prvním čtení.
Děkuji za pozornost.
Já bych si dovolil uvést v prvním čtení vládní návrh novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a rád bych k tomu řekl, že se jedná teprve o druhou komplexní novelu tohoto zákona od roku 1992, kdy zákon o ochraně zemědělského půdního fondu vstoupil v platnost. A bohužel mi nezbývá než říci, že tato skutečnost se odráží ve stavu a úrovni ochrany zemědělské půdy a obecně půdy v České republice jako takové.
Předkládaná novela má za cíl posílit mechanismy ochrany půdy jako velmi významné složky životního prostředí. Je do jisté míry s podivem, že vlastně teprve nyní ta novela řeší také kompetenci v oblasti kontroly hospodaření s půdou a ochrany půdy, protože tato kompetence doposud není svěřena žádnému orgánu. Novela zákona navrhuje tuto kompetenci v logice věci svěřit České inspekci životního prostředí, a tím pádem tuto složku, významnou složku životního prostředí, která se vytváří po stovky roků a je nezaměnitelná, tímto způsobem efektivně chránit.
V zákoně se také upřesňují povinnosti vlastníků, například povinnost udržovat pozemky v souladu s tou kterou charakteristikou druhu pozemků.
Také se zavádí registr, který povede nově organizace, zřízená Ministerstvem životního prostředí, je to registr informací o půdě. Musím říci, že u nás vlastně evidence kvality půdy je velmi dobrá. Dlouhodobě se sbírají data, máme velmi dobrou evidenci, ale přesto jsme v situaci, kdy tlaky na půdu v důsledku hospodářského rozvoje jsou enormní.
A to, co je myslím nejpodstatnější v této novele zákona, je valorizace poplatků za odnímání, za vyjímání ze zemědělského půdního fondu. Je potřebné zdůraznit, že ty odvody byly nastaveny na úrovni úředních odhadních cen půdy zhruba před dvaceti roky, a vůbec neodpovídají dnešnímu stavu věci, ty ceny nebo úplaty za odvody jsou extrémně nízké ve srovnání se stavem věci v Evropské unii v zemích okolo nás.
K čemu to vede? K tomu, že je ohromný tlak na zábor zemědělské půdy, k tomu, že se vyplatí investorům investovat a stavět rozličné investiční projekty na zelené louce a nedaří se nám vlastně motivovat ekonomicky investory k tomu, aby využívali intravilanu, aby využívali staré areály zemědělské, průmyslové, nevyužitá území v urbanizované vlastně zástavbě.
A je zjevné, že navrhovaný ekonomický nástroj k tomuto může významně přispět. A my jsme svědci toho, že podél silnic, hlavně podél dálnic, v těch atraktivních územích, kde územní plán vymezuje území pro rozvoj různých skladových areálů, parkovišť, hypermarketů atd., se odnímá půda té nejvyšší bonity, a přitom ten odvod za jeden hektar takovéto půdy se na maximální úrovni pohybuje okolo 120 tisíc korun za hektar. Slyšíte dobře, cena půdy té nejkvalitnější, té první bonity, v České republice je v maximu kolem 120 - 130 tisíc za jeden hektar půdy, což samozřejmě vůbec není adekvátní té hodnotě půdy.
Takže my navrhujeme velmi diferencovaně valorizovat tyto odvody za zábor zemědělského půdního fondu. U té nejvyšší bonity, u té nejkvalitnější půdy se ty odvody zvýší desetkrát a budou se blížit hodnotě jeden milion korun za odvod jednoho hektaru. U té půdy, která je nejméně kvalitní, ta valorizace je nejvýše trojnásobná a je tam tudíž veliká diference podle kvality půdy, což má vést k tomu, aby dávali investoři přednost záboru půdy, která je méně kvalitní, před půdou, která je kvalitní.
Vedli jsme o tomhle velmi podrobnou debatu ve vládě a toto je návrh, za kterým si vláda stojí a který podle našeho názoru je návrhem, který měl být předložen již před mnoha lety a měl předejít tomu nesmírnému tlaku na zábor půdy tak, aby při investičních projektech vzali investoři v úvahu mimořádnou hodnotu půdy jako organické složky životního prostředí a aby také podle toho ta půda byla oceněna při realizaci konkrétních záměrů investičních a aby zároveň tady byla tendence k tomu, aby se využívala brown fields.
Takže dovoluji si vám předložit tento návrh zákona k projednání v příslušných výborech a v prvním čtení.
Děkuji za pozornost.
Zdroj: http://www.zeleni.cz
Sdílet článek na sociálních sítích
