Čtvrtek, 28. března 2024

Omamné safari

Putování dvanácti africkými národními parky a rezervacemi
Omamné safari
Zkuste projednou zapomenout na ekonomickou krizi a udělejte si radost. Třeba si splňte sen a vydejte se do Afriky na safari. Do některých parků je správná doba se vypravit teď, cestu do jiných aspoň naplánovat. Černý kontinent dokáže dojmout, uchvátit a připoutat si člověka napořád. Pro toho, kdo mu propadne, se stává návykovou látkou, bez které se nelze obejít.

Západ slunce je jeden z nejkrásnějších okamžiků, jaké se dají v Africe zažít. Noc se rozezpívá kakofonií zvuků a skřeků a jen málokterý z nich nevyvolává v okolní temnotě fantastické představy. A co teprve, sedíte-li okolo ohně, který je jediným světlem široko daleko, a víte, že jakmile ulehnete do stanu, jeho bezprostřední okolí opanují hyeny, lvi, buvoli či sloni.

Na seznamu atrakcí Afriky, kde se zrodilo lidstvo, je toho nemálo - nepřeberné množství rostlin a zvířat, dramatické scenerie krajiny, rozlehlá jezera plná ptáků, hrochů či krokodýlů, pustá krása pouští s charakteristickým červeným pískem. To hlavní, co poskytuje Afrika kromě všeho výše zmíněného, je dobrodružství. Nebudete se nudit ani na chvíli, ať už se vydáte kamkoliv.

Pokud vyrazíte za zvířaty na safari, nemůžete zvolit lepší destinaci, než je Keňa či Tanzanie. Jsou to relativně bezpečné země se stabilními vládami (na africké poměry). I když si možná ještě pamatujete záběry z nepokojů v Keni ze začátku minulého roku, dnes je Keňa opět tou starou dobrou zemí jako stvořenou pro safari.

Dá se také ideálně propojit s návštěvou pobřeží, s povalováním se na pláži a relaxováním. Jsou zde k dispozici hotely téměř evropského standardu a turistika tu hraje prim. Pokud se nebudete pouštět daleko na sever, na sudánsko-etiopské pomezí, kde ještě stále můžete potkat nebezpečné pytláky a shifty (bandity), neměly by vás potkat žádné zvláštní těžkosti.

Ale přece jen - k Africe nějaké to riziko při cestování prostě patří, takže je třeba se na cestu dobře připravit a zjistit si aktuální situaci. A je nutné také zachovávat obecně platná bezpečnostní opatření, hlavně zbytečně neriskovat. Jen tak si odvezete z Afriky ty nádherné vzpomínky na výjimečná setkání s lidmi i zvířaty.

Masai Mara (Keňa)

Patří mezi nejznámější a nejstarší keňské rezervace - vznikla už v roce 1961, v době, kdy mnoho afrických zemí dokončovalo svůj boj za nezávislost. Je jednou z nejnavštěvovanějších rezervací a každý, kdo zde pobyl, potvrdí, že k tomu je spousta důvodů.

Masai Mara je v podstatě pokračování celého rozlehlého ekosystému tanzanského Serengeti, s nímž sousedí. Jméno Masai Mara také napovídá, že jde o území, které je domovinou proslulých Masajů. Rezervace je situována do jihozápadního koutu země a tvoří ji 1510 km čtverečních otevřených pastvin a planin porostlých akáciemi s typickou širokou plochou korunou.

Krajina je přímo ideální na pozorování divokých zvířat. Rezervace je zavlažována významnou keňskou řekou Mara a jejím přítokem, řekou Talek. Západní hranici tvoří působivé pohoří Esoit Oloololo Escarpment a je to právě tato část parku, kde je největší koncentrace divokých zvířat.

Nejsilnějším zážitkem, který si můžete z Mary přivézt, je přijet sem v době tzv. velké migrace. Jde o neobyčejnou podívanou, kdy miliony zeber a pakoní táhnou ze Serengeti za potravou do Masai Mary. Děje se tak v průběhu července a srpna a zvířata se pak opět během října vrací zpátky na jih. Cestou musí překonat řadu překážek - jednou z nejtěžších je právě řeka Mara, v níž na kopytníky čeká smrtelné nebezpečí v podobě hladových krokodýlů. Mnoho zvířat zemře, aby další statisíce přežily.

Velká migrace je také pochopitelně ostře sledována predátory všeho druhu a mrchožrouty. Nemusíte se ale obávat, že i když zrovna nepřijedete v době migrace, nespatříte "velkou pětku". Právě v Maře je na ni největší šance. Lvi, levharti či gepardi zde nejsou žádnou vzácností. Zejména to platí o lvech, kteří se doslova válí kolem treků.

Podle posledního sčítání žije v rezervaci na 1,4 milionu buvolů, půl milionu gazel, 200 tisíc zeber a tisíce dalších druhů zvířat. Současně zde žádnou vzácností nejsou velká stáda slonů a hrochů, na březích řek je možné neustále pozorovat krokodýly. A setkáte se tu pochopitelně i s nejznámějšími nomády světa - Masaji.

Jejich vesnice na území parků, jako je Mara, jsou turistům za poplatek přístupné a pro Masaje je turistický ruch jedním z důležitých zdrojů peněz. Masajové patří mezi nilotské kmeny, které do východní Afriky (dnešní Keni a Tanzanie) přišly někdy na přelomu 17. a 18. století. Bývali obávanými válečníky. Věří, že bůh přivedl na svět dobytek, aby patřil Masajům. Dobytek je základem masajské kultury - krávy jsou majetkem a důkazem moci, Masajové pijí jejich krev smíchanou s mlékem, z kravského trusu se staví chýše, využívá se i moč - třeba k praní, pokud je nedostatek vody.

Masajové se stále zuby nehty drží svých tradic: i přes zákaz dochází k praktikování ženské obřízky a nevzdali se ani kočování - bez jakýchkoli dokladů přechází volně hranice mezi Keňou a Tanzanií.


Serengeti (Tanzanie)

Serengeti splňuje přesně představu o typických nekonečných pláních Afriky, kde se potulují miliony zvířat. Leží v severní Tanzanii na hranicích s Keňou a jde o jedno z nejrozsáhlejších chráněných území v Africe. Od roku 1981 patří na seznam UNESCO a je asi desetkrát rozlehlejší než Mara. Národní park zde byl vyhlášen v roce 1951, kdy se už naplno projevovaly důsledky evropské kolonizace a záliby v lovu.

Krajinu tvoří lávové plato pokryté travnatou savanou, proti obzoru se rýsují nevysoké pahorky zvané kopje, častá útočiště kočkovitých šelem. Výstižné je pojmenování celé oblasti - v jazyce Masajů znamená "serengeti" rozlehlé pláně. Serengeti je vyhlášené mimořádně velkým počtem zvířat, která pláně obývají. Stejně jako v Masai Maře se tu můžete každoročně střetnout tváří v tvář s obrovskými stády kopytníků, kteří putují do Mary (viz výše). Stádo může být i přes 40 km dlouhé.

Samozřejmě že takhle velká stáda neujdou pozornosti šelem, kterých je v Serengeti dostatek. Můžeme zde vidět velké smečky lvů, gepardy, levharty, hyeny a také vzácnější servaly a karakaly. Samozřejmostí je spousta druhů antilop, buvoli, hroši, žirafy, ptáci a hmyz. U řeky a v řece Grumeti žijí obrovští krokodýli, kteří číhají ve vodě na migrující zvířata. Překrásný je tzv. Severní koridor a na východní straně jsou nádherná místa v okolí Lobo. Park ročně navštíví na 90 tisíc turistů, ale vzhledem k obrovské rozloze se nemusíte obávat, že budete potkávat lidi na každém kroku. áá

Ngorongoro (Tanzanie)

Zelené pahorky africké! Vybavíte-li si slavnou Hemingwayovu knihu, určitě se zamilujete do kráteru Ngorongoro během krátké chvíle. Už sjezd na dno sopečného kráteru je úchvatným zážitkem. Ještě než vyjedete, stojí za to zastavit se na vyhlídce, odkud je celé Ngorongoro jako na dlani.

Rozprostírá se mezi stěnami obrovské kaldery prastarého vyhaslého vulkánu v severní Tanzanii. Kaldera o rozloze 260 km2 skýtá pravý poklad - největší koncentraci volně žijících afrických zvířat. Ngorongoro obývá na 30 tisíc zvířat a díky přirozeně uzavřenému prostoru je toto území bohaté i na endemity, tedy živočichy vyskytující se pouze v kráteru. Oblast Ngorongoro byla vyhlášena za chráněné území v roce 1959 a záhy poté oddělena od národního parku Serengeti. Na seznam UNESCO přibyl podivuhodný kráter v roce 1979.

Vyjmenovávat všechna zvířata, která jsou zde zastoupena, by byl úkol na několik stránek. Najdete tu samozřejmě ta "nejvyhledávanější" zvířata včetně gepardů, buvolů, lvů, ale žije tu i velký počet kopytníků, zeber, pakoní. Vyskytují se zde také vysoce ohrožení nosorožci černí, jejichž počet od roku 1966, kdy jich ještě žilo 108, klesl na asi 14 kusů.

Kráter, hluboký 610 metrů, vznikl explozí vulkánu před dvěma miliony let. Formálně patří pod správu Ngorongoro také slavná jeskyně Olduvai, kde byly nalezeny jedny z nejstarších pozůstatků hominidů dokazující, že tato oblast byla obývána už před třemi miliony let. Vykopávky zde začaly v roce 1950 a vedli je tehdy Mary a Louis Leakeyovi a dodnes v nich pokračují jejich potomci v čele s Richardem Leakeym.

Pro Evropany jej objevil až v roce 1892 Oscar Baumann, tehdy se sem ovšem nejezdilo za obdivováním přírody, ale za loveckými výpravami. Masajové zde žili až do roku 1959, kdy tu vznikla chráněná oblast a oni byli vystěhováni za hranice kráteru. Nicméně stále jich na území chráněné oblasti žije asi 52 tisíc.

Kahuzi-Biega

(Demokratická republika Kongo)

Jeden z posledních parků, kde můžete ve volné přírodě pozorovat gorily. Oproti gorilím parkům v Ugandě a Rwandě má Kahuzi-Biega velkou výhodu - je nesrovnatelně levnější. Ovšem to vyvažuje fakt, že leží v oblasti, která je velmi nestabilní (v současné době zde probíhají vojenské operace spojené konžsko-rwandské armády proti hutuským rebelům).

Konžský deštný prales je po amazonském druhým největším souvislým pralesem na světě. Celý rozlehlý ekosystém, který zasahuje i do některých dalších afrických států, představuje na 80 procent deštných pralesů na území Afriky. Toto nesmírné přírodní bohatství je však soustavně ohrožováno vleklým válečným konfliktem. Jenom za posledních deset let kvůli němu přišlo o život na šest milionů lidí.

Národní park Kahuzi-Biega leží na východě Demokratické republiky Kongo (DRK), v provincii Jižní Kivu, která je válkou zasažena nejvíce. Proto se sem není lehké dostat. Turisté ani cestovní kanceláře do země nejezdí, je to příliš nebezpečné. Střety mezi různými ozbrojenými skupinami, které v této nepřehledné válce figurují, zasahují i na území národního parku.

Žije zde devět gorilích rodin, z čehož jsou tři habituované, tedy zvyklé na lidi. Zbylých šest rodin správa parku soustavně monitoruje. Celkem v parku žije 168 goril. "Počátkem 70. let si lidé museli rezervovat povolení k návštěvě našich goril i rok dopředu. Dnes musíme návštěvníky přemlouvat, aby se sem přijeli podívat. Naše země bývala rájem, a nyní ji lidé proměnili v peklo. Potřebujeme mír - nejen pro lidi, ale i pro zvířata," říká dcera zakladatele parku Christine Schuler-Deschryver. áá

Naivasha a Nakuru (Keňa)

Tisíce a tisíce plameňáků - především takový obrázek skýtá jezero Nakuru. Nemá žádný odtok, a tak jeho hladina hodně kolísá. Plameňáci tu sídlili odnepaměti, posledních deset let je ale jejich přítomnost nepředvídatelná. Spekuluje se o tom, proč plameňáci mizí a zase se objevují.

Voda v jezeře je alkalická, což právě plameňákům vyhovuje. Živí se jistým druhem řas a planktonu, který způsobuje i jejich růžové zabarvení. Na konci roku 1995 zde plameňáci téměř nežili, koncem roku 1996 jezero téměř vyschlo. Pak se jeho hladina sice opět výrazně zvýšila, nicméně pro plameňáky zůstávalo i nadále příliš sladké a trvalo několik dalších let, než získalo patřičnou slanost a plameňáci se začali vracet. Plameňáci jsou proto pro celou oblast klíčovým zdrojem obživy - když nejsou turisté, nejsou ani příjmy z nich.

Dalším z nezapomenutelných jezer je Naivasha, které objevil Skot Thomson. Jeho název původně znamená v jazyce Masajů "Rozbouřené vody". Na Naivashe žije na 230 druhů afrických ptáků a největší atrakcí je početná hroší populace, která se chodí v noci popásat na břeh jezera. Přímo vedle kempu. Funění obrovských kolosů těsně za stanem je opět zážitek, na který se nedá zapomenout.

Naivashu i Nakuru ale v posledních letech trápí ekologické problémy - na Naivashe se například ve velkém pěstují květiny, které se vyvážejí do celého světa, zejména do Velké Británie. Květinový průmysl je však největší hrozbou pro jezero a jeho unikátní faunu i flóru. S pesticidy, kterými se tu hnojí, si místní majitelé pozemků příliš hlavy nelámou, navíc se sem stěhuje stále víc a víc lidí za prací na farmách, což ke stabilizování ekologické situace také příliš nepřispívá.


Amboseli (Keňa)

Národní park Amboseli byl zřízen v roce 1974, ale jeho předchůdce - rezervace Ukamba Game - vznikla už o čtyřiaosmdesát let dříve. Máte-li štěstí, budete se kochat nejen divokými zvířaty, ale také pohledem na bílý vrcholek Kilimandžára - nezmizí-li ovšem v mracích.

Díky nejvyšší hoře Afriky, která se tyčí nad jižním okrajem rezervace, je Amboseli hned po Masai Maře nejoblíbenějším keňským parkem. Díky rovinatému terénu lze téměř na každém kroku spatřit sloní stáda. Sloni na pozadí s Kilimandžárem, to je typický obrázek z Amboseli.

Prvním Evropanem, který se sem roku 1883 dostal, byl Joseph Thompson, po němž je pojmenován jeden gazelí druh a také vodopády (Nyahururu, Keňa). Thompson byl fascinován zdejší krajinou, jež je tvořena močály stejně jako suchými a vyprahlými porosty. V řeči Masajů se kraj odjakživa jmenoval Empusel, což znamená slaný a prašný. Vegetace tu před lety bývala hustší, ale vzrůstající salinita a také neekologické chování turistů způsobily silnou půdní erozi, která páchá obrovské škody hlavně v období sucha. Je třeba striktně dodržovat zákaz pohybu mimo vyznačené trasy a nezhoršovat už tak neuspokojivou situaci.

Kromě slonů žije v rezervaci Amboseli několik desítek dalších druhů savců a stovky druhů ptactva. Zdejší bažiny obývají plameňáci, ibisové, pelikáni, ledňáčci, pštrosi i supové. Na kopytníky tu číhají hyeny, šakalové či karakalové. Pokud nepolezete na vrchol Kilimandžára, můžete si udělat mnohem pohodlnější výšlap na jediný kopec uvnitř parku - Observation Hill.


Samburu (Keňa)

Dlouhá a trnitá cesta vede na sever, do oblasti, kde se rozkládá národní rezervace Samburu. Tato rezervace je mnohem obtížněji dostupná než další, známější keňské parky Masai Mara nebo Amboseli. Drkotání v prachu africké "dálnice" není nijak příjemným zážitkem. Ale co naplat, jinak to nejde. A Samburu láká právě proto, že tu nebude u každého zvířete nával turistů.

Cestou na sever se lze setkat s ozbrojenými hlídkami na check-pointech; některé vás zkontrolují, jiné jen mávnou rukou na znamení, že máte pokračovat. Čím více na sever, tím jsou hlídky častější. Samburu a přilehlý park Shaba a Buffalo Springs leží v oblasti tzv. severní hranice (Northern Frontier District). Až do 70. let byla tato oblast uzavřena kvůli válce se somálskými uprchlíky. Dodnes se na silnici na sever od Isiola občas stane nějaké auto obětí přepadení, ale dnes spíš za těmito útoky stojí místní ozbrojenci. Nicméně je tu situace docela stabilní - i díky kontrolám na silnici.

Cestou minete majestátní horu Mount Keňa (Kirinyaga), pod níž se v době, kdy se Keňa osvobozovala od kolonialismu, ukrývali povstalci. Terén je zde na to opravdu příhodný, tedy dokonale nepřehledný. Mount Keňa je vyhaslá sopka, jejíž rozeklané vrcholky pokryté sněhem se tyčí do výšky 5199 metrů.

Samburu vypadá, jako by se člověk vrátil do pravěku. Je to zelená oblast plná pahorků, jež připomínají hřbety pravěkých dinosaurů a brontosaurů, zkamenělých navěky a porostlých zelenou vegetací. Na každém rohu je možné vidět pasoucí se stádo slonů, někdy potkáte obrovského samce - samotáře. Na pohled z očí do očí ze vzdálenosti tří čtyř metrů se nezapomíná. áá

Krugerův národní park (Jižní Afrika)

Národní park Kruger, ležící na východě Jihoafrické republiky podél hranic s Mosambikem, je jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších parků Afriky. Je velmi bohatý na zvířenu, na rozloze přibližně 19 tisíc km2 zde ve stepích, savanách, lesích a horách žijí stovky gepardů, levhartů, lvů, hyen, nosorožců černých i bílých, tisícihlavá stáda pakoňů modrých, zeber Burchellových, bizonů, slonů, žiraf nebo hrochů. Celkem v parku žije na pět set druhů ptáků, 150 druhů dravců, 50 druhů ryb a přes 30 druhů obojživelníků.

Většina návštěvníků se koncentruje na jihu parku, zatímco severní oblasti jsou téměř liduprázdné i v nejrušnějším období. Podél západní hranice se rozkládají soukromé parky a rezervace, jako jsou Sabi Sabi, Mala Mala, Timbavati či Manyeleti, které nabízejí nádherná safari s profesionálními průvodci a zaručují "odškrtnutí" velké pětky během pár dnů. Zážitek ze safari je tu v porovnání s "veřejným Krugerem" nesrovnatelně intenzivnější, ale také dražší (4000 až 15 tisíc ZAR/den; 1 ZAR = 2,2 Kč).


Etoša (Namibie)

Národní park Etoša je jednou z nejkrásnějších a nejvýznamnějších rezervací na jihu Afriky a poskytuje domov statisícům zvířat. Rozkládá se kolem solné pánve na území 22 300 km2, obehnaném vysokým plotem.

Vědci zde napočítali na 114 savčích a 340 ptačích druhů, 110 druhů plazů, překvapivě i 16 druhů obojživelníků, a dokonce i ryby. A zvěři se tu daří více než dobře - jenom ohroženého nosorožce černého zde žije na tři sta kusů, což je největší populace na světě; místní sloni jsou se čtyřmi metry v kohoutku nejvyššími z celé Afriky a jejich stáda čítají tisíce kusů. Z velkých šelem se setkáte zcela jistě se lvy, hyenami, gepardy a levharty.

Celý park lze autem projet během jediného dne, minimální doporučená doba jsou ale tři dny, s postupným ubytováním ve všech kempech. Celá oblast je celoročně velmi suchá a kromě krátkého období dešťů musí všechna zvířata v Etoše pít u napajedel. Ideálním obdobím k návštěvě je srpen a září, kdy je možné pozorovat největší množství zvířat. áá

Kafue (Zambie)

Národní park Kafue leží na 22 500 km2 divočiny, a patří tak k největším v Africe. Do dnešních dní zůstal značně nerozvinutý, a proto nabízí milovníkům přírody možnost nerušeného pozorování zvířat.

Kvůli husté vegetaci je nejobtížnější pozorování zvířat na jihu parku. Naopak, pláně Busanga na severozápadě jsou téměř beze stromů a v doprovodu zkušených průvodců tu během krátké doby můžete sledovat obrovská množství zvířat všech druhů: pakoně, impaly, vodušky, slony, buvoly, prasata bradavičnatá, hrochy a krokodýly.

Z velkých šelem se zde zdržují levharti, lvi, gepardi nebo hyeny. Jedinečným zážitkem na safari v Kafue může být rybaření na některé z řek, které umožňuje vychutnat si atmosféru pravé divočiny a blízká setkání se slony, hrochy a krokodýly.


Jižní Luangwa (Zambie)

Národní park Jižní Luangwa se rozprostírá na 9050 km2 nedotčených lesních porostů v údolí řeky Luangwa a podobně jako Kafue patří mezi parky minimálně zasažené lidskou civilizací. Jižní Luangwa je místem, kam pravidelně přijíždějí fotografové a filmaři National Geographic a BBC pro unikátní záběry divoké přírody.

V parku žije na 50 druhů savců a přes 500 druhů ptáků. Park je vyhlášen špičkovými průvodci s detailními znalostmi a stopařskými zkušenostmi a zážitky ze safari jsou opravdu intenzivní.

Nejvhodnějším obdobím pro pozorování zvěře je období sucha, tedy zhruba duben až říjen, kdy se kolem řeky Luangwa shromažďují velká stáda zeber, pakoňů, slonů, buvolů a spousty druhů gazel a antilop. Řeka je plná hrochů i krokodýlů. Z velkých predátorů zde narazíme na lvy, levharty i hyeny. Nosorožci v parku bohužel nežijí - byli v podstatě vyhubeni pytláky. Chloubou parku je endemická Thornicroftova žirafa.


Hlane a Mkhaya

(Svazijsko)

Národní park Hlane je na 30 tisících hektarů největší chráněnou oblastí Svazijska a pyšní se velkým množstvím zvěře, především lvů, nosorožců a slonů. Pohyb po parku je možný po prašných cestách ve vlastním voze (není třeba 4x4). Mnohem intenzivnější zážitky však nabízejí safari v doprovodu místních průvodců, a to v otevřených landroverech do bezprostřední blízkosti lvích smeček nebo pěšky ke slonům a nosorožcům.

Asi dvě hodiny autem na jih od národního parku Hlane je další ráj pro milovníky divoké zvěře, Mkhaya Game Reserve. V této rezervaci panuje poněkud nevšední režim - pobyt je nutno rezervovat dopředu a domluvit si vyzvednutí v 10 nebo 16 hodin; auto necháte u hlavní brány a po parku se můžete pohybovat pouze v landroveru společně s průvodcem.

Rezervace Mkhaya je výborným místem pro pozorování a fotografování vzácných nosorožců černých, jakož i hrochů, slonů a mnoha druhů gazel či antilop. Nejlepší dobou pro návštěvu parku je období sucha, ideálně červen až září. n

Serengeti

n Doprava: Nejbližším letištěm je letiště Kilimanjaro v Arushe. Dá se sem doletět i z Daar-es Salamu nebo využít autobus či vlak. Komfortnější možnost opět nabízí vypůjčení vozu (4x4). Cesty jsou ve výrazně lepším stavu než v sousední Keni.

n Poplatky: 50 USD na osobu a den plus 40 USD na den za auto.

n Ubytování: Safari lodge - velmi luxusní, ale i tábořiště, kde je jen ohniště a oplocený prostor pro uschování potravin.

n Počasí: Připravte se na velmi chladné noci, kdy teplota klesá třeba o 20 °C.

< Speciální tip: The Little Five (Malá pětka) Když už vás začne nudit tzv. velká pětka zvířat, můžete zkusit v Serengeti štěstí s malou pětkou - dá to určitě více práce. Musíte hledat jinde - pod kameny, v trávě, na kmenech akácií. Tzv. malou pětku tvoří živočichové, v jejichž anglickém názvu je obsaženo jméno jednoho z velkých zvířat tvořících velkou pětku: leopardí želva (leopard tortois), bércoun rezavý (elephant shrew), tkalčík bělozobý (buffalo weaver), nosorožík (rhino beatle) a mravkolev (ant-lion).

Masai Mara

n Období sucha: Červen až říjen.

n Období dešťů: Krátké - listopad, dlouhé - duben až květen.

n Doprava: Doporučuje se auto 4x4 a nejlépe s místním rangerem, který zná zvyky zvířat a zdejší teritorium. Můžete využít pravidelnou leteckou dopravu, která vám poskytne neopakovatelný pohled na krásy parku z ptačí perspektivy. Město Narok, vzdálené asi 100 km od rezervace, je posledním místem, kde můžete natankovat. Pokud nestihnete dojet do rezervace do 18.30 hod., kdy se zavírá brána, musíte v Naroku přespat.

n Vstupné do parku: 50 USD na osobu a den.

n Vzdálenost od Nairobi: 270 km, asi 5 až 7 hodin autem - podle aktuálního stavu vozovky (nebo toho, co by ji mělo připomínat).

n Ubytování: Široká škála od kempů, kde lze stanovat, až po luxusně vybavené lodge (např. Mara Serena, Governor's camp, Keekorok, Sarova Mara atd.).

< Zvláštní tip: Za zhruba 500 USD si lze pronajmout místo v horkovzdušném balonu a proletět se nad probouzející se savanou. To vše zakončené skvělou snídaní.

Ngorongoro

n Doprava: Nejlépe autem 4x4, vzdálenost 180 km od Arushi.

n Počasí: Ngorongoro leží ve vysoké nadmořské výšce (dno kaldery v 1800 m n. m.), buďte připraveni na to, že v noci se pořádně ochladí a teplota může klesnout až na 5 - 10 °C.

n Ubytování: Přímo nad kráterem jsou kempy nebo jednoduchá tábořiště.

< Zvláštní tip: Když už se budete pohybovat v této oblasti, můžete zkusit výstup na vrchol kráteru Ol Doinyo Lengai nebo se zajet podívat na plameňáky na jezeře Natron.

Kahuzi-Biega

n Doprava: Nejdůležitější je sledovat bedlivě politickou situaci v zemi a vývoj celého konfliktu. Pokud je situace realtivně klidná, dá se do DRK přiletět přes Kigali (Rwanda). Na hranici s DRK je to pak asi 6 hodin autobusem, který jezdí čtyřikrát za den. Pak stačí přejít pěšky hranici a chytit si taxi do Bukavu, které leží hned na hranici, na březích jezera Kivu.

n Kolik to stojí: Pozorování goril trvá hodinu (čas se počítá, až když gorily v pralese naleznete) a zaplatíte za ně 300 USD na osobu. Musíte si na cestu do parku pronajmout vlastní vůz (4x4). Rangeři garantují, že gorily stoprocentně najdou, jen to občas může pár hodin trvat. Pochod hustou džunglí není výlet pro slečinky, je dobré si vzít pořádné boty a dlouhé kalhoty i rukávy.

n Ubytování: V Bukavu lze najít penziony, a dokonce velmi luxusní Co-Co Lodge nebo Orchid Hotel. Příjemně se dá bydlet i v Gerda's guesthouse, který zde provozuje energická Němka Gerda už téměř 20 let.

Samburu

n Doprava: Z Nairobi nejlépe autem 4x4 přes města Nanyuki a Isiolo. Pravidelnou linkou Airkenya se sem dá také doletět.

n Vstupné: 30 USD na osobu (vstupné zahrnuje i další dvě rezervace Buffalo Springs a Shaba).

n Ubytování: Můžete se ubytovat v Samburu Game Lodge v pohodlných a luxusních bungalovech, ale mnohem romantičtější je táboření v jednoduchých kempech (nebo jen tábořištích) na březích řeky Ewaso Ngyiro. Nehledě na to, že to vyjde mnohem levněji.

< Speciální tip: Lze tu pozorovat obrovské krokodýly žijící v řece Ewaso Ngyiro. V lodžích je lákají na návnadu, aby je mohli návštěvníci pozorovat přímo z terasy restaurace. Stačí ale také rozdělat oheň na břehu řeky a počkat. Pak se člověk nestačí divit, když vidí krokodýla dva metry od ohniště.

Naivasha a Nakuru

n Doprava: Hlavní vjezd do NP Nakuru se nachází asi 2 km od centra města Nakuru. Dospělí zaplatí za osobu 30 USD na den.

n Nenechte si ujít: Výhled na celé jezero Nakuru z vyhlídky zvané Baboon cliff.

< Speciální tip: Všimněte si tzv. keňských antén - spousty prasat bradavičnatých, jejichž vztyčené ocásky vypadají velmi komicky, zvlášť vyskytují-li se ve větším počtu. Na Naivashe by byl zase hřích neabsolvovat projížďku po jezeře mezi stády hrochů, vodušek či hejny pelikánů.

Amboseli

n Doprava: Z Nairobi sem létá letadlo Airkenya nebo se sem lze dostat letecky z Mombasy (Mombasa Air Safari). Autem je to z Nairobi 260 km. Výchozím bodem pro cestování v parku je město Namanga. Mezi ním a hlavním městem pravidelně jezdí autobusy a matatu (mikrobusy).

n Vstupné: 60 USD na osobu a den.

n Ubytování: Lodge - např Amboseli Lodge s překrásným výhledem na Kilimandžáro nebo levnější varianta kemp KWS.

< Speciální tip: Vrcholek Kilimandžára je obvykle vidět časně po ránu, pak jej zahalí mraky. Nepropásněte tedy ranní safari, které je v Amboseli dvojnásob atraktivní.

Krugerův národní park

n Doprava: Do Krugerova národního parku se dostanete z Johannesburgu autem (přibližně 5 hodin) nebo letecky. Návštěvy parku jsou možné v jakémkoliv ročním období, pro pozorování zvěře je ale nejvhodnější konec období sucha, tedy srpen až září, kdy se zvěř stahuje k napajedlům.

n Ubytování: V parku je přes 25 ubytovacích kempů a tisíce upravených cest, sjízdných v obyčejných automobilech. Největší kempy jsou vybaveny obchody, restauracemi i čerpacími stanicemi. Ubytovat se můžete pouze ve vyhrazených kempech, a to v bungalovech nebo ve vlastních stanech (100 - 500 ZAR/den), ubytování je vhodné rezervovat s několikaměsíčním předstihem. V parku můžete jezdit sami nebo se vydat na safari s profesionálními průvodci na denní, noční nebo pěší safari. Park je velmi populární i pro rodiny s dětmi.

< Zvláštní tip: Pafuri lodge na severu parku nabízí safari mimo civilizaci v krásné hornaté krajině.

Etoša

n Doprava: NP Etoša je poměrně snadno dostupný, hlavní město Namibie, Windhoek, je vzdáleno asi 500 km. Po parku se mohou návštěvníci pohybovat pouze v uzavřeném automobilu: vystupovat z nich nebo otvírat okna dokořán je životu nebezpečné.

n Ubytování: Před západem slunce musí být ze safari všichni zpět v bezpečí jednoho ze tří kempů: Okaukuejo, Namutoni či Halali. Brány se opět otevřou hned po východu slunce a při ranní projížďce mohou turisté vychutnávat život africké divočiny. Všechny kempy jsou vybaveny obchůdky, restauracemi, ale i bazény nebo tenisovými kurty.

< Speciální tip: Napajedlo v kempu Okaukuejo, kde můžete vpodvečer spatřit slony, žirafy, lvy nebo černé nosorožce.

Hlane a Mkhaya

n Ubytování: Ubytovat se můžete v jednom ze dvou kempů, v parku však není elektřina. K dispozici je restaurace, nabízející vynikající steaky z impal, pštrosů nebo prasat bradavičnatých.

Ubytování v rezervaci Mkhaya je možné pouze v kamenných příbytcích bez zdí, takže i z postele můžete pozorovat divoká zvířata v okolí. Ačkoliv beze zdí a bez elektřiny, ubytování je nadmíru přepychové, určené pro náročné klienty.

< Zvláštní tip: Pěší safari v parku Hlane až do samé blízkosti bílých nosorožců

Jižní Luangwa

n Doprava: Cesty jsou většinou sjízdné za použití auta s náhonem 4x4. Cesta do parku vede nerozvinutou východní provincií Zambie; pokud nemáte času nazbyt, letecká doprava je rozumnější volba.

n Ubytování: Pro návštěvníky jsou tu k dispozici kempy a lodže. Nejnáročnější klienti míří do luxusních bungalovů Robin Pope Safaris nebo Wilderness Safaris.

< Speciální tip: Noční safari pod stromy, na jejichž větvích podřimují levharti.

Kafue

n Doprava: NP Kafue je obvykle přístupný pouze v období sucha, tedy od května do října, v období dešťů je mnoho oblastí zaplaveno. Doprava do parku je možná jak autem, tak letecky. Cesty jsou většinou sjízdné automobily s náhonem 4x4. Kafue je poměrně odlehlá oblast, a nejsnadnější přístup je tudíž letecky, kombinací malých letadel a helikoptér. Let z Livingstone trvá 2 hodiny, z Lusaky asi 1,5 hodiny. Přístup do některých kempů je možný pouze helikoptérou.

< Zvláštní tip: Dopřejte si luxus dvou nebo tří nocí v kempu Shumba na pláních Busanga. Shumba, spravovaná společností Wilderness Safaris, nabízí přepychové ubytování ve špičkovém designu uprostřed divočiny.
Zdroj:IN magazín
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů