Čtvrtek, 28. března 2024

Elektřinu letos zlevnit nemůžeme

Elektřinu letos zlevnit nemůžeme

Největší domácí energetická společnost, často obviňovaná, že vysokými cenami vysává ekonomiku, představila program "ČEZ proti krizi". Lidem, kteří přijdou o práci, odpustí tři měsíční platby za elektřinu, živnostníci mohou jednu měsíční splátku odložit, podnikatelům má pomoci mimořádná pětimiliardová investice do stavebních prací.

Ohlas je ale vlažný. ČEZ letos rekordně zdražil elektřinu, jejíž cena na burzách klesá. Brzy ohlásí rekordní, skoro padesátimiliardový zisk. Není v této situaci protikrizový plán jen trikem? Generální ředitel Martin Roman to odmítá.


HN: Není za programem "ČEZ proti krizi" hlavně snaha vylepšit si image?

Když chcete najít chybu, najdete ji vždy. My jsme dlouho přemýšleli, co bychom mohli udělat pro lidi a podnikatele, aby to zároveň bylo v souladu s péčí dobrého hospodáře. Manažeři firmy musejí v každém okamžiku být odpovědní akcionářům a myslet na to, aby to také bylo ku prospěchu firmy. Myslím, že to, co jsme představili, je na hranici té rovnováhy.


HN: Proč místo protikrizového balíčku prostě nezlevníte elektřinu?

Na to je jednoduchá odpověď. Cenu pro spotřebitele musí schválit regulátor. Musíte mu říci, za kolik jste nakoupili elektřinu, k tomu se přičte regulovaná složka a výsledkem je konečná cena.


HN: Ale regulační úřad hlídá, jestli neprodáváte dráž, než kolik představuje váš přiměřený zisk. Asi by neměl nic proti zlevnění.

Regulátor asi ne, ale namítat by mohl antimonopolní úřad. Představte si, že jste podnikatel a vstoupíte do obchodu s elektřinou. Nakoupíte ji, chcete prodat, a najednou by nějaký státem vlastněný subjekt začal prodávat levněji, a vy zbankrotujete. Pak budete žalovat management ČEZ a chtít náhradu škody. V Česku existuje 150 obchodníků s elektřinou. My jsme nejlevnější, prodáváme bez své marže a pro tento rok nemůžeme měnit uzavřené smlouvy.


HN: Když jste ale oznamovali, že letos zdražíte zhruba o 10 procent, řekl premiér Topolánek, že to mohlo být i více než o 20 procent. A on že se zasadil, aby to tak nedopadlo...

To, že jsme nemuseli zdražit o tolik, má dva důvody. Podařilo se nám nakoupit elektřinu výrazně levněji než E.ON a Pražská energetika. Také jsme se vzdali zisku na prodeji, abychom udrželi zákazníky. Pro nás má smysl, aby naši zákazníci krizi přestáli. To je obhajitelné z pohledu řádné péče. Ale s velkoobchodní cenou, která je stejná všude v Evropě, nepohnete.

Auta ze Škody také nezlevňují zpětně


HN: Proč není možné zlevnit letos, když se cena na burzách propadla skoro o třetinu?

Uvědomte si, že ceny na letošek vycházely z cen, za které jsme loni elektřinu nakoupili pro naše zákazníky. A přestože byly loni ceny na burze kolem 75 eur, nám se podařilo nakoupit megawathodinu za 57 eur. Požadovat zlevnění již letos je, jako kdyby ten, kdo si loni koupil Škodu Octavia za zhruba 400 tisíc, chtěl dneska vrátit část ceny, protože Škoda je letos zlevnila. Jistě chápete, že to není možné.


HN: Součástí vaší protikrizové nabídky je pojištění pro 2,7 milionu domácností. V případě ztráty zaměstnání jim de facto odpustíte tři zálohy na elektřinu. Jde o všechny vaše klienty?

Ano, absolutně o všechny.


HN: To pojistíte třeba i důchodce, kteří nemají jak přijít o práci?

Samozřejmě nebudeme platit za něco, co nemůže nastat.


HN: Oznámili jste také urychlení investic ve výši pět miliard korun. Urychlíte tak stavbu elektráren?

Některé projekty urychlit nemůžeme. Modernizovat chceme tři elektrárny - Tušimice, Prunéřov a Ledvice, pracuje se na nich s maximální rychlostí, ale urychlit se to moc nedá. Ale když plánujete na příští rok opravu fasády, natření plotu a podobně, můžete to udělat letos. My jsme přesvědčeni, že přesně toto firmy potřebují.


HN: Třetí nabídka vašeho protikrizového plánu je určena živnostníkům. Proč právě jim?

Živnostníků jsou statisíce a budou krizí hodně postiženi. Když jsme se ptali, co je trápí, posun splatnosti zazníval nejčastěji. Mají možnost proto zaplatit o jednu splátku méně, pak se jim to vyrovná v ročním zúčtování.


HN: Krize těžko poleví dříve, než ve druhé půli roku. Myslíte, že odklad jedné splátky někomu pomůže?

Když přijdete o práci, pomůže vám každých pět set korun. Vždycky se můžete bavit o tom, jestli nebylo možné nabídnout víc.


HN: A nebylo možné nabídnout víc? S vašimi zisky?

Přestože je ČEZ majoritně vlastněn státem, musí se chovat tak, aby své kroky dokázal obhájit i vůči minoritním akcionářům. A my myslíme, že toto je přesně ta hranice, na kterou můžeme jít.


HN: Kdo vymyslel, že ČEZ přijde s protikrizovým plánem? Tlačili na vás politici?

Taková opatření se nedají udělat bez debaty s hlavním akcionářem. Ale vyšlo to od nás.


HN: Letos tedy nezlevníte. Co ale můžeme čekat v příštím roce? Pocítíme propad cen na burze?

Když si zákazníci nechají standardní nabídku, bude se jim cena v příštím roce odvíjet od letošních nákupních cen a kurzu koruny.

Nebo si mohou "Dýchat s burzou". Pak mohou začít šetřit hned, ale nebudou mít jistotu: když půjde burza dolů, budou mít elektřinu levnější a naopak.

Pak je tu nabídka fixace cen. Je to jako byste si kupovali před dovolenou dolary. V nějaký okamžik se rozhodnete k nákupu a v budoucnu se nemůžete zlobit na směnárnu, že dolar zlevnil.


HN: Když nabízíte fixaci, vlastně chcete, aby se zákazník stal odborníkem na trh s elektřinou.

My nikoho nenutíme. Existuje určité procento lidí, které to zajímá a můžou se sami rozhodnout.


HN: Vy sám jste si cenu proudu zafixoval hned začátkem roku, že?

Udělal jsem to.


HN: Ale cena šla od té doby dolů. Nelitujete?

Já budu mít elektřinu meziročně o čtyři procenta levnější. Nevylučuji, že kdo nezafixoval, může ji mít levnější třeba o deset procent. Ale také může skončit krize a elektřina bude třeba dražší. Já bral vrabce v hrsti.


HN: Skutečně dostane zákazník při fixaci proud o čtyři procenta levnější? Vy ručíte jen za čtyřprocentní snížení té části ceny, která není regulovaná. Zbytek není jistý.

Regulovaná složka do značné míry kopíruje inflaci. Ta vypadá, že může být někde kolem nuly, takže to zlevnění lze očekávat.


HN: Od politiků padá spousta návrhů, jak využít dividendy z ČEZ. Klienti mohou mít pocit, že stát se z vás snaží vytáhnout maximum peněz - a i proto je elektřina drahá.

Stát může rozdělit dividendy, jak chce. My nemáme možnost do toho zasahovat a ani nechceme.


HN: Zvýší se část vašeho zisku určená na dividendy?

My jsme tento podíl zvedli loni na 50 - 60 procent čistého zisku, totéž budeme navrhovat letos. V době, kdy urychlujeme investice, je dnešní výše docela správná.

V zahraničí teď budeme mnohem opatrnější


HN: V posledních letech byl ČEZ aktivní v investicích v zahraničí. Vicepremiér Bursík ale prohlásil, že ČEZ by měl spíš investovat doma...

Krize mění i tyto plány. Budeme chtít v některých teritoriích vyšší rizikovou přirážku, lepší návratnost, takže množství zahraničních projektů se tím zmenší.


HN: Nechystáte se být opatrnější hlavně proto, že investice z minula byly často rizikové? V Bulharsku jste se museli soudit se státem, z projektu v Bosně jste po dvou letech vycouvali...

Obecně platí, že víc než polovina investic skončí hůř, než jste plánovali. Musíte počítat s rizikem. Ale celkově je výsledek těch investic lepší, než jsme čekali.


HN: Ale co investice v Česku? Jeden z hlavních argumentů pro zdražování proudu je nedostatek elektráren. Z čeho budete dělat elektřinu za deset, patnáct let?

Budeme mít novou elektrárnu v Ledvicích, elektrárny v Tušimicích a Prunéřově budou účinnější. Budeme mít víc obnovitelných zdrojů a věřím, že i víc jaderných.


HN: Chystáte kromě Temelína stavbu nových bloků i v Dukovanech, jak se o tom spekuluje?

To bych nechtěl předbíhat.


HN: Chcete do budoucna víc sázet na plynové elektrárny? Ono to souvisí s energetickou bezpečností.

Zatím nemáme žádnou plynovou elektrárnu, určitě s rozvojem počítáme. Když chcete mít víc obnovitelných zdrojů, musíte plynové elektrárny stavět už proto, aby vykrývaly výpadky v dodávkách.


HN: A věříte, že v Česku mohou někdy obnovitelné zdroje hrát významnou roli?

Co je to významná role? Dnes z nich vyrábíme asi pět procent. Hodně záleží na tom, kolik budou stát fotovoltaické články. Jejich cena padá, účinnost stoupá. A co se týče větrné energie, záleží i na ochráncích přírody - oni patří k největším odpůrcům jejich výstavby.


HN: Ale třeba sluneční elektrárnu, do jejichž budování se u nás už pustilo několik investorů, nemáte ani jednu. Nezaostáváte trochu?

Ještě před třemi lety to ekonomicky nevycházelo, ty stavby začínají být zajímavé až teď. Ale pořád tvrdím, že nejekologičtější je výroba elektřiny z jádra.

Martin Roman

Nejmocnější český manažer, právě dnes třiačtyřicetiletý, je z Havířova. Vystudoval práva, do prvního ředitelského křesla usedl už v pětadvaceti letech v Jance Radotín. Později vedl plzeňský Škoda Holding, který připravil k privatizaci. V čele ČEZ působí od roku 2004. Firma pod jeho vládou nastartovala zahraniční expanzi a podniká dnes v Polsku, na Balkáně či v Turecku.

AUTOR: Martin Jašminský
AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů