Obyvatele Šestajovic biospalovna nenadchla

Praha - Na okraji Prahy vznikají nové bioplynové spalovny, zemědělská družstva chtějí jednak vydělat na výrobě elektřiny, jednak zbavit lidi z vesnic a satelitních měst zápachu z hnoje a kejdy. Někde se ale proti elektrárnám lidi bouří, zemědělské hospodaření podle nich nemá perspektivu. Například na východě od metropole v Šestajovicích se místní proti výstavbě takového zařízení postavili. Neoblomila je ani nabídka družstevníků na bezplatné vytápění mateřské školy teplem ze spalovny.

Zemědělským podnikům se vyplácí investovat do výstavby biospaloven díky štědrým dotacím státu a také proto, že elektřinu vyrobenou spalováním hnoje nebo siláže prodají distributorům energie. Na jižním okraji Prahy už jedna biospalovna stojí, druhá se buduje. Z elektráren profitují i místní obyvatelé. "Každopádně to přináší zlepšení životního prostředí, protože původně metan unikal do ovzduší a nepříjemně to zavánělo," poznamenal starosta Zlatníků-Hodkovic Jiří Rezek (nez). Vedoucí provozu společnosti Agro Jesenice Jiří Tesař jej podpořil: "Skladování vyhořelého fugátu potom už nezapáchá, protože veškerý čpavek je zlikvidovaný."

Libeňská spalovna už do sítě dodává 500 kilowatt za hodinu, stejný výkon bude mít i rozestavěná elektrárna v sousedních Hodkovicích, která spustí zkušební provoz už za dva měsíce. Jiří Tesař dodal: "Obnáší to investici kolem 60 milionů a návratnost je do 10 let."

Naopak proti výstavbě se postavili obyvatelé Šestajovic východně o metropole, neoblomila je ani nabídka družstevníků na bezplatné vytápění mateřské školy teplem ze spalovny. "Šestajovice jsou součástí Prahy a víme, jaký je tady rozvoj ve stavebnictví. Z tohoto důvodu předpokládáme, že zemědělci nebudou mít dostatek možností k hospodaření," prohlásil starosta Šestajovic Roman Hrdlic (nez). Vedení šestajovického družstva nechce rozhodnutí zastupitelstva obce komentovat, projektu bioplynové stanice se ale nevzdává a během roku se ho pokusí znovu prosadit.

Podle odborníků české vesnice boom bioplynových elektráren teprve čeká, zatím jich u nás funguje několik desítek, v Německu okolo 6 tisíc.