Ošetřené stromy nejsou nebezpečné

JIHLAVA – Často zbytečnému kácení vzrostlých stromů ve městech z obav o zdraví a životy lidí lze zabránit jednoduchou a nepříliš nákladnou péčí o dřeviny. „Chápeme obavy zástupců měst a obcí o bezpečí občanů. Panika spojená s hromadnou likvidací stromů však není na místě. Nehodám lze předejít vhodným ošetřením stromů,“ upozorňuje Jana Vitnerová z jihlavské pobočky Arniky. „Řada měst a obcí ale o své dřeviny nepečuje vůbec a právě masivní kácení prozrazuje dlouhodobé zanedbávání stromů. Přitom existují různé možnosti, jak na péči o stromy získat finanční dotace,“ připomněla.

Rozpočty obcí sice mnohdy počítají například s květinovou výsadbou nebo údržbou trávníků, na péči o stromy se zapomíná a dlouho opomíjený problém se pak řeší krátkozrace rovnou pokácením stromů. Přitom preventivní opatření jsou dostupná a například Agentura ochrany přírody a krajiny navíc na takové úkony poskytuje finanční dotace (1). „Kromě prostředků na ošetření stromů můžeme obcím  poskytnout i základní pomoc při žádosti o dotaci,“ upřesnil Ing. Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny v Havlíčkově Brodě.

Ošetření stromů se provádí příklad formou vazby v korunách stromů, která zabrání vylomení větví (2). Pomůže také odborné prořezání větví, případně snížení koruny stromu a její prosvětlení. Ošetřovat by se měly i vzniklé praskliny a dutiny v kmenech, v nichž se mohu uchytit houby a plísně. Práci však musejí vždy provádět odborníci, aby nedocházelo k nevratnému zničení stromů, jako například v Proseči (3), kde byly zdravé lípy neprofesionálně ořezány do podob nevzhledných torz.

Pozitivním příkladem, kdy jsou výsledkem efektivního ošetření dlouhodobě zdravě vypadající a svou funkci bezproblémově plnící stromy, je pětice lip v Horní Cerekvi. Jejich ošetření přišlo na 22 tisíc korun (včetně ošetření dalšího stromu na jiném místě v obci). Jde navíc o dlouhodobý efekt - po ošetření není 5 až 10 let zpravidla nutná výraznější péče o dřeviny. Naopak vysazení jednoho nového stromu stojí přibližně 15-20 tisíc Kč. Do těchto nákladů se započítává také pětiletá péče o mladý strom, která je pro jeho přežití nezbytná. Navíc funkce vzrostlého stromu – zachycování prachu, vypařování vody a s tím spojený klimatizační efekt apod. – dosáhne nově vysazená dřevina nejdříve po pěti, spíše ale deseti letech života.

Problémem českých měst a obcí je zanedbávání péče o stromy. Mnohé odbory životního prostředí nepožadují ani pětiletou péči o nově vysázené dřeviny, ani pravidelně neošetřují vzrostlé stromy. Mladé výsadby tak mnohdy trpí nedostatkem vody, neupravované koruny stromů mohou časem vést ke vzniku tlakových vidlic a vylamování větví. „Podle našich zjištění mnohé úřady nekontrolují ani to, zda byly provedeny například náhradní výsadby místo pokácených stromů. Pravidelnou kontrolu a údržbu zeleně pak mnohde nestíhají vůbec,“ uvedl Martin Skalský.

Tlak na rozsáhlé kácení dřevin ve městech a v obcích vyvolal i pád stromu ve Zlíně, který zabil dvě děti a další lidi zranil. Jak tento případ ukázal, ani ošetření stromů nemusí zabránit všem nehodám – strom může mít skryté vady nebo nemoci. „Jsou to ale výjimečné případy, které nemohou obhájit záměry plošného kácení, s nimiž se setkáváme takřka denně,“ upozornil Martin Skalský, vedoucí Centra pro podporu občanů, které v rámci sdružení Arnika často pomáhá občanům při ochraně zeleně v jejich okolí.

Tisková zpráva sdružení Arnika