Zelené budovy táhnou

Společenské uvědomění firem o životním prostředí nadále roste, což ovlivňuje jejich chování při určování firemní strategie. Před třemi lety považovalo agendu životního prostředí za důležitou okolo třiceti procent nájemců kanceláří, dnes se toto číslo pohybuje přes padesát procent. Do tří let by mohlo mít agendu spojenou s životním prostředí zakotvenu ve firemní kultuře až sedmdesát procent nájemců. Vyplývá to z průzkumu Global Business Barometer, jehož autorem je Economist Intelligence Unit, a který probíhal mezi 1192 vrcholovými pracovníky globálních firem.

Dle průzkumu CoreNet by bylo 77 % respondentů ochotno zaplatit za zelenou budovu vyšší cenu. Polovina z nich by byla schopna zaplatit až 10 % navíc. Je to dramatická změna oproti roku 2005 (souhlas s příplatkem pouze u 11 % respondentů).

Rostoucí důraz na životní prostředí vychází z řady faktorů - většího povědomí o emisích CO2 a změnách klimatu, ale také například z nástupu nové generace do pracovního procesu.

Důležitým faktorem je i ekonomičnost zelených staveb. S předpokládaným zpomalením ekonomiky a krácením výdajů na straně firem se možná úspora při provozu pronajatých prostor stává aktuálním tématem. Přestože je nájemné v energeticky úsporných budovách obvykle mírně vyšší, nájemce v konečném důsledku ušetří na energiích a provozu kanceláří.

Podle studií z USA dosahují ztráty způsobené vlivem špatného stavu vzduchu v komerčních budovách až 840 dolarů za jednoho zaměstnance ročně.V důsledku rostoucí poptávky ze strany nájemců vznikají zelené nemovitostní fondy, které se zaměřují výhradně na investice do zelených budov. Takové fondy založily například společnosti jako Hermes, Palmer Capital Partners, PRUPIM a další.