Cerová vrchovina Otakar Brandos

Název Cerová vrchovina je asi mnoha českým, ale nejen českým turistům neznámý. Někteří možná matně tuší, kde by ji bylo potřeba hledat na mapě, ale nějaké podrobnosti k danému regionu si vybaví asi jen skuteční znalci Slovenska. Přitom je Cerová vrchovina překrásným přírodním rájem, oblastí vhodnou k toulkám přírodou. Její jedinečnost dokazuje i to, že v roce 1989 byla vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí. Cerová vrchovina je cele vulkanického původu a je nejmladším pohořím na Slovensku. Vznikalo totiž teprve během třetihor. Stopy po vulkanické činnosti tady nalezneme na četných místech, vzpomeňme jen vrcholy na níž stojí zříceniny hradů ŠOMOŠKA a Hajnáčka. Tady půdní odkryvy odkryly vulkanické horniny, které jasně dokazují původ celé oblasti. Ovšem nejsou zde jen vulkanické horniny; žhavá magma si prorazila cestu pískovcovým příkrovem, takže je jasné, že tady nalezneme i jiné horniny.

Ale proč se Cerová vrchovina vlastně jmenuje Cerová? Za svůj název vděčí dubům. Ano skutečně dubům, přesněji dubům plstnatým, které jsou zvány cery. A původ jména celé oblasti je již nasnadě. Cery pokrývají velkou část území Chráněné krajinné oblasti. Vždyť lesy rostou asi na dvou třetinách území. Vedle dubů tady však hojně rostou i habry a některé další listnáče. V bylinném patře se objevují četné xerotermofilní rostlinné druhy. Přirozené skalní stepi a travnaté stepi skýtají útočiště obrovskému množství chráněných živočišných i rostlinných druhů, četné druhy tady mají severní hranici svého rozšíření. Návštěvou této překrásné oblasti rozkládající se jižně od města Fiľakovo u hranic s Maďarskem rozhodně nic neztratíte, přestože zdejší vrcholy nedosahují nijak závratných výšek. Ale díky velké členitosti terénu dají výstupy na vrcholy vysoké 500 až 600 metrů někdy pořádně zabrat. Nejvyšším vrcholem tohoto pohoří je Karanč s výškou 728 metrů. Cerová vrchovina se dělí na pět geomorfologických podcelků. Jde o následující částí: Mučínska vrchovina, Fiľakovská brázda, Hajnáčska vrchovina, Petrovská vrchovina a Bučenská vrchovina. Ty se pak ještě dále dělí na několik dalších podcelků.

ZDROJ: Karpaty.net