Město Čelákovice se pokusilo vykácet alej bez povolení

ČELÁKOVICE – Odbor životního prostředí Městského úřadu v Čelákovicích vydal ve středu 11. března v interním oznámení záměr pokácet 22 ze 27 stromů podél chodníku v Sedláčkově ulici, a to v režimu havarijního kácení. „Pokud by se mu podařilo vykácet alej tímto způsobem, zjevně by pochybil hned z několika důvodů. Především se jedná o neznalost zákona o ochraně přírody a krajiny (1) při výkladu tzv. havarijního kácení (2), kterého se obecní úřady velice často dopouštějí,“ uvedla mluvčí sdružení Arnika Zora Kasiková. Tento názor potvrdila i přivolaná Česká inspekce životného prostředí, která v patek 13. března záměr kácení pozastavila.

„Kácení jsme v tuto chvíli pozastavili také z důvodu právně chybného postupu Městského úřadu Čelákovice, který není oprávněn nakládat s majetkem města (což se týká i dřevin),“ potvrdila RNDr. Kateřina Zelenková z České inspekce životního prostředí. Úřad může rozhodnout pouze na žádost vlastníka, tedy samosprávy města. Inspekce při předběžném místním šetření navíc zjistila, že podmínky pro havarijní kácení splňují pouze asi 3 stromy z celé aleje, a režim havarijního kácení celé aleje zde tedy rozhodně není na místě. Ing. Jakub Esterka z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika k tomu dodává, že „tento režim kácení lze ze zákona uplatnit pouze při bezprostředním ohrožení života nebo majetku značného rozsahu. V takovém případě - z důvodu nebezpečí z prodlení - nepotřebuje vlastník dřevin povolení, pouze dodatečné oznámení“.

Jak potvrzuje Helena Babická, členka výboru místního občanského sdružení Naše Čelákovice, které tamní situaci dlouhodobě sleduje, město se tímto způsobem postupně zbavuje zeleně, o niž je třeba se starat: „Stejný záměr platí i pro skupinu osmi vzrostlých stromů za budovou ČSOB v Čelákovicích, z nichž chce úřad vykácet sedm“. To, že pohled obecních úřadů na zeleň nebývá objektivní, vyplývá i ze způsobu zadávání znaleckých posudků. „Setkáváme se především s tím, že vlastník – samospráva – zadává znalecké posudky z hlediska potenciálního ohrožení bezpečnosti a z nich si automaticky vybírá to nejradikálnější řešení – pokácení stromu. Výjimečně posudky zohledňují důležité funkce zeleně a celkový pohled na ni,“ upřesnil Jakub Esterka. I v tomto případě se podle Inspekce jedná o tendenční výklad navíc jednostranně zadaného znaleckého posudku. „Posudek, který vznikl v únoru – tedy v období vegetačního klidu - jen stěží posoudí celkovou vitalitu stromořadí,“ konstatovala Kateřina Zelenková.

Odborné posuzování hodnoty stromů před jejich kácením a objektivní rozhodovávání o záměrech odstranění dřevin požaduje i petice Arniky „Zachraňme stromy“, pod niž se podepsalo již více než 3500 lidí (3).

Přílohy a poznámky:

(1)   Současný zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je již 17 let starý a zcela nevyhovující. Hlavním důvodem k novelizaci je nutnost souladu s evropskými směrnicemi pro ochranu soustavy Natura 2000. V rámci novely však Ministerstvo životního prostředí počítá i se zvýšením ochrany stromů v alejích. Podle Arniky by zákon měl navíc omezit kácení pouze na oznámení (bez schvalovacího řízení), jež mohou nyní provádět správci silnic, železnic, vodních toků, elektrického vedení a další infrastruktury. Dále je třeba pevně zakotvit náhradní výsadby, nezávislé posuzování záměrů kácet stromy a odborné posudky předcházející kácení.

(2)   § 8 Povolení ke kácení dřevin

Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně  ohrožen  život  či  zdraví  nebo hrozí-li škoda značného rozsahu.  Ten,  kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.

Petice „Zachraňme stromy – za lepší paragrafy na ochranu zeleně“ zahrnuje 5 požadavků na změnu právní ochrany stromů v krajině: nezávislé posuzování hodnoty stromů, objektivní rozhodování o kácení, ochrana stromořadí v krajině, zapojení veřejnosti do rozhodování a větší důraz na náhradní výsadbu. Petici podepsalo již více než 2000 lidí. Podrobnosti k petici na stránce www.arnika.org

Tisková zpráva sdružení Arnika