Obalový průmysl byl první, který v českých podmínkách začal uplatňovat svou zodpovědnost za výrobky v duchu evropského principu "znečišťovatel platí".
Obce a průmysl spolupracují při recyklaci obalových odpadů
Právě letos tomu bude deset let od doby, kdy začala aktivní spolupráce "obalového" průmyslu (výrobci, plniči, dovozci a distributoři obalů a balených výrobků) a obcí na rozvoji tříděného sběru a využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky.
Obalový průmysl byl první, který v českých podmínkách začal uplatňovat svou zodpovědnost za výrobky v duchu evropského principu "znečišťovatel platí". Tato odpovědnost je nyní součástí právních norem, které stanovují povinnost zpětného odběru a využití pro obaly podle zákona o obalech a pro další výrobky, jako jsou například baterie, elektrospotřebiče, oleje, podle zákona o odpadech.
V roce 1999 pro zpětné odběry ještě ne-existovala odpovídající česká legislativa. Obalový průmysl, reprezentovaný Českým průmyslovým sdružením pro obaly a životní prostředí, však na základě evropské směrnice o obalech předvídal další vývoj. Proto byla v tomto roce mezi sdružením a ministerstvem životního prostředí podepsána dobrovolná dohoda směřující k zajištění zpětného odběru a využití obalů. Pro tento účel byl obalovým průmyslem založen systém EKO-KOM. Když byly v roce 2002 povinnosti průmyslu týkající se zpětného odběru skutečně zakotveny do samostatného zákona o obalech, systém zpětného odběru obalů už de facto fungoval.
NEZVYKLÁ FORMA SPOLUPRÁCE
Hlavními partery pro rozvoj celého systému se již na počátku staly obce. Bylo to strategické rozhodnutí, které přispělo k úspěšnému rozvoji systému. Potvrzují to například současné výsledky ČR ve srovnání s ostatními evropskými státy, kdy se ČR v míře využití obalových odpadů pohybuje na předních místech.
Spolupráce průmyslu a obcí dlouhodobě napomáhá oběma partnerům plnit jejich zákonné povinnosti: pro průmysl vyplývající ze zákona o obalech, pro obce stanovené v zákoně o odpadech.
Počátky spolupráce byly provázeny větší či menší nedůvěrou ze strany obcí a měst. Často nemohly pochopit, proč by jim chtěl někdo platit za činnosti, které jsou jejich zákonnou povinností. Naštěstí pro obě strany obce brzy pochopily, že EKO-KOM nevytváří konkurenci jimi zavedenému systému tříděného sběru komunálních odpadů, ani nehodlá nahradit jejich svozové firmy, tedy fyzicky nakládat s obalovým odpadem. Chce se však podílet na financování nákladů spojených s tříděným sběrem a využitím odpadů a jejich obalové složky. Pochopení této doposud nezvyklé spolupráce průmyslu a obcí se stalo základem pro integrovaný systém. Nastal dynamický rozvoj třídění odpadů v obcích a také se otevřela cesta pro spolupráci obcí a dalších systémů zpětného odběru výrobků (například elektroodpad).
ROZVOJ SYSTÉMU
Na základě smluvního vztahu se systémem EKO-KOM vedou obce podrobnou evidenci o sběru a dalším nakládání se svými odpady. Tato evidence je podkladem pro výpočet finanční odměny pro obec.
Struktura a výše odměn se v současné době odvíjí od průměrných nákladů spojených s nakládáním s jednotlivými tříděnými komoditami odpadů. Princip odměn je motivační. Základní odměny motivují obce dosahovat vyšších výtěžností na jednoho obyvatele. Čím je tato výtěžnost vyšší, tím vyšších jednotkových sazeb může obec dosáhnout. V roce 2002 byly k základním odměnám zavedeny bonusy jako nástroj k cílené optimalizaci systému třídění odpadů, zahuštění sběrové sítě apod. Obce při plnění podmínek jednotlivých bonusů mohou navýšit svou základní odměnu až o 50 %. Bonusy jsou s rozvojem systému průběžně upravovány.
Motivační princip odměn výrazně napomohl zvýšení výtěžnosti tříděného sběru papíru plastu, skla, nápojových kartonů a kovů z 9,3 kg/obyvatele v roce 1999 na očekávaných 56,6 kg/obyvatele a rok v roce 2008. V průběhu tohoto období se podařilo téměř šestinásobně zvýšit výtěžnost na jednoho obyvatele. Vývoj výtěžnosti je patrný z grafu 1.
Zapojení obcí do zpětného odběru a využití obalů a obalových odpadů narůstalo velmi rychle. V roce 1999 spolupracoval systém EKO-KOM s 754 obcemi. V roce 2008 už to bylo 5791 obcí reprezentujících 10 151 972 obyvatel, tj. více než 98 % populace ČR. Se zapojením obcí se rozšiřoval i sběr jednotlivých druhů odpadů. Sběr plastů a směsného skla je zaveden téměř ve všech obcích zapojených do systému EKO-KOM. V roce 2002 byl sběr papíru zaveden v 52 % obcí, což pokrývalo 88 % obyvatel. V současné době je sběr papíru zaveden v 81 % obcích zapojených do systému EKO-KOM, což je 96 % obyvatel
Od roku 2003 začal být podporován v systému oddělený sběr bílého (transparentního) skla. Tehdy byl zaveden v 11 % obcích (14 % obyvatel). V současné době je sběr bílého skla zajišťován v 39 % obcích zapojených do systému EKO-KOM (62 % obyvatel).
Sběr nápojových kartonů byl zaveden v roce 2002 pouze ve dvou procentech obcí. Nyní se nápojové kartony sbírají v 59 % obcí (76 % obyvatel).
Spolupráce s obcemi není představována pouze přímou podporou tříděného sběru. Systém EKO-KOM již od počátku svého působení používal tzv. nepřímé finanční podpory. Důležitým prostředkem rozvoje sytému jsou dlouhodobé informační kampaně, které ve spolupráci s jednotlivými kraji realizujeme již od roku 2003. Obsah a náplň kampaní je zaměřena na konkrétní oblasti a objasnění aktuálních témat v daném regionu.
ÚČAST OBČANŮ NA TŘÍDĚNÍ
Rozvoji systému třídění v obcích výrazně napomáhá rozšiřování základní kontejnerové sítě. Dostupnost sběrných míst je jedním z rozhodujících faktorů pro účast občanů na třídění. I do této sféry plynou finanční prostředky ze systému EKO-KOM. Od roku 2003, kdy se tento druh podpory začal rozvíjet, bylo do konce roku 2008 nakoupeno a bezplatně propůjčeno obcím více než 24 tisíc kontejnerů na tříděný sběr. V současné době je sběrná síť v obcích tvořena asi 175 tisíc kontejnerů na tříděný sběr, z čehož největší podíl zaujímají nádoby na sběr plastů, kterých je v republice instalovaných téměř 64 tisíc kusů. Z hlediska celkové sběrné sítě tříděného sběru narostl počet kontejnerů v období let 2004-2008 o 60 tisíc kusů.
Díky aktivní práci obcí, krajů a systému EKO-KOM se zvýšila aktivní účast obyvatel z 28 % v roce 1999 na 70 % aktivních třídičů v roce 2007.
Za deset let spolupráce průmyslu a obcí se podařilo vytvořit funkční model spolupráce, který napomohl vybudovat efektivní systém tříděného sběru a přiblížit jej občanům natolik, že se separace odpadů stalo součástí životního stylu.
Tlak na snižování množství odstraňovaných odpadů stále poroste. Tříděný sběr využitelných odpadů s jejich následným materiálovým a energetickým využitím proto bude jedním z důležitých článků dlouhodobě udržitelného a efektivního odpadového hospodářství.
AUTOR: Petr Balner
EKO-KOM, a. s.
Obalový průmysl byl první, který v českých podmínkách začal uplatňovat svou zodpovědnost za výrobky v duchu evropského principu "znečišťovatel platí". Tato odpovědnost je nyní součástí právních norem, které stanovují povinnost zpětného odběru a využití pro obaly podle zákona o obalech a pro další výrobky, jako jsou například baterie, elektrospotřebiče, oleje, podle zákona o odpadech.
V roce 1999 pro zpětné odběry ještě ne-existovala odpovídající česká legislativa. Obalový průmysl, reprezentovaný Českým průmyslovým sdružením pro obaly a životní prostředí, však na základě evropské směrnice o obalech předvídal další vývoj. Proto byla v tomto roce mezi sdružením a ministerstvem životního prostředí podepsána dobrovolná dohoda směřující k zajištění zpětného odběru a využití obalů. Pro tento účel byl obalovým průmyslem založen systém EKO-KOM. Když byly v roce 2002 povinnosti průmyslu týkající se zpětného odběru skutečně zakotveny do samostatného zákona o obalech, systém zpětného odběru obalů už de facto fungoval.
NEZVYKLÁ FORMA SPOLUPRÁCE
Hlavními partery pro rozvoj celého systému se již na počátku staly obce. Bylo to strategické rozhodnutí, které přispělo k úspěšnému rozvoji systému. Potvrzují to například současné výsledky ČR ve srovnání s ostatními evropskými státy, kdy se ČR v míře využití obalových odpadů pohybuje na předních místech.
Spolupráce průmyslu a obcí dlouhodobě napomáhá oběma partnerům plnit jejich zákonné povinnosti: pro průmysl vyplývající ze zákona o obalech, pro obce stanovené v zákoně o odpadech.
Počátky spolupráce byly provázeny větší či menší nedůvěrou ze strany obcí a měst. Často nemohly pochopit, proč by jim chtěl někdo platit za činnosti, které jsou jejich zákonnou povinností. Naštěstí pro obě strany obce brzy pochopily, že EKO-KOM nevytváří konkurenci jimi zavedenému systému tříděného sběru komunálních odpadů, ani nehodlá nahradit jejich svozové firmy, tedy fyzicky nakládat s obalovým odpadem. Chce se však podílet na financování nákladů spojených s tříděným sběrem a využitím odpadů a jejich obalové složky. Pochopení této doposud nezvyklé spolupráce průmyslu a obcí se stalo základem pro integrovaný systém. Nastal dynamický rozvoj třídění odpadů v obcích a také se otevřela cesta pro spolupráci obcí a dalších systémů zpětného odběru výrobků (například elektroodpad).
ROZVOJ SYSTÉMU
Na základě smluvního vztahu se systémem EKO-KOM vedou obce podrobnou evidenci o sběru a dalším nakládání se svými odpady. Tato evidence je podkladem pro výpočet finanční odměny pro obec.
Struktura a výše odměn se v současné době odvíjí od průměrných nákladů spojených s nakládáním s jednotlivými tříděnými komoditami odpadů. Princip odměn je motivační. Základní odměny motivují obce dosahovat vyšších výtěžností na jednoho obyvatele. Čím je tato výtěžnost vyšší, tím vyšších jednotkových sazeb může obec dosáhnout. V roce 2002 byly k základním odměnám zavedeny bonusy jako nástroj k cílené optimalizaci systému třídění odpadů, zahuštění sběrové sítě apod. Obce při plnění podmínek jednotlivých bonusů mohou navýšit svou základní odměnu až o 50 %. Bonusy jsou s rozvojem systému průběžně upravovány.
Motivační princip odměn výrazně napomohl zvýšení výtěžnosti tříděného sběru papíru plastu, skla, nápojových kartonů a kovů z 9,3 kg/obyvatele v roce 1999 na očekávaných 56,6 kg/obyvatele a rok v roce 2008. V průběhu tohoto období se podařilo téměř šestinásobně zvýšit výtěžnost na jednoho obyvatele. Vývoj výtěžnosti je patrný z grafu 1.
Zapojení obcí do zpětného odběru a využití obalů a obalových odpadů narůstalo velmi rychle. V roce 1999 spolupracoval systém EKO-KOM s 754 obcemi. V roce 2008 už to bylo 5791 obcí reprezentujících 10 151 972 obyvatel, tj. více než 98 % populace ČR. Se zapojením obcí se rozšiřoval i sběr jednotlivých druhů odpadů. Sběr plastů a směsného skla je zaveden téměř ve všech obcích zapojených do systému EKO-KOM. V roce 2002 byl sběr papíru zaveden v 52 % obcí, což pokrývalo 88 % obyvatel. V současné době je sběr papíru zaveden v 81 % obcích zapojených do systému EKO-KOM, což je 96 % obyvatel
Od roku 2003 začal být podporován v systému oddělený sběr bílého (transparentního) skla. Tehdy byl zaveden v 11 % obcích (14 % obyvatel). V současné době je sběr bílého skla zajišťován v 39 % obcích zapojených do systému EKO-KOM (62 % obyvatel).
Sběr nápojových kartonů byl zaveden v roce 2002 pouze ve dvou procentech obcí. Nyní se nápojové kartony sbírají v 59 % obcí (76 % obyvatel).
Spolupráce s obcemi není představována pouze přímou podporou tříděného sběru. Systém EKO-KOM již od počátku svého působení používal tzv. nepřímé finanční podpory. Důležitým prostředkem rozvoje sytému jsou dlouhodobé informační kampaně, které ve spolupráci s jednotlivými kraji realizujeme již od roku 2003. Obsah a náplň kampaní je zaměřena na konkrétní oblasti a objasnění aktuálních témat v daném regionu.
ÚČAST OBČANŮ NA TŘÍDĚNÍ
Rozvoji systému třídění v obcích výrazně napomáhá rozšiřování základní kontejnerové sítě. Dostupnost sběrných míst je jedním z rozhodujících faktorů pro účast občanů na třídění. I do této sféry plynou finanční prostředky ze systému EKO-KOM. Od roku 2003, kdy se tento druh podpory začal rozvíjet, bylo do konce roku 2008 nakoupeno a bezplatně propůjčeno obcím více než 24 tisíc kontejnerů na tříděný sběr. V současné době je sběrná síť v obcích tvořena asi 175 tisíc kontejnerů na tříděný sběr, z čehož největší podíl zaujímají nádoby na sběr plastů, kterých je v republice instalovaných téměř 64 tisíc kusů. Z hlediska celkové sběrné sítě tříděného sběru narostl počet kontejnerů v období let 2004-2008 o 60 tisíc kusů.
Díky aktivní práci obcí, krajů a systému EKO-KOM se zvýšila aktivní účast obyvatel z 28 % v roce 1999 na 70 % aktivních třídičů v roce 2007.
Za deset let spolupráce průmyslu a obcí se podařilo vytvořit funkční model spolupráce, který napomohl vybudovat efektivní systém tříděného sběru a přiblížit jej občanům natolik, že se separace odpadů stalo součástí životního stylu.
Tlak na snižování množství odstraňovaných odpadů stále poroste. Tříděný sběr využitelných odpadů s jejich následným materiálovým a energetickým využitím proto bude jedním z důležitých článků dlouhodobě udržitelného a efektivního odpadového hospodářství.
AUTOR: Petr Balner
EKO-KOM, a. s.
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
