Čeští vědci vynalezli způsob, jak pomocí plazmatu likvidovat odpady

Vědci tvrdí, že pomocí plazmatu lze bezpečně a ekologicky likvidovat obtížně rozložitelné látky. Mohou zplynovat biomasu, sterilizovat vodu či připravovat objemové nanomateriály.

Postup vyvinuli vědci z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR (ÚFP). O ochranu tohoto a dvou dalších objevů už požádali u Evropského patentního úřadu, ústav si od toho slibuje příjem z prodeje licencí. Novináře o tom informoval ředitel ÚFP Pavel Chráska u příležitosti 50. výročí založení ústavu.

Pomocí plazmatu lze podle vědců bezpečně a ekologicky likvidovat obtížně rozložitelné látky, zplynovat biomasu, sterilizovat vodu či připravovat objemové nanomateriály.

Plazma je vedle pevné látky, kapaliny a plynu považováno za čtvrté skupenství hmoty. Tvoří ho soubor ionizovaných atomů, iontů a elektronů.

Podle vědců je vesmír z 99,9 procenta tvořen plazmatem; na Zemi se v přirozené formě objevuje zřídka, například jako blesk nebo polární záře.

ÚFP plazmu vyrábí uměle. Před měsícem například slavnostně uvedl do provozu tokamak. Zařízení, v jehož větších exemplářích by v budoucnosti mělo docházet k termojaderným reakcím, které by uvolňovaly velké množství energie, aniž by po reakci zbyl jaderný odpad.

"My jako vědecký ústav to dotáhneme jen do určité fáze. Můžeme prokázat, že to funguje, ale nemůžeme jít dál než laboratorní zařízení a pak to musí někdo převzít," upozornil Chráska. Podle něj mají zejména zahraniční firmy zájem na postupech likvidace zbytků a různých ekologických zátěží. "S těmito firmami jednáme," prozradil Chráska.

ÚFP byl založen roku 1959. Dnes v něm pracuje podle Chrásky asi 150 vědců.

"V této šíři, to znamená od výzkumu vysokoteplotního plazmatu pro jadernou fúzi ve vlastním tokamaku přes různé typy výbojů, plazmochemii až po plazmové technologie v materiálovém inženýrství - takové pracoviště tady (v ČR) není. A je třeba říci, že obdobných pracovišť se stejnou šíří výzkumu plazmatu není moc ani na světě," upozornil.