zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

I na Čínu doléhá globální krize, příležitosti pro vývozce přesto jsou

20.03.2009
Obecné
Voda
I na Čínu doléhá globální krize, příležitosti pro vývozce přesto jsou
České firmy by se mohly v Číně uplatnit například v oblasti čištění odpadních vod a v dalších environmentálních technologiích.

Globální krize zasáhla v Číně hlavně místní exportní firmy, které většinu své produkce vyvážejí do USA a Evropy. Tyto podniky, především malé a střední, byly nuceny omezit výrobu nebo uzavřít své výrobní závody a propustit dělníky. Situace je nejdramatičtější na východním pobřeží Číny, které patří k nejrozvinutějším oblastem země a je zde díky logistice a blízkým přístavům situována většina těchto exportních firem.

Krize se dotkla hlavně odvětví jako je výroba hraček, textil, stavebnictví, ocelářský průmysl, realitní trh. Například v provincii Guangdong, patřící do oblasti Delty Perlové řeky a díky blízkosti Hongkongu tvořící jednu z ekonomicky nejrozvinutějších oblastí v jižní Číně (je zde velká koncentrace výrobních závodů) bylo nuceno skončit až 50 % továren na výrobu hraček.

Exportní firmy čelí kromě poklesu poptávky z USA a Evropy i rostoucím nákladům na pracovní sílu, zvyšuje se cena nájmů a posiluje čínský juan. To má likvidační efekt pro malé a střední firmy, které žádají o pomoc čínskou vládu.

Export tvoří hlavní podíl na růstu HDP země, takže se pro Čínu jedná o značný problém. Čínská vláda proto schválila záchranný balíček ve výši zhruba 500 miliard juanů na podporu ekonomiky - z těchto peněz jde část na zvýhodněné úvěry právě pro tyto malé a střední exportní firmy.

Část peněz byla vyhrazena pro financování investic do infrastruktury. To souvisí zejména s problémem nezaměstnanosti, která se kvůli propouštění dělníků z venkova nebezpečně zvyšuje. Mnoho těchto malých a středních firem se ve snaze přežít ekonomickou krizi muselo přeorientovat z produkce pro export na výrobu pro domácí trh.

Podpora domácí spotřeby je rovněž prioritou čínské vlády, která se snaží například dotacemi na nákup domácích spotřebičů pro venkovské obyvatelstvo podpořit domácí spotřebu. Při nákupu těchto spotřebičů čínské výroby tak ušetří Číňané asi 15 % hodnoty zboží. Dále se pekingská vláda snaží podpořit export zvyšováním vratek DPH a také snižováním vývozních cel.

Řada zahraničních firem v Číně vidí v tamním trhu šanci a snaží si kompenzovat klesající tržby v USA a v Evropě. Ekonomika stále roste solidním tempem (růst pro rok 2009 je odhadován podle různých zdrojů na 5,5 až 8 % HDP), podíl domácí spotřeby se neustále zvyšuje, navíc se jedná o velký a perspektivní trh. Proto je zde vidět snaha zahraničních firem o zvýšení jejich tržního podílu.

Investuje se do výzkumných a vývojových center (převážně velké mezinárodní firmy) a zvyšují se investice do reklamy. Jako jedno z odvětví, které není silně zasaženo globální krizí, se jeví potravinářský průmysl. Zde pochopitelně panuje ostrá zahraniční a domácí konkurence (stejně jako v ostatních odvětvích v Číně).

Díky zvyšující se kupní síle střední vrstvy převážně městského obyvatelstva a skandálům s kvalitou potravin (melanin v mléce, kontaminované krmivo pro domácí zvířata) je zde šance pro české firmy představit své produkty. Rovněž v oblasti projektů na ochranu životního prostředí, které vyhlásila čínská vláda, se nabízí příležitosti pro naše firmy, a to především z oblasti úpravy a čištění odpadních vod a dalších environmentálních technologií. Další možnosti se nabízejí v oblasti strojírenství (především obráběcí stroje), chemický průmysl, potraviny, nápoje, sklo, elektrotechnika, obnovitelné zdroje energie a důlní průmysl.

Se standardními produkty nemá však cenu jít do Číny. Uplatnit se lze s nejmodernějšími výrobky a technologiemi - jedině tak je šance na tomto náročném trhu uspět.

Je také třeba připravit se na zdlouhavé vyjednávání s čínskými partnery, na poměrně vysoké počáteční investice a na časté cesty do Číny. Je tedy nezbytné být trpělivý a nepočítat s tím, že po první či druhé návštěvě podepíšete kontrakt. U velkých projektů je normální lhůta dvou až tří let od prvního kontaktu k podpisu kontraktu.

AUTOR: Aleš Červinka
Autor je ředitelem kanceláře CzechTrade v Šanghaji
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí