zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nové přírůstky v databázi RESERS - databázi článků o odpadovém hospodářství

25.03.2009
Odpady
Nové přírůstky v databázi RESERS - databázi článků o odpadovém hospodářství
Databáze RESERS je anotovaná bibliografická databáze odborných článků z českých i zahraničních časopisů a vybraných sborníků zaměřených na odpadové hospodářství a související oblasti.

PŘÍRŮSTKY DATABÁZE RESERS

3/2009 - březen

Databáze je přístupná on-line na internetové stránce Ministerstva životního prostředí v rubrice Informační služby (http://www.env.cz/is/db-resers).

Přírůstky databáze RESERS jsou tiskovým výstupem, obsahujícím nejnovější záznamy uložené do databáze. Umožňují uživatelům průběžně sledovat novinky v oboru, aniž by museli sami prohlížet všechny primární prameny.


Spanien hofft auf die Nachbarländer. (Španělsko doufá v sousední země)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 22, s. 7.
      
Sektor starého papíru se ocitl v obtížné tržní situaci. Ukázalo se to na podzimním zasedání BIR (Bureau of International Recycling) na konci října v Düsseldorfu. Příčinou je kolísavá poptávka z Číny, v jejímž důsledku se ve Španělsku zavírají podniky na zpracování starého papíru a obchodní podniky, které nemají dostatečný odbyt. Branže starého papíru ve Španělsku doufá v intenzívnější a levnější dovoz ze sousedních zemí Francie a Portugalska, který by vyrovnal slabší poptávku z Číny. Každý subjekt se bojí nakoupit materiál za vyšší cenu než ostatní soutěžitelé, proto firmy raději vyčkávají, až se situace stabilizuje. Ve Španělsku se zvýšil sběr starého papíru v letošním roce na 68,9 %. Vytíženost podniků na zpracování přesto klesla a bude patrně klesat dál.
Španělsko; Čína; papír odpadový; trh; nabídka a poptávka; cena


Preisabschläge aus Asien befürchtet. (Obavy ze snižování cen z Asie)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 22, s. 8.
      
Situace na trzích starých plastů a starých pneumatik byla na podzimním zasedání BIR (Bureau of International Recycling) označena jako turbulentní. Poptávka z Asie téměř ustala a nejsou vyhlídky na rychlé zlepšení. Výroba a zpracování plastů v Číně poklesne o 40 %. Ceny primárních výrobků z polyetylenu a polypropylenu poklesly v září a říjnu 2008 na polovinu. Ke stabilizaci vývozů do Asie dojde podle prognózy nejdříve po čínském Novém roce v únoru 2009. Jen o málo lepší je situace na indickém trhu. Poptávka se rovněž snížila, ale ne v takovém rozsahu jako v případě Číny. Důvodem je skutečnost, že vývoz do Indie byl sám o sobě nižší a že indičtí odběratelé nemají tak velké problémy s likviditou.
Čína; Indie; odpady plastové; pneumatika ojetá; vývoz; cena; nabídka a poptávka; trh


BSR plant Biogasanlage. (BSR plánuje zařízení na bioplyn)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 22, s. 9.
      
Podnik Berliner Stadtreinigung (BSR) provádí kampaň s cílem lépe využít obsah nádob na bioodpad - vyrábět z něj bioplyn, který po úpravě bude sloužit jako pohon vozidel BSR. Zařízení na suché prokvašování zbytků pokrmů a bioodpadů z domácností je zatím ve stadiu konkrétního plánování. V říjnu odstartovalo výběrové řízení, zakázka bude zadána v prvním čtvrtletí 2009. Uvedení do provozu je plánováno v r. 2010. Zařízení bude stát ve Spandau, v průmyslové oblasti na severozápad od hlavního města. Ročně bude zpracovávat 60 000 t odpadu, plyn bude po úpravě napájen do sítě zemního plynu. Původně bylo v plánu ještě druhé zařízení v městské části Marzahn, bude ovšem realizováno později. BSR je největším komunálním podnikem zneškodňování odpadů v Německu. Ročně sebere 120 000 t organických odpadů. Zbytky z kvašení ze zařízení na výrobu bioplynu se budou kompostovat stejně jako se nyní kompostuje nezpracovaný odpad. BSR hodlá zvýšit počet vozidel na bioplyn ve svém vozovém parku z 50 na 150.
Německo; odpady biologické; sběr separovaný; bioplyn; výroba bioplynu; hmota pohonná alternativní


 
EAR ordnet 74 030 Abholungen an. (EAR nařizuje 74 030 svozů)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 22, s. 9.
       1 obr.

Německá nadace EAR (Elektro-Altgeräte-Register) v tomto roce do 31. října nařídila 74 030 svozů elektrošrotu. Z toho 47 % (33 840) připadá na skupinu 2, 39 % (28 905) na skupinu 3 a 8 % na skupinu 5 (6 211). Po třech procentech připadá na skupiny 1 (2 573 svozů) a 4 (2 501). Pokud množství elektrošrotu zůstane do konce roku na této úrovni, bude provedeno celkem 88 836 svozů. V uplynulém roce bylo provedeno 89 232 svozů. Počet urgovaných svozů se snížil. Zatímco na začátku roku 2008 bylo urgováno 0,4 % svozů, v současné době je jich méně než 0,2 %.
Německo; odpady elektrické; odpady elektronické; sběr separovaný; svoz odpadů


HENKES, W.
Umstrittene Branchenlösungen. (Sporná oborová řešení)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 22, s. 12-13.
       1 obr.

Nejpozději do konce roku 2008 musí být v Německu ujasněny detaily pro aplikaci 5. novely nařízení o obalech. 5. novela obsahuje oproti původnímu znění mnoho změn, o nichž se diskutuje. Nejspornějším bodem se zdají být oborová řešení. Není jasné, jak mají být identifikována místa vzniku, která se podílejí na oborovém řešení, nakolik se mohou na oborovém řešení podílet "nápojové obaly na jedno použití bez povinné zálohy", v jaké lhůtě je nutno oborová řešení přihlásit a jaký rozsah bude mít povinné dodatečné licencování u modelů oborového zneškodňování obalů. K přihláškám bude nutno podle § 6 přiložit seznam všech výrobců, kteří se řešení účastní. Nápojové obaly na jedno použití bez povinné zálohy je nutno podle § 9 licencovat u duálních systémů. Výrobci a distributoři jsou od této povinnosti osvobozeni, pokud obaly odebírají a využívají sami.
Německo; obaly odpadové; sběr oddělený; recyklace obalů; systém duální; odpovědnost výrobce; značení obalů; nařízení; novela


SCHLEINKOFER, A.
Eine Frage der Perspektive. (Otázka perspektivy)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 22, s. 16-17.
       2 obr.

Mnohá zařízení na výrobu bioplynu v Německu využívají jako vstupní materiál zbytky ze zemědělské výroby a energetické rostliny. Taková situace je na globálním trhu mimořádná. Ve Francii je například provozováno 11 zařízení na bioplyn a všechna zpracovávají odpady a zbytkové látky. Německo dosud podceňuje roli odpadu v produkci bioplynu. F. Hofmann, konzultant pro bioenergie poradenské firmy Ecofys, byl pobaven poměry v České republice, kde je podle jeho slov "německá situace postavena na hlavu". Setkal se se zařízením, které je provozováno již 15 let pouze na odpad, s jednoduchou a efektivní technologií. Nyní vstoupil na český trh německý koncern a staví ve Velkých Albrechticích zařízení o elektrickém výkonu 1,8 MW a přibližně stejném tepelném výkonu. V Čechách nejsou s takovým zařízením zkušenosti, panuje vůči němu skepse, již rok se čeká na povolení českých úřadů. V Belgii se v r. 2008 55 % bioodpadu a 45 % zbytkového odpadu zpracovávalo kvašením, v příštích letech se podle prognózy sníží podíl bioodpadu na 46 %.
Německo; Francie; Belgie; Česká republika; výroba bioplynu


 
KUHN, M.
Globales Geschäft. (Globální obchod)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 22, s. 14-15.
       2 obr.

Na německý trh spalování zvláštního odpadu vstupuje nový soutěžitel - belgický podnik Indaver. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu může ohrozit pozici největší německé firmy v branži zneškodňování odpadů Remondis. Neočekává se, že by se v příštích letech zvýšil počet spalovacích zařízení, spíše lze čekat konsolidaci trhu pomocí fúzí. Investiční náklady na stavbu nových zařízení jsou příliš vysoké, aby se vyplatily, musely by se pohybovat ceny kolem 400 – 450 EUR/t odpadu, což není reálné. Nepočítá se ani se snížením kapacit, protože množství nebezpečných odpadů v Německu i jejich dovoz minimálně do r. 2015 porostou. Za rok 2007 se z Německa vyvezlo pouze nepatrné množství zvláštního odpadu, podle Spolkového úřadu pro životní prostředí 250 000 t, zatímco dovezeno bylo přes 2,6 mil. t, z nichž bylo 10 % využito jako palivo.
Německo; odpady nebezpečné; spalování odpadů nebezpečných; trh; kapacita; vývoz odpadů nebezpečných; dovoz odpadů


SCHLEINKOFER, A.
Französisches "Pflichtenheft". (Francouzský "sešit povinností")
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 22, s. 20-22.
       3 obr.

Nedávno nabylo účinnosti francouzské nařízení o starém textilu, které vzbudilo obavy u německých představitelů branže. Francie hodlá do r. 2012 sebrat 130 000 t starého textilu, za 6 let již 210 000 t. Jádrem nového nařízení je "sešit povinností", který má branži úplně restrukturalizovat. Výrobci a dovozci mají coby "plátci příspěvků" dodávat materiál provozovatelům systémů, podobným německému Duálnímu systému. Celé nařízení je variantou na německé nařízení o obalech. Zatím je ve Francii pouze jeden systém s názvem "Eco Organismus". Provozovatel systému financuje fond, ze kterého se platí příslušným subjektům za sebraný a roztříděný textil. Rovněž obce dostávají platbu za poskytnutí místa na sběrné nádoby. Sešit předvídá zavedení systému ve třech krocích: 1. systém pro staré oděvy, obuv a textilie z domácností, 2. separovaný sběr jednotlivých materiálů a 3. zlepšení ekologické koncepce materiálů za pomoci příspěvků. Němečtí odborníci mají z francouzského nařízení obavy - starý textil z Francie bude drahý, německé podniky nedostanou nic za třídění, protože nejsou součástí francouzského trhu - není jisté, zda budou mít nárok na příspěvek z fondu.
Francie; Německo; textil starý; odpady textilní; sběr separovaný; recyklace; nařízení


Irischer Maschinenhersteller presst E-Schrott zu kompakten Ballen. (Irský výrobce strojů lisuje elektrošrot do kompaktních balíků)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 22, s. 26.
       1 obr.

Irský přední výrobce balíkovacích lisů LSM Engineering Ltd. rozšířil svou řadu balíkovacích lisů na odpad o Kerrush WR6500H. Zařízení bylo vyvinuto na pomoc recyklačním podnikům, kterých se týká evropská směrnice o starých elektrických a elektronických zařízeních. WR6500H produkuje balíky o průměrné hmotnosti 350 kg, což je asi 350 monitorů. Stejným způsobem může slisovat jiné součásti počítačů. Vedle zařízení Kerrush WR6500H vyrábí LSM standardní sérii balíkovacích lisů o lisovacím tlaku 30 až 65 t. LSM má s podnikem Beckmann Technik & Service KG v Barkel plošnou síť odbytu pro celou Evropu.
Irsko; elektroodpad; lis paketovací; lisování


LANEUS, H.
Rechtlicher Rückenwind. (Právní vítr v zádech)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 22, s. 24-25.
       2 obr.

Rámcová směrnice EU o odpadech bude zřejmě uveřejněna do konce roku 2008 a členské státy budou mít 24 měsíce na její implementaci do vnitrostátního práva. Směrnice o starých olejích 75/439/EHS bude zrušena rovněž 24 měsíce od platnosti rámcové směrnice o odpadech. Pro praxi to znamená, že pokusy o zrovnoprávnění spalování a výroby náhradních paliv se zpracováním starých olejů se nezdařily. Dopady nové směrnice jsou pro branži zatím neodhadnutelné kvůli velkému počtu článků a nejasných právních pojmů, jejichž vliv na implementaci směrnice nelze zatím posoudit. Zpracování starého oleje na základní olej bude mít prioritu přede všemi ostatními způsoby využívání. Obecně se zlepší situace států, které chtějí pro zpracování starých olejů dělat něco víc - budou moci bez povolení Evropské komise činit opatření podle čl. 21 odst. 2 - jedná se o ekonomické nástroje, technické požadavky i možnost rozšíření odpovědnosti výrobců. Německo se bude muset přizpůsobit nové právní úpravě - jednak ještě daňově podporuje spalování nezpracovaných starých olejů, jednak má deficity v oblasti zákazu směšování a přednosti zpracování.
Německo; Evropská unie; olej odpadní; směrnice rámcová; implementace


LEI, L.
Für immer im Kreislauf. (Navždy v oběhu)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 22, s. 27-29.
       3 obr.

Otázka, jak využívat baterie produktivním a lukrativním způsobem a jaké produkty z nich mohou vzniknout, je stále aktuální. Nejběžnějším postupem recyklace je získávání využitelných kovů pyrometalurgickými a hydrometalurgickými postupy. Některé podniky začínají namísto kovů získávat z baterií kompozitní materiály, které jsou použitelnější a lukrativnější. Jedním z návrhů na nový způsob recyklace je cyklické opětovné využívání. V Číně již existují patentované postupy cyklického využívání lithiových a NiMH baterií - materiály se využijí opět na jejich výrobu. Lze vyvinout i srovnatelný postup opětovného využívání prázdných baterií na jedno použití. Z hlediska zisku i ochrany životního prostředí je přínosnější vyrábět materiály na nové baterie co nejjednodušším chemickým postupem, který spočívá na fyzikálním oddělování materiálů. Přínosem by byla výroba takových baterií, aby se co nejsnadněji oddělovaly jejich jednotlivé části. To by usnadnilo cyklickou výrobu baterií bez nutnosti použití dalších surovin.
Čína; baterie odpadní; recyklace baterií; využití materiálů opětovné


HENKES, W.
In guten und in schlechten Zeiten. (V dobrých a zlých časech)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 22, s. 34.
      
Některé podniky z branže zneškodňování odpadů se mohou přizpůsobit krizi jen s velkým časovým zpožděním, protože mají svázané ruce dlouhodobými smlouvami na odběr a dodávky odpadů. Na jedné straně musejí nakupovat smluvená množství za vyšší ceny než je cena tržní, na druhé straně nemohou tato množství bez ztráty prodat. Nejvíce jsou touto situací postiženy podniky z oboru zneškodňování kovového šrotu a elektrošrotu, o něco méně podniky z oboru zneškodňování starého papíru a plastů. Jiná je situace v branži starého papíru, kde nejsou dlouhodobé smlouvy. Nastaly problémy jiného druhu - odpadl téměř všechen vývoz a propadly se ceny.
odstraňování odpadů; podnik; trh; vývoz; cena; krize světová; smlouva; vztahy smluvní


Recycling gets boost through raw materials strategy. (Recyklace získává podporu v surovinové strategii)
European Environment & Packaging Law Weekly, 2008, č. 136, s. 3-5.
       1 tab.

Evropská komise zveřejnila 4. listopadu 2008 surovinovou strategii - akční plán, podle nějž je třeba hledat náhrady primárních surovin, mimo jiné i s využitím recyklace a opětovného využívání produktů, a omezit tak závislost na dovozu surovin. Recyklace je pouze jedním z pilířů surovinové udržitelnosti. Cílem EU je, aby evropský průmysl mohl nadále hrát vedoucí roli v oblasti nových technologií a inovací a neocitl se v hospodářské soutěži v nevýhodě. V souvislosti s technologickým vývojem potřeba surovin roste. Zatímco v 80. letech se počítačové čipy vyráběly na bázi 12 minerálů, dnes se používá minerálů 60. Mobilní telefony se vyrábějí ze 40 různých surovin, z nichž většina je vzácná - lithium, tantal, kobalt, antimon. Kvůli zvyšující se poptávce z Číny ceny surovin stoupají. Bylo vydáno přes 450 zákazů vývozu pro více než 400 různých surovin včetně druhotných surovin, např. kovového šrotu. Průmysl EU je na druhotných surovinách závislý. Recyklace přispívá k energetické efektivitě, zejména v případě kovů, kde je výroba na bázi kovového šrotu v porovnání s primárními surovinami energeticky mnohem efektivnější. Např. výroba hliníku s využitím šrotu spotřebuje pouhých 5 % elektřiny v porovnání s primární výrobou.
Evropská unie; hospodaření se surovinami; politika surovinová; spotřeba surovin; surovina druhotná; recyklace; efektivnost energetická


ECHA budget just a drop in the ocean. (Rozpočet ECHA je pouhá kapka v moři)
European Environment & Packaging Law Weekly, 2008, č. 136, s. 5-6.
      
Rozpočet Evropské agentury pro chemické látky ECHA nebyl hlavním bodem při projednávání rozpočtu EU v Evropském parlamentu. Očekává se, že bude schválena podpora ECHA, jak navrhuje Evropská komise. Podle Pracovního programu ECHA má být rozpočet na rok 2009 tvořen těmito zdroji: příspěvkem poskytnutým orgány EU (Evropským parlamentem a Radou), příjmy z poplatků a plateb, které agentura dostává za plnění svých úkolů, malým příspěvkem od Evropské environmentální agentury EEA a dobrovolným příspěvkem členských států EU a států EEA. Příští rok bude poslední, v němž ECHA bude součástí návrhu Evropské komise na příspěvek. V dalších letech se ECHA bude muset spolehnout na poplatky a platby. Protože se v příštích letech očekává velmi rozdílná úroveň příjmů ECHA, počítá se s revizí stávajících předpisů pro financování ECHA v tom smyslu, aby si agentura mohla tvořit rezervy, které pak použije v letech s nižšími příjmy z poplatků.
Evropská unie; Evropská agentura pro chemické látky; rozpočet; financování


Over 91 per cent of old tyres recovered. (Přes 91 % starých pneumatik se využívá)
European Environment & Packaging Law Weekly, 2008, č. 136, s. 10.
      
Podle Evropské asociace výrobců pneumatik a gumy ETRMA bylo za rok 2007 využito přes 91 % starých pneumatik, což je oproti roku 2006 nárůst o 4 %. Tato skutečnost činí Evropu z hlediska recyklace pneumatik jedním z nejvyspělejších regionů světa. V Japonsku se například využívá 89 a v Kanadě 80 % pneumatik. V roce 2007 vzniklo v Evropě 3,4 mil. t starých pneumatik. Zatímco procento protektorování zůstalo stejné jako v r. 2006 (12 %) a energetické využití se stabilizovalo zhruba na 32 % největší prospěch z upuštění od skládkování má materiálová recyklace, která nyní tvoří 39 % a zvýšila se za 10 let o 25. Evropští výrobci pneumatik se řídí strategií odpovědnosti výrobce, zahájenou koncem 90. let v souvislosti se zákazem skládkování v zemích EU. V Evropě bylo založeno 13 neziskových organizací, které organizují sběr a ekologicky i ekonomicky účelné zacházení se starými pneumatikami.
Evropská unie; pneumatika ojetá; pneumatika stará; recyklace; odpovědnost výrobce; procento recyklace
 
FEKETE, A.
ECHA completes list of substances of very high concern. (ECHA doplňuje seznam látek vyvolávajících velmi velké obavy)
EUROPOLITICS Environment, 36, 2008, č. 756, s. 14.
      
Evropská agentura pro chemické látky ECHA přidala 15 látek na Kandidátský seznam látek vyvolávajících velmi velké obavy. Tento seznam byl publikován 28. října 2008 na webové stránce ECHA a bude pravidelně aktualizován. Dodavatelé zboží, které obsahuje látky z kandidátské listiny v koncentraci nad 0,1 %, musejí od 28. října poskytovat spotřebitelům informace o bezpečném používání zboží (bezpečnostní list). Od 1. prosince 2011 musejí výrobci a dovozci těchto látek z EU a ze zemí Evropského hospodářského prostoru oznámit Evropské agentuře pro chemické látky ECHA, pokud vyrábějí nebo dovážejí tyto látky v koncentraci nad 0,1 % a poskytnout údaj o vyráběném nebo dováženém množství.
Evropská unie; Evropská agentura pro chemické látky; REACH; látky chemické; chemikálie nebezpečné; dovoz; výroba; notifikace


ECKSTEIN, A.
Commission extends EMAS to all its services. (Komise rozšiřuje EMAS na všechny své služby)
EUROPOLITICS Environment, 36, 2008, č. 756, s. 18.
      
Evropská komise, spokojená s výsledkem implementace EMAS v některých svých útvarech, se rozhodla rozšířit systém EMAS od roku 2009 na všechny své služby. Nařízení EMAS (761/2001) umožňuje dobrovolnou účast organizací na úsilí ES o zlepšení ochrany životního prostředí. Komise, zaujímající zhruba 850 000 m2 ve více než 60 budovách, které nejsou dokonale energeticky efektivní, aplikuje EMAS ve čtvrtině těchto budov. Zatím přijala tato opatření: 1. redukce spotřeby zdrojů - energie a papíru (v budovách zaregistrovaných dle EMAS se od r. 2002 snížila spotřeba energie o 20 % a spotřeba vody o 20 %); 2. redukce emisí CO2 (emise v těchto 10 budovách se snížily od r. 2002 o 22 %); 3. redukce vyprodukovaného odpadu (od r. 2002 se množství odpadu snížilo z 331 kg/osobu/rok na 284 kg/osobu/rok a 4. podpora alternativ individuální osobní dopravy (na přepravu mezi budovami Es bylo dáno k dispozici 300 bicyklů).
Evropská unie; Evropská komise; EMAS


PUYVELDE, E. van
Raw materials: Stability of supply critical for industry. (Suroviny: Stabilita zásobování je pro průmysl kritická)
EUROPOLITICS environment, 36, 2008, č. 756, s. 28.
      
Evropská komise prezentovala v listopadu 2008 novou integrovanou strategii, která definuje opatření za účelem zajištění a zlepšení dostupnosti surovin pro průmysl EU. Komise mimo jiné zdůraznila, že průmysl EU se opírá o využívání druhotných surovin. V posledních desetiletích například vzrostlo využívání kovového šrotu, který nyní představuje 40-60 % vstupního materiálu při výrobě kovů v EU. Výhodou recyklace je, že přispívá k energetické efektivitě. Zejména výroba kovů na bázi kovového šrotu je energeticky mnohem efektivnější než výroba z primárních surovin. Například výroba hliníku s využitím šrotu spotřebuje pouze 5 % elektřiny v porovnání s výrobou z primární suroviny.
Evropská unie; Evropská komise; ekonomika surovin; surovina druhotná; šrot železný; recyklace; efektivnost energetická


 
ECKSTEIN, A.
Ship dismantling. EU executive recommends clean practices. (Demontáž lodí. Exekutiva EU doporučuje čisté praktiky)
EUROPOLITICS Environment, 36, 2008, č. 757, s. 11.
      
V listopadu 2008 prezentovala Evropská komise strategii pro bezpečnou demontáž lodí. Každoročně se demontuje 200 - 600 lodí včetně evropských. Kapacity EU na demontáž lodí se za posledních 20 let podstatně snížily a EU není schopna recyklovat lodi, plující pod vlajkami členských států nebo vlastněné společnostmi v EU. Tento problém se ještě zhorší v následujícím roce, kdy se bude demontovat 800 tankových lodí. Demontáž se provádí zpravidla v jižní Asii (Indii, Bangladéši, Pákistánu) a tisíce lidí při ní pracují s nebezpečnými látkami jako jsou azbest a polychlorované bifenyly bez ochranných pomůcek. Strategie Evropské komise je založena na Zelené knize o zlepšení postupů demontáže lodí (COM (2007)269). Komise navrhuje, aby výrobci lodí uspořádali dobrovolnou akci, například cenu za vzornou recyklaci lodí, a publikovali metodické pokyny a seznam "čistých" demontážních zařízení. Komise uvádí pořadí nezbytných opatření: 1. vyvinout systém certifikace a auditu pro zařízení na recyklaci lodí na celém světě, 2.donutit válečné a jiné vládní lodi, které nespadají do působnosti budoucí úmluvy, aby dodržovaly pravidla EU pro demontáž a 3. vytvořit mezinárodní povinný systém financování "čisté" demontáže lodí.
Evropská unie; Evropská komise; strategie EU; loď; demontáž; recyklace


Streit um die Höhe der stofflichen PVC-Verwertung. (Spor o výši materiálového využívání PVC)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 23, s. 7.
       1 obr.

Evropský svaz pro recyklaci PVC (EUPV) kritizuje čísla zveřejněná Pracovním společenstvím PVC a recyklace (AGPU), podle kterých mělo být v Německu za rok 2007 materiálově využito více než 200 000 t PVC. Předseda EUPV je si jist, že velká část tohoto množství byla využita ve spalovnách odpadu nebo vyvezena. Podle AGPU jsou údaje pravdivé; PVC je součástí mnoha výrobků s dlouhým životním cyklem a jejich návrat do toků odpadů je velmi malý. Kromě toho jsou komunální spalovny odpadů přísně kontrolovány a je snaha o minimalizaci spalovaného PVC.
Německo; PVC; využití materiálové


Gemeinsame Stelle ändert Gesellschaftsvertrag. (Společné místo mění společenskou smlouvu)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 23, s. 7.
      
Devět současných německých provozovatelů systémů zneškodňování obalů v blízkosti domácností se dohodlo na společenské smlouvě. Tato smlouva má nahradit původní smlouvu, kterou uzavřeli čtyři členové (DSD, Interseroh, Landbell a Vfw) v létě minulého roku jako přípravu na 5. novelu nařízení o obalech. Nová smlouva má být zanesena do obchodního rejstříku začátkem roku 2009. Uzavřením smlouvy vytvořili provozovatelé systémů minimální podmínky pro to, aby mohli provádět činnost v rámci 5. nařízení o obalech na začátku příštího roku. Mezi provozovateli systémů zatím nepanuje jednota ohledně výběrových řízení a dokud se nedohodnou na podmínkách, bude výběrová řízení nadále provádět DSD. Pokud si však Duální systém ponechá dvoutřetinovou většinu na trhu a ostatní provozovatelé nezískají větší podíly, může Spolkový kartelový úřad vyžadovat nové podmínky výběrových řízení.
Německo; odpady z obalů; recyklace obalů; systém sběru odpadů; řízení výběrové; systém duální; novela nařízení vlády


 
454 Kilogramm pro Kopf. (454 kg na obyvatele)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 23, s. 8.
       1 obr.

V uplynulém roce se v Německu sebralo celkem 37,4 mil. t odpadů z domácností. Každý občan vyprodukoval podle Spolkového statistického úřadu 454 kg odpadů. Množství odpadů na obyvatele zůstalo oproti uplynulému roku stejné. Průměrné využití všech domovních odpadů činilo v uplynulém roce 59 %. Odděleně sebraný bioodpad a hodnotné látky byly téměř úplně využity. Domovní a objemný odpad byl využit pouze z 9 %. Míra využití zbytkových odpadů byla 15 % a zbytkových odpadů 36 %. Množství domovního odpadu na obyvatele se skládá z 200 kg domovního a objemného odpadu, 146 kg hodnotných látek a 107 kg bioodpadu. Více než polovina všech odpadů (20,8 mil. t) byla sebrána separovaně, z toho bylo 8,8 mil. t organických odpadů a 12 mil. t hodnotných látek (papír, sklo, smíšené obaly včetně lehkých). Stejně jako v uplynulých letech roste množství organických odpadů - oproti roku 2006 vzrostlo o 0,4 mil. t.
Německo; množství odpadů; odpady domovní; sběr odpadů; sběr separovaný; údaje na jednoho obyvatele


Positiver Trend hält an. (Pozitivní trend přetrvává)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 23, s. 9.
       1 obr.

Procento využití starých pneumatik v EU již 15 let plynule stoupá. V roce 2007 bylo podle Evropského svazu výrobců pneumatik a gumy ETRMA využito 91 % všech starých pneumatik. V EU vzniklo v uplynulém roce 3,4 mil. t starých pneumatik, z nich bylo 38,7 % využito látkově, 32,3 % energeticky, 11,3 % bylo protektorováno, 4,4 % bylo opětovně využito a 4,6 % vyvezeno. Přes 8 % pneumatik bylo uloženo na skládky. Evropa je ve využívání starých pneumatik na světové špičce, před Japonskem a Kanadou, které dosáhly využití 89 a 80 %. Podle ETRMA mají některé státy EU potenciál zvýšit využívání starých pneumatik.
Evropská unie; pneumatika stará; protektorování pneumatik; využití látkové; využití energetické; použití opětovné


Diskussion bekommt neuen Schwung. (Diskuse získává nové obrátky)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 23, s. 9.
       1 obr.

Svaz pro životní prostředí a ochranu přírody Německa (BUND) se obává, že stavba nových spaloven odpadu již na začátku příštího roku překročí potřebné kapacity. Do roku 2015 mohou podle BUND vzniknout nadměrné kapacity až ve výši 30 %. Svaz se odvolává se údaje institutu Prognos, ten však výše uvedená čísla nepotvrzuje. Nadměrné kapacity spalování v r. 2015 odhaduje na 20 %. Šéf firmy Remondis poslal Spolkovému ministerstvu pro životní prostředí dopis, v němž varuje před nadměrnými kapacitami nejméně 3 mil. t. V budoucnu budou v Německu nejméně 33 elektrárny na náhradní paliva a 69 spaloven odpadů. Nutno je také počítat s plánovaným rozšířením stávajících spaloven v Německu a sousedním Nizozemsku, čímž vznikne nárůst kapacity až o 1 mil. t. Podle firmy Remondis by mělo ministerstvo více dbát na vyváženost trhu a místo spaloven investovat do recyklačních technologií, které umožní získávat ze zbytkového odpadu hodnotné látky jako bioodpad a dřevo.
Německo; spalování odpadů; spalovna odpadů; kapacita


 
SCHLEINKOFER, A.
So einfach wie möglich. (Co nejjednodušeji)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 23, s. 12-15.
       2 obr.

Evropská komise novelizuje směrnici WEEE. Cílem novely je vytvoření jednotného evropského registračního místa a snížení byrokracie. Nebude již nutné, aby se výrobci registrovali v každém jednotlivém státě a hlásili odpovídající množství. V Německu se tento návrh nelíbí Spolkovému ministerstvu pro životní prostředí ani EAR. Nebudou-li se hlásit množství elektrozařízení uvedená do oběhu, může velká část systému EAR zkolabovat. V některých jiných zemích také nemusejí výrobci dokládat splnění svých povinností, čímž bude znemožněno uvalit na ně sankce. EAR má více mezinárodních spojenců, kteří by chtěli své národní modely registrace přizpůsobit německému vzoru - je proto myslitelné, že i evropské registrační místo se bude orientovat podle EAR.
Evropská unie; Evropská komise; Německo; elektroodpad; směrnice; novelizace; registrace


KUHN, M.
Buntes Treiben. (Čilý ruch na evropském trhu zvláštních odpadů)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 23, s. 16-17.
       1 obr.

Evropský trh zvláštních odpadů prožívá nyní rušné období. Za poslední dva roky došlo k 18 převzetím a fúzím a na trhu působí přes 700 aktérů. Protože množství zvláštních odpadů příliš neroste, dojde v dalších letech pravděpodobně ke konsolidaci trhu. V uplynulém roce bylo sebráno a zpracováno 67,6 mil. t zvláštního odpadu. Toto malé procento z celkového množství odpadů sebraných v EU pro branži znamená miliardový obchod. Obrat vzrostl od r. 2004 do r. 2007 o půl miliardy USD na 8,1 miliardy USD (6,45 miliardy EUR). Německý trh zvláštních odpadů se podílí na evropském 29 % a obratem asi 2 miliard USD. Velká Británie a Irsko dohromady tvoří druhý největší trh s obratem 1,1 USD (0,9 miliard EUR). Potenciál pro příští léta vidí analytikové v jižní Evropě, především ve Španělsko a Portugalsku.
Evropská unie; odpady zvláštní; analýza trhu; podnik


HENKES, W.
In Bewegung. (Sběr a recyklace obalů v Rakousku v pohybu)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 23, s. 18-19.
       2 obr.

Rakouský trh sběru odpadních obalů v blízkosti domácností se nachází před zásadní proměnou. Koncem roku 2008 byla realizována fúze 7 společností rakouského systému zneškodňování obalů Altstoff Recycling Austria (ARO, ARGEV, ÖKK, AVM, Ferropack, Alurec a VJP). Po právní stránce samostatná zůstane pouze společnost pro sklo AGR. Současně byla provedena interní reorganizace a změna představenstva. Restrukturalizací reaguje skupina podniků na rostoucí soutěžní tlak - bude nyní moci rychleji reagovat na trh starých látek. Je také nutno vidět souvislost s novelou nařízení o obalech, která umožní podle německého vzoru vznik dalších systémů pro obaly ze soukromých domácností. Pokud k tomu dojde, zůstane ARA nadále na trhu jako neziskový systém. Uvažuje také o tom, že prostřednictvím dceřiných společností by mohl aktivně provozovat sběr obalů v sousedních zemích – v Polsku, Maďarsku a České republice.
Rakousko; nakládání s obaly; odpady z obalů; sběr; systém sběru odpadů; trh; soutěž hospodářská


 
HENKES, W.
No out, no in. (Ani ven, ani dovnitř)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 23, s. 22-23.
       3 obr.

Přeplněné sklady jsou v době krize a nedostatku poptávky běžné. Odborníci doporučují firmám, které mají úřední povolení ke skladování odpadů, aby si písemně požádaly o navýšení kapacit skladů a vyhnuly se tak podezření, že provozují sklad nelegálně. Podobnou situaci již zažila branže v létě 2005, když začal platit zákaz skládkování nepředzpracovaných odpadů. Při povolování kapacity skladů nehraje žádnou roli, zda firma nemůže svůj materiál prodat nebo ji smluvní závazky s místy vzniku odpadu zavazují k tomu, aby odpady stále odebírala. Kdo skladuje odpady nad rámec povolení, dopouští se provozování ilegálního zařízení na zpracování odpadů, které je trestné podle § 327 odst. 2 č. 1 německého trestního zákoníku a může být v nejhorším případě potrestán až 5 lety odnětí svobody nebo musí počítat s vysokou pokutou.
Německo; skladování odpadů; kapacita; povolení


HAWRANEK, Ch.
Kein nationaler Plan. (Bez národního plánu)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 23, s. 24-25.
       2 obr.,1 tab.

Na začátku listopadu 2008 sestavil komisař pro rozšíření EU O. Rehn zprávu o pokroku Turecka, které má zájem o přistoupení k EU. O zneškodňování odpadů v ní byla pouze malá zmínka. Recyklace není v Turecku rozvinutá, na venkově se zpravidla neprovádí ani separovaný sběr odpadů. Bylo dosaženo určitého pokroku, například ve využívání starých olejů. Turecko však dosud nepředložilo národní plán odpadového hospodářství, přestože je to jedno z kritérií pro přístup k EU.
Evropská unie; Turecko; hospodářství odpadové; plán OH; přistoupení k EU


BLEDZKI, A. - JASZKIEWICZ, A. - BERGER, Ch.
Hängepartie. (Nedořešený spor)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 23, s. 28-29.
       2 obr.,1 tab.

Podniky na recyklaci odpadů se dívají na bioplasty velmi kriticky, vědci jim naopak předpovídají skvělou budoucnost. Recyklace plastů funguje, je-li k dispozici dostatečné množství materiálu a bezporuchová technika. Přidají-li se do již existujícího systému recyklace plastů nové polymery, musejí tyto předpoklady také splňovat. To vše platí i pro bioplasty. Většina bioplastů jsou deriváty z obnovitelných surovin nebo živočišného původu, proto se u nich často předpokládá příznivější ekobilance než u plastů z ropy. Toto nemusí být pravidlem - již kvůli rozmanitosti možností syntézy a rozdílnému množství energie při jejich výrobě. V současné době je s recyklací bioplastů problém. Odbourávání bioplastů může dobře fungovat pouze v případě, že nejsou smíchány s jinými aditivy nebo polymery. Spalování bioplastů je bezproblémové.
Německo; bioplasty; recyklace; odbourávání


 
QUICKER, P. - BÖRNER, R. - METSCHKE, J. - EGGENSTEIN, U. - DOLEŽAL, V. - FAULSTICH, M.
Müllverbrennungsanlage Brünn: Planung und Umbau auf einen modernen Anlagenstandard. (Spalovna odpadů Brno: Plánování a přestavba zařízení na moderní standard)
Müll und Abfall, 40, 2008, č. 11, s. 548-555.
       8 obr.,1 tab.,lit. 10

Spalovna odpadů v Brně má být předělána na dnešní stav techniky (BAT - nejlepší dostupná technika). Místo má více než stoletou tradici tepelného spalování odpadů, stav zařízení však již neodpovídá aktuálním požadavkům. Dvě spalovací linky o nominální průchodnosti 14 t odpadu/h včetně periferních zařízení na předúpravu odpadu, zavážení, čištění spalin a využívání energie budou pořízeny nově. Zvláštní výzva projektu spočívá v rámcových podmínkách, které vyžadují další využívání budovy a neomezený provoz zařízení v průběhu stavebních prací. Z odborného hlediska spočívá těžiště v řešení topeniště a kotlů se zvláštním ohledem na ochranu proti korozi a čištění spalin.
Česká republika; spalovna odpadů; přestavba; BAT; opatření protikorozní; čištění spalin


PRETZ, T.
Sekundärbrennstoff-Aufbereitung und Verwertung. (Zpracování a využívání druhotných paliv)
Müll und Abfall, 40, 2008, č. 11, s. 556-560.
       6 obr.

Zpracování odpadů s cílem obohacení energeticky využitelného toku látek vyžaduje použití mechanické techniky. Počet potřebných dílčích procesů a jejich druh se řídí kvalitativními požadavky na tok látek určený k využití. Práce uvádí jako příklad 4 schémata postupu, pomocí kterých lze najít řešení odpovídající různým požadavkům na kvalitu. K výrobě velmi jednoduchých druhotných paliv je potřeba pouze rozmělnění a odstranění magnetizujících kovů. Pokud je nutno odstranit těžké kovy, musí se přidat jemné třídění. Typická pro směsi odpadů je koncentrace kovových nečistot v nejjemnějších částečkách. Nehořlavé součásti jako popel nebo zbytky z hoření jsou obsaženy v nejjemnější frakci odpadu. Parametrem rozhodujícím pro kvalitu druhotných paliv je chlor. K čištění od nosičů chloru dnes slouží třídicí technika s využitím senzorů. Čím více postupů zpracování je použito, tím kvalitnější náhradní paliva lze ze směsí odpadů vyrobit.
Německo; palivo náhradní; kvalita paliva; chlor; obsah chloru; zpracování odpadů


STEINBRECHT, D. - SPIEGELBERG, V.
Wirbelschichtfackel zur energetischen Nutzung von Deponieschwachgas. (Spalování s fluidní vrstvou k energetickému využívání chudého skládkového plynu)
Müll und Abfall, 40, 2008, č. 11, s. 561-563.
       5 obr.

V závislosti na množství a druhu uloženého odpadu se anaerobní biologickou aktivitou tvoří skládkový plyn. Těleso skládky je za tím účelem vybaveno systémem zachycování plynu. Plyn se obvykle kvůli velkému množství a vysoké koncentraci metanu využívá k výrobě energie. Kvůli prokazatelnému škodlivému vlivu na klima je vhodné plyn pokud možno beze zbytku zachytit a využít. V průběhu odplyňování skládky se snižuje kvalita skládkového plynu (koncentrace metanu) a jeho množství. Dosavadní technické systémy selhávaly ve fázi chudého plynu. Osvědčil se systém spalování plynu s fluidní vrstvou.
Německo; plyn skládkový; spalování; metan


 
POPAT, S. C. - DESHUSSES, M. A.
Biological Removal od Siloxanes from Landfill and Digester Gases: Opportunities and Challenges. (Biologické odstraňování siloxanů ze skládkových plynů a plynů z vyhnívání: Příležitosti a výzvy)
Environmental Science & Technology, 42, 2008, č. 22, s. 8510-8515.
       3 obr.,lit. 38

Přítomnost methyl siloxanů ve skládkových plynech a plynech z vyhnívání představuje výzvu z hlediska energetického využívání těchto plynů jako paliva kvůli tvorbě oxidu křemičitého při spalování. Studie se zabývala proveditelností biologického čištění plynů za účelem kontroly siloxanů. Byly použity biofiltry k odstraňování okta methyl cyklotetrasiloxanu, zvoleného jako model siloxanu, z aerobního i anaerobního toku plynu. Účinnost biofiltru byla v obou případech nízká.
USA; plyn skládkový; plyn odpadní; čištění plynu; využití energetické; filtr biologický


KAUFMAN, S. - KRISHNAN, N. - KWON, E. - GASTALDI, M. - THEMELIS, N. - RECHBERGER, H.
Examination of the Fate of Carbon in Waste Management Systems through Staistical Entropy and Life Cycle Analysis. (Výzkum úlohy uhlíku v systémech odpadového hospodářství s využitím statistické entropie a analýzy životního cyklu)
Environmental Science & Technology, 42, 2008, č. 22, s. 8558-8563.
       6 obr.,2 tab.,lit.25

Funkce statistické entropie (SE) byla vyvinuta jako metodologie rychlého srovnání efektivity různých systémů odpadového hospodářství určením, které specifické látky jsou koncentrovány nebo rozptýleny. Využívání statistické entropie bylo v minulosti zúženo na kovy. V této práci je SE rozšířena na uhlík jako klíčovou látku. Sledování uhlíku je složité, protože uhlík se účastní komplikovaných reakcí, které mají velký počet produktů. Pokus předvádí na emisích s obsahem uhlíku ze styren butadienového kaučuku, přírodního kaučuku (isoprenu) a starých pneumatik srovnání dvou systémů zacházení s odpady: skládkování a energetické využití. Srovnává toky uhlíku u skládek a zařízení na energetické využívání odpadů. Při zběžné analýze vychází lepší výsledek u skládek, započítá-li se výroba energie u energetického využívání, je výsledek obou systémů rovný. Při zohlednění potenciálu globálního oteplování je výsledek skládek horší.
USA; hospodářství odpadové; skládkování odpadů; využití energetické; uhlík; bilance; efektivita


URBAN, A. I.
Energiebereitstellung durch thermische Abfallbehandlungsanlagen. (Výroba energie v zařízeních na tepelné zpracování odpadu)
Müll und Abfall, 40, 2008, č. 11, s. 564-567.
       4 obr.,3 tab.,lit.

Spalování v zařízeních s roštovým topeništěm je klasický způsob zneškodňování odpadů v Německu. Primárním úkolem je zneškodnění odpadu, nikoli výroba energie - tu lze považovat za vysoce aktuální vedlejší úkol. Existují různé možnosti využití energie ze spalování odpadů. Plynule také dochází ke zdokonalování technické a ekologické úrovně provozovaných zařízení. V Amsterodamu je v provozu první spalovna odpadů s účinností výroby elektřiny více než 30 %. Konkurující postupy jako pyrolýza nebo kombinované postupy se oproti spalování s roštovým topeništěm dosud neprosadily. V některých zařízeních se praktikuje řízení toků látek - separace a úprava vysoce výhřevné frakce ze zbytkových odpadů ke společnému spalování s jinými palivy v uhelných elektrárnách nebo průmyslových zařízeních. Zbývá vyčkat, zda se tento způsob z hlediska náročnosti a docílené účinnosti prosadí oproti mechanicko-biologickému zpracování odpadů.
Německo; spalování odpadů; topeniště; energie z odpadů; využití energetické


THÜRMER, A. - RESCH, M.
Abfallsammlung in Grossstädten - Besondere Herausforderung für kommunale Entsorgungsbetriebe. (Sběr odpadu ve velkoměstech - zvláštní výzva pro komunální podniky zneškodňování odpadu)
Müll und Abfall, 40, 2008, č. 11, s. 568-576.
       2 obr.,3 tab.,lit.38

Sběr a zneškodňování odpadů patří k faktorům, které mají význam pro kvalitu života ve městě. Přestože sběr odpadů je ve státech EU zpravidla zakotven jako povinnost komunálních subjektů, ukazuje porovnání systémů odpadového hospodářství vybraných evropských velkoměst značné rozdíly v detailech. Tyto rozdíly lze využít jako výchozí informace pro porovnání nejlepší praxe. Právě velkoměsta se vždy razantněji proměňují a podniky zneškodňování odpadů stojí před výzvou pracovat efektivněji a šetřit městům náklady. Současně musí být dodržena kvalita zneškodňování odpadů a dalších výkonů.
Evropská unie; velkoměsto; sběr odpadů; odstraňování odpadů; srovnání; nejlepší praxe; kvalita života


BECKER, A.
Laboruntersuchungen bodenmechanischer Eigenschaften an Mischungen von Ton mit Schreddergut aus Altreifen. (Laboratorní výzkumy mechanických vlastností směsí jílu s drceným materiálem ze starých pneumatik)
Müll und Abfall, 40, 2008, č. 11, s. 578-584.
       19 obr.,2 tab.,lit.

Přírodní jíl byl smíchán s pryží z rozdrcených starých pneumatik. Podíl pryže kolísal mezi 0 a 16 hmotnostními procenty. Poté byly zkoumány vlastnosti směsi jako těsnicí schopnost, propustnost vody, vysoušení, tvorba trhlin a pevnost v tahu. Výsledky těchto pilotních pokusů ukázaly, že přidáním rozdrceného pryžového materiálu se výrazně zlepšuje pevnost v tahu a omezuje tvorba trhlin. S rostoucím podílem pryže je materiál pevnější. Vzorky smíšeného materiálu, které byly podrobeny pokusům vysoušení, vykazují nižší propustnost vody v porovnání se samotným jílem.
Německo; pneumatiky staré; využití; granulát


KÁRA, J.
Organický odpad a produkce bioplynu
Zemědělec, 16, 2008, č. 36, s. 15-17.
       Tab.,fot.

Zavádění obnovitelných energetických zdrojů, mezi něž patří anaerobní fermentace vlhkých organických materiálů s jímáním bioplynu, může významně přispět k výrobě elektrické energie a zároveň k omezení plynných emisí z organických odpadů všeho druhu. Hlavním významem této technologie je zpracování odpadů a vedlejších produktů na bioplyn a fermentovaný substrát využitelný k hnojivářským účelům.
bioplyn; stanice bioplynová; odpady organické; zpracování odpadů; hnojivo; odpady rozložitelné biologicky


 
TRNAVSKÝ, J.
Kompostárna dokáže čelit konkurenci
Zemědělec, 16, 2008, č. 36, s. 36.
       Fot.

Kompostárna Pitterling Bílina-Chudeřice patří k největším zařízením tohoto druhu v Ústeckém kraji. V konkurenci spaloven a obřích řízených skládek až dosud obstála, protože její majitel investuje do moderních technologií. Klíčové pozice tu zaujímají německé stroje Doppstadt, dodané firmou Some Jindřichův Hradec.
kompostování odpadů; odpady rozložitelné biologicky; technologie zpracování; kompost; kraj Ústecký


ŽIŽKOVÁ, J.
Plnicí linky na PET láhve
Packaging, 12, 2008, č. 5, s. 6-9.
       Fot.

O PET láhvích se často hovoří jako o marketingovém fenoménu v obalové technice. PET láhev je nejběžnějším typem obalu na nealkoholické nápoje. Protože se ve většině případů jedná o nevratný typ obalu, nelíbí se to legislativcům. Autorka článku se pokoušela zjistit změny a trendy ve výrobě tohoto obalu.
láhev PET; obaly nevratné; obaly


Sklo pochází z přírody
Packaging, 12, 2008, č. 5, s. 14.
       Fot.

Sklo patří mezi nejstarší, nejrozšířenější, ale také nejekologičtější obalový materiál. Jako jediný se dá 100% recyklovat. Vetropack Moravia Glass, přední výrobce obalového skla, ročně zpracuje přes 80 000 tun skleněných střepů.
sklo odpadní; obaly; recyklace obalů


PALEČEK, R.
Zářivky do koše rozhodně nepatří
Komunální technika, 2008, č. 10, s. 18-19.
       Fot.

Kolektivní systém Ekolamp společně s radnicí městské části Praha 6 zahájil od září pilotní projekt sběru zářivek. Cílem projektu je zvýšit povědomí občanů o tom, že zářivky a úsporné žárovky by ve směsném komunálním odpadu neměly končit. Na základě výsledků projektu bude dále rozšiřována sběrná síť v Praze i v dalších místech ČR.
zářivka; žárovka; nakládání s odpady; projekt pilotní; systém kolektivní; odběr zpětný; ohrožení zdraví; Praha


 
Na mušce je bioodpad
Komunální technika, 2008, č. 10, s. 20-21.
       Fot.

Společnost Itec se zabývá biologickým odpadem již od roku 1998 a dodává především vozidla a nástavby určené ke svozu tohoto odpadu. Hlavními rozhodovacími faktory klientů jsou rozsah činnosti, rozlehlost regionů či terénní, klimatické a průjezdní podmínky.
nakládání s odpady; odpady biologické; svoz odpadů; odpady rozložitelné biologicky; sběr odpadů


POLÍVKA, E.
Systém recyklace autovraků
Odpadové fórum, 2008, č. 12, s. 8.
      
Konference pořádaná společností B.I.D. Services uskutečněná 30.10.2008 v Praze potvrdila, že mezi atraktivní témata stále patří systém recyklace autovraků, který v ČR stále nefunguje, a to i přes několik let opakované připomínky odborné i podnikatelské sféry.
recyklace odpadů; autovrak; nakládání s odpady; konference


Bioplyn
Odpadové fórum, 2008, č. 12, s. 10.
      
Bioplyn je jedním z nejvýznamnějších obnovitelných zdrojů energie, které má ČR k dispozici. Bioplynové stanice mohou ekologicky šetrně vyrábět teplo i elektřinu z bioplynu, vznikající bioplyn může být využitelný i v automobilové dopravě.
bioplyn; zdroj energie obnovitelný; stanice bioplynová


DVOŘÁČEK, T.
Základní problémy přípravy a provozu bioplynových stanic v ČR
Odpadové fórum, 2008, č. 12, s. 10-12.
      
Od roku 2006 dochází v ČR k poměrně intenzivnímu rozvoji bioplynových stanic, který s sebou díky několika problematickým provozům nese i zvýšený zájem veřejnosti. Článek přibližuje některé možné základní příčiny problémů při provozu bioplynových stanic.
stanice bioplynová; zápach; výstavba; technologie stavební; veřejnost


DVOŘÁČEK, T.
Metodický pokyn k povolování bioplynových stanic
Odpadové fórum, 2008, č. 12, s. 11.
      
Koncem srpna 2008 zveřejnilo MŽP metodický pokyn "K podmínkám schvalování bioplynových stanic před uvedením do provozu". Tento materiál sjednocuje a standardizuje postup orgánů státní správy a samosprávy a stanovuje pravidla posuzování projektů. Značná část je věnována problematice potenciálního zápachu z provozu připravovaných bioplynových stanic.
pokyn metodický; stanice bioplynová; technologie stavební; zápach


 
MATĚJŮ, V.
Zvyšování výtěžnosti bioplynu
Odpadové fórum, 2008, č. 12, s. 13.
      
Snaha o zvýšení výtěžnosti bioplynu je patrná již několik let. Pro zlepšení výtěžnosti bioplynu z různých surovin se uvažuje s jejich úpravou jak mechanickými a chemickými způsoby, tak fyzikálně-chemickými postupy, které zahrnují nejen termickou úpravu, ale dále i úpravu vsadky např. působením ultrazvuku, elektrických pulzů apod.
bioplyn; odpady biologické; proces anaerobní


VÁŇA, J.
Možnosti využití technologií suché fermentace v odpadovém hospodářství
Odpadové fórum, 2008, č. 12, s. 14-15.
       Obr.,fot.

Technologie suché fermentace ve státech EU nedosahují svým zastoupením 10 % anaerobních technologií, ale při zpracování komunálního bioodpadu a gastroodpadů dosahují 57 %. Sortiment provozovaných variant suché fermentace je ale stejně rozsáhlý jako u technologií mokré fermentace.
zpracování odpadů; odpady biologické; fermentace; stanice bioplynová; proces anaerobní; technologie stavební


Bioplynová stanice ve Velkém Karlově
Odpadové fórum, 2008, č. 12, s. 15.
      
Bioplynová stanice společnosti ZEVO ve Velkém Karlově spadá, vzhledem k projektované kapacitě k přijímání vedlejších živočišných produktů, do režimu integrovaného povolování. Provoz byl zahájen na základě kolaudačních rozhodnutí stavebního úřadu OÚ Jaroslavice, přestože podle zákona mělo předcházet vydání integrovaného povolení.
stanice bioplynová; povolení integrované


CIAHOTNÝ, K. - PROCHÁZKOVÁ, A. - VRBOVÁ, V.
Moderní způsoby čištění bioplynu
Odpadové fórum, 2008, č. 12, s. 16-18.
       Fot.

Bioplyn obsahuje dvě majoritní složky - methan a oxid uhličitý (kromě toho obsahuje také celou řadu minoritních složek). Článek se zabývá moderními způsoby čištění bioplynu.
bioplyn; využití bioplynu; úprava; metan; oxid uhličitý


Nádoby na tříděný odpad do škol
Odpadové fórum, 2008, č. 12, s. 18.
      
Distribuce sběrných nádob školám probíhá ve spolupráci s krajskými úřady a krajskými koordinátory společnosti EKO-KOM. Školy mohou zdarma získat sběrné nádoby na sběr hlavních odpadových komodit.
systém kolektivní; projekt; sběr odpadů; třídění odpadů; škola; Česká republika


MIKEŠ, J.
Biofiltrace jako prostředek eliminace zápachu při anaerobní digesci
Odpadové fórum, 2008, č. 12, s. 19-20.
       Obr.

Příspěvek se snaží aktivně přispět k řešení problémů se zápachem, které v současnosti vrhají negativní světlo na provozovatele bioplynových stanic, hlavně na anaerobní digesci obecně, jež jinak představuje účinný prostředek v nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a je zdrojem zelené energie.
filtrace biologická; zápach; odpady rozložitelné biologicky; stanice bioplynová; proces anaerobní


KOLÁŘ, L. - KUŽEL, S. - PETERKA, J. - ŠTINDL, P.
Jsou odpady z výroby bioplynu opravdu výborným organickým hnojivem?
Odpadové fórum, 2008, č. 12, s. 21.
      
V běžné praxi převládá názor, že odpad z fermentorů při výrobě bioplynu je výborné organické hnojivo a že anaerobní digesce je do jisté míry zušlechťovací proces z hlediska hnojivé hodnoty organických surovin, užívaných k výrobě bioplynu. Autoři článku vysvětlují, co vlastně je organické hnojivo, a jestli mohou být odpady z výroby bioplynu organickým hnojivem.
hnojivo organické; bioplyn; proces anaerobní; fermentace


BARCHÁNEK, M.
Mobilní zařízení
Odpadové fórum, 2008, č. 12, s. 22.
      
Soudní znalec v oboru odpadů odpovídá na otázku, která se týká problematiky nakládání s odpady (sběr a výkup). K tomu je využíváno jednak stabilních zařízení, jednak zařízení mobilních. V různých krajích se k potřebě povolovat zařízení stavějí různě. Někde taková zařízení povolují, jinde tvrdí, že to není nutné. Co je tedy pravda?
nakládání s odpady; sběr odpadů; sběrna mobilní


Co se povedlo a co ne za osmnáct let odpadového hospodářství - II. část
Odpadové fórum, 2008, č. 12, s. 23.
      
Ředitelka odboru odpadů MŽP odpovídá na otázky, co se povedlo a co ne za 18 let odpadového hospodářství v ČR.
hospodářství odpadové; odbor ministerstva; plán OH; novela zákona

 

GE Money Bank - silný partner v oblasti ekoenergetických projektů
Odpadové fórum, 2008, č. 12, s. 27.
       Fot.

GE Money Bank je v ČR jedničkou ve financování zemědělských subjektů. V říjnu byla uvedena do provozu již šestá bioplynová stanice podpořená úvěrem a dalších devět stanic je ve výstavbě.
financování; zdroj energie obnovitelný; stanice bioplynová; výstavba; projekt energetický


PROŠKOVÁ, A. - KUČERA, J. - KOPICOVÁ, Z.
Využití odpadního kafilerního tuku k výrobě biopaliva
Odpadové fórum, 2008, č. 12, s. 24-26.
       Tab.,gr.

Kafilerní tuk představuje ročně cca 300 tisíc tun materiálu, který by bylo možné využít pro výrobu motorového paliva - transesterifikovaných tuků. K tomu, aby mohl být kafilerní tuk využíván jako surovina pro přípravu bioplynu, musí být splněny dvě základní podmínky: musí být transesterifikace ekonomicky alespoň vyrovnaná, protože není dlouhodobě možné proces dotovat; musí být vyvinut takový postup, při kterém může probíhat jak transesterifikace glyceridů mastných kyselin, tak i esterifikace volných kyselin.
biopalivo; palivo biologické; odpady původu živočišného


ASEKOL rozšiřuje síť sběrných míst na drobná elektrozařízení
Odpadové fórum, 2008, č. 12, s. 29.
      
Kolektivní systém ASEKOL výrazně rozšiřuje síť sběrných míst na drobný elektroodpad. ASEKOL doposud distribuoval do škol, firem, obchodů a obecních úřadů přes 3200 nádob na drobný elektroodpad.
systém kolektivní; sběr odpadů; elektroodpad; místo sběrné


ANSORGOVÁ, H.
Sběrné dvory soutěží o nejstarší sebraný elektrospotřebič
Odpadové fórum, 2008, č. 12, s. 29.
       Tab.

Sběrné dvory po celé republice se mohou od října 2008 zapojit do soutěže o nejstarší sebraný elektrospotřebič. Podmínkou účasti je smlouva obce, v níž se sběrný dvůr nachází s organizátorem soutěže - kolektivním systémem ASEKOL.
systém kolektivní; elektroodpad; soutěž; obec


CHMIELEWSKÁ, E.
Biodegradácia ropného znečistenia
Odpady, 8, 2008, č. 11, s. 3-7.
       Obr.

Ropné uhlovodíky jsou prakticky všechny biochemicky rozložitelné, ale rozklad jednotlivých druhů sloučenin probíhá v různých podmínkách a při různé rychlosti. Všeobecně platí pravidlo, že mikrobiologická degradace rychleji probíhá u uhlovodíků s kratším než delším řetězcem a rychleji při nerozvětvených než rozvětvených typech sloučenin. Biochemická rozložitelnost je také rychlejší u alifatických než u aromatických uhlovodíků a probíhá rychleji u těch, které mají nižší počet jader. Biochemickou rozložitelnost je možné posuzovat z hlediska mikrobiologického (biochemického) a ekologického.
rozložitelnost biologická; ropa; znečištění ŽP; uhlovodíky ropné;  Slovensko


 
GÓROVÁ, R. - SOJÁK, L.
Analýza uhlovodíkov z procesov dekontaminácie a kompostovania
Odpady, 8, 2008, č. 11, s. 8-11.
       Tab.,gr.

Znečištění životního prostředí uhlovodíky představuje jedno z nejrozšířenějších environmentálních rizik. Vzhledem ke kompletnosti složení uhlovodíkové kontaminace ŽP jsou metody jejich analýzy neustále vyvíjené a zdokonalované s cílem zabezpečit efektivní kontrolu uhlovodíkového znečištění, zjistit zdroje kontaminace, jako je zhodnocení procesů bioremediace a kompostování. Stanovení celkového obsahu uhlovodíkové kontaminace je při monitorování průběhu procesu dekontaminace a kompostování a po zhodnocení jejích účinnosti zpravidla nepostačující.
uhlovodíky; znečištění ŽP; kompostování; dekontaminace; Slovensko


DARCOVÁ, K.
Bioremediácia lokalít (území) kontaminovaných nebezpečnými perzistentnými látkami
Odpady, 8, 2008, č. 11, s. 12-13.
       Fot.

Na remediaci znečištěných měst jsou soustředěné nemalé finanční i lidské zdroje. Bioremediace je technologie, která využívá schopnosti mikrobiálních konsorcií rozkládat, příp. transformovat a detoxikovat široký rozsah organických látek patřících mezi tzv. persistentní organické látky. Cílem 4. Evropské bioremediační konference v Řecku bylo vytvoření platformy pro vědce, inženýry a profesionály z praxe, věnující se řešení ekologických problémů.
konference; látka nebezpečná; odpady nebezpečné; látka organická persistentní; Slovensko


Využitie biologického odpadu
Odpady, 8, 2008, č. 11, s. 13-14.
       Fot.

Mnohé odpadní látky biologického charakteru můžeme bez těžkosti odstranit tak, že je nahromadíme na vybrané místo, kde se přirozeným způsobem rozloží a potom je zpracujeme do půdy jako hnojivo - kompost. Kompost je nenahraditelným zdrojem živin a humusu pro zahradní půdu. Význam hnojení kompostem spočívá v tom, že kromě živin a organických látek obohacuje půdu i o mikroorganismy, které jsou podmínkou její dobré úrodnosti.
odpady biologické; využití odpadů; kompostování odpadů; Slovensko


KOCHMANOVÁ, A. - MIŠKUFOVÁ, A.
Súčasnosť a budúcnosť spracovania obrazoviek a luminoforov: 2. časť
Odpady, 8, 2008, č. 11, s. 15-20.
       Obr.,tab.

Příspěvek se zaměřuje na možnosti zpracování současných i budoucích technologií a na návrh možného společného zpracování různých druhů elektroodpadu (monitor, LCD obrazovka, plazmová obrazovka).
elektroodpad; odpady nebezpečné; zpracování odpadů; obrazovka televizní; využití odpadů; Slovensko


 
LUPTÁKOVÁ, I.
Ďalších 21,5 miliónov korún na podporu zberu a zhodnocovania odpadov z Recyklačného fondu
Odpady, 8, 2008, č. 11, s. 20.
      
Správní rada Recyklačního fondu na svém devátém zasedání vyhověla 7 žádostem o poskytnutí dotace. Recyklační fond tak podpoří projekty sběru a zpracování odpadů dalšími více než 21,5 mil. korun.
fond recyklační; podpora finanční; sběr odpadů; zpracování odpadů; Slovensko


Triediť odpad nie je vobec náročné...
Odpady, 8, 2008, č. 11, s. 35-36.
      
Společnost ENVI-PAK ve spolupráci se společností SITA Slovensko připravily několik rad, jak si zjednodušit třídění odpadu. Článek se věnuje tomu, jak správně třídit tyto druhy odpadů: PET láhev, kelímky od jogurtů, kancelářský papír a sponky, PVC, obálky, použitá kosmetika, nápojové kartony.
obaly; láhev PET; obaly na nápoje; třídění odpadů; sběr odpadů; odpady komunální; Slovensko


TESAŘ, O.
Fond ASEKOL podpoří veřejně prospěšné projekty
Odpady, 8, 2008, č. 11, s. 44-45.
      
Kolektivní systém Asekol zřídil v letošním roce fond na podporu veřejně prospěšných projektů zaměřených na zlepšení efektivity sběru elektroodpadu. Jeho cílem je finančně podpořit neziskové a veřejně prospěšné projekty týkající se zpětného odběru a recyklace elektrozařízení, a také zvýšit celkovou efektivitu systému zpětného odběru elektroodpadu.
odběr zpětný; systém kolektivní; elektroodpad; sběr odpadů; třídění odpadů


KAŠPAR, J.
Zdarma pro školy: nádoby na tříděný odpad
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 8, 2008, č. 11, s. 11-12.
       Fot.

MŽP zahájilo v polovině října 2008 distribuci košů a popelnic na tříděný odpad školám v celé ČR. Cílem projektu je podpořit třídění odpadů z prostředků technické pomoci OP Infrastruktura a MŽP.
podpora finanční; třídění odpadů; nádoba na odpady; projekt; Ministerstvo životního prostředí


RYŠAVÝ, I.
Proč obcím bioplynové stanice nevoní?
Moderní obec, 200, 8, č. 11, s. 20-21.
       Fot.

Na zpracování celkem 6410 tun bioodpadů za rok má nastavenou kapacitu obecní bioplynová fermentační stanice, která v Úpici na Trutnovsku běží ve zkušebním provozu už déle než půl roku. Zkušební provoz odhaluje i některé nedostatky - jedním z nich bývá i zápach kolem příjmového objektu. Starostka obce věří, že se jim podaří překonat všechny potíže, provázející zkušební provoz a že bude v budoucnu oceněn celý tento projekt jako pozitivní a přínosný.
stanice bioplynová; zpracování odpadů; odpady biologické; fermentace; zápach


IPOLT, M.
Posouzení provozu třídírny druhotných surovin
Komunální technika, 2, 2008, č. 12, s. 16-18.
       Fot.

Třídění primárně separovaných odpadů se stalo nedílnou součástí nakládání s odpady. Třídírny se nacházejí po celé republice a spravují různě rozsáhlé svozové oblasti. Mezi posouzení třídírny druhotných surovin patří technická, provozní a logistická doporučení.
surovina druhotná; třídění odpadů; nakládání s odpady; ekonomika


PALEČEK, R.
Prostory skládky zhodnocuje fotovoltaika
Komunální technika, 2, 2008, č. 11, s. 6-8.
       Gr.,fot.

V polovině roku 2008 se v prostorách rekultivované skládky komunálního odpadu v Suchém dole zahájil provoz fotovoltaického solárního systému. Při stavbě budou využity jednoduché, snadno demontovatelné konstrukce bez rizika narušení pozemku. Společnost plánuje fotovoltaickými panely postupně zastavět celou plochu skládky. V budoucnu počítá s možným pronájmem plochy i jiným subjektům.
technologie fotovoltaická; skládka odpadů; rekultivace skládky


MĚCHURA, P.
Prohlášení České asociace odpadového hospodářství
Komunální technika, 2, 2008, č. 11, s. 18.
      
Článek nabízí přehled výpočtů z oborového nárůstu nákladů v odpadovém hospodářství pro rok 2009. Navýšení cen služeb v odpadovém hospodářství pro rok 2009 se hlavně v důsledku zvýšení zákonných poplatků za odpady, dopravních nákladů a meziročního nárůstu mezd očekává v úrovni minimálně 13,2 %.
hospodářství odpadové; poplatek za nakládání s odpady; ekonomika


MATOUŠKOVÁ, R.
Kvalitní zpracování odpadů - budoucnost nás všech
Komunální technika, 2, 2008, č. 11, s. 19.
      
V dubnu 2009 se v Pražském veletržním areálu Letňany uskuteční 4. mezinárodní veletrh nakládání s odpady, recyklace, průmyslové a komunální ekologie For Waste 2009. Prezentovány budou tradiční i pokrokové technologie OH, recyklace a čištění, především s důrazem na technologie, které umožňují další využití odpadů, a ne pouze jejich prostou, byť šetrnou likvidaci.
zpracování odpadů; veletrh; nakládání s odpady; Praha


 
Šance pro energetické využití bioodpadů z obcí
Komunální technika, 2, 2008, č. 11, s. 24-26.
       Gr.,mp.

V současné době se zvyšuje potřeba efektivního využívaní organického materiálu z odpadů i cílené produkce. K tomuto procesu je často používána metoda fermentace tekutých substrátů, ve které je stále využívána metoda netekutých substrátů. Firma Fortex-AGS, která rozvíjí metodu netekutých substrátů, buduje v současnosti první provozní bioplynovou stanici pro transformaci netekutých substrátů v ČR. Ve spolupráci s Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně buduje také laboratoř pro výzkum metanogeneze.
využití odpadů; odpady biologické; stanice bioplynová; zpracování odpadů; výzkum


BAČOVSKÝ, J.
Stabilizace biologicky rozložitelných odpadů
Komunální technika, 2, 2008, č. 11, s. 42.
       Fot.

Na letošní mezinárodní zemědělské výstavě Techagro Brno 2008 prezentovaly Strojírny Olšovec nové zařízení pro stabilizaci biologicky rozložitelných odpadů, označené jako SBM Olšovec. Na vývoji zařízení strojírny spolupracovaly s Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně.
odpady rozložitelné biologicky; stanice bioplynová; výstava; stabilizace odpadů; kompostování odpadů


ŠŤASTNÁ, J.
Rostoucí ceny nahrávají většímu využití kompostů
Odpady, 18, 2008, č. 12, s. 7-8.
       Fot.

Využívání biologicky rozložitelných odpadů zažívá dnes boom. Ať jsou to kompostárny nebo bioplynové stanice, denně přicházejí zprávy o nových provozech. V příspěvku odpovídá na situace a problémy v tomto oboru předseda Českého sdružení pro biomasu (CZ Biom), které podporuje rozvoj a využívání biomasy jako obnovitelné suroviny, rozvoj fytoenergetiky, kompostování a využití bioplynu u nás.
kompostování odpadů; odpady rozložitelné biologicky; stanice bioplynová; biomasa; nakládání s odpady; zpracování odpadů


Prognóza nakládání s biodegradabilním odpadem v České republice do roku 2020
Odpady, 18, 2008, č. 12, s. 9-10.
       Tab.

Biologicky rozložitelné odpady (BRO) představují přibližně pětinu veškeré produkce odpadů v ČR. Environmentální dopad BRO je výrazně negativní. Bioodpady podléhají aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Ukládání BRO na skládky ovlivňuje antropogenní skleníkový efekt a klimatické změny planety. Podle způsobu vzniku je možno tyto odpady rozdělit na dvě skupiny: BRO vznikající samostatně nebo odděleně sebrané a biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO) obsažené ve směsném komunálním odpadu, případně jeho objemném odpadu. Záměrem je vždy BRO neodstraňovat, ale využívat.
odpady komunální; nakládání s odpady; odpady rozložitelné biologicky; produkce odpadů; odstraňování odpadů; technologie zpracování; Česká republika


Rakousko: hygienizace přímo v hromadách
Odpady, 18, 2008, č. 12, s. 11.
       Fot.

Jedna z největších kompostáren v Rakousku leží nedaleko města St. Pölten. Kompostárna zpracovává zelené odpady, kaly z čistíren OV a také bioodpad ze separovaného sběru z okolních měst. Rodinná firma zpracovává ročně na 23 tis. tun materiálu.
odpady rozložitelné biologicky; kompostování odpadů; zpracování odpadů; hygienizace; Rakousko


MATZENAUEROVÁ, J.
Sběr bioodpadu ve městě Olomouci - pilotní projekty
Odpady, 18, 2008, č. 12, s. 12.
      
Na území Olomouce jsou v běhu hned tři typy třídění a využití biologicky rozložitelných odpadů - donáškový způsob sběru, sběr do speciálních nádob a podpora domácího kompostování.
odpady biologické; sběr odpadů; projekt pilotní; odpady rozložitelné biologicky; kompostování odpadů; kontejner na odpady


POKORNÁ, A.
Komunitní kompostování versus malá zařízení
Odpady, 18, 2008, č. 12, s. 13.
       Fot.

Zákon o odpadech stanoví, že malá zařízení jsou zařízení na využití vybraných biologicky rozložitelných odpadů, provozovaná na základě kladného vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Článek se pokouší objasnit určité nejasnosti mezi pojmy "malé zařízení" a "komunitní kompostování".
kompostování odpadů; odpady rozložitelné biologicky; legislativa k odpadům


Bioplynové stanice z pohledu inspekce
Odpady, 18, 2008, č. 12, s. 14.
       Fot.

První bioplynové stanice se začaly uvádět do provozu v 70. letech minulého století zejména u čistíren OV. Ze strany provozovatelů bioplynových stanic je kladen velký důraz na dobře zpracovanou projektovou dokumentaci, a v neposlední řadě musí projekt vyhovět všem legislativním požadavkům ochrany ŽP. Odstrašujícím příkladem, jak by bioplynová stanice neměla vypadat, je bioplynová stanice Velký Karlov (provozovatel ZEVO Agrodružstvo Jevišovice). Stavba je předmětem stížností z okolí. V roce 2007 uložila inspekce bioplynové stanici Velký Karlov pět pokut v celkové výši 910 000 korun.
stanice bioplynová; projektování; Česká inspekce ŽP


 
VORLÍČEK, P.
Změny zákona o hnojivech
Odpady, 18, 2008, č. 12, s. 4.
      
Poslanecká sněmovna schválila vládní novelu zákona o hnojivech. Novela přináší zjednodušení registračního řízení a možnost využívat organické hnojivo vzniklé při výrobě bioplynu, také dojde ke
zpřísnění používání hnojiva na zemědělské půdě.
novela zákona; zákon; hnojivo; hnojivo organické; půda zemědělská


Metodický pokyn k povolování bioplynových stanic
Odpady, 18, 2008, č. 12, s. 15.
      
Metodický pokyn MŽP ke schvalování bioplynových stanic před uvedením do provozu sjednocuje a standardizuje postup orgánů státní správy a samosprávy. Obsáhlý dokument nyní poskytuje orgánům podklady pro kritické hodnocení projektů.
pokyn metodický; stanice bioplynová; projektování


NAVRÁTILOVÁ, E.
Podpora řešení bioodpadu na Vysočině
Odpady, 18, 2008, č. 12, s. 16.
       Tab.

Kraj Vysočina zřídil Fond Vysočiny jako finanční nástroj kraje, který prostřednictvím grantových programů podporuje naplňování strategických cílů. Grantový program Fondu Vysočina s názvem "Bioodpady" je zaměřen na podporu uceleného systému nakládání s bioodpadem pro původce komunálního odpadu.
nakládání s odpady; odpady rozložitelné biologicky; odpady komunální; skládkování odpadů; podpora finanční; Vysočina


DVOŘÁČEK, T.
Ekonomická situace ostatních bioplynových stanic
Odpady, 18, 2008, č. 12, s. 17-18.
      
Podpora výroby elektrické energie na bioplynových stanicích je rozdělena do dvou skupin. Jedná se o stanice na tzv. určenou biomasu (zjednodušeně zemědělské bioplynové stanice) a na tzv. ostatní biomasu (zjednodušeně ostatní bioplynové stanice) s tím, že pro zemědělské stanice platí podmínka zpracování více než 50 % hmotnostního podílu biomasy v sušině, která je tvořena rostlinami a jejich částmi určenými pro produkci bioplynu. Obecně lze konstatovat, že výkupní ceny elektrické energie jsou nastaveny regulátorem ve výši, která neumožňuje přímé financování bioplynových stanic bez závislosti na dotační podpoře.
stanice bioplynová; zpracování odpadů; ekonomika; odpady rozložitelné biologicky; financování


 
HORÁK, M.
Situace na trhu druhotných surovin je vážná
Odpady, 18, 2008, č. 12, s. 19.
       Fot.

Trh druhotných surovin zaznamenává velmi negativní vývoj, který je výsledkem světové finanční krize. Papírenský průmysl v Evropě i ve světě omezuje poptávku za současného dramatického propadu. Pod silným tlakem se nachází také trh s kovovým odpadem, zejména železným šrotem, a to vzhledem k výraznému poklesu odbytu. Pod masivní tlak se od října dostává také celosvětový obchod s odpadními plasty. Pokles cen a obchodovatelných množství je již zaznamenán u odpadů PET lahví, odpadů PVC a dalších druhů plastů.
surovina druhotná; papír sběrový; recyklace; průmysl papírenský; plasty; odpady kovové; svět


ŠŤASTNÁ, J.
Ministerstvo nemá žádný nástroj jak ovlivnit trh
Odpady, 18, 2008, č. 12, s. 20.
       Fot.

Tiskový mluvčí MŽP odpovídá na otázky, jak vypadá v současnosti situace na trhu s druhotnými surovinami (problematika odbytu separovaného sběru papíru, plastů i skla).
surovina druhotná; papír sběrový; sklo; plasty; třídění odpadů; nakládání s odpady; obaly; legislativa k odpadům


Deset let energetického využívání odpadu v Praze
Odpady, 18, 2008, č. 12, s. 22.
       Fot.

Spalovna komunálního odpadu v Praze-Malešicích byla od počátku vnímána jako nechtěná a obávaná stavba. Skutečnou podstatu provozu vyjadřuje mnohem lépe název "Zařízení na energetické využití odpadů - ZEVO Malešice". Ročně se v ZEVO zpracuje více než 200 tis. tun směsného komunálního odpadu. Provoz je nepřetržitý, veškerý odpad je kontrolován detekčním zařízením na zdroje ionizujícího záření, poté vážen a evidován.
využívání odpadů jako zdroje energie; odpady komunální; spalovna odpadů; zpracování odpadů; Praha-Malešice


Malešice měly být v provozu mnohem déle
Odpady, 18, 2008, č. 12, s. 23.
       Fot.

Profesor Jaroslav Hyžík, který se podílel na vybudování zařízení pro energetické využití odpadů v Praze a Liberci, odpověděl na otázky o dostavbě spalovny v Malešicích a plánované výstavbě kogenerační jednotky.
zpracování odpadů; spalovna odpadů; využití odpadů jako zdroje energie; Praha-Malešice


 
Bude přebytek spaloven?
Odpady, 18, 2008, č. 12, s. 24.
       Fot.

Od chvíle, kdy začal v Německu platit zákon omezující skládkování neupraveného odpadu, byly v Německu a sousedním Nizozemí uvedeny do provozu nové spalovny odpadu v celkové kapacitě kolem 4 mil. tun a další zařízení s kapacitou kolem 1,3 mil. tun se stavějí. O problému termického využívání odpadů, kdy zařízení nebudou mít dost odpadů, aby mohla fungovat efektivně, hovoří Ludger Rethmann z představenstva společnosti Remondis.
spalovna odpadů; nakládání s odpady; zpracování odpadů; Německo


MATOUŠKOVÁ, R.
Kvalitní zpracování odpadů - budoucnost nás všech
Odpady, 18, 2008, č. 12, s. 29.
      
Čtvrtý ročník mezinárodního veletrhu nakládání s odpady, recyklace, průmyslové a komunální ekologie For Waste 2009 se uskuteční v dubnu 2009 v Pražském veletržním areálu Letňany. Veletrh si klade za cíl vytvořit odpovídající prostor k důstojné prezentaci a setkání všech, kteří v oborech nakládání s odpady, recyklace, průmyslové a komunální ekologie pracují, podnikají a obchodují.
zpracování odpadů; veletrh; nakládání s odpady; recyklace odpadů; Praha


Gülle und Stroh sind ideale Energieträger. (Kejda a sláma jsou ideální nosiče energie)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 24, s. 1 obr..
      
Deset procent celosvětové potřeby energie by se dalo pokrýt výrobou elektřiny z biomasy. K tomuto výsledku dochází posudek Vědecké rady pro globální změny životního prostředí (WBGU). Bylo propočítáno, že zhruba čtvrtina potenciálu energetických rostlin se nachází ve Střední a Jižní Americe, po 15 % v Africe jižně od Sahary, v Evropě, Severní Americe a Číně a 6 % v Indii. Rozhodující je, aby se energie nevyráběla na úkor produkce potravin nebo ochrany přírody a klimatu. Proto by se měly více využívat zbytkové látky jako dřevěné odpady, kejda a sláma, které jsou podle názoru WBGU ideálními nosiči energie a jejich správné využívání neskrývá žádná rizika pro půdu, vodu a klima. Kromě toho nekonkurují výrobě potravin. Vědecká rada doporučuje více podporovat výrobu elektřiny z biomasy, ale omezit se na udržitelně produkované nosiče energie. Naopak biopohon první generace jako bionaftu z řepky nebo biolíh z kukuřice považuje z hlediska ochrany klimatu za nevhodné.
Německo; energie z biomasy; kejda; sláma; energie ze zdrojů obnovitelných; zdroje energie alternativní


BENSON, D. - JORDAN, A.
A Grand Bargain or an "Incomplete Contract"? European Union Environmental Policy after the Lisbon Treaty. (Velká věc nebo neúplná smlouva? Environmentální politika Evropské unie po Lisabonské smlouvě)
European Energy and Environmental Law Review, 17, 2008, č. 5, s. 280-290.
      Lit.

Analýza dopadů případného schválení Lisabonské smlouvy na dvou modelech institucionálních změn EU. Podle prvního, více proevropského modelu, je Lisabon významná historická smlouva, "velká věc", podle druhého modelu jde o "povinně neúplnou smlouvu", která bude předmětem extenzivní interpretace. Může trvat celá léta, než se projeví veškeré dopady.
Evropská unie; politika environmentální
 
EBS-Anlage für Klimaschutz ausgezeichnet. (Zařízení na zpracování náhradních paliv vyznamenáno za ochranu klimatu)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 24, s. 9.
      
Zařízení na zpracování náhradních paliv vestfálského svazu zneškodňování odpadů Ecowest bylo vyznamenáno za ochranu klimatu. Vyznamenání mu udělilo Pracovní společenství pro látkově specifické nakládání s odpadem ASA. Zařízení v Ennigerlohu je prvním členem ASA, vyznamenaným značkou kvality RAL 727 Společností pro kvalitu druhotných paliv a recyklovaného dřeva BGS. Zařízení Ennigerloh mechanicko-biologicky zpracovává domovní a živnostenské odpady. Při mechanickém zpracování se ze směsi odpadů oddělí výhřevné součásti, které jsou pak k dispozici pro energetické využití. Z části výhřevných odpadů se vyrábí druhotné palivo, které má již od r. 2006 značku kvality RAL 724. Toto palivo se využívá v cementárnách a uhelných elektrárnách.
Německo; palivo alternativní; odpad domovní; odpad živnostenský; zpracování odpadů mechanicko-biologické; kvalita; ochrana klimatu


HENKES, W.
Ungeklärte Fronten. (Nevyjasněné fronty)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 24, s. 12-15.
       3 obr.

Recyklace PVC je vystavena velké kritice a má před sebou nové výzvy. Podle rámcové směrnice o odpadech bude nutno do r. 2020 dosáhnout 70 % materiálové recyklace. Při ročním objemu trhu 6,4 mil. t PVC, z něhož asi třetina je použita ve stavbách, vzniká roční potenciál recyklace 4,8 mil. t, z toho 70 % je více než 3 mil. t. Evropští výrobci PVC se dobrovolně zavázali materiálově využívat 200 000 t PVC do konce r. 2010. Využívání provádějí pověřené firmy, které dostávají od výrobců finanční podněty. Tento projekt řídí Vinyl2010 - sdružení výrobců a zpracovatelů PVC a národních svazů, které zastupují zájmy evropského PVC průmyslu. V uplynulém roce 70 německých podniků dosáhlo materiálové recyklace 221 000 t, to znamená, že cíl evropského dobrovolného závazku již splnili.
Německo; Evropská unie; PVC; procento recyklace; nástroj dobrovolný; odpady; směrnice rámcová


HENKES, W.
Energetische Verwertung von Kunststoffen auf dem Vormarsch. (Energetické využívání plastů na postupu)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 24, s. 16-17.
       2 obr.

Podle studie s názvem "Výroba, zpracování a využívání plastů v Německu" za rok 2007 se v letech 2006 a 2007 výroba plastů v Německu poprvé snížila, jejich spotřeba a zpracování nadále rostly. Celkový objem výroby plastů činil 20,5 mil. t, z toho 13,9 mil. t se vyvezlo. Za uplynulý rok se spotřebovalo v Německu 10,1 mil. t plastů, sebráno bylo 4,8 mil. t plastových odpadů, což je 46 kg/obyvatele. Německo patří spolu se šesti dalšími zeměmi k největším producentům odpadu v Evropě, kde za rok 2007 vzniklo 24,7 mil. t plastových odpadů. Zatímco Evropa jako celek stále ještě skládkuje polovinu všech plastových odpadů, Německo vede v jejich recyklaci. Ze 4,86 mil. t plastových odpadů za rok 2007 bylo 96 % využito látkově, pouze 3,7 % se dostala na skládku. Materiálové využití plastů vzrostlo od r. 1994 do r. 2007 o 1 250 000 t, energetické o 2 400 000 t. Nárůst energetického využití lze přičíst uplatňování evropské odpadové legislativy a německého technického předpisu TA pro sídelní odpad.
Německo; Evropa; odpady plastové; využití energetické; procento recyklace; studie


 
SCHLEINKOFER, A.
Einheitlichkeit ja, Einheit nein. (Jednotné ano, stejné ne)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 24, s. 18-19.
      
Návrh novely směrnice o starých elektrických a elektronických zařízeních nebude obsahovat některé změny, se kterými se počítalo. V neoficiálním pracovním návrhu novely se ještě hovořilo o zřízení jednotného registračního místa pro celou Evropu, kde by výrobci elektrozařízení hlásili množství, uvedená do oběhu. Nyní komentář k návrhu novely uvádí, že společné registrační místo by potřebovalo mnohem větší náklady a náklady jednotlivých států by se snížily pouze nepatrně. Cíl směrnice WEEE zůstává stejný - zvýšit množství využitého elektrošrotu v Evropě a zabránit jeho ilegálnímu vývozu za hranice Evropy. Největší část zbytečných nákladů na uplatnění směrnice způsobuje nejistota ohledně jejího rozsahu působnosti a povinnost výrobců registrovat se v každém členském státě EU, ve kterém prodávají zboží. K vyřešení těchto problémů využije Evropská komise kombinace několika opatření, mimo jiné zavedení minimálních standardů. Výrobci elektrozařízení budou hlásit množství uvedená do oběhu v EU pouze v jednom státě podle své volby.
Evropská unie; elektroodpad; směrnice evropská; novela


HENKES, W.
Unbestimmte Rechtsbegriffe. (Neurčité právní pojmy)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 24, s. 22-23.
      
Rozhovor s odbornicí na odpadové právo Andreou Versteyl. Implementace rámcové směrnice o odpadech do vnitrostátního práva podle ní nepřinese větší právní jistotu. Například pojmy "odpady k využití" a "odpady k odstranění" jsou nejisté, judikatura bude vycházet z aktuálních okolností. Jestliže se z odpadů k využití stanou odpady k odstranění například kvůli nedostatku poptávky, budou se soudy muset touto novou okolností zabývat a možná se objeví i nová kriteria pro vymezení těchto pojmů.
Německo; Evropská unie; odpady; směrnice rámcová; implementace


KUHN, M.
Schiffsinventur. (Inventura lodí)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 24, s. 24-25.
       4 obr.

Vlastníci lodí a přepravci se budou muset při recyklaci lodí řídit novou úmluvou International Maritime Organization (IMO). Jejím jádrem je certifikovaný seznam škodlivých látek IHM (Inventory of Hazardous Materials), který bude od r. 2013 upravovat bezpečnou a ekologickou recyklaci lodí. Předchůdcem této konvence je tzv. "zelený pas", který od r. 2003 zaručuje ekologicky šetrné zneškodnění lodi. Certifikace pasem je však dobrovolná a většinou ji provádí vlastní posádka lodi. Návrh nové úmluvy byl schválen v říjnu 2008. V květnu 2009 bude prodiskutována diplomatickou konferencí v Hongkongu a poté definitivně schválena. Musí ji ratifikovat nejméně 25 vlajkových států, které představují 25 % světové obchodní tonáže a státy, reprezentujícími alespoň 3 % světové kapacity recyklace. Proces ratifikace by měl být dokončen do r. 2013. Komise EU předložila v listopadu 2008 strategický dokument, založený na návrhu IMO, který má zlepšit podmínky recyklace lodí ještě před platností úmluvy.
loď; recyklace; látka škodlivá; úmluva mezinárodní; Evropská unie


 
SCHLEINKOFER, A.
"Wir müssen den falschen Weg mitgehen". (Musíme jit špatnou cestou)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 24, s. 26-27.
      
Rozhovor s předsedou FTR M. Siglochem o recyklaci textilu v Německu. Nařízení REACH se branže netýká, protože látky obsažené ve starém textilu jsou již registrovány. Novou rámcovou směrnici o odpadech považuje z ekonomického hlediska za kontraproduktivní, protože schvalování a notifikace stojí čas a peníze. Branže doufá ve vymezení pojmu odpad. Označení starého textilu za odpad ji z hlediska celního práva ruinuje. V současné době vládne nejistota, protože to, co rámcová směrnice nazývá produktem, je podle nařízení o přepravě odpadů označeno jako odpad.
Německo; Evropská unie; Francie; odpady textilní; recyklace


SCHU, R.
Chlor lässt Kosten explodieren. (Kvůli chloru stoupají náklady)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 24, s. 30-31.
       2 obr.,1 tab.

Obsah chloru v odpadu a náhradních palivech má velký vliv na provozní náklady. Je také zásadním parametrem pro vybavení kotle a čištění spalin. Společné spalování náhradních paliv ze směsných odpadů v cementárenském průmyslu a v elektrárnách je na ústupu mimo jiné kvůli citlivosti na složení paliva. Mnohá zařízení na čištění spalin jsou dimenzována na nízký podíl chloru, v poslední době však lze pozorovat prudký nárůst obsahu chloru v živnostenském odpadu. V letech 2006 a 2007 byl ve Šlesvicku-Holštýnsku proveden rozbor vstupního materiálu různých zařízení na výrobu náhradních paliv. V průměru byl zjištěn obsah chloru 2,2 %. Vycházíme-li z 60% recyklace PVC a nárůstu podílu PVC v odpadu o 4 % ročně, vzroste podíl chloru v živnostenských odpadech do r. 2010 na 2,6 % a do r. 2015 na více než 3,2 %.
Německo; odpady živnostenské; využívání energetické; odpady plastové; PVC; polyvinylchlorid; chlor; náklady


GREEN, M.
Beängstigende Unkenntnis. (Znepokojující neznalost)
RECYCLING magazin, 63, 2008, č. 24, s. 32-33.
       2 obr.

Velká Británie musí co nejrychleji implementovat evropskou směrnici o bateriích. U obyvatelstva však dosud panuje velká neznalost baterií, které používají. 52 % Britů zneškodňují baterie prostřednictvím domovního odpadu. 18 % obyvatel odpovědělo v anketě, že recyklují baterie, ve skutečnosti jsou však recyklována 3 % baterií. Statistiky ukazují, že největší potřebu získání informací o recyklaci mají obyvatelé mezi 18-24 lety. Vláda Spojeného království musí také vydat odpovídající zákony, aby mohla dosáhnout cíle EU recyklace 25 % baterií do r. 2012.
Spojené království; Evropská unie; baterie odpadní; procento recyklace; směrnice evropská; implementace; osvěta ekologická; informace pro veřejnost


 
Ausbau der Bioliq-BtL-Anlage in Karlsruhe. (Stavba BtL zařízení v Karlsruhe)
UmweltMagazin, 38, 2008, č. 10/11, s. 6.
       1 obr.

Zemské ministerstvo hospodářství podpořilo 12,4 mil. eur stavbu zplyňovacího zařízení ve výzkumném centru Karlsruhe a rozhodlo tak o budoucím využívání postupu BtL (biomass-to-liquid). Zplyňovací zařízení bude tepelně zpracovanou biomasu z již existujícího prvního stupně pilotního zařízení přeměňovat v syntézní plyn. V dalším technologickém kroku se bude plyn dále zpracovávat na metanol a následně vhodnou syntézou na hodnotnou pohonnou látku. Zařízení na zplyňování pracuje o výkonu 5 MW za teploty 1 200´C a provozního tlaku 80 bar. Zařízení bude zpracovávat 1 t biomasy/h na 150 l pohonné látky. Zatímco jiné koncepce BtL suroviny přímo zplyňují, v Karlsruhe slouží první stupeň pyrolýzy nejprve ke kondicionování biomasy. Tím se obsah energie v biomase koncentruje - vzniká kapalný homogenní materiál, bioslurry, jehož obsah energie je srovnatelný s uhlím. V budoucnu mají decentrální pyrolýzní stanice zpracovávat až 20 t biomasy/h, tedy 150 000 t ročně. "Bioslurry" z těchto zařízení se bude dále zpracovávat v syntézní plyn a pohonné látky.  
Německo; energie z biomasy; pyrolýza; zplyňování biomasy; hmota pohonná alternativní


GRS wird zehn. (Společnému systému odběru baterií GRS je deset let)
UmweltMagazin, 38, 2008, č. 10/11, s. 6.
      
V roce 1998 začala historie nadace Gemeinsames Rücknahmesystem Batterien (GRS Batterien). V současné době je již v celém Německu více než 170 000 sběrných míst, na nichž lze odevzdávat použité baterie a akumulátory. Zhruba 400 000 sběrných nádob stojí v supermarketech, podnicích, školách, recyklačních dvorech. V roce 1999 odevzdal jeden spotřebitel v průměru 3-4 baterie, dnes je to 7-8 baterií. V uplynulém roce bylo v Německu sebráno přes 14 000 t baterií a akumulátorů, téměř o 1 000 t více než v předcházejícím roce. Procento recyklace všech odebraných baterií činí 98. Od r. 2009 se nesmějí baterie a akumulátory odstraňovat, procento recyklace musí být 100. Do r. 2012 zákon vyžaduje, aby bylo sebráno 35 % všech baterií uvedených do oběhu, do r. 2016 to má být 45 %. V současné době dosahuje GRS odběru 41 %. Za uplynulých deset let uvedlo přes 900 smluvních partnerů nadace na trh přes 12 bilionů baterií a akumulátorů, z toho 5 bilionů nadace odebrala.
Německo; baterie odpadní; odběr zpětný; procento recyklace


MROSS, R.
Mülltonne - Hohlkörper mit Evolutionspotenzial. (Sběrná nádoba na odpad - duté těleso s potenciálem vývoje)
UmweltMagazin, 38, 2008, č. 10/11, s. 41-43.
       3 obr.,lit.3

Systémy sběru odpadů podléhají neustálým změnám. V Německu se etablovaly šedé, modré, zelené, hnědé a žluté nádoby nebo pytle. V posledních letech se opět objevují nové směry a pilotní projekty v oblasti sběru odpadů. Jedním z nových systémů je "žlutá nádoba plus" - společně s lehkými obaly se sbírají neobalové odpady ze stejných látek, částečně i elektroodpad a/nebo dřevo. Druhý pokus reprezentuje nádoba na všechny hodnotné látky, do níž se vedle lehkých obalů a neobalových odpadů ze stejných materiálů sbírá papír, lepenka a karton a částečně i dřevo. Nazývá se nádoba na suché hodnotné látky nebo "zelená nádoba plus". Třetí způsob se snaží kromě sběru hodnotných látek sledovat i další logistické cíle. Například Kassel se snaží omezit počet nádob u konečného spotřebitele na dvě – na mokrý a suchý zbytkový odpad. Firma Lobbe sleduje cíl redukce množství sběrných nádob na "pytel v popelnici".
Německo; systém sběru odpadů; nádoba na odpady


HAUBRICHS, R. - WALTER, U.
Deponieschwachgas biologisch behandeln. (Biologické zpracování chudého plynu ze skládek)
UmweltMagazin, 38, 2008, č. 10/11, s. 44-46.
       3 obr.,lit.4

Biologický postup zpracování skládkového plynu Lambda OCHC byl vyvinut a přihlášen k patentování ve spolupráci s Univerzitou Duisburg-Essen. Touto metodou se podařilo zvýšit odbourání metanu v biofiltru ze 4 g CH4/(m3h) na 55 g CH4/(m3h). Postup se nyní zavádí na skládce u Offenburgu. Množství skládkového plynu tam činí zhruba 15 m3/h, obsah metanu kolem 30 objemových procent. Na základě zkušebního odsávání plynu po dobu jednoho roku se počítá s plynulým provozem následujících 12 až 15 let s podílem metanu menším než 20 objemových procent. Protože obsah metanu je nyní malý, byl zvolen Lambda postup i pro dlouhodobé zpracování plynných emisí.
Německo; plyn skládkový; metan; emise plynné; zpracování biologické


TÖPFER, J.
Recycling in der Küchenproduktion. (Recyklace ve výrobě kuchyní)
UmweltMagazin, 38, 2008, č. 10/11, s. 72.
       3 obr.

Firma Nolte Küchen GmbH vyrábí od r. 2008 v Melle kuchyňské pracovní desky. Zbytkové dřevo z výroby se zpracovává na třísky, které se přímo na místě využívají energeticky. Velikost třísek musí kvůli optimálnímu spalování v kotli činit 8-10 mm. Třísky procházejí dvěma šneky umístěnými pod sítem, poté je nasaje potrubí a dopraví do bunkru. Třísky se spalují, vyrobeným teplem se zásobuje výrobní i správní budova podniku s vlastní lakovnou.
Německo; dřevo odpadní; zpracování tepelné; využití energetické


Nachhaltiger Biogas gewinnen. (Udržitelnější získávání bioplynu)
UmweltMagazin, 38, 2008, č. 10/11, s. 73.
       1 obr.

Využívání bioplynu není automaticky spojeno s ochranou klimatu a životního prostředí. Spolkové ministerstvo pro životní prostředí podpořilo projekt "Optimalizace pro udržitelný rozvoj výroby a využívání bioplynu". Německo udělalo krok správným směrem tím, že novelizovalo zákon o obnovitelných energiích. Obecně lze při využívání bioplynu ušetřit emise skleníkových plynů. Tento efekt se může zredukovat, jestliže při kvašení odpadů na volných haldách uniká ve velkém množství metan. Negativní vliv na cíle ochrany životního prostředí může mít i získávání bioplynu z pěstovaných energetických rostlin. Řadu ekologických předností má výroba bioplynu z kejdy. V Německu je kolem 4 000 zařízení na výrobu bioplynu, z nich velká část odpovídá nejlepšímu stavu techniky.
Německo; bioplyn; produkce bioplynu; využití bioplynu; udržitelnost


 
TURK, T. - KOJ, U. - EINZMANN, U.
Regionale Konzepte zur Biomassennutzung am Beispiel des Landes Hessen. (Regionální koncepce využívání biomasy na příkladu spolkové země Hessensko)
Müll und Abfall, 40, 2008, č. 12, s. 604-608.
       7 obr.

Pro spolkovou zemi Hessensko byly zjištěny technické potenciály biomasy a množství bioenergie, které by se z ní dalo vyrobit. Tyto údaje byly porovnány s aktuální potřebou energie a současnou výrobou bioenergie v zemi. Bylo vyvinuto několik scénářů, které ukazují, jak by mohl probíhat vývoj do r. 2015 za různých rámcových podmínek. Při využití potenciálů v decentrálních zařízeních na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla by mohlo být 11 000 GWh ročně získáno z biomasy, což je 6,2 % současné potřeby energie v Hessensku. Za účelem zpřístupnění výsledků studie se v Hessensku konaly workshopy, v některých okresech byly sestaveny další prohlubující studie, které zahrnovaly i jiné obnovitelné energie. Na jejich bázi se sestavují plány vhodných strategií na podporu využívání obnovitelných energií.
Německo; využití biomasy; koncepce; energie ze zdrojů obnovitelných


FRANZ, M.
Treibstoffherstellung aus Kunststoffabfällen. (Výroba pohonných hmot z plastových odpadů)
Müll und Abfall, 40, 2008, č. 12, s. 609-616.
       2 tab.,lit. 2

Na základě očekávaného snižování zásob ropy zažívají nyní renesanci postupy zkapalňování plastů. Vědci, vyvíjející třetí generaci těchto postupů, chtějí radikálně zjednodušit techniku zařízení a umožnit levné zkapalňování plastových odpadů i malým decentrálním zařízením. Typická "miniaturní" zařízení mají kapacitu 500 l/h a dokáží v jednom kroku získat z plastových odpadů kvalitní olej, aniž by bylo potřeba složité následné čištění. V současné době běží v trvalém provozu demonstrační zařízení a je patrné, že oleje vyrobené z plastových odpadů nejsou vhodné jako pohon. Výroba kvalitních náhradních paliv z plastových odpadů je naproti tomu ekonomicky výhodnější a ekologicky účelnější.
Německo; hmota pohonná alternativní; odpady plastové; zkapalnění


SEEMANN, A. - RAVINDRA, A.
Abfallwirtschaft in Indien: Entsorgung von Haushaltsabfällen im Umbruch. (Odpadové hospodářství v Indii: Zlom ve zneškodňování domovních odpadů)
Müll und Abfall, 40, 2008, č. 12, s. 621-625.
       5 obr.,lit.

Vývoj infrastruktury nedokáže držet krok s rychlým hospodářským růstem Indie. Velká potřeba přizpůsobení je hlavně v oblasti odpadového hospodářství. Je nutno vybudovat výkonný odpadový management a vytvořit potřebné kapacity na zpracování odpadů. Indie v uplynulých letech vydala potřebné zákony pro nakládání s hlavními druhy odpadu. Náklady na odstraňování odpadu činí v současné době 10-30 EUR/t, z toho 60 až 70 % připadá na sběr, 20 až 30 % na přepravu a pouze 5 % na zpracování odpadu. Podíl sebraných odpadů je mezi 50 a 90 %. Podle odhadů se 94 % odpadů ukládají na neřízené skládky, zhruba 5 % se kompostuje.
Indie; hospodářství odpadové; náklady; nakládání s odpady; odpady domovní


 
LEBERSORGER, S.
Abfallwirtschaft in Mehrfamilienhäusern. (Odpadové hospodářství v rodinných domech s více bytovými jednotkami)
Müll und Abfall, 40, 2008, č. 12, s. 626-631.
       1 obr.,lit. 16

Rodinné domy se třemi a více bytovými jednotkami jsou přes dobře vyvinuté systémy sběru nadále problémem z hlediska komunálního odpadového hospodářství. V Rakousku představují pouze 7 % z celkového počtu 1,8 mil. budov. Od domků pro jednu rodinu se odlišují v několika aspektech. Jejich obyvatelé mají většinou méně možností sami rozhodovat, například o umístění nádob na sběr odpadu. Nepociťují tolik důsledky vlastního jednání, protože jejich poplatky za odpad se většinou propočítávají podle plochy bytu - mají menší pocit odpovědnosti. Opatření ke zlepšení situace by měla zohledňovat všechny tyto aspekty.
Rakousko; dům rodinný; odpady domovní; poplatek za odpady; odpovědnost; motivace


MÜLLER, Ch. - VALLE, M.
Untersuchung des Einflusses von Redoxbedingungen, Schwefel und Chlor auf die Verdampfung von Schwermetallen in Müllverbrennungsanlagen. (Výzkum vlivu redukčně oxidačních podmínek, síry a chloru na odpařování těžkých kovů ve spalovnách odpadů)
Müll und Abfall, 40, 2008, č. 12, s. 632-637.
       2 obr.,3 tab.,lit.7

Aby se struska ze spaloven odpadů mohla skládkovat nebo využívat např. při stavbě silnic, je nutno odstranit z ní těžké kovy a snažit se o jejich koncentraci ve zbytcích z čištění spalin. Institut pro environmentální techniku na univerzitě v Innsbrucku provedl v laboratoři pokusy a zkoumal při nich zejména vliv redukčně oxidačních podmínek a přítomnosti síry a chloru na odpařování vybraných těžkých kovů zinku, olova, kadmia, antimonu a cínu. Odpařování zkoumaných těžkých kovů bylo zjištěno teprve při 700´C, při 900´C se kovy odpařovaly ve velké míře. Oxidační podmínky omezily odpařování chloridů těžkých kovů oproti redukčním podmínkám. Odpařování antimonu bylo u všech pokusů překvapivě malé.
Rakousko; odpady ze spalování; struska; kovy těžké; pokus laboratorní


BILITEWSKI, B. - SCHIRMER, M. - HOFFMANN, G.
Chlorhaltiger Kunststoff belastet die Abfallströme: Chlorgeister aus der Flasche. (Plasty s obsahem chloru zatěžují toky odpadů: Chloroví džinové z lahve)
Entsorga, 27, 2008, č. 11/12, s. 10-12.
       2 obr.

Výhodou náhradních paliv z odpadu je ochrana klimatu a zdrojů. Při procesu spalování však působí problémy obsah chloru v odpadech. Technická univerzita v Drážďanech provedla studii hlavních nosičů chloru a forem vázání chloru v různých frakcích zbytkových a hodnotných látek. Kromě toho byla zkoumána možnost, jak zbavit odpady chloru pomocí třídění. Z výsledků studie vyplývá, že koncentrace chloru ve frakcích odpadu jsou způsobeny především dvěma druhy odpadů: plastovou frakcí, která obsahuje téměř výlučně organicky vázaný chlor (PVC) a organickou frakcí s převážně organickými chloridy. Obě tyto frakce obsahují 50 až 70 hmotnostních procent analyzovaného chloru. Kromě toho byla zjištěna zátěž chlorem téměř u všech frakcí. Při elučních pokusech se ukázalo, že především u organických frakcí byl nalezen vyšší obsah chloru než při standardní analytice. Výzkum obsahu chloru ve frakcích o různé zrnitosti ukázal, že živnostenský i domovní odpad obsahují malé množství chloru v hrubé frakci.
Německo; palivo náhradní; chlor; PVC; polyvinylchlorid; analýza; studie


KUMMER, B.
Abfallwirtschaft in Deutschland und Europa bleibt sehr heterogen: Markt der Begehrlichkeiten. (Odpadové hospodářství v Německu a v Evropě zůstává velmi heterogenní: trh žádoucích věcí)
Entsorga, 27, 2008, č. 11/12, s. 13-18.
       4 obr.,1 tab.

Situace odpadového hospodářství v jednotlivých zemích EU je přes jednotný hospodářský růst velmi heterogenní. Zatímco v Německu a Rakousku už byla uzavřena velká část skládek, některé státy nemají zatím představu, jak se postavit k výzvám ochrany klimatu a zdrojů. V jednotlivých státech jsou rozdílné standardy, což vede ke zkreslování hospodářské soutěže a k vývozu odpadů do zemí s nižšími standardy. Zejména země střední Evropy tak ztrácejí cenné druhotné suroviny. V Německu bude nutno při aplikaci nové rámcové směrnice o odpadech dbát na to, aby nedocházelo k nepovolenému ukládání odpadů v hliništích, aby byl povolen dovoz domovních a zvláštních odpadů k vytížení kapacit spaloven, uskutečnit plošné zavedení nádob na biologický odpad a zapojit odpadové hospodářství do cílů ochrany klimatu. Nutná bude jednotná implementace směrnice o skládkách ve 27 zemích EU bez výjimek a zákaz skládkování odpadů s pozitivní tržní hodnotou.
Německo; Evropská unie; hospodářství odpadové; odpady; směrnice rámcová; skládkování odpadů; směrnice


VOIGT, A.
Durch modellbasierte Anlageregelung kann man die Wirtschaftlichkeit erhöhen: Tuning für das Feuer. (Řízením na bázi modelu lze zvýšit hospodárnost zařízení: Ladění ohně)
Entsorga, 27, 2008, č. 11/12, s. 22-23.
       4 obr.

Zařízení na tepelné využívání odpadů jsou většinou charakterizována kolísavými vlastnostmi paliva. Aby provoz neprodukoval příliš mnoho emisí, je třeba klást vysoké požadavky na provoz, parametry a řízení spalování. Regulační systémy pro rafinerie ropy založené na modelech jsou použitelné i pro velké spalovny odpadu. Technologie predikativní regulace je založena na integraci dynamického modelu procesu do algoritmu regulace a umožňuje dosažení optimálního výkonu regulace.
zařízení na spalování odpadů; emise; regulace; spalování; optimalizace


Grenzwerte in MVA oft überschritten: Staub aufgewirbelt. (Limitní hodnoty ve spalovnách odpadů jsou často překročeny: Víření prachu)
Entsorga, 27, 2008, č. 11/12, s. 24 .
       1 obr.

V Německu zatěžuje prach na pracovištích miliony zaměstnanců. Již v r. 2001 Výbor pro nebezpečné látky stanovil na pracovištích obecnou limitní hodnotu pro frakci prachu, která může proniknout do plicních sklípků, na 3 mg/m3. Od r. 2004 platí pro vdechnutelnou frakci prachu limit 10 mg/ m3. Provozovatelé spaloven odpadů od počátku jeví velký zájem o popis zátěže prachem napříč branžemi. Spolkový úřad pro ochranu práce a pracovní lékařství BAuA a Inženýrská kancelář Probiotic v Düren zkoumali zátěž prachem v těchto provozech. Ve dvanácti spalovnách odpadu byla provedena měření. Za normálního provozu nebyla zátěž prachem kritická. Při zavážení však byly limitní hodnoty dodrženy pouze v případě, že se zaměstnanci zdržovali v blízkosti vyklápění materiálu co nejméně. V odpadových bunkrech je zátěž prachem stále na horní hranici limitní hodnoty pro pracoviště. Je nutno zavést odpovídající pravidla pro přístup do těchto prostor a používat ochranné pomůcky.
Německo; spalovna odpadů; prach; hodnota limitní; bezpečnost práce


 
BRUNS, N.
Recycling von PVC-Fenstern: "Anfangs wurden wir noch belächelt". (Recyklace oken z PVC: Ze začátku se nám ještě posmívali)
Entsorga, 27, 2008, č. 11/12, s. 25-26.
       1 obr.

Durynský podnik Veka Umwelttechnik GmbH dosáhl v r. 2007 hranice své kapacity - recykloval ročně přes 30 000 t starých plastových oken, dveří a odpadů z jejich výroby. V červnu 2008 byl zahájen provoz druhé linky. Podnik tak zvýšil svou kapacitu o 20 000 t na 50 000 t. Veškeré pracovní kroky zařízení jsou řízeny počítačem, kontrolovány kamerou a jsou plně automatizované. Nejprve se kompletní okna se sklem, těsněním atd. rozdrtí a rozmělní. V následujícím kroku se od sebe oddělí kovové součásti, sklo a guma, PVC se zformuje na jednotnou zrnitost. Poté se PVC roztřídí podle barev a vyčištěné od rušivých látek se zpracuje na granule ve vytlačovacích strojích. Výsledkem je stoprocentní a barevně jednotné PVC, využitelné opět k výrobě profilů. Podnik nabízí zákazníkům kompletní balíček služeb včetně dovozu a odvozu.
Německo; odpady plastové; PVC


OLZEM, B. - HORBELT, A.
Fachverband Biogas verbreitet Optimismus: Biogas mit Auftrieb. (Odborný svaz pro bioplyn šíří optimismus: Bioplyn s podporou)
Entsorga, 27, 2008, č. 11/12, s. 27.
       1 obr.

Vysoké ceny obnovitelných surovin dostaly německou branži výroby bioplynu v letech 2007 a 2008 pod tlak. Odborný svaz pro bioplyn ovšem vidí díky novele zákona o obnovitelných energiích v roce 2009 zlepšení. Nově zavedený bonus za kejdu oživí především tržní segment zařízení na bioplyn do 150 kW. Pro střední a velká zařízení od 500 do 4 200 kW nepřináší nový zákon tolik pozitivních novinek, přesto je i zařízením o výkonu od 1 500 - 2 000 kW předpovídán růst, pokud budou optimalizovat technologii. Odborný svaz pro bioplyn celkově očekává v roce 2009 vznik 780 nových zařízení s celkovým elektrickým výkonem minimálně 200 MW. Podle nejnovějšího průzkumu je nyní v Německu provozováno 2 891 zařízení na bioplyn s celkovým elektrickým výkonem 1 376 MW. Komise EU schválila program na podporu obnovitelných energií, který obsahuje další motivaci pro využívání tepla ze zařízení na bioplyn.
Německo; bioplyn; využití zdrojů obnovitelných; zákon; podpora finanční


LEONHARDMAIR, F. - KLEBS, F.
Erstes Gross-Kraftwerk für Biogas-Forschung: Optimale Ausbeute im Visier. (První velká elektrárna na výzkum bioplynu: Optimální výtěžnost na dohled)
Entsorga, 27, 2008, č. 11/12, s. 28-29.
       2 obr.
Podle vědců z Univerzity Hohenheim lze při procesu výroby bioplynu získat až o 50 % energie na hektar osázené plochy více. Cestu ke zvýšení výtěžnosti bioplynu má ukázat první německé velké zařízení, vybudované v Eningen v Bádensku-Württembersku za účelem výzkumu, které bylo v polovině roku 2008 napojeno na síť. Ve dvou fermentorech a jednom dohnívacím zařízení o objemu 923 m3 se denně zpracovává 7 300 kg tekutého hnoje, 3 500 kg tuhého hnoje a 5 600 kg obnovitelných surovin. Vzniklý metan následně pohání blokovou teplárnu o elektrickém výkonu 190 kW a tepelném výkonu 220 kW. Elektřina je napájena do sítě, odpadní teplo vytápí univerzitní budovu a zbytkové látky mají jako nové palivo nahradit staré olejové topení. Zařízení je jádrem výzkumné platformy pro bioenergie. První výzkumné projekty budou financovány v rámci programu Zukunftsoffensive IV.
Německo; bioplyn; produkce bioplynu; výzkum


WILKEN, T.
Weltgrösste Biogasanlage speist ins Erdgasnetz: CO2-neutrales Erdgas. (Největší světové zařízení na bioplyn bude napájet bioplyn do sítě zemního plynu: CO2 neutrální zemní plyn)
Entsorga, 27, 2008, č. 11/12, s. 30.
       1 obr.

Výrobce zařízení na bioplyn WELtec BioPower GmbH z Vechty získal stavební povolení na dosud největší zařízení na bioplyn na světě s přímým napájením upraveného bioplynu do sítě zemního plynu. Společně s asi 30 zemědělci z okolí města Könnern bude ročně vyrábět kolem 30 mil. m3 bioplynu ročně. 15 mil. m3 biometanu se bude vyrábět v zařízení mezi Halle a Magdeburkem ze 120 000 t substrátu ročně. Napájení do sítě zemního plynu umožňuje mnohem efektivnější koncepce využívání. Na rozdíl od využití větrné nebo sluneční energie je možné rovnoměrné zásobování odběratelů energií. Tato koncepce získávání biometanu je CO2 neutrální. Zařízení bude uvedeno do provozu v prvním čtvrtletí 2009.
Německo; produkce bioplynu; bioplyn; oxid uhličitý


AICHBERGER, G.
Biogasgewinnung aus organischen Roh- und Reststoffen: Chancen für industrielle Reststoffe. (Získávání bioplynu z organických surovin a zbytkových látek: Šance pro průmyslové zbytkové látky)
Entsorga, 27, 2008, č. 11/12, s. 35-38.
       2 obr.,1 tab.

Biomasa se považuje za jednu z CO2 neutrálních alternativ fosilních zdrojů energie. Toto očekávání však může splnit pouze v případě, že technologie využívání se zlepší ve své specifické energetické výtěžnosti. Zde by mohl hrát klíčovou roli postup anaerobního kvašení. Firma Enbasys GmbH v rakouském Grambachu vyvinula novou technologii s názvem High Load Hybrid Reactor, která je vhodná na zpracování velkého množství komplexních substrátů různých organických odpadů a vedlejších produktů z výroby biopohonu. Technologie spojuje systém klasického fermentoru (vysoký podíl tuhých látek a vysoká chemická spotřeba kyslíku) s vysoce výkonným fermentorem UASB. Poprvé byla technologie nainstalována v r. 2005 v severní Itálii a je více než 3 roky v plynulém provozu. Kombinace procesů, fermentorů a technologie promíchávání umožňuje zpracování různých druhů organických zbytkových látek. Chemickou spotřebou kyslíku 15 kg/m3/den se silně odlišuje od tradičních zařízení na výrobu bioplynu.
Rakousko; bioplyn; produkce bioplynu; technologie anaerobní; CHSK; biomasa


Wiener Neudorf: Altlast saniert. (Sanace staré zátěže Wiener Neudorf)
Umweltschutz, 2008, č. 11, s. 34.
       1 obr.

Čtyři roky po zahájení prací byla úspěšně dokončena sanace staré zátěže Wiener Neudorf. V 60. letech byla jáma o rozloze 180 000 m2 a hloubce 8,5 m naplněna materiálem z demolic, stavební sutí, domovním a živnostenským odpadem. Nebyla utěsněna a nebyla z ní odváděna voda. Protože jáma měla dno v podzemní vodě, docházelo ke kontaminaci. Se skládkovým plynem navíc unikal metan. Pracovní společenství při sanaci zajistilo nezastavěnou část staré zátěže, odpady byly odvezeny na řízené skládky a bylo provedeno čištění půdy a podzemní vody. Sanace stála zhruba 58 mil. EUR, z toho 95 % bylo zaplaceno z veřejnoprávního fondu na sanaci starých zátěží a zbytek vlastníkem pozemku. Za provoz zařízení k provádění následné péče zaplatila obec Wiener Neudorf od r. 2004 zhruba 1 mil. EUR.
Rakousko; zátěž stará; sanace; náklady


ROSENKRANZ, C.
Norwegen will CO2-neutral werden. (Norsko chce být CO2 neutrální)
Umweltschutz, 2008, č. 11, s. 17.
       1 obr.

Norsko je vedoucím státem ve využívání technologie CCS (Carbon Capture and Storage) a věnuje se s podporou vlády také výzkumu. Státní koncern Statoil vychází ze svých zkušeností s ukládáním CO2 v plynovém poli Sleipner a hodlá svou zemi udělat evropským průkopníkem CCS, mimo jiné i proto, že vláda vynakládá tyto prostředky k dosažení vlastního národního cíle. Norsko má být do r. 2030 CO2 neutrální. Existuje vlastní norský program výzkumu a vývoje CCS, který má jen na rok 2009 k dispozici 17 mil. EUR. Za účelem koordinace spolupráce mezi vládou a podnikem byla v r. 2007 založena organizace s názvem Gasanova. Také v EU sílí názor, že CCS se v budoucnu může stát klíčovou technologií. Proto EU podporuje projekty jako "CO2Sink": 18 partnerů z 9 členských zemí vyvíjí pod vedením Německa první podzemní testovací úložiště na kontinentu. Do r. 2009 hodlají vědci injikovat 60 000 t CO2 do porézních vrstev horniny v hloubce přes 700 m a zkoumat chování plynu v podzemí.
Norsko; Evropská unie; výzkum; projekt; zachycování a skladování uhlíku


Verpackungsverordnung: Konkurenz taucht auf. (Nařízení o obalech: Objevuje se konkurence)
Umweltschutz, 2008, č. 12, s. 4-5.
       1 obr.

Novela rakouského nařízení o obalech přinese změny ohledně působení systémů sběru a využívání obalů. Dosud převládající systém ARA a jeho konkurenti UFH (Umweltforums Haushalte) a EVA (Erfassen und Verwerten von Altstoffen) budou působit plošně, žádný z nich si nebude moci zabrat pouze lukrativní spádovou oblast. Novela přinese také novou organizaci sběru obalů. Podle informovaných kruhů bude novela hotová v létě 2009, a to včetně odpovídajících změn zákona o odpadovém hospodářství.
Rakousko; odpady z obalů; sběr; recyklace obalů; nařízení; návrh novely


Erfolg für European Bioplastics Conference. (Úspěch "European Bioplastics Conference")
Umweltschutz, 2008, č. 12, s. 22-23.
       1 obr.

V listopadu 2008 se konal v Berlíně 3. ročník European Bioplastics Conference, nejvýznamnějšího setkání branže v Evropě. Výroba plastů se vyznačuje růstem a v uplynulých letech se rozvinul i jejich trh. Očekává se, že celosvětová výrobní kapacita, která v r. 2006 činila 150 000 t, se v r. 2011 zvýší na 2 mil. t. Více než 25 podniků prezentovalo nejnovější vyvinuté materiály a aplikace v oboru bioplastů. Důležitými tématy přednášek a diskusí byly zejména certifikace a označování bioplastů.
Německo; bioplasty; konference


 
ROSENKRANZ, C.
Ungarn: Fremdwort Mülltrennung. (Maďarsko: Třídění odpadu – cizí slovo)
Umweltschutz, 2008, č. 12, s. 28-30.
       2 obr.

Maďarsko má před sebou v oblasti odpadového hospodářství ještě mnoho úkolů. V první řadě bude třeba vybudovat separovaný sběr odpadů, sanovat skládky, aby odpovídaly legislativě EU, zavřít staré a divoké skládky a vybudovat 6 nových spaloven odpadů. V současné době se desetina ze 4,7 mil. t domovních odpadů spaluje v jediné spalovně v Budapešti. Podle odhadu existuje ještě zhruba 50 malých spaloven, v nichž se spalují nemocniční odpady, starý olej a jiný zvláštní odpad. Odborníci se domnívají, že hospodářská krize způsobí zpomalení transformace maďarského odpadového hospodářství. Podle původních plánů měla EU přispět Maďarsku do r. 2013 zhruba 350 mil. EUR, ovšem s podmínkou národního spolufinancování. Recyklace v Maďarsku nebude podporována z prostředků EU, protože je již privatizovaná. V současné době se recykluje pouze 11 % komunálních odpadů. Cílem nové odpadové politiky musí být, aby v budoucnu vznikalo méně odpadů. Maďarsko usiluje o recyklaci 50 % domovních a 70 % stavebních odpadů.
Maďarsko; hospodářství odpadové; recyklace odpadů; procento recyklace; investice


NAS, S.S. - BAYRAM, A.
Municipal solid waste characteristics and management in Gumushane, Turkey. (Charakteristiky komunálního odpadu a nakládání s ním v tureckém Gumushane)
Waste Management, 28, 2008, č. 12, s. 2435-2442.
       2 obr.,3 tab.

V tureckém Gumushane byl od jara 2004 do zimy 2005 realizován projekt výzkumu tuhých komunálních odpadů. V rámci projektu byly studovány charakteristiky a způsoby nakládání s komunálními odpady. Výstupy zahrnovaly údaje o složení odpadů, specifické hmotnosti, kompostovacích parametrech, obsahu organické složky, výhřevnosti a obsahu těžkých kovů. V regionu Gumushane se denně vyprodukuje 70 t odpadu, tzn. 1 kg na 1 obyvatele.
charakteristika odpadů; složení odpadů; nakládání s odpady; odpady komunální; průzkum; Turecko


CHANG, Y.-M. - LIU, Ch.-Ch. - HUNG, Ch.-Y. - HU, A. - CHEN, S.-S.
Change in MSW characteristics under recent management strategies in Taiwan. (Změny charakteristik komunálních odpadů podle současné strategie nakládání s odpady na Tchaj-wanu)
Waste Management, 28, 2008, č. 12, s. 2443-2455.
       5 tab.,4 obr.

Na Tchaj-wanu jsou zaváděna nová opatření ke snižování odpadů a v recyklaci odpadů, např. poplatky podle principu "plať, když vyhodíš". Experti z Institutu environmentálního inženýrství a Národní technologické univerzity vypracovali studii o vlivu současné strategie odpadového hospodářství na charakteristiky proudu odpadů určených ke spalování. Výsledky studie ukazují, že došlo k výrazným změnám těchto charakteristik, a to např. u výhřevnosti odpadů, obsahu chlóru, emisí dioxinů atd.
recyklace; snižování odpadů; strategie; spalování odpadů; charakteristika odpadů; výzkum; složení odpadů; Tchaj-wan


 
OKAZAKI, W.K. - TURN, S.Q. - FLACHSBART, P.G.
Characterization of food waste generators: A Hawai case study. (Charakterizace potravinářských odpadů: Havajská případová studie)
Waste Management, 28, 2008, č. 12, s. 2483-2494.
       2 obr.,9 tab.

Studie podává informaci o odstraňování potravinářských odpadů a míře recyklace na Havaji. Data jsou zpracována na základě průzkumu realizovaného v letech 2004 a 2005. Celková roční produkce potravinářských odpadů na Havaji je 336 000 t. Z toho 264 000 t se recykluje. Studie obsahuje i korelační výpočty vztahu mezi počtem podávaných jídel v restauračních zařízeních nebo počtem zaměstnanců a podílem recyklace.
studie; výzkum; odpady potravinářské; recyklace; USA


CHERUBINI, F. - BARGIGLI, S. - ULGIATI, S.
Life cycle assessment of urban waste management: Energy performances and environmental impacts. The case of Rome, Italy. (Životní cyklus městského odpadu: využití energie a vliv na životní prostředí. Případová studie z Říma, Itálie)
Waste Management, 28, 2008, č. 12, s. 2552-2564.
       8 tab.,4 obr.

Rakouští a italští výzkumníci vypracovali studii o životním cyklu městského komunálního odpadu na příkladu situace v Římě. Porovnali alternativní scénáře nakládání s odpady z hlediska minimalizace odpadů ukládaných na skládku. Především se zaměřili na bilanci energie a materiálu včetně emisí. Skládkování ve svém výzkumu vyhodnotili jako z globálního pohledu nejhorší strategii nakládání s komunálním odpadem.
výzkum; nakládání s odpady; odpady komunální; využití odpadů; minimalizace odpadů; skládka odpadů; Řím; Itálie


HARA, K. - MINO, T.
Environmental assessment of sewage sludge recycling options and treatment processes in Tokyo. (Hodnocení alternativ využití a úpravy čistírenských kalů v Tokiu)
Waste Management, 28, 2008, č. 12, s. 2645-2652.
       14 obr.,2 tab.

Výzkumná pracoviště v Tokiu a Osace se zabývala situací v recyklaci čistírenských kalů. Tokio tradičně trpí nedostatkem místa pro zneškodňování odpadů a v současné době se městské odpadové hospodářství snaží přehodnotit systém nakládání s kaly tak, aby byl efektivnější z energetického hlediska. Podle závěrů výzkumu je strategie výroby paliva z odpadu neefektivní a je třeba více podporovat recyklaci s výrobou agregátů.
kal čistírenský; recyklace; Japonsko


 
CHIN, S. - JURNG, J. - LEE, J.-H. - HUR, J.-H.
Oxygen-enriched air for co-incineration of organic sludges with municipal solid waste: A pilot plant experiment. (Obohacování vzduchu kyslíkem ke spalování organických kalů spolu s komunálním odpadem: Pilotní projekt)
Waste Management, 28, 2008, č. 12, s. 2684-2689.
       2 tab.,11 obr.

Výzkumná pracoviště v Koreji realizovala pilotní projekt spoluspalování organických kalů a komunálního odpadu. Cílem výzkumu bylo vyhodnotit vliv ohohacování kyslíkem vzduchu vháněného do spalovny. Výsledky výzkumu potvrzují proveditelnost společného spalování při optimálním poměru kalů a komunálního odpadu 1:3.
výzkum; kal čistírenský; odpady komunální; spalování odpadů; Korea


VERMA, L.K. - MANI, S. - SINHA, N. - RANA, S.
Biomedical waste management in nursing homes and smaller hospitals in Delhi. (Nakládání s biologickými zdravotnickými odpady v pečovatelských domech a malých nemocnicích v Dillí)
Waste Management, 28, 2008, č. 12, s. 2723-2734.
       10 obr.,2 tab.

Indická vědecká společnost vypracovala studii o nakládání s biomedicínskými odpady z pečovatelsých domů a menších nemocnic v Dillí. Výzkum zahrnul 53 pečovatelských domů a malé privátní nemocnice. Na základě jeho výsledků byla navržena opatření na zlepšení stávající praxe v nakládání se zdravotnickými odpady po celé Indii.
odpady biologické; výzkum; odpady zdravotnické; Indie


PONSA, S. - GEA, T. - ALERM, L. - CEREZO, J. - SANCHEZ, A.
Comparison of aerobic and anaerobic stability indices through a MSW biological treatment process. (Porovnání charakteristik aerobní a anaerobní stability biologické úpravy komunálního tuhého odpadu)
Waste Management, 28, 2008, č. 12, s. 2735-2742.
       5 obr.,3 tab.

Španělští výzkumníci studovali podmínky stability procesu mechanicko-biologického rozkladu komunálního odpadu a jeho vytříděné biologické frakce. Měření respiračního indexu  a biochemického potenciálu methanu ukázalo, že stabilita rozkladu závisí na prvních dvou fázích procesu, tj. mechanickém třídění a anaerobním kvašení. Na základě výsledků výzkumu byla navržena metodika charakterizace organických odpadů.
výzkum; úprava mechanicko-biologická; odpady komunální; odpady organické; Španělsko


MURUGAN, S. - RAMASWAMY, M.C. - NAGARAJAN, G.
The use of tyre pyrolysis oil in diesel engines. (Využití oleje z pyrolýzy odpadních pneumatik v dieselových motorech)
Waste Management, 28, 2008, č. 12, s. 2743-2749.
       4 tab.,11 obr.

V Indii byly provedeny testy k vyhodnocení emisí a spalovacích charakteristik paliva vyrobeného ze směsi nafty a oleje z pyrolýzy odpadních pneumatik. Ukázalo se, že tento způsob využití pyrolýzního oleje je možný a za určitých podmínek může být efektivní alternativou nafty jako automobilového paliva.
palivo alternativní; výzkum; využití odpadů; pneumatika stará; pyrolýza; Indie
 
ŠAUER, P. - PAŘÍZKOVÁ, L. - HADRABOVÁ, A.
Charging systems for municipal solid waste: Experience from the Czech Republic. (Systém poplatků za komunální odpady: zkušenosti z České republiky)
Waste Management, 28, 2008, č. 12, s. 2772-2777.
       1 obr.,2 tab.

V České republice se v r. 2003 uskutečnil projekt výzkumu v oblasti poplatků za komunální odpady. Zaměřil se jednak na chování domácností z pohledu obcí a dále na poplatky za domovní odpady v Praze. Kromě jiného výzkum potvrdil, že zavedením systému PAYT ("plať, když vyhodíš") se zvyšuje podíl vytříděného odpadu a snižuje množství zbytkového směsného odpadu. V r. 2001 bylo z porovnání náhodného vzorku obcí, které zavedly a těch, které dosud nemají systém poplatků PAYT, zjištěno, že podíl tříděného komunálního odpadu je v obcích se zavedeným poplatkovým systémem vyšší téměř dvojnásobně (6,90 a 12,10 %).
projekt; poplatek za odstraňování odpadů; poplatek za odpady; odpady; třídění odpadů; ČR


SKUMATZ, L.A.
Pay as you throw in the US: Implementation, impacts, and experience. (Plať, když vyhodíš v USA)
Waste Management, 28, 2008, č. 12, s. 2778-2785.
       1 tab.,1 obr.

Systém poplatků za nakládání s odpady "Plať, když vyhodíš" (PAYT) je v USA znám jako schéma poplatků diferencovaných podle množství odpadu. Tento způsob zpoplatnění služeb souvisejících s odpady je zaveden pro 25 % populace a 26 % obcí v USA včetně 30 % největších měst. V r. 2008 se realizoval výzkum systému PAYT, který zahrnul legislativu i problematiku implementace z teoretického i praktického hlediska.
poplatek za uložení odpadů; USA


LE BOZEC, A.
The implementation of PAYT system under the condition of financial balance in France. (Implementace systému poplatků za odpady PAYT ve Francii v podmínkách vyrovnaných nákladů)
Waste Management, 28, 2008, č. 12, s. 2786-2792.
       1 obr.,4 tab.

Francie prodělává od r. 2005 reformu financování odpadového hospodářství, respektive daní a plošných poplatků. V článku je popsána situace především v oblasti zavádění systému PAYT ("plať, když vyhodíš"). Výsledky bilance nákladů jsou dány na příkladech aplikace systému ve dvou vybraných obcích.
poplatek za odstraňování odpadů; poplatek za odpady; Francie


BATLLEVELL, M. - HANF, K.
The fairness of PAYT systems: Some guidelines for decision-makers. (Spravedlnost poplatkového systému PAYT: některá pravidla pro rozhodovací proces)
Waste Management, 28, 2008, č. 12, s. 2793-2800.
       6 obr.

Ačkoliv poplatkový systém PAYT (plať, když vyhodíš) založený na platbách dle množství odpadu je zdánlivě spravedlivý, zůstává zde mnoho problémů spojených s jeho uplatňováním. Španělští experti vypracovali studii o zavádění systému PAYT, ve které jsou zohledněny aspekty sociální, politické i provozní. Závěry studie jsou v podstatě pokyny pro subjekty rozhodovacího procesu.
poplatek za odstraňování odpadů; poplatek za odpady; výzkum; Španělsko
 
REICHENBACH, J.
Status and prospects of pay-as-you-throw in Europe - A review of pilot research and implementation studies. (Stav a vyhlídky poplatkového systému PAYT v Evropě)
Waste Management, 28, 2008, č. 12, s. 2809-2814.
       2 obr.

V poslední době se stále zvyšuje počet evropských zemí, ve kterých je zaveden systém plateb za odpady podle principu PAYT (plať, když vyhodíš). V Německu byla vydána řada studií analyzujících proces implementace z různých pohledů.
výzkum; poplatek za odstraňování odpadů; poplatek za odpady; Evropa; Německo


SPENCER, R. - YEPSEN, R.
Mixed waste composting trends. (Trendy v kompostování směsného odpadu)
BioCycle, 49, 2008, č. 11, s. 21-25.
       1 tab.,3 fot.

V USA je v provozu 13 zařízení, ve kterých je kompostován směsný komunální odpad. Předúprava odpadu se provádí nejčastěji v rotačních bubnech a v některých případech je odpad předzpracován přidáním biosolidů. Financování zařízení je založeno na poplatcích za příjem odpadů a na prodeji recyklátů a kompostu.
odpady komunální; odpady směsné; kompostování; zařízení; předúprava odpadů; USA


FINSTEIN, M.S. - ZADIK, Y.
Integrated materials and energy recovery from municipal solid waste. (Integrované využití materiálu a energie z komunálního tuhého odpadu)
BioCycle, 49, 2008, č. 11, s. 52-53.
       6 fot.

Nová technologie materiálového a energetického využití komunálních odpadů spočívá v separaci ve vodním prostředí a ve dvoustupňovém anaerobním rozkladu. Technologie byla ověřena v pilotním projektu v Tel Avivu a poté ve větším měřítku v australském recyklačním centru Macarthur Resource Recovery Park na předměstí Sydney.
odpady komunální; využití odpadů; energie z odpadu; technologie nová; využití odpadů jako materiálu; Izrael; Austrálie


HAVLÍK, T. - MIŠKUFOVÁ, A. - LACUŠKA, M.
Zhodnocovanie odpadov z kovových obalov
Odpady, 8, 2008, č. 12, s. 3-6.
       Obr.

Kovové obaly patří mezi recyklovatelné obaly a materiály používané na jejich výrobu v podstatě nepředstavují riziko pro ŽP. Je třeba ale pamatovat na to, že množství kovových obalů slouží na přechovávání a přepravu materiálů, které mají nebo můžou mít vlastnosti charakterizující nebezpečný odpad. Zpracování materiálů z kovových obalů stále představuje široký okruh problémů na řešení.
obaly kovové; zpracování; obaly; Slovensko


 
PČOLÍNSKÁ, L.
Biomasa - efektívna a dostupná alternatíva (1. časť)
Odpady, 8, 2008, č. 12, s. 7-9.
       Tab.,gr

Biomasa má jako alternativní zdroj energie obrovský význam z pohledu energetického využití. Příspěvek se podrobněji zabývá vznikem rostlinné biomasy. Na Slovensku má biomasa největší technický potenciál. Zdroje vhodné na energetické využití jsou rozmístěné rovnoměrně po celém Slovensku.
biomasa; zdroj energie obnovitelný; využití biomasy; plodina energetická; Slovensko


KAJÁNKOVÁ, K.
Možnosti nakladania s obalovým odpadom
Odpady, 8, 2008, č. 12, s. 10-12.
       Tab.,gr.

Odpady z obalů jsou potenciálně významným produkčním vstupem a odpadem se stává v případě, když se tento potenciál nevyužije. V dalším nakládání s použitým obalem je rozhodujícím faktorem právě spotřebitel. Zužitkování obalového odpadu předpokládá disciplinovaný separovaný sběr za aktivní účasti obyvatelstva.
odpady z obalů; nakládání s obaly; sběr odpadů; třídění odpadů; Slovensko


HŘEBÍČEK, J. - HEJČ, M. - PILIAR, F.
Prognóza nakládání s biodegradabilním odpadem v ČR do roku 2020
Odpady, 8, 2008, č. 12, s. 17-20.
       Tab.

V ČR se z oblasti odpadového hospodářství vyčleňuje část týkající se nakládání s biologicky rozložitelným odpadem (BRO), pro který byly vypracovány samostatné Realizační programy navazující na Plán OH. Je řada způsobů, jak vhodně přetvářet BRO na dále využitelné produkty. Záměrem je vždy BRO neodstraňovat, ale využívat. V současné době je možno rozdělit BRO podle způsobu vzniku na dvě skupiny: BRO vznikající samostatně nebo odděleně sebrané a BRKO obsažené v směsném komunálním odpadu. Příspěvek se dále zabývá prognózou vývoje nakládání s BRO v ČR do roku 2020.
biodegradabilita; nakládání s odpady; odpady rozložitelné biologicky; vývoj; plán OH


LUPTÁKOVÁ, I.
Prievidza patrí k priekopníkom separovaného zberu v SR. V Prievidzi sa blížia k hranici separácie 1 000 ton druhotných surovín ročně
Odpady, 8, 2008, č. 12, s. 20-21.
      
Město Prievidza patří mezi průkopníky v zavádění separovaného sběru. V současnosti Prievidza a dalších 13 obcí okresu, spolu se společností TEZAS Prievidza, realizují druhý projekt zavedení a rozšíření separovaného sběru komunálního odpadu. Celkové náklady tohoto projektu jsou 17,808 mil. Sk a Recyklační fond na něj přispěl 8,685 mil. Sk.
odpady komunální; třídění odpadů; surovina druhotná; projekt; fond recyklační; podpora finanční; sběr odpadů; Slovensko


 
LUPTÁKOVÁ, I.
Nezastupitelná úloha Recyklačného fondu pri rozvoji separovaného zberu. Plnenie limitov EÚ v separovanom zbere si vyžaduje financie a osvetu
Odpady, 8, 2008, č. 12, s. 21-22.
      
Na Slovensku v současnosti ještě netřídí odpad 342 měst a obcí. Úlohou Recyklačního fondu je pomoci jim se zavedením tříděného sběru. Celková suma prostředků, poskytnutá na základě žádostí obcí a měst za odpad, který vytřídily a odevzdaly na zpracování, už přesáha 180 mil. SK od začátku působení Recyklačního fondu.
fond recyklační; podpora finanční; třídění odpadů; osvěta; sběr odpadů; projekt; Slovensko


FARÁRIK, P.
Zhodnocovanie stavebného odpadu šetrí prírodné zdroje. Pemax Plus využíva na recykláciu bývalý kameňolom a mobilné zariadenie
Odpady, 8, 2008, č. 12, s. 33-34.
       Fot.

Společnost PEMAX PLUS si vybudovala v bývalém kamenolomu Středoslovenské cementárny recyklační závod na zpracování stavebních odpadů a odpadů z demolic. Stavební odpad zatím nepatří mezi komodity, které lze podpořit i z prostředků Recyklačního fondu, ale uvažuje se o tom.
odpady stavební; recyklace odpadů; kamenolom; drtič odpadů; Slovensko


KRÁKORNÍKOVÁ, L.
Vyhodnotenie 3. ročníka udelenia ocenení v odpadovom hospodárstve Zlatý mravec 2008
Odpady, 8, 2008, č. 12, s. 35-36.
       Fot.

Ocenění v odpadovém hospodářství Zlatý mravenec se uděluje na Slovensku od roku 2006. O složení odborné komise rozhodují každoročně vyhlašovatelé ocenění, kteří zároveň striktními pravidly rozhodování garantují objektivnost a nezávislost posuzování všech přihlášených projektů.
hospodářství odpadové; projekt; Slovensko


Sklené Teplice 2009. 1. medzinárodná konferencia "Recyklácia použitých prenosných batérií a akumulátorov"
Odpady, 8, 2008, č. 12, s. 38.
      
Mezinárodní konference Recyklace použitých přenosných baterií a akumulátorů, která se koná 21.-23.4.2008, je první svého druhu na Slovensku. Konference je zaměřená na teoretické, praktické a legislativní aspekty recyklace použitých přenosných baterií a akumulátorů. Zvláštní důraz se klade na environmentální aspekty a inovační trendy v této oblasti.
konference mezinárodní; baterie; akumulátor; recyklace odpadů; Slovensko


 
TESAŘ, O.
ASEKOL meziročně navýšil sběr elektroodpadu o 33 %. Společnost také rozhodla o zvýšení finanční podpory pro obce
Odpady, 8, 2008, č. 12, s. 41-42.
       Gr.

Kolektivní systém Asekol, který se zabývá organizací zpětného odběru a recyklací vysloužilých elektrozařízení, vybral v prvním pololetí letošního roku 5787 tun elektroodpadu. Každý Čech tedy letos průměrně odevzdal 0,56 kg starých spotřebičů. Letošním cílem společnosti je zpětně odebrat 1,2 kg elektroodpadu na osobu.
systém kolektivní; sběr odpadů; elektroodpad; odběr zpětný; podpora finanční; Česká republika


PADO, R.
OZ TATRY podporilo mapovanie skládok a triedenie odpadov
Odpady, 8, 2008, č. 12, s. 42.
      
V rámci II. kola grantové výzvy pro formální a neformální skupiny ve věku od 4 do 19 let "Separujte s Hugem! s podtitulem "Neseparujte se! Separujte s námi!" podpořilo OZ TATRY další čtyři projekty částkou 33 988 Sk.
projekt; podpora finanční; třídění odpadů; skládka odpadů; mapování; Slovensko


 

Kontakt na správce databáze RESERS:

Mgr. Jaroslava Kotrčová, tel.:267122531, fax:267311381, e mail: jaroslava.kotrcova@mzp.cz

http://www.env.cz/is/publ-resers

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
17
12. 2019
17.12.2019 - Seminář, školení
Praha, Occidental
INISOFT s.r.o.
18
12. 2019
18.12.2019 - Seminář, školení
Olomouc, Comfort Olomouc Centre
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
8
1. 2020
8.1.2020 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
EKONOX s.r.o.
17
1. 2020
17.1.2020 - Seminář, školení
Pardubice, Hotel Labe
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí