Ministři zemí G8 se shodli: Klima a ekonomická krize vyžadují společné řešení

V pátek zkončilo v italských Syrakusách třídenní jednání ministrů životního prostředí zemí G8, kterého se jako předseda Rady EU pro životní prostředí zúčastnil také český ministr životního prostředí Martin Bursík.

Kromě zemí skupiny G8 (Francie, Německo, Itálie, Japonsko, UK, USA, Kanada a Rusko) se zasedání účastní také ministři životního prostředí nejvýznamnějších rychle se rozvíjejících světových ekonomik – Číny, Indie, Brazílie, Mexika, Indonésie, Jižní Afriky, Korejské republiky a Egypta. Boj se změnou klimatu a biodiverzita byly hlavními tématy jednání ministrů.

Na čtvrteční tiskové konferenci Evropské unie zdůraznil Martin Bursík důležitost faktu, že se těmto dvěma tématům nejdůležitější světové ekonomiky vážně věnují. „Skupina G8 je vynikajícím fórem k vyslání zprávy, že biodiverzita zůstává v popředí světové politiky životního prostředí, a že všichni dobře rozumíme závažnosti toho, že se přírodní rozmanitost ztenčuje,“ řekl Martin Bursík.

Ministři diskutovali o ekonomických dopadech úbytku biodiverzity. Přijali také „Syrakuskou chartu“, v níž zdůraznili potřebu investic do ochrany biodiverzity jako hnací síly k překonání ekonomické krize a k vytváření pracovních příležitostí. Vyzvali také k nutnosti zlepšit pochopení toho, jaké přínosy a služby rozmanitost přírody lidem poskytuje a zajišťuje i potřebu kvalitního vyčíslení ceny za jejich ztrátu.

„Syrakuská jednání ukázala, že směřujeme k úspěchu na prosincové klimatické konferenci v Kodani,“ komentoval Martin Bursík klimatickou část jednání. V Kodani by měla být přijata nová světová dohoda o omezení emisí skleníkových plynů nahrazující Kjótský protokol, jehož platnost vyprší v roce 2012. „Z vědeckých podkladů jasně vyplývá, že do deseti let musí nastat vrchol světových skleníkových emisí a pak se musí jejich množství začít snižovat,“ říká Martin Bursík.

Z diskuse v Syrakusách jednoznačně vyplynulo, že snižovat skleníkové emise můžeme pomocí již dnes existujících technologií. Je k tomu ale nutné stabilní prostředí pro investice do nízkouhlíkových technologií – ekonomické i legislativní. Východiskem je především jasně stanovený dlouhodobý cíl pro snižování emisí skleníkových plynů a vytvoření tržní ceny těchto emisí. „Tedy konkrétní cíle, obsažené v kodaňské dohodě a vytvoření světového trhu s uhlíkem, jak navrhuje Evropská unie,“ vysvětluje ministr Bursík. Pomoci mohou i přísné energetické standardy pro elektrické spotřebiče, automobily či budovy.

V dlouhodobém horizontu je také nezbytně nutné navýšení investic do výzkumu a vývoje nízkouhlíkových technologií ze soukromého i veřejného sektoru. V současné ekonomické krizi se zvyšuje význam spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem (například projektů public-private partnership). „Shodli jsme se jednoznačně na tom, že ekonomickou a klimatickou krizi je nutné řešit společně, jiná cesta neexistuje,“ říká Martin Bursík.

Výstupy ze syrakuského zasedání ministrů životního prostředí G8 budou podkladem pro červencový summit hlav států skupiny G8 v sicilské La Maddaleně.

Jakub Kašpar
Ředitel odboru vnějších vztahů a tiskový mluvčí
Ministerstvo životního prostředí