Doly těží hnědé uhlí "načerno"

Dceřinná firma ČEZ neprovedla posouzení vlivu těžby na životní prostředí - Báňská správa však povolení k těžbě vydala

Největší domácí hnědouhelná společnost Severočeské doly těží v části Dolu Nástup Tušimice poblíž Chomutova "načerno". Nenechala totiž posoudit vliv hornické činnosti na životní prostředí v lomech Libouš-západ a Libouš-východ. Přitom bez stanoviska ministerstva životního prostředí nelze vydat povolení k těžbě.

Většina uhlí z Tušimic končí v elektrárnách ČEZ, který je také od roku 2006 jediným vlastníkem Severočeských dolů.

Na dnešní valné hromadě chce proto toto téma znovu otevřít jedna z akcionářek společnosti ČEZ Věra Ježková, která už minulý rok naznačila, že v dole může být méně uhlí: "Kvůli chybějícímu procesu EIA není dostatečný přehled o skutečných zásobách uhlí v dobývacím prostoru, což ČEZ umožňuje doslova drancovat tento důl na úkor budoucnosti. Dle plánů dolů se mělo těžit ročně v průměru 10,5 milionu tun, těží se však v průměru 13,8 milionu," řekla včera HN Ježková, která v dolech dříve pracovala.

"Prováděná hornická činnost v části dobývacího prostoru Tušimice probíhá bez posouzení vlivů těžby na životní prostředí (EIA)," potvrdila Jarmila Krebsová z MŽP. Právě stanovisko ministerstva je přitom jedním z nezbytných podkladů ve správním řízení k rozhodnutí o povolení těžby.

Úředníci sice jedno stanovisko před čtyřmi roky vydali. To se však týkalo pouze východní části dolu, která zaujímá zhruba 16 procent celého dobývacího prostoru. V těchto místech, pojmenovaných jako Lom Libouš II-sever, ale nyní SD teprve těžbu rozjíždějí.

Spor se však vede o severní část lomu, kde se už těží dlouhá léta. Doly už jedno povolení na tento prostor obdržely na období let 1998 až 2005. Báňská správa tvrdí, že v roce 2006 povolila opětovně těžbu pro celou plochu dolu. Vliv na životní prostředí byl ale zpracován nově jen na jeho část. "Rozhodnutí je zákonné, každý metr čtvereční byl z hlediska požadavků na ochranu životního prostředí posouzen," říká však Pavel Musil, předseda Obvodního báňského úřadu v Mostě.

Tomu však úředníci MŽP oponují: "Báňské povolení, pokud existuje, bylo vydáno bez stanoviska EIA jako nezbytného podkladu."

Samotné doly tvrdí, že jejich těžba postupuje podle platného povolení. "I kdyby byl problém s EIA, na místě není žádný problém se životním prostředím. Navíc z tohoto území pomalu odcházíme," říká mluvčí Severočeských dolů Vladimír Budinský.

Firma dokonce loni slíbila, že dokumentaci k vlivu na životní prostředí zpracuje zpětně na celé území; protože už ale část byla jednou projednána, nelze prý udělat nové stanovisko. Materiál proto poskytli pod názvem Audit EIA k projednání v okolních obcích - jejich postoj ale nemůže nahradit stanovisko ministerstva.

"Jsme dohodnuti s orgány MŽP, že nová EIA, kterou zpracujeme pro účely budoucího povolení k hornické činnosti zhruba za tři až čtyři roky, bude zahrnovat celé území," tvrdí Budinský.

Vyvrací také námitky Ježkové, že v dole není dostatek uhlí. Vytěžitelné zásoby podle něj dosahují v celém dobývacím prostoru 275 milionů tun.

Těží na černo? Severočeské doly, které zásobují elektrárny ČEZ, neprovedly posouzení vlivu na životní prostředí podle zákona. Obyvatelům okolních obcí se snaží dokázat, že těžba je nepoškodí.

AUTOR: Martin Petříček
AUTOR-WEB: www.ihned.cz