zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Lešany v čele solárních mistrů

19.05.2009
Energie
Lešany v čele solárních mistrů
Solární liga ČR, již pětileté klání sídel ve využívání energie Slunce, nabrala s letošním jarem na obrátkách.
Prostřednictvím této soutěže Liga ekologických alternativ (LEA) jako její organizátor prezentuje projekty zaměřené na ohřev vody, přitápění a produkci elektřiny slunečními zařízeními.

Jako ve fotbale i v Solární lize se soupeří, okukují finty, útočí a skóruje. Ne však pro peníze a zábavu, ale v zájmu přínosů využívání energie Slunce. Tak shrnují smysl soutěže pořadatelé z LEA. Každý, kdo zná výkon fotovoltaického systému či plochu solárních kolektorů na kterémkoliv objektu v dané obci, může takovou instalaci jednoduše elektronicky přihlásit na na www.solarniliga.cz. Přihraje tak své obci body, které jí vynesou - vedle pozice v žebříčcích šesti kategorií - i bonusy v podobě přísunu informací z oboru, jež může zdarma využít pro své čistší ovzduší, úspory energie, lepší green-image i propagaci, stejně jako k přivábení turistů či posílení ekologického cítění vlastních obyvatel.

TROJITÝ TRIUMF OBCE Z POSÁZAVÍ

Kdo jsou aktuálně kralující "solární mistři"? Vítězem souhrnné kategorie za rok 2008 se díky instalaci unikátního solárního parku (viz rámeček) na svém území staly středočeské Lešany v okrese Benešov. Titul Solární mistr ČR jim patří i v kategorii malých sídel do 5000 obyvatel a kategorii fotovoltaiky. Lešany tak po pěti letech ukončily panování Rusavy ze Zlínska, jíž však zůstalo žezlo v kategorii teplovodních systémů. Do čela měst nad 50 000 obyvatel se po roce vrátila Plzeň. Trůn mezi sídly od 5000 do 50 000 obyvatel obhájily Dubňany z Hodonínska. Tam se o další dávku bodů zasloužila nová solární elektrárna (dosud největší v soutěži) o instalovaném výkonu 2,1 MWp (výsledky jednotlivých kategorií Solární ligy jsou na http://www.solarniliga.cz/sl08.html).

Ofenzíva slunečních elektráren byla loni patrná ještě více než v roce 2007. Však hodnota výkonu všech přihlášených fotovoltaických systémů v závěru roku činila 9,8 MWp, přičemž počet soutěžících už atakuje hranici šesti stovek obcí a měst.

Nestagnuje však ani využívání slunečních kolektorů k ohřevu vody a přitápění (byť jejich celková instalovaná plocha přihlášená do soutěže činí "pouze" 20 000 m2). Montážní firmy však nezvládají zájem zákazníků a - jak se některé z nich svěřují - ani nestíhají poslat přihlášky svých instalací do ligy.

KRIZE MŮŽE ZMĚNIT SPEKTRUM INVESTORŮ

Přestože se v ČR nechystá přijetí zákona na podporu výroby tepla z obnovitelných zdrojů (v Německu lednem 2009 vstoupil v platnost), je experty z oboru už dlouho požadována kolekce ekonomických stimulů. V souladu s přísliby ministra Martina Bursíka z počátku roku přišel jeho rezort letos v dubnu s razantním dotačním programem Zelená úsporám. Jak známo, je cílen na rodinné a bytové domy, přičemž je financován z prostředků získaných pro ČR za prodej emisních povolenek. Kromě zateplování a podpory výstavby pasivních domů mají mít v Zelené úsporám své místo v kontextu podpory obnovitelných zdrojů energie i stimuly k instalaci teplovodních kolektorů. Nakolik se program promítne do akcelerace zájmu o termická zařízení i do schopnosti firem uspokojit poptávku, by mohlo být jasné už ve druhé polovině letošního roku.

Velkou neznámou však pro všechny strany může být očekávaný brzdící vliv i tuzemských dopadů globální ekonomické krize. Spolupracovat na programu podpor mají sice s ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí také vybrané banky (nejen úřadováním žádostí, ale hlavně nabídkou vlastních úvěrových produktů k dofinancování investic do solárních systémů), jenže přetrvávají pochybnosti, zda se většina investorů nebude v nejis-tém čase zdráhat půjčovat si na ekologický zdroj. Logicky se vtírá otázka, zda podporu spíše opět nevyužijí ti, kteří by na zafinancování solárního systému měli vlastní finanční prostředky i bez dotace. Naštěstí jsme ujišťováni, že peněz má být dost po celé příští čtyři roky, takže by se mohlo dostat i na ty, kteří se do investice nepohrnou hned.

KAM MÍŘÍ "SOLÁRNÍ RYCHLÍK"?

U větších slunečních elektráren v ČR skončila éra dotací. Potvrdily se předpovědi, že investoři si už musí vystačit se snižováním nákladů v kombinaci s úvěry. Banky na ně už slyší, solární parky je zajímají. Slunečnímu byznysu nahrává vysoká a de facto na 20 let státem garantovaná výkupní cena solární elektřiny. Podnikatelé se už víc než s dílčím meziročním snižováním této ceny potýkají s rozkolísaným kurzem eura vůči koruně - prodražuje se jim totiž dovoz většiny komponent. Podmínky pro rozmach oboru u nás přesto patří k nejatraktivnějším v Evropě. Ne náhodou v ČR zkoušejí investovat do slunečních elektráren i zahraniční investoři. Na mnoha místech s nimi obce zdařile licitují o cenách pronajímaných pozemků, případně o dílčím podílu na projektech. Dokonce se hovoří o přípravě solárních parků s výkony v řádu desítek megawattpeaků. Tento "solární rychlík " by neměla zastavit ani krize. Sektor naopak při třicetileté životnosti fotovoltaiky může k bezpečnému zúročení vložených investic lákat ještě výrazněji.

AUTOR: KAREL MERHAUT


Vítěz Solární ligy 2008 - obec Lešany na Benešovsku

Na obecním pozemku vyrostl z iniciativy Michala Jůzy (na snímku z letošní zimy) a společnosti FVI na etapy solární park s monokrystalickými panely o úhrnném instalovaném výkonu 721 kWp. Jde o největší tuzemský zdroj na polohovacích jednotkách.

Konstrukce není z dovozu, ani "okopírována". Jednoosé natáčecí systémy vlastní výroby si autoři vyzkoušeli doma i v cizině. Podle investora by měly vyrábět až o pětinu více než fixní systémy. K síti byl zdroj kompletně napojen v závěru roku 2008. Společnost FVI prodává elektřinu v režimu zelených bonusů společnosti ČEZ Distribuce. Bez zajímavosti není ani přínos, jaký má z této instalace samotná obec. Z každého čtverečního metru pozemku, na němž je umístěn solárníí park, putuje do obecní kasy desetikoruna za nájem, takže ročně jde o statisíce.

Lokalita však neřekla své poslední slovo. Do další fáze se mohou zapojit i drobní investoři formou občanského financování. Minimální podíl činí 30 tisíc Kč. Více na www.pin292.cz.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí