NEJVĚTŠÍ STÁTNÍ ZAKÁZKA V HISTORII ČESKA

Největší české a evropské firmy jdou do boje o špínu a jedy. Ale nutno dodat: je to špína, o niž opravdu stojí za to tvrdě soupeřit. Vítězi totiž může přinést miliardy, které potečou od státu možná i desítky let.

Pro obří tendr na vyčištění bývalých státních podniků od jedů, který stát vypsal před rokem, se vžilo jméno "Zakázka století". A je přesné: ještě nikdy Česko nenabízelo jednomu vítězi výběrového řízení zakázku, jejíž odhadovaná hodnota je neuvěřitelných 115 miliard.

Co za to? Zlikvidovat ekologické škody, tedy olejové laguny, toxické skládky nebo zamořenou spodní vodu z továren, které stát v 90. letech prodával v privatizaci. Tehdy novým vlastníkům slíbil, že je špinavého břemene zbaví.

Jenže tenhle historicky největší tendr skrývá tolik otazníků, že je nelze přehlédnout. Od váhání, že nemusí být pro stát výhodný, až po pochybnosti, jestli o vítězi nerozhodne korupce nebo zákulisní tlaky.

115 miliard. A kde se vzaly?

Na první pohled je velkolepý státní plán logický: na místo tisíců drobných tendrů, jak se ekologické škody odstraňovaly doteď, vypsat jednu superzakázku. Vítězná cena bude nepřekročitelná, a když firma zvládne vše udělat levněji, zbude jí víc peněz. Naopak když cenu špatně odhadne, bude to její problém -- další miliony už stát nepřihodí.

První pozoruhodná věc je, že nikdo vlastně neví, kdo tenhle plán vymyslel. Oficiálně vzešel z ministerstva financí a samozřejmě ho hájí i bývalý šéf Miroslav Kalousek. Jména konkrétních lidí, kteří za nápadem stojí, ale nikdo nezná. A navíc i ministerstvo financí přiznává, že i 115 miliard, na které zakázku odhadlo, je nepřesná suma. A že nikdo nyní netuší, kolik opravdu může vyčištění stovek průmyslových areálů stát. Jen pro představu, 115 miliard, to je pětkrát víc, než kolik dá stát ročně na vědu. Nebo je to dvanáct supermoderních nemocnic.

Už výpočet, jakým úředníci k ceně zakázky došli, je zvláštní. Vzali sliby státu ze začátku 90. let a odečetli třetinu. Tedy zhruba cenu už provedených likvidací.

Ovšem zaráží, že lidé, kteří se doteď kolem likvidací jedů pohybovali, mají úplně jiná čísla -- 115 miliard zdaleka ne. Byť přiznávají, že i oni pracují pouze s odhady. "Když vezmu, kolik stály sanace doteď a přidám zdražení prací, tak vychází zhruba 40 miliard," souhlasí ředitelka České inspekce životního prostředí Eva Tylová.

Ministerstvo financí si nechalo zpracovat audit, jaký způsob likvidace bude pro příští roky nejvýhodnější. A vyhrála takzvaná varianta C, tedy supertendr. Jenže i někteří státní úředníci pochybovali, že je za zakázkou něco víc.

"Materiál působí dojmem, že je vytvořen účelově. Zdá se, že o výběru varianty C bylo rozhodnuto dříve, než byl materiál zpracován," upozorňují úředníci z ministerstva životního prostředí v dokumentu, který HN získaly.

Ministerstvo financí ale tvrdí, že 115 miliard, jakkoli je to gigantická suma, je jen prvním "nástřelem". Z výběrového řízení pak může totiž vzejít suma mnohem nižší. Ale třeba také vše vyjde dráž.

"Ušetříme na tom, že zakázkou bude určen konečný strop, kolik za práce zaplatíme. Stát přitom bude tendr splácet možná dvacet třicet let," vysvětluje náměstek ministra financí Ivan Fuksa. Je pravda, že pro stát doteď nejspíš nebyl systém čištění jedů vždy výhodný. Kritici hovoří hlavně o tom, že se některé firmy snažily práce uměle natahovat, aby ze státu vysály co nejvíc peněz.

Další problém je, že u tak gigantického tendru vzniká vždy podezření, zda je vše čisté. "Riziko korupce a politických tlaků je obrovské," říká David Ondráčka z organizace Transparency International.

Žádní lobbisté, žádné tlaky

Zakázku chce například finanční skupina J&T. Tomáš Uvíra z ministerstva financí, který má tendr na starosti, se přitom přátelí s manažerem J&T Dušanem Palcerem. "Žádní lobbisté v tom nejsou," odmítá Uvíra. Politika se byznysem prolíná i v případě Jiřího Hodače, donedávna náměstka ministra dopravy. Než přišel do úřadu, byl manažerem ve společnosti Marius Pedersen, která chce nyní zakázku získat. A Hodač se teď do firmy vrací.

Je zajímavé podívat se i na další zájemce. Třeba zakladatelé společnosti Geosan stáli před soudem kvůli úplatkům. Soud je sice nedávno osvobodil, verdikt ale ještě není pravomocný.

A je tady ještě jedno nebezpečí: firem, které dokážou čistit jedy, je jen několik, a také se skoro všechny do tendru přihlásily. Podle kritiků hrozí, že se dohodnou -- jedna sice vyhraje, avšak ostatním pak některé práce v tichosti přepustí. Což bude výhodné pro všechny, tedy kromě státu.

Protiargument ale zní, že vláda bude mít možnost tendr zrušit, jakmile se takové podezření potvrdí. Nebo když cena nebude příznivá. O vítězi bude rozhodovat na podzim vláda, ale už ne ta dnešní úřednická. "Bude to vláda vzešlá z předčasných voleb," potvrdil HN premiér Jan Fischer.

Poslední pochybnost se týká ekologie. Inspektoři životního prostředí se obávají, že se nepodaří uhlídat, jestli vítěz tendru jedy likviduje podle předpisů.

Ministerstvo životního prostředí si už vymohlo, že kromě státních inspektorů budou ještě vše prověřovat i nezávislí experti.


Postupují dále: firmy poustupující v tendru

Environmental services. Účelově založená společnost, kterou vlastní investiční skupina J&T. Do tendru jde s firmou SITA, jež je součástí obřího holdingu Suez Environnement.

Geosan Group. Stavební firma zabývající se i rekultivacemi a sanacemi. Do tendru jde spolu se společností A.S.A., jedním z největších evropských hráčů oboru.

Marius Pedersen Engineering. Společnost zaměřená na odpady a sanace. Mateřský dánský podnik je evropskou jedničkou. Ovládá ho skupina Veolia.


Vyřazeni: vyřazení uchazeči, s šancí na odvolání.

Sdružení PPF Advisory,Ecosoil Sud, AVE, Remonta. Nesilnější česká finanční skupina zaštiťuje specializované firmy. Česká Dekonta je označována za špičku v sanacích.

Sdružení PD Gruppe--Stavoprogress Brno. Německá společnost PD Industries s brněnskými stavaři byla experty od počátku považována za outsidera.

Konsorcium Deme International a Dredging International. Ve světě proslulí belgičtí specialisté na sanace před tendrem neúspěšně jednali o spojení s dalšími partnery.


Kdo rozhoduje: klíčoví státní úředníci.

Tomáš Uvíra. Blízký spolupracovník bývalého ministra financí Miroslava Kalouska - autora návrhu obří zakázky. Uvíra jako vrchní ředitel privatizačního odboru pokračuje v realizaci zakázky i za nového vedení úřadu.

Eva Tylová. Šéfka České inspekce životního prostředí. Její úřad bude posuzovat konkrétní odstraňování škod.

Bohuslav Sobotka. Stínový ministr financí ČSSD navrhl tendr pozastavit nebo zrušit -- ale nakonec jeho strana chce zakázku jen "prověřit".

AUTOR: Vojtěch Blažek
AUTOR: Martin Mařík
AUTOR-WEB: www.ihned.cz