Laguny, v nichž plavou jedy

Dlouhých sto let si v Ostravě nikdo nedělal hlavu, kam s ropným odpadem: jednoduše ho vypouštěli do obrovských jam. Když se naplnily, vykopaly se další -- a pořád dokola.

Areál podniku Ostramo dnes skrývá takových lagun hned několik, podle odhadů jsou v nich statisíce tun chemikálií, zatím se podařilo zlikvidovat jen malou část. "Celé ty roky bylo každému úplně jedno, kam a co vylévá. To je dnes nepředstavitelné," říká Eva Tylová, ředitelka České inspekce životního prostředí. Ostravská jezera jsou dokonce tak velká, že z výšky lákají i labutě, a proto je tady musí plašit hluk a štěkot psů pouštěný z reproduktorů.

Stát slíbil: Vše vyčistíme

Podobných míst -- i když ne tak hrozivě zamořených jako v Ostramu -- jsou v Česku stovky. Pomoci jim má právě superzakázka, kterou chce stát zadat jednomu vítězi. Ale jak se vůbec stalo, že stát musí platit likvidaci škod v soukromých firmách?

Když se v 90. letech státní podniky privatizovaly, vláda rozhodla ekologické zátěže do ceny nezapočítávat. Nebylo totiž jasné, jak rozsáhlé znečištění je ani kolik přesně by sanace stály. U každého podniku proto stát vyčíslil, kolik jednou za likvidaci zaplatí -- byla to vždy stejná suma, která odpovídala tehdejší hodnotě podniku. K odhadované ceně superzakázky tedy nyní úředníci přišli tak, že sečetli všechny tyto státní garance a škrtli z nich zhruba třetinu -- což jsou škody, které už mezitím stát odstranil. A vyšlo 115 miliard.

Stát tedy už před lety slíbil, že všechny jedy odstraní. To znamenalo vypisovat vždy zvláštní tendr na konkrétní sanaci. Třeba jako v Ostravě, kde sdružení firem páchnoucí oleje těží a mění na palivo.

Nová obří zakázka má ale vše změnit. Napříště by všechny práce zajišťoval jeden vítěz. Zatím ale není jasné, jak dlouho by odstranění všech škod trvalo. Z ministerstva financí, které projekt připravilo, zní pokaždé něco jiného: jednou, že se vše zvládne do roku 2015, pak že se vše potáhne.

Víc jedů, víc peněz pro firmy

Také v okolních zemích zůstaly po průmyslových podnicích nebo pobytu sovětských armád rozsáhlá zamořená území. Ale český způsob, jak se s nimi vypořádat, byl jiný. V Polsku a Maďarsku zájemce o koupi státní firmy dostával slevu -- právě proto, že kupoval "špinavý" areál, který musel později vyčistit.

Odborníci si ale dodnes nejsou jisti, který způsob je lepší, v Česku i v cizině se totiž objevily pokusy podvádět. V zahraničí tím, že si zájemce najal znalce, kteří v areálu našli velké škody. A pak tlačil na stát, aby mu podnik prodal levněji. Až později se ukázalo, že zamoření nebylo tak velké.

Naproti tomu česká vláda slíbila zaplatit jen odstranění škod. Ale i o téhle cestě panují pochyby. Inspektoři například zjistili, že některé firmy namáčely kontaminovanou hlínu, aby vážila víc, a firmy pak mohly vykázat víc zlikvidovaných jedů. Nebo silně znečištěnou zeminu smíchaly s čistou -- aby mohly naúčtovat státu víc prací.

AUTOR: Vojtěch Blažek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz