Pátek, 29. března 2024

Výhledy české energetiky

Klíčový dokument pro příští desetiletí: Státní energetická koncepce
Výhledy české energetiky

Na konci loňského roku předložila bývalá vláda ministerstvům k připomínkovému řízení návrh energetické koncepce České republiky. Jde o strategický dokument, který zpracovává výhled tuzemské energetiky až do roku 2050.

Státní energetická koncepce patří k základním součástem hospodářské politiky České republiky. Ve své vizi konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout při ovlivňování vývoje energetického hospodářství ve výhledu desítek let. Současně by podle expremiéra Mirka Topolánka měl vzniknout návrh "programu energetické odolnosti ČR", který mimo jiné na nedávný výpadek dodávek plynu z Ruska reaguje a bude obsahovat "praktická" opatření v energetice na příští desetiletí.

Plyn a ropa

V České republice se zemní plyn používá k výrobě tepla především pro domácnosti a pro průmysl. Zásobování plynem je ale dáno zeměpisným postavením a geopolitickými souvislostmi. Za druhé plyn z východu zůstane tak významnou složkou v energetickém zásobování, že se Česko bez ní neobejde. Dnes se často v souvislosti s takzvanou plynovou krizí hovoří o omezení závislosti na zemním plynu. Konkrétně dovoz z Ruska tvoří 75 procent naší spotřeby a z Norska 24 procent, přičemž vlastní tuzemská těžba nás zásobuje z pouhého jednoho procenta.

Zhruba 70 procent českého dovozu paliv ze zahraničí vyjádřeného v korunách tvoří ropa. Ta se v našich podmínkách používá prakticky výhradně v dopravě, takže s vlastní energetikou nemá v ČR nic společného. Zhruba dvě třetiny ropy proudí do ČR z východu ropovodem Družba, zbytek ropovody z jihu a západu.

Elektřina

Podle údajů Energetického regulačního úřadu zhruba dvě třetiny loni vyrobené elektřiny pocházely z uhelných elektráren, více než třetina z jádra. Česká republika by se měla v budoucnu více orientovat na jaderné zdroje energie a nikoliv na plyn.

Naprostá většina občanů požaduje, aby Česká republika byla ve výrobě elektrické energie soběstačná, a téměř 80 procent si myslí, že rozhodování o energetické koncepci by mělo zůstat výhradně v kompetenci jednotlivých států Evropské unie. Hlasy pro energetickou soběstačnost se po letošní lednové plynové krizi, vyvolané přerušením dodávek ruského plynu přes Ukrajinu do střední a jihovýchodní Evropy, podle agentury STEM ještě posílily. Více než 70 procent občanů Česka podporuje další rozvoj jaderné energetiky v zemi a stejný podíl lidí si přeje, aby byly vybudovány další moderní jaderné bloky. Zároveň ubývá lidí, kteří se domnívají, že výrobu elektrické energie z jaderných elektráren by v Česku mohly pokrýt jiné zdroje; v současné době je to zhruba 40 procent lidí. Vyplývá to z březnového průzkumu společnosti STEM.

Jaderná energetika

Otázka dalšího rozvoje české jaderné energetiky je často adresně spojována s elektrárnou v Temelíně. O jejím technickém stavu a konstrukčních principech čtyři pětiny lidí soudí, že jsou srovnatelné s jinými moderními elektrárnami ve světě. Pro dostavbu nových moderních jaderných bloků v Temelíně se vyslovilo téměř 70 procent dotázaných. Pokud by se o tom mělo rozhodovat v referendu, skončilo by poměrem 77:23 ve prospěch dostavby, uvádí průzkum.

Nová Státní energetická koncepce počítá s dvojnásobným podílem jaderné energie na výrobě elektřiny do roku 2030. V současnosti se v jaderných elektrárnách vyrábí třetina elektřiny. ČEZ zvažuje dostavět původně plánované bloky v Temelíně a Dukovanech. Firma předpokládá zahájení stavby dalších dvou bloků Temelína v roce 2013, první by měl být dokončen v roce 2020.

S návrhem nesouhlasí Strana zelených a exministr životního prostředí Martin Bursík.

Zelení do koaličního programu prosadili formulaci, podle které vláda neměla učinit kroky k výstavbě dalšího jaderného zdroje. Odborná komise pod vedením bývalého předsedy Akademie věd Václava Pačese, která posuzovala budoucí cesty české energetiky, nicméně doporučila vedle úspor také rozvoj jaderné energetiky. Stejné stanovisko zastává i ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Domácí energetické zdroje

Podle serveru ministerstva průmyslu a obchodu mezi základní priority koncepce řadí spolu s maximální bezpečností a udržitelným rozvojem také maximální nezávislost na cizích zdrojích energie, na zdrojích energie z rizikových oblastí a na dodávkách z nespolehlivých cizích zdrojů. Zdroje energie, které můžeme vytěžit doma, především hnědé a černé uhlí a uran, jsou tedy klíčové.

Nová koncepce počítá v roce 2025 pro centrální zásobování teplem minimálně se stejným objemem využití hnědého nebo černého uhlí jako v roce 2006. To je v souladu s předpokladem, že by se z uhlí už nevyráběla elektřina a zároveň by byly zachovány současné územní limity těžby. S prolomením limitů však musí souhlasit obyvatelé dotčených oblastí v referendu. Využití jaderné energetiky a zásob hnědého uhlí za územními limity podporuje i Hospodářská komora. Opačného názoru jsou ekologové.

Dosud platné energetické koncepce sice počítají s tím, že Česko nadobro skončí s těžbou uranu, za pár let ale může být všechno jinak. Státní podnik Diamo, který provozuje v Dolní Rožínce na Žďársku jediný uranový důl v EU, se obrátil na ministerstvo průmyslu s prvním předběžným návrhem na obnovení těžby ve Stráži pod Ralskem. I exministr průmyslu a obchodu Martin Říman připustil, že těžba ve Stráži nemůže být navěky tabu. Jeho návrh nové energetické koncepce však počítá s maximálním využitím domácích energetických zdrojů, tedy i uranu. A podle ministra se tím myslí i ložisko ve Stráži.

Snižování energetické náročnosti

Česká republika spotřebuje na každou vyrobenou jednotku hrubého domácího produktu asi 1,7násobně více energie než státy evropské patnáctky. Celá Evropská unie si v energeticko-klimatickém balíčku stanovila závazek snížit do roku 2020 spotřebu energie o 20 procent.

Návrh Státní energetické koncepce, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu, je podle šéfa zelených a ministra životního prostředí Martina Bursíka nutné zásadně přepracovat. Návrh podle ministerstva životního prostředí odporuje také závěrům takzvané Pačesovy komise, podle které se má Česko soustředit především na úspory energie a energetickou efektivnost. Tím, že Státní energetická koncepce navrhuje prolomení limitů těžby uhlí, neodpovídá podle Bursíka ani programovému prohlášení vlády a nedávnému usnesení kabinetu k územním limitům těžby uhlí.

"Klíčovým slovem nové Státní energetické koncepce by měly být úspory. Právě úspory jsou totiž v energetice tou nejefektivnější investicí a Česká republika v nich má obrovský potenciál, ušetřit můžeme až čtyřicet procent spotřeby. Případná těžba uhlí v severních Čechách, nový důl v Beskydech a stavba jaderných elektráren, s nimiž MPO přichází, by konzervovala naši energetiku v osmdesátých letech minulého století, namísto toho, abychom se vydali do století jedenadvacátého. Cestou jsou úspory, modernizace a decentralizace a diverzifikace zdrojů," uvedl Bursík.

Obnovitelné zdroje

Podle údajů Energetického regulačního úřadu z obnovitelných zdrojů - vody, větru, slunce - pocházely zhruba čtyři procenta energie. Jde však o nevyčerpatelné zdroje, které by v dlouhodobé perspektivě mohly úplně nahradit, snad s výjimkou jaderné energie, neobnovitelné zdroje energie. Jejich základní nevýhodou jsou především vyšší náklady na výrobu energie, a proto bývají považovány za doplňkové.

Stávajících platná Státní energetická koncepce z roku 2004 předpokládá zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na území ČR na 15 až 16 procent v roce 2030. Podle tohoto dokumentu by měl stát do roku 2010 vyrábět z obnovitelných zdrojů osm procent elektřiny, do roku 2020 pak 13 procent.

Koncepce jako zákon?

Začátkem května vláda odložila rozhodnutí o vzniku Strategicko-energetické rady vlády. Hlavním důvodem bylo, aby si designovaný předseda vlády Jan Fischer mohl personální složení rady sám upravit. Rada by mimo jiné měla pomoci dotáhnout do konce přípravu Státní energetické koncepce. Podle expremiéra Mirka Topolánka však o ní Fischerova vláda nerozhodne, protože k tomu nebude mít politický mandát.

Do Státní energetické koncepce by se nově měly zapracovat i dopady současné hospodářské recese na spotřebu energií nebo potřebu nových výrobních kapacit, řekl jeden z pravděpodobných členů rady Petr Kalaš. Jeden z autorů návrhu Milan Urban zas zastává názor, že pokud bude koncepce daná zákonem, nebude podléhat politickým turbulencím po každých volbách. Vláda by ji měla vypracovat a předložit Sněmovně. Pokud by ji poslanci neschválili, musela by vláda do šesti měsíců předložit koncepci novou. Nejméně jednou za tři roky by musela sněmovnu informovat o jejím plnění.

AUTOR: Karel Žítek

Autor je stálým spolupracovníkem redakce

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů