Příroda se bez dotací neobejde

V současnosti probíhá v zámeckém parku třetí etapa rekonstrukce přírodních prvků, během níž budou pracovníci Českého svazu ochránců přírody Vlašim obnovovat porosty, ošetřovat dřeviny a odstraňovat kompozičně nevhodné stromy. Projekt, který navazuje na předchozí dvě etapy, vypsalo vedení vlašimské radnice. O záměru, jenž ještě zvýrazní jeden z nejkrásnějších zámeckých parků u nás, informoval Karel Kříž z Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim.

Kolik zeleně a kde až doposud v parku přibylo či ještě přibude?
Během všech tří etap rekonstrukce přírodních prvků v zámeckém parku bylo nebo ještě bude vysázeno na čtyřicet tisíc stromů a keřů hlavně v okolí zámku, Čínského pavilonu, při okrajích luk a poblíž zámeckých bran.

Rekonstrukce parku se týká jen zeleně nebo i jiných přírodních prvků?
Kromě stromů a keřů byly obnoveny dva rybníky. Jeden za mostem přes Blanici a druhý u Znosimské brány. Obnovy se dočkal také ostrov pod železným mostem a tůně pro zvířata žijící v parku.

Je taková celková obnova přírody v parku finančně náročná?
Bez dotací by se to rozhodně nedalo uskutečnit. Na všechny etapy projektu jsme žádali o dotace a byli jsme úspěšní. Na obnovu zeleně se nám podařilo získat čtyřicet milionů a na vodní prvky pět milionů korun ze Státního fondu životního prostředí a Evropského sociálního fondu. Deseti až dvaceti procenty během trvání projektu přispělo město Vlašim.

Po dokončení rekonstrukce parku budou pokračovat i další podobné aktivity?
Vlašimská radnice plánuje ve dvou či třech etapách obnovit zeleň ve středu města a u hlavních komunikacích při vstupech do města. Dále by se měla vysazovat zeleň hlavně na sídlištích a v okolních obcích spadajících do působnosti města. Na tento projekt se bude také žádat o dotace z Ope〜račního programu životního prostředí.

A jaké konkrétní kroky plánují vlašimští ochránci přírody?
Dvanáct let už vysazujeme aleje v regionu a letos bychom měli vysadit jubilejní dvoustý kilometr těchto stromořadí. Postupně, tak jak je potřeba, také pečujeme o památné stromy, kterých najdeme na Podblanicku několik desítek. Revitalizujeme i rybníky a vodoteče u Pravonína, Načeradce nebo Zdislavic. V následujícím roce bychom také chtěli zprůchodnit jezy na Blanici s cílem vytvořit rybí přechody.

KAREL CHLUMEC