Jedinečný projekt je výsledkem vynikající spolupráce česko-německého realizačního týmu.
První vodíkový autobus na světě s trihybridním pohonem
Počátkem května se v Mnichově ve své předpremiéře představil odborné veřejnosti v mnoha směrech unikátní projekt prototypu autobusu s vodíkovým palivovým článkem. Jde o první autobus na světě s tzv. trihybridním pohonem a zároveň o první autobus s vodíkovým palivovým článkem, vyvinutý v zemích střední a východní Evropy.
Jedinečný projekt je výsledkem vynikající spolupráce česko-německého realizačního týmu. ČR se tak v duchu svých průmyslových tradic dostává i ve vodíkových technologiích do čela světového vědecko-technického vývoje.
Nejvýznamnějšími partnery projektu "FCZ-H2 Bus", jehož výstupem je hlavně prototyp autobusu, nazvaný TriHyBus (Triple Hybrid Hydrogen Bus), jsou plzeňská ŠKODA Electric (elektrovýzbroj, power management, integrace systému) a mnichovská společnost Proton Motor (palivový článek). Celý projekt byl spolufinancován z prostředků 6. rámcového programu výzkumu a vývoje EU prostřednictvím Ministerstva dopravy ČR. Řízení a koordinaci celého projektu provádí Ústav jaderného výzkumu Řež (UJV) u Prahy, který se v té souvislosti zabývá alternativami výroby vodíku pro dopravu.
POHON ZE TŘÍ ZDROJŮ
Prototyp autobusu je vybaven tzv. trihybridním systémem pohonu (Triple Hybrid System) a napájen elektřinou ze tří zdrojů - palivového článku, baterií a tzv.ultrakapacitorů (kondenzátorů). Celý systém je doplněn rekuperací brzdné energie. Cílem projektantů bylo snížení ceny vodíkového autobusu použitím menšího palivového článku, a dále snížení spotřeby vodíku. Zároveň jsou všechny tři zdroje energie provozovány v optimálním režimu, čímž se prodlužuje jejich životnost.
Vodíkový palivový článek je systém, ve kterém dochází k přímé výrobě elektřiny na základě elektrochemické reakce, tedy bez jakýchkoliv mechanických prvků a spalování. Přitom se slučuje vodík s kyslíkem za vzniku vody, jako jediného odpadního produktu.
Vodík se dá vyrábět z alternativních zdrojů např. z větrné energie, či s použitím fotovoltaiky. Jako zdroj kyslíku stačí vzduch.
Výhody vodíkového pohonu jsou jednoznačné - vysoce efektivní pohon je bez jakýchkoliv emisí, s nízkou hladinou hluku a vibrací.
Technologie TriHybusu umožňuje výrazné snížení spotřeby ve srovnání s běžným dieselovým autobusem. Vodíkové nádrže, umístěné na střeše autobusu, umožňují jízdní dosah minimálně 250 km, dostatečný pro městský autobus. Tankování vodíku trvá zhruba 10 minut. Další informace se nacházejí na internetových stránkách www.h2bus.cz a www.hytep.cz.
Při prvních praktických jízdních zkouškách prokázal autobus dostatečnou akceleraci a velmi plynulou, příjemnou tichou jízdu, podobnou jízdě v trolejbusu. Němečtí odborníci, kteří se předpremiéry zúčastnili, se vyslovovali o TriHyBusu s velkým uznáním.
Značná pozornost tvůrců TriHybusu byla věnována bezpečnosti - všechny komponenty vodíkové části byly schváleny zkušební společností TÜV.
VODÍKOVÁ REVOLUCE NA OBZORU?
Vyšší cena vodíkového autobusu je silně závislá na výrobních objemech, zavedením sériové výroby lze však nepochybně dosáhnout značného snížení nákladů.
Palivové články si díky svým přednostem - čistému, tichému provozu bez vibrací a vysoké účinnosti, našly cestu do řady oblastí - od mobilních telefonů přes ponorky, lodě a autobusy až po stacionární zdroje elektrické energie. Někteří prognostici dokonce hovoří o tom, že svět stojí na začátku třetí - tentokrát vodíkové - průmyslové revoluce. Lidstvo by se díky vodíku mohlo zbavit své dosavadní problematické závislosti na fosilních palivech.
Zdá se, že cesta od prototypu ke komerčně využitelným autobusům by nemusela být dlouhá. Zájem projevilo několik německých měst a skupinou významných světových provozovatelů autobusů byla před nedávnem založena "Hydrogen Bus Alliance" (HBA). Toto účelové konsorcium, ve kterém jsou zastoupeny Amsterdam, Londýn, Západní Austrálie, Britská Kolumbie atd., zformulovalo podmínky, při jejichž splnění jsou ochotny nakupovat vodíkové autobusy v sériích.
Prototyp autobusu bude české a světové veřejnosti poprvé oficiálně představen letos v létě v Praze. Poté bude prováděn nezbytný zkušební provoz a pravděpodobně koncem roku 2009 bude TriHyBus nasazen na běžné trase pro veřejnost (MHD) nedaleko Prahy v Neratovicích.
AUTOR: Zdeněk Fajkus
Proton Motor, Mnichov
Jedinečný projekt je výsledkem vynikající spolupráce česko-německého realizačního týmu. ČR se tak v duchu svých průmyslových tradic dostává i ve vodíkových technologiích do čela světového vědecko-technického vývoje.
Nejvýznamnějšími partnery projektu "FCZ-H2 Bus", jehož výstupem je hlavně prototyp autobusu, nazvaný TriHyBus (Triple Hybrid Hydrogen Bus), jsou plzeňská ŠKODA Electric (elektrovýzbroj, power management, integrace systému) a mnichovská společnost Proton Motor (palivový článek). Celý projekt byl spolufinancován z prostředků 6. rámcového programu výzkumu a vývoje EU prostřednictvím Ministerstva dopravy ČR. Řízení a koordinaci celého projektu provádí Ústav jaderného výzkumu Řež (UJV) u Prahy, který se v té souvislosti zabývá alternativami výroby vodíku pro dopravu.
POHON ZE TŘÍ ZDROJŮ
Prototyp autobusu je vybaven tzv. trihybridním systémem pohonu (Triple Hybrid System) a napájen elektřinou ze tří zdrojů - palivového článku, baterií a tzv.ultrakapacitorů (kondenzátorů). Celý systém je doplněn rekuperací brzdné energie. Cílem projektantů bylo snížení ceny vodíkového autobusu použitím menšího palivového článku, a dále snížení spotřeby vodíku. Zároveň jsou všechny tři zdroje energie provozovány v optimálním režimu, čímž se prodlužuje jejich životnost.
Vodíkový palivový článek je systém, ve kterém dochází k přímé výrobě elektřiny na základě elektrochemické reakce, tedy bez jakýchkoliv mechanických prvků a spalování. Přitom se slučuje vodík s kyslíkem za vzniku vody, jako jediného odpadního produktu.
Vodík se dá vyrábět z alternativních zdrojů např. z větrné energie, či s použitím fotovoltaiky. Jako zdroj kyslíku stačí vzduch.
Výhody vodíkového pohonu jsou jednoznačné - vysoce efektivní pohon je bez jakýchkoliv emisí, s nízkou hladinou hluku a vibrací.
Technologie TriHybusu umožňuje výrazné snížení spotřeby ve srovnání s běžným dieselovým autobusem. Vodíkové nádrže, umístěné na střeše autobusu, umožňují jízdní dosah minimálně 250 km, dostatečný pro městský autobus. Tankování vodíku trvá zhruba 10 minut. Další informace se nacházejí na internetových stránkách www.h2bus.cz a www.hytep.cz.
Při prvních praktických jízdních zkouškách prokázal autobus dostatečnou akceleraci a velmi plynulou, příjemnou tichou jízdu, podobnou jízdě v trolejbusu. Němečtí odborníci, kteří se předpremiéry zúčastnili, se vyslovovali o TriHyBusu s velkým uznáním.
Značná pozornost tvůrců TriHybusu byla věnována bezpečnosti - všechny komponenty vodíkové části byly schváleny zkušební společností TÜV.
VODÍKOVÁ REVOLUCE NA OBZORU?
Vyšší cena vodíkového autobusu je silně závislá na výrobních objemech, zavedením sériové výroby lze však nepochybně dosáhnout značného snížení nákladů.
Palivové články si díky svým přednostem - čistému, tichému provozu bez vibrací a vysoké účinnosti, našly cestu do řady oblastí - od mobilních telefonů přes ponorky, lodě a autobusy až po stacionární zdroje elektrické energie. Někteří prognostici dokonce hovoří o tom, že svět stojí na začátku třetí - tentokrát vodíkové - průmyslové revoluce. Lidstvo by se díky vodíku mohlo zbavit své dosavadní problematické závislosti na fosilních palivech.
Zdá se, že cesta od prototypu ke komerčně využitelným autobusům by nemusela být dlouhá. Zájem projevilo několik německých měst a skupinou významných světových provozovatelů autobusů byla před nedávnem založena "Hydrogen Bus Alliance" (HBA). Toto účelové konsorcium, ve kterém jsou zastoupeny Amsterdam, Londýn, Západní Austrálie, Britská Kolumbie atd., zformulovalo podmínky, při jejichž splnění jsou ochotny nakupovat vodíkové autobusy v sériích.
Prototyp autobusu bude české a světové veřejnosti poprvé oficiálně představen letos v létě v Praze. Poté bude prováděn nezbytný zkušební provoz a pravděpodobně koncem roku 2009 bude TriHyBus nasazen na běžné trase pro veřejnost (MHD) nedaleko Prahy v Neratovicích.
AUTOR: Zdeněk Fajkus
Proton Motor, Mnichov
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích
