zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

O dotace je nebývalý zájem

17.06.2009
Odpady
O dotace je nebývalý zájem
Do konce letošního března schválil Státní fond životního prostředí (SFŽP) 429 odpadářských projektů.

Nejúspěšnější byli žadatelé z Jihomoravského kraje, kteří uspěli s 60 projekty, na druhé příčce se umístili Středočeši, za nimi Zlíňané.

V Jihomoravském kraji se díky dotacím z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) zbaví téměř 119 km2 starých nevyhovujících skládek. Z hlediska plochy nových sběrných dvorů jsou na tom nejlépe v okrese Břeclav, kde vzniknou dvory s celkovou plochou 26 km2.

KRAJE RADÍ

Každý kraj vytváří pro rozvoj odpadového hospodářství na svém území strategický rámec. Příjemcem dotací z OPŽP pro tuto oblast jsou města, obce, jejich svazky, mikroregiony a podnikatelské subjekty. Kraj však dává vyjádření ke konkrétním projektům a žádostem, jeho doporučení je k přiznání podpory nezbytné. Ve spolupráci se SFŽP a ministerstvem životního prostředí metodicky pomáhá při vyhledávání vhodných projektů. Vybrané projekty rovněž částečně spolufinancuje. "Důležité je vytipovat si vhodné projekty a pomoci potenciálnímu nositeli projektu při rozhodování o realizaci," říká Jan Chmelíček, vedoucí oddělení informací a styku s veřejností Jihomoravského kraje.

Z veřejných databází operačního programu i údajů, které má Jihomoravský kraj k dispozici, je zřejmé, že procento úspěšnosti předkládaných projektů z odpadového hospodářství je zde v porovnání s ostatními kraji nadprůměrné. V kraji byly vybudovány sběrné dvory, rekultivovány staré skládky, dotřiďovací linky, zařízení k využívání stavebních odpadů, kompostárny. Probíhá rekonstrukce zařízení k energetickému využívání odpadů - spalovny v Brně apod.

MAJÍ NEJVÍC DVORŮ

V třídění plastů je na prvním místě mezi kraji Plzeňský kraj, který má i nejvíce sběrných dvorů na obyvatele - nyní celkem 65. Hustou síť dvorů Plzenští budovali dlouhodobou prací. S osvětou o separaci i tříděním samotným začali již v dobách okresních úřadů, kdy významně využívali tehdejšího zákona o odpadech - prostředky získané z pokut uložených v odpadovém hospodářství se vracely do odpadového systému.

"Už na začátku 90. let minulého století tak měly i malé vesnice kontejnery na sklo," vzpomíná Petr Smutný, radní pro životní prostředí Plzeňského kraje. Nově vzniklý kraj třídění a recyklaci odpadů dále upřednostňoval. I ve zřizování sběrných dvorů budou jeho obce pokračovat. Pořád tam jsou místa, odkud je do sběrného dvora daleko. Současné dvory se sice relativně hodně využívají, ale část odpadu končí v lese. "Znamená to však i to, že je málo osvěty, pokut a sběrných dvorů," dodává Smutný.

Na budování sběrných dvorů se podílí čtyřčlenný tým Krajského pracoviště SFŽP pro Plzeňský kraj. Díky dotacím čerpaným v rámci OP Instrastruktura vzniklo v roce 2006 osm sběrných dvorů. V roce 2007 se v 1. výzvě OPŽP přihlásilo o podporu dalších osm měst a obcí. Dvory byly uvedeny do provozu od října 2008 do března 2009. Celkové uznatelné náklady činily 43 milionů korun, z toho dotace EU dosáhly téměř 90 %. Příspěvek samo-správ byl jen 5,2 milionu korun. Dvory vznikly ve městech Horažďovice, Horšovský Týn, Nepomuk, Plasy, Plzeň, Stříbro, Líní a Zbůch.

PESTRÁ NABÍDKA

Výstavbu sběrných dvorů provází často revitalizace. Na třech místech Plzeňského kraje byly tak revitalizovány staré nevyužívané areály - v obcích Líně a Zbůch jsou to bývalé čistírny odpadních vod a ve Stříbře část opuštěných kasáren. Ve dvou případech byly pozemky v majetku města, ve třech zrekonstruovány stávající plochy sběrných dvorů či prostory pro dočasné shromažďování odpadů. Výrazně se tím zkvalitnila služba občanům. Sběrné dvory mají potřebné sběrné nádoby na všechny druhy odpadů včetně nebezpečných, které produkují obyvatelé. Domácnosti tam mohou odvážet jakýkoli odpad, i objemný, jako jsou nábytek a koberce, též elektroodpad a biologický odpad. V provozu jsou i štěpkovače. Areály jsou oplocené, vybavené elektronickým zabezpečovacím zařízením a kamerami.

"Většina sběrných dvorů je buď pro biologicky rozložitelný odpad vybavena, nebo je s minimálními změnami v provozu schopna biologicky rozložitelný odpad sbírat," říká Jan Chmelíček z Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Vybavení sběrného dvora pro sběr biologicky rozložitelného odpadu přitom není podle podmínek OPŽP povinnou výbavou (když je v sousedství kompostárna, je to dokonce zbytečné - například v Mutěnicích, Velké nad Veličkou).

Na výstavbu sběrných dvorů, rekultivaci starých skládek, kompostáren či bioplynových stanic,jsou připravovány v Jihomoravském kraji další projekty. Budou se týkat také logistiky sběru a svozu biologicky rozložitelných odpadů, zvýšení kapacity a modernizace zařízení pro využívání odpadů, překladiště odpadů apod.

AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí