Energetické potřeby a environmentální cíle

Uvádí to návrh klimatické politiky exministra životního prostředí Martina Bursíka. Materiál by se měl podle něho stát podkladem pro práci Strategicko-energetické rady vlády, která má během vlády úřednického kabinetu nastartovat diskusi o budoucnosti české energetiky.

Jiný názor na tuto problematiku má premiér Jan Fischer. Jaderná energetika je podle něho jedinou alternativou uhlí nebo plynu. Je to jediná možnost, jak splnit české závazky v oblasti ochrany klimatu, řekl šéf vlády koncem května při zahájení Evropského jaderného fóra v Praze. Jak tomu tedy je? Dokážeme v budoucnu naplnit naše energetické potřeby a zároveň splnit cíle spojené s ochranou našeho životního prostředí?

Spalují, a tudíž znečišťují

Nejvíce odpadů vzniká z provozu uhelných elektráren. Tento fakt je dán především obrovským množstvím spáleného paliva, ke kterému se váže i velké množství chladicí vody a surovin pro odsíření spalin. Vznikají odpady plynného, kapalného i pevného charakteru. Kvalita a kvantita těchto odpadů je závislá na kvalitě paliva. Velice nízké množství odpadů produkuje spalování zemního plynu. Některé topné oleje mají mírně vyšší obsah popelovin. Horší parametry mají mazut a černé uhlí. Nejhůře si stojí lignit a nekvalitní hnědé uhlí. Spalováním fosilních paliv se uvolňují především oxid siřičitý, oxidy dusíku a oxid uhelnatý. Popel ve formě škváry a strusky je odstraňován z prostoru ohniště většinou v aglomerované formě. Ve spalinách se vyskytuje určité množství polétavého popela v závislosti na použité technologii spalování.

Bylo třeba hodně odsiřovat

V letech 1992 až 1998 elektrárenská společnost ČEZ uskutečnila patrně nejrozsáhlejší a nejrychlejší ekologický a rozvojový program v Evropě, jehož cílem bylo snížit škodliviny vypouštěné do ovzduší uhelnými elektrárnami. V rámci tohoto programu v hodnotě 46 miliard korun přímých investic a zhruba 65 miliard investic souvisejících se podařilo proti úrovni na počátku 90. let snížit emise SO2 o 92 procent, pevných částic popílku o 95 procent, emise oxidů dusíku o 50 procent a oxidu uhelnatého o 77 procent. V uhelných elektrárnách společnosti bylo instalováno celkem 28 odsiřovacích jednotek a sedm fluidních kotlů, došlo k rekonstrukci odlučovačů popílku a modernizaci řídicích systémů elektráren. Součástí programu bylo také ukončení provozu některých nevyhovujících zdrojů.

Loni ČEZ vypustila do ovzduší 33,8 milionu tun CO2, tedy o 13 procent méně než o rok dříve. Poklesu dosáhla díky vyššímu využití bezemisních zdrojů, tedy především jaderné energetiky, růstem spoluspalování biomasy a celkově sníženou výrobou elektřiny, která poklesla o 8,4 procenta. "Náš celkový zisk související s emisními povolenkami činil loni 294 miliony korun," uvedl tiskový mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Měří kvalitu ovzduší

Technologie a parametry pro snížení emisí látek znečišťujících ovzduší, které v Česku používáme, odpovídají úrovni nejlepších dostupných technik doporučovaných Evropskou unií a umožňují plnit požadavky nových právních předpisů pro ochranu ovzduší. V okolí uhelných elektráren došlo k řadě technických a biologických rekultivací, které mají odstranit následky ukládání zbytku nevyužitých vedlejších energetických produktů a revitalizovat krajinu. Součástí ochrany ovzduší je zjišťování jeho kvality v měřicích imisních stanicích. Ty jsou umístěny tak, aby bylo na základě měření možné objektivně posoudit vliv provozu uhelných elektráren na stav ovzduší. Stanice jsou vybaveny moderním zařízením zejména pro měření imisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Naměřené hodnoty přejímá Imisní informační systém kvality ovzduší ČR. Ve všech uhelných elektrárnách probíhá od roku 2005 obnova techniky měření emisí a bylo zahájeno soustavné měření emisí CO2.

I jaderná energetika produkuje odpad

Také jaderné elektrárny využívají neobnovitelné zdroje energie. Nespalují, takže v nich nevznikají téměř žádné emise, neuvolňují popílek, oxid uhličitý, siřičitý ani oxidy dusíku. Produkují však pevné odpady ve formě vyhořelého jaderného paliva. A s nimi je problém - nikdo je u nás na svém území nechce. Jako možné lokality pro budoucí úložiště vybrala Správa úložišť radioaktivních odpadů újezdy Boletice na Českokrumlovsku a Hradiště v Karlovarském kraji na základě geologických analýz pěti vojenských prostorů. Na konci loňského roku jí to uložila česká vláda. Vybraná místa budou nyní zkoumána podrobněji. Úvahy Česka o vybudování úložiště jaderného odpadu ve vojenském újezdu Boletice nedaleko česko-rakouských hranic však kritizovali hornorakouští politici. Hornorakouský vládní zmocněnec pro jaderná zařízení Radko Pavlovec označil podle agentury APA vytipování dvou lokalit za "zastírací manévr atomové lobby", který má odvrátit pozornost od nedořešené otázky skladování vyhořelého paliva z Jaderné elektrárny Temelín.

Chceme stavět další bloky

Stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban chce předložit zákon, který by urychlil výstavbu dalších dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín. Návrh zákona by podle něho zjednodušil administrativní postupy výstavby energetických zdrojů tím, že by byly považovány za stavby ve veřejném zájmu. ČEZ nyní zvažuje dostavět původně plánované bloky v Temelíně a Dukovanech. Firma předpokládá zahájení stavby dalších dvou bloků Temelína v roce 2013, první by měl být dokončen v roce 2020.

ČEZ loni v létě podala žádost o posouzení vlivu dostavby Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí (EIA). Je to mezinárodní proces, do něhož se zapojí i sousední země - Německo, ale především Rakousko. Závěrečné stanovisko a rozhodnutí, zda ministerstvo životního prostředí stavbu dalších dvou bloků posvětí, by mohlo být známo nejspíš v polovině roku 2010. Zároveň stejná žádost bude připravena na Jadernou elektrárnu Dukovany.

Jádro má stále větší podporu

Diskuse, která se v posledních dvou letech v České republice vedla o jaderné energetice, přispěla podle ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Tošovského k růstu podpory tomuto zdroji. Češi tak patří spolu s Litevci podle průzkumu Eurobarometru k největším zastáncům výroby elektřiny z jádra.

Podporu dalšímu rozvoji Jaderné elektrárny Dukovany na Třebíčsku před časem vyjádřili hejtmani Vysočiny i sousedního Jihomoravského kraje. ČEZ plánuje výrazně prodloužit životnost této elektrárny a případně na jejím místě v budoucnu postavit nové atomové bloky. Dva nové atomové bloky v Dukovanech by podle představ ČEZ mohly vyrůst do roku 2035. Jihomoravský hejtman Michal Hašek po návštěvě dukovanské elektrárny novinářům řekl, že bez jaderné energetiky se Česko neobejde.

S návrhem státní energetické koncepce, která počítá s využitím jaderné energie, však nesouhlasí Strana zelených a bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík.

Můžeme spalovat i více plynu

Z hlediska životního prostředí relativně čisté paroplynové elektrárny, které budou uváděny do provozu po roce 2012, zvýší do roku 2017 tuzemskou spotřebu zemního plynu o čtvrtinu na 12 miliard m3 plynu. Bez plynových elektráren by spotřeba za stejnou dobu stoupla jen o tři procenta na 9,85 miliardy kubíků. Vyplývá to z výhledu spotřeby zemního plynu v ČR od ministerstva průmyslu a obchodu. To však zvýší závislost Česka na dovozu plynu ze zahraničí. Loňská spotřeba plynu byla 9,18 miliardy m3. Zhruba čtyři pětiny spotřeby pocházely z Ruska, zbytek z Norska. Dodávky ruského plynu však nemusí být vždy spolehlivé.

Podle ekologů by se však zdroje na zemní plyn měly využít jako vhodný přechod mezi vysokouhlíkovou energetikou, založenou na spalování uhlí, k budoucí nízkouhlíkové energetice založené pravděpodobně na vodíkových technologiích.

Jde o hodně peněz

V energetice jde o značné finanční prostředky, a tak se při tvorbě plánů jejího rozvoje střetávají různorodé názory a návrhy na řešení, používané prostředky mají nejrůznější charakter a hrají zde roli i skryté zájmy. Svoji roli bude v této souvislosti hrát i ochrana životního prostředí. Nepochybně budou pokračovat snahy o snižování produkce škodlivin u elektráren na fosilní paliva. Pomoci by mohly i obnovitelné zdroje - sluneční, vodní a větrná energie i biomasa, které je třeba využívat v co největší míře, ale nelze jimi vyřešit problém celý. Velmi podstatnou roli bude hrát jaderná energetika, která stojí před svou renesancí. K tomu je však potřeba konečně překonat černobylský komplex a snažit se vidět věci reálně a komplexně.

AUTOR: Karel Žítek

Zdroj: Energetika