zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Plevele nejsou škodlivé - pozitivní působení na životní prostředí

28.06.2009
Zemědělství
Plevele nejsou škodlivé - pozitivní působení na životní prostředí

Z pohledu člověka je každá rostlina, která není žádoucí, plevel. Z ekologického hlediska plevel neexistuje, neboť každá rostlina má své opodstatnění a funkci. V ekologickém zemědělství je díky extenzivnímu hospodaření vyšší podíl divoce rostoucích druhů rostlin na zemědělské ploše a v této souvislosti se hovoří o vedlejších rostlinách či divokých polních bylinách.

Složení a rozsah těchto rostlin se často mění v průběhu hospodaření. Skrze vhodné osevní postupy, volbu odrůd, agrotechnické postupy a další opatření se většinou mohou divoké rostliny udržet pod prahem škodlivosti.

Existují četné pozitivní vlivy plevelů. Zaprvé jsou předpokladem pro přítomnost mnohých druhů hmyzu a pavouků, z čehož mnozí patří k prospěšným druhům. Divoké byliny Plevel může být pro přírodu blahodárný! nabízí těmto predátorům úkryt i hnízdiště. Kromě toho slouží coby potrava, neboť predátoři se neživí výhradně škůdci. K tomu se přičítá jejich pomoc při opylování kulturních rostlin. Skrze pozitivní přínos plevelů pro predátory škůdců je vidět význam pro jistotu výnosů a snižování stavu škůdců.

Dále slouží divoké polní byliny jako indikátory a mohou školenému zemědělci pomoci rozeznat stav půdy. Jedná se především o domácí, robustní druhy přizpůsobené lokalitě, které se tam nenacházejí bezdůvodně. Například heřmánek, bodlák a pýr se objevují na utužených půdách (po přejezdu vlhkých půd těžkou mechanizací) a mohou svými kořeny pomáhat rozpojit utuženou půdu. Šťovík je ukazatelem půdní kyselosti a pryskyřník zase vlhkých stanovišť.

Porost plevelů snižuje díky pokryvu půdy nebezpečí eroze, zabahnění, odpar a vyplavování živin. Kromě toho poskytují divoké rostliny po odumření organickou hmotu, která je k dispozici pro tvorbu humusu a pro žížaly - důležité spolupracovníky v ekologickém zemědělství.

Divoké rostliny na zemědělské ploše tvoří nakonec také Plevel - špatnost nebo dobro? neodmyslitelnou součást biodiverzity. Díky vysokému počtu různých divokých rostlin přispívá ekologické zemědělství k zachování genetické rozmanitosti. Význam genetických rezerv není zdaleka doceněn. Již nyní známe hodně léčivých bylin, které patří mezi plevele kulturních plodin, jako heřmánek pravý, různé druhy kopřiv, jitrocel kopinatý a jitrocel větší. Současně je každý druhý plevel na seznamu ohrožených rostlin v Německu.

Neméně důležitou roli hraje i estetické hledisko, neboť zemědělská krajina slouží i k odpočinku. Divoké polní rostliny přispívají k obohacení krajinného rázu a prožitku z přírody a mohou dokonce zvednout turistickou hodnotu rekreačních oblastí.

Často jsou plevele viděny pouze coby rostliny „na špatném místě", a tak mohutně potlačovány chemickými přípravky. Pokud se však podíváme i na jejich přínosy a vidíme je v různých souvislostech, můžeme se omezit jen na redukování na množství, jež nezpůsobí vážné škody.

Alena Rašková

ChytráŽena.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ukliďme Česko
23
9. 2017
23.9.2017 - Festival, slavnost
Brno
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí