zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Roboti s žaludkem místo akumulátoru

21.07.2009
Obecné
Roboti s žaludkem místo akumulátoru
AUTOR: Jan A. Novák

Zatímco moderní stroje potřebují čerpací stanice a elektrické zásuvky, středověká civilizace založená na síle zvířat se bez toho docela dobře obešla - "dopravní prostředek" se prostě nechal na louce pást. Vědci nyní hledají způsob, jak naučit současnou techniku živit se stejným způsobem.

Tomuto oboru se říká gastrobotika, volně přeloženo, nauka o robotech s žaludkem.

"Už jste někdy viděli člověka, jak se prochází se solárními panely upevněnými na hlavě? Jistě ne," říká Stuart Wilkinson z University of South Florida v Tampě Bay. "Snažíme se proto vyvinout robota, který by se dokázal pohybovat v terénu stejně nezávisle jako člověk a bez jeho pomoci. Základním předpokladem je, aby si sám dokázal obstarat zdroj energie - tedy potravu."

Tým doktora Wilkinsona vyvinul jednoho z prvních gastrobotů nazvaného ChewChew (Žvýkal). Tento umělý tvor se živí cukrem a rostlinnými produkty. Na první pohled vypadá trochu jako větší dětský vláček se třemi vagonky, protože jeho energetická jednotka je zatím poměrně rozměrná a robot si ji musí táhnout za sebou. Právě v této jednotce skládající se z několika válců však je tajemství pohonu robota - jeho umělý žaludek. Odborně se tomu zařízení říká mikrobiální palivový článek (Microbial Fuel Cell, MFC) a obsahuje bakterie Eschericha coli - stejné, jaké jsou i v lidském zažívacím traktu. Sem se dodává voda, vzduch a "potrava". Tou je u prototypu především cukr, později to však má být jakákoliv látka rostlinného původu.

V MCF vzniká elektrická energie, přičemž účinnost přeměny biomasy na elektrický proud je podle webuUniversity of South Florida až 80 procent - tedy mnohonásobně vyšší než u solárních článků i u klasických zdrojů elektrické energie.

Základem činnosti MFC jsou biochemické procesy, které pomocí mikroorganismů přeměňují chemickou energii ve snadno využitelnou energii elektrickou. K dispozici je hned několik druhů známých reakcí i bakterií, jde jen o to, najít proces, který by nevyžadoval vysoké náklady a příliš složitou technologii.

Zájem o vysoce účinnou přeměnu rostlinných zbytků na elektřinu způsobil, že Wilkinsonův výzkum financuje i místní energetická společnost v Tampě.

Další výhodou procesu je, že část "paliva" tvoří vzduch a že jde o ekologicky čistý zdroj. Výstupem jsou totiž převážně oxid uhličitý a snadno kompostovatelné organické zbytky. Stuart Wilkinson doufá, že se mu podaří časem vytvořit roboty, kteří budou svou potravu sami vyhledávat a konzumovat.

Gastrobotikou se zabývají i další výzkumné týmy. Chris Bytheway z University of West England vyvíjí stroj BioBot, který se bude živit chytáním much. Další robot SlugBot se stane postrachem slimáků. Druhá verze BioBota sestrojená skupinou Chrise Melhuishe z Bristol Robotic Laboratory vydržela v nepřetržitém provozu 12 dní - a stačilo jí k tomu jen 8 běžných domácích much.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí