zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Paul Krugman: Uvaříme se časem jako žáby?

23.07.2009
Obecné
Paul Krugman: Uvaříme se časem jako žáby?
Je Amerika na nejlepší cestě stát se uvařenou žábou? Samozřejmě myslím na příslovečnou žábu v hrnci s pomalu ohřívanou vodou, která si vůbec neuvědomuje nebezpečí, až se nakonec uvaří zaživa. Skutečné žáby prý nakonec z hrnce vyskočí, ale to je jedno. Naše hypotetická uvařená žába slouží jako metafora jednoho velmi reálného problému: obtížnosti reagovat na katastrofy, které přicházejí po malých krůčcích. A s plíživými katastrofami se dnes setkáváme nejčastěji.

Nezaměstnanost - skutečná krize

O uvařených žábách jsem začal přemýšlet, když jsem nedávno sledoval skličující průběh debaty o ekonomické i ekologické politice. V obou těchto oblastech se důsledky politických opatření projevují až se zpožděním - rok či více v případě ekonomiky, desetiletí v případě planety - a současně je nesmírně obtížné přimět lidi, aby udělali, co je k odvrácení předpovídané katastrofy zapotřebí. Ekonomická i ekologická žába nyní poklidně sedí v hrnci a voda se pomalu ohřívá.

Začněme ekonomikou: loni v zimě procházelo hospodářství akutní krizí; zdálo se, že opakování velké hospodářské krize není vyloučené. Následovala silná politická reakce v podobě Obamova stimulačního plánu, přestože ani ten nebyl tak razantní, jak někteří z nás požadovali.

V té chvíli akutní krize ustoupila zákeřnější hrozbě. Většina ekonomických expertů dnes předpovídá, že hrubý domácí produkt začne brzy růst, pokud se tak už nestalo. Všechny indicie však ukazují, že to bude "zotavení bez zaměstnanosti": experti oslovení listem Wall Street Journal se v průměru domnívají, že míra nezaměstnanosti poroste až do příštího roku a že na konci roku 2010 bude stejně vysoká jako dnes.

Být bez práce několik týdnů je zlé; mnohem horší je však být nezaměstnaným měsíce nebo i roky. A přesně to se stane milionům Američanů, pokud se vyplní předpověď expertů - to znamená, že mnozí nezaměstnaní přijdou o úspory, střechu nad hlavou i další věci.

Abychom tento výsledek odvrátili - a nezapomínejme, že nejde o prognózy ekonomických škarohlídů, nýbrž o konsenzus expertů -, potřebovali bychom brzy prosadit další kolo fiskálních stimulů. Kongres a bohužel ani Obamova administrativa nejeví odhodlání jednat. Volný pád skončil a s ním i pocit naléhavosti. To se asi změní, jakmile vyjde najevo, že přichází zotavení bez zaměstnanosti. Pak už ale bude pozdě vyhnout se pomalé lidské a sociální katastrofě.

Děsivý konsenzus klimatologů

Problém uvařené ekonomické žáby se nedá srovnat s problémem liknavosti v otázce klimatických změn.

Řekněme to takto: Pokud je konsenzus ekonomických expertů neradostný, konsenzus klimatologů působí děsivě. V tomto okamžiku má ústřední předpověď čelních klimatických modelů - tedy nikoliv nejhorší scénář, nýbrž nejpravděpodobnější - podobu totální katastrofy: budeme-li pokračovat v současném kurzu, vzestup teplot zcela rozvrátí život, jak ho známe. Otázka, jak se této katastrofě vyhnout, by měla být převládajícím politickým tématem naší doby.

Bohužel není, protože klimatické změny nejsou akutní krizí, která by upoutala pozornost, nýbrž plíživou hrozbou. Plný rozsah katastrofy vyjde najevo až za desítky let, možná za celé generace. Pravděpodobně uplyne řada let, než bude vzestupný trend teplot nezúčastněnému pozorovateli natolik zřejmý, že umlčí i skeptiky. Budeme-li však čekat, až začne být klimatická krize zjevná, bude už katastrofa nevyhnutelná.

Paralýza politiky

Sněmovna reprezentantů sice schválila významný ekologický návrh zákona. Je to úžasný úspěch, avšak ani tento návrh neřeší potřeby planety - a navíc jsou jeho šance v Senátu nevelké. Tato zjevná paralýza politiky je alarmující, protože se tak málo děje ve chvíli, kdy je politická situace příhodná k akci.

Bílý dům a klíčové kongresové výbory už neovládají ekonomové nabídkové strany a popírači klimatických změn. Demokraté mají oblíbeného prezidenta, ve Sněmovně reprezentantů pohodlnou většinu, v Senátu mají 60 hlasů. Není to přitom ta stará demokratická většina, kterou tvořila nesoudržná koalice mezi liberály ze Severu a konzervativci z Jihu - podle všech historických měřítek je to relativně pevný pokrokový blok.


Paul Krugman
Autor, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, je sloupkařem deníku The New York Times
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
ASIO, spol.s r.o.
22
9. 2017
22.9.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí