zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Více práce pro povinné osoby?

19.08.2009
Zpětný odběr
Více práce pro povinné osoby?
Podle České informační agentury životního prostředí bylo v roce 2007 umístěno na českém trhu 76 375 tun pneumatik.

Loni to již mělo být 80 tisíc tun - údaje však dosud nejsou k dispozici. Účinnost zpětného odběru pneumatik u nás činí 65 %, což je podstatně více než u jiných komodit (např. účinnost zpětného odběru tužkových baterií dosahuje 11 až 12 %.) Vztahy v oblasti zpětného odběru pneumatik jsme na stránkách Pneu revue již mnohokrát řešili; méně se ví, že mnoho peněz na shromažďování a následnou likvidaci ojetých pneumatik, které kdosi odložil na jejich území, musejí vynakládat i obce. A ty tlačí na to, aby se náklady přenesly na tzv. povinné osoby. Jenže ty subjekty, které své povinnosti opravdu plní, si právem stěžují diskriminační nastavení současného systému, v němž je mnoho "černých pasažérů".

Systém zpětného odběru opotřebených pneumatik v ČR je všeobecně znám. Jednotlivé povinné osoby, jak je definuje zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, se smluvně dohodnou na tom, že jedna z nich povinnosti ostatních převezme na sebe včetně zpracování Společné roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik za kalendářní rok. Velké společnosti pak ve své prodejní síti a v provozovnách svých smluvních obchodních partnerů zajišťují zpětný odběr pneumatik a jejich následné zpracování.

Obce, které ze zákona nejsou osobami povinnými ke zpětnému odběru pneumatik, do systému prakticky nemají možnost vstoupit. I když zákon o odpadech, jak poukazuje ředitel odboru vnějších vztahů a tiskový mluvčí Ministerstva životního prostředí (MŽP) ČR Mgr. Jakub Kašpar, v paragrafu 38 umožňuje do systému zpětného odběru (i pneumatik) zahrnout rovněž obec. Jenže ta by k tomu musela uzavřít smluvní vztah s povinnou osobou. Spolupracovat v tomto smyslu s obcemi by pro výrobce bylo "likvidační", poznamenávají zástupci největšího tuzemského subjektu Barumu Continental. Proč? "Protože povinná osoba musí ze zákona zpětně odebírat pneumatiky bez ohledu na značku (výrobce). A na nás jako na nejznámějšího výrobce by se obce určitě se žádostí o uzavření tohoto smluvního vztahu obracely nejdříve. Tak bychom při spolupráci se sběrnými dvory obcí museli platit likvidaci prakticky všech opotřebených pneu na celém území republiky," shodují se Ing. Jan Pavlíček, ředitel ESH (ochrana životního prostředí, ochrana zdraví, bezpečnost práce a požární ochrana), a Ing. Richard Kosina, oba z Barumu.

Jedni na účet druhých
Barum Continental na provozování systému zpětného odběru opotřebených pneumatik ročně vynakládá 75 mil. Kč (údaj za rok 2008). Na těchto nákladech se nemalou měrou přiživují obvykle menší dovozci a prodejci (včetně těch internetových). Do systému zpětného odběru totiž sami neinvestují, sami žádné opotřebené pneumatiky neodebírají a ani se nikterak nepodílejí na jejich dalším zpracování. Protože česká legislativa nenařizuje povinnou registraci výrobců, dovozců a prodejců pneumatik, nelze tyto "černé pasažéry" snadno odhalit. Jinými slovy řečeno, menší importér doveze z Číny pneumatiky, umístí je na tuzemském trhu, ale náklady a starost o jejich sběr a likvidaci, až doslouží, svalí na bedra jiných.

Zdeněk Ševčík, jednatel společnosti TASY s. r. o., zabývající se dlouhodobě i sběrem, tříděním a zpracováním pneumatik, upozorňuje na další problém: "V ČR lze povinnost zpětného odběru plnit také jen formálně. To znamená, že můžete uzavřít smlouvy, od zákazníků však opotřebené pneumatiky odmítáte a pouze jednou ročně sepíšete hlášení, že vás nikdo o zpětný odběr nepožádal. Pokud by však legislativa stanovila alespoň nějaké minimální procento plnění, každá povinná osoba by pak zpětný odběr skutečně prováděla. Těm, kdo dnes plní na 100 %, by jejich plnění poněkud kleslo - což považuji za spravedlivé. Naopak pokoutní prodejci, například částečně opotřebených pneumatik, by potom zřejmě svůj "byznys" nebyli schopni realizovat vůbec - což bych považoval za přínos.

Se Zdeňkem Ševčíkem souhlasí Jan Pavlíček a Richard Kosina z Barumu: "Zavedení těchto minimálních limitů by určitě věci prospělo, zejména kdyby každá povinná osoba musela na konci roku vypracovat hlášení, jehož součástí by byl i výpočet doplatku za neodebrané pneu do stanoveného limitu. Základní sazba poplatku by měla být výrazně vyšší než skutečné náklady. Tím by byla zajištěna motivace dalších povinných osob ke skutečnému provádění zpětného odběru pneumatik."

Oba zástupci společnosti Barum Continental dodávají: "V celkem 286 sběrných místech naší společnosti odebíráme opotřebené pnu zdarma a bez ohledu na značku. Tuto naši činnost velmi bedlivě kontrolují státní orgány. Pokud někde koncoví prodejci či pneuservisy odmítají, byť v rozporu se zákonem, přebírat opotřebené pneumatiky, zejména jde-li o značky, které neprodávají, děje se tak převážně v malých soukromých pneuservisech, které nejsou začleněny do sběrných míst a většinou se živí prodejem pneumatik dovezených ze zahraničí. Případná neochota jiných prodejců může být způsobena vícepracemi, náklady na likvidaci pneu či omezenými skladovacími možnostmi."

Podle časopisu Moderní obec
celý článek si přečtětě v Pneu revue č. 3 / 09

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
7. 2017
21-22.7.2017 - Přednáška, diskuse
Praha 6, FTVS UK a Divoká Šárka
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí