TABÁK KONTRA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Ročně je tak spotřebováno na 2,5 milionu hektarů lesa, přičemž tato plocha odpovídá 12,5% celkové plochy, která se ročně na světě vykácí. To znamená, že jeden z osmi stromů, které se na světě porazí, je použit na přípravu tabáku. Tento příspěvek pěstování tabáku k deforestraci půdy a problémy, které z toho plynou, vede k další chudobě oblastí, kde je tabák pěstován. V některých zemích musí lidé cestovat až 10 km, aby nalezli dřevo potřebné k vaření a topení ve svých domovech.

V oblastech, kde tabákové společnosti podporují úsilí o reforestraci, jsou výsledky obvykle problematické. Pokud jsou vysazovány stromy, jedná se o rychle rostoucí dřeviny, které jsou opět spotřebovány pro vytápění k fermentaci tabáku. Navíc použité druhy dřevin nejsou obvykle vhodné pro tu kterou oblast kam se je snaží osadit. Pěstování tabáku vyžaduje užívání hnojiv a pesticidů. Ty se dostávají do místního prostředí, včetně do spodních vod. V současné době nevhodné a neúčelné používání pesticidů ohrožuje též zdraví pěstitelů tabáků. Některé pesticidy, používané při pěstování tabáku v rozvojových zemích, mají na obalech uvedenou informaci o jejich bezpečné manipulaci a o nutnosti vyhledat lékaře při výskytu určitých příznaků. Pracovníci jsou však obvykle negramotní a vzdáleni od lékařské pomoci.

Práce při pěstování tabáku na farmách v rozvojových zemích je stále velmi intenzivní. V mnoha těchto zemích to však znamená, že většinu práce musí vykonat ženy a děti, které jsou vystaveny daleko většímu riziku otravy nikotinem. Potřeba pracovníků interferuje s možností docházky dětí do školy. Důsledek toho všeho je další chudoba žen a dětí, což vysvětluje nepochopitelnou skutečnost, že v oblastech s výbornou půdou trpí obyvatelstvo hladem a malnutricí. Ceny, které za tabák farmáři obdrží, jsou většinou nízké a režijní náklady je daleko převyšují. V mnoha případech, pokud by farmáři pěstovali obilí a plodiny k výživě, životní prostředí a obecné zdraví obyvatel by bylo daleko lepší. Existuje několik příkladů z rozvojových zemí, kde došlo k substituci tabáku za plodiny: v roce 1993 vypěstovali farmáři v Zimbabwe o 35 % méně tabáku a na ušetřené půdě pěstovali obilí. Podíl jejich zisku byl daleko větší a mnozí z nich pokračují v jejich pěstování.


CELKOVÝ EKONOMICKÝ DOPAD UŽÍVÁNÍ TABÁKU
Světová Banka zpracovala studii o nákladech a zisku, které plynou z užívání tabáku. Použitá metodologie vyjadřuje tyto hodnoty vztažené na tisíc tun tabáku, který je spotřebován navíc během jednoho roku. Odhad zisku z užívání tabáku byl vypočten z rozdílu mezi hodnotou, kterou spotřebitelé platí a byli by ochotni platit, tedy tzv. čistý zisk. Ten byl odhadnut na 2,6 milionu USD.

Do nákladů byly zahrnuty nepřímé ekonomické náklady za předčasná úmrtí, přičemž metologie studie použila náklady značně podhodnocené. Měřítkem byla hodnota ztraceného jednoho roku života, vyjádřena průměrným příjmem na hlavu, vypočteným z průměrných příjmů všech zemí a upraveným dle množství spotřebovaného tabáku. To je vyjádřeno hodnotou 7.750 USD. Studie dále vzala v úvahu průměrnou ztrátu 10 let života na jednoho kuřáka na základě epidemiologické studie provedené v USA: na jednu tunu spotřebovaného tabáku připadá 0,65 úmrtí. Při odpočtu budoucích nákladů při 5% podílů ročně, činí celkové náklady 1.990 USD. Studie dále uvažuje, že kuřáci, přes vznik závislosti, časného zahájení kuřáctví, masivní kampaně tabákových společností podporujících kouření, by mohly absorbo- vat asi 15% těchto nákladů. Tato analýza vedla k celkové ztrátě v důsledku předčasného úmrtí k hodnotě 13.200.000 USD na tisíc tun navíc spotřebovaného tabáku.

Nepřímé náklady nemocnosti byly odhadnuty ze ztráty let zdravého života v důsledku nemoci a z krátkodobé a dlouhodobé pracovní neschopnosti. Příjem na hlavu byl propočten z aktuálních ztrát opět snížených o 25% a jako odpočet bylo použito 5%. Tak bylo dosaženo částky 11.000.000 USD, vyjadřující náklady za nemocnost způsobenou tisíci tunami navíc spotřebovaného tabáku.

Při analýze léčby nemocí způsobených kouřením bylo zjištěno, že u velkého počtu osob zůstávají tyto nemoci neléčeny. Bylo proto odhadnuto, že pouze 75% obyvatel si tato svá onemocnění léčí. Tato úvaha vedla k odhadu přímých nákladů za nemocnost "navíc" k částce 5.600.000 USD na tisíc tun navíc spotřebovaného tabáku.

Celkem tedy analýza zhodnotila náklady a zisk na každých tisíc tun navíc spotřebovaného tabáku takto: zisk 2.600.000 USD a náklady 29.800.000 USD, což vyjadřuje čistou ztrátu 27.200.000 USD. Vezmeme-li v úvahu současnou světovou spotřebu, tj. 7 milionů tun tabáku ročně, je odhad globální ztráty, kterou způsobuje tabákový trh, 200 miliard USD, přičemž polovina těchto ztrát připadá na rozvojové země.


ČESKÁ REPUBLIKA
V České republice se ročně vyrobí a prodá asi 20 miliard cigaret, tj. 20 000 tun cigaret. Roční ztráty v našem státě tedy jsou 660.000.000 USD. V minulém roce stoupla jejich výroba a spotřeba o dalších 7%, tj. o dalších 1,26 miliard cigaret, což vyjádřeno v USD zvyšuje roční ztráty o 34,3 milionu USD. Pomineme-li inflaci, která ještě zvýšila ekonomické náklady na následky kouření, pak roční příjem 811 milionů Kč, který v roce 1994 obdržela vláda ČR od koncernu Tabák Kutná Hora na daních z čistého zisku této společnosti, představuje tisícinu z částky, kterou musela vynaložit. Celkový příjem z daní za tabákové výrobky do státního rozpočtu je sice vyšší než činí samotný příspěvek našeho největšího producenta tabákových výrobků, který více než 77 % patří mamutímu tabákovému koncernu Philip Morris. Nicméně lze s jistotou tvrdit, že výdaje, které každoročně musí být vynaloženy na částečnou úhradu následků kuřáctví, jsou přinejmenším 10 krát vyšší než příjem.


ZÁVĚR
Tabákové výrobky nejen zabíjejí velké množství svých uživatelů, ale též způsobují velké ztráty světové ekonomice, které jsou obrovské, že jenom konservativní odhady přesahují současné celkové náklady na zdravotnictví ve všech rozvojových zemích. Světová Banka též propočítala, že prevence kouření tabáku je jednou z nejefektivnějších aktivit i z hlediska finančních nákladů. V rozvojové zemi, kde hrubý domácí produkt na hlavu dosahuje 2.000 USD, příjdou efektivní preventivní programy za nekuřáctví na 20 až 40 USD za jeden rok zachráněného života. Na druhé straně léčba rakoviny plic, která prodlouží život pouze u 10 % nemocných o jeden rok, přijde na 18.000 USD.

Zdroj: www.differentlife.cz