zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ve válce se Zemí

21.08.2009
Obecné
Ve válce se Zemí
Kniha proslulého ekologa Jamese Lovelocka varuje, že na zničené a vysáté planetě lidstvo čeká chmurný osud.

Proč se Země brání a jak ještě můžeme zachránit lidstvo. To je podtitul knihy známého britského autora Jamese Lovelocka, který v sedmdesátých letech proslul jako autor teorie o Zemi jako živoucím organismu, v němž geosféra, atmosféra a biosféra tvoří jeden nedělitelný celek.
Tento organismus pojmenoval Gaia po řecké bohyni, stvořitelce Zemi. A jeho myšlenka tehdy našla mnoho nadšených a oddaných příznivců a neméně odpůrců.

Změny klimatu otevírají oči
Jeho metafora Země byla tehdy příliš odvážná pro mnohé nevěřící (Země? Bohyně?), ale i pro tradičně věřící (Země místo Boha?).
Avšak změny klimatu, které řeší vědci i politici a v každodenním životě zažívají i všichni lidé a které se zdají být neodvratitelné, nás chtě nechtě k úvahám profesora Lovelocka vracejí.
Ať už říkají Lovelock Zemi Gaia nebo jiní odborníci systém živé i neživé přírody, už asi nikdo nepochybuje, že atmosféra (skleníkové plyny), neživá (půda, pouště, horstvo, krajina) i živá příroda (zvířata, rostliny, lidé) jsou propojené a jedno závisí na druhém.
Pouště se rozšiřují, řeky vysychají, taje led Arktidy, zvyšují se hladiny světových moří, z planety mizejí tisíce druhů živočichů a rostlin, hrozí rozvrat celých ekologických systémů.
Ruku v ruce s proměnami klimatu jdou úvahy o podílu člověka a jeho průmyslové a zemědělské činnosti na změnách planety, jimž čelíme a budeme čelit. Kdyby Lovelock tehdy nepoužil slovo "bohyně", když označoval Zemi, asi by ubylo lidí, kteří s ním nesouhlasili.
"Proč nám tak trvá, hlavně ve Spojených státech, uvědomit si nebezpečí, které celé civilizaci hrozí? Co nám brání si přiznat, že globální oteplování je skutečnost, že je smrtící a že se vymklo nejen naší kontrole, ale i kontrole Země? Myslím, že odmítáme tyto jasné důkazy proto, že stále jsme... kmenoví masožravci," přemítá Lovelock v úvodu knihy Gaia vrací úder, kterou v edici Galileo vydává nakladatelství Academia.
"Jsme naprogramováni genetickým odkazem tak, že ostatní živé věci vnímáme jen jako něco k jídlu a o svůj kmen se staráme víc než o cokoli jiného. Jsme ochotni za něj položit život a připraveni pro něj nejkrutějším způsobem zabíjet jiné lidi. To, že my a všechno ostatní, co je živé, od bakterií po velryby, je součástí mnohem větší a rozmanitější entity - živé Země -, je nám stále cizí," pokračuje Lovelock ve své nejnovější knize.

Hrozí nám vyhynutí
Autor čtivě a na komorních příbězích analyzuje stav Země, jednotlivých zdrojů i chyb, kterých se lidstvo dopustilo a dopouští. Nekritizuje jen lidi, kteří se o přírodu a přírodní zdroje vůbec nezajímají.
Kritizuje i současnou podobu ekologie a zelené politiky a vášnivě varuje: "Protože zabíráme půdu ve velkém, abychom se uživili, znečišťujeme vzduch a vodu, omezujeme Gaiinu schopnost řídit zemské klima a chemické složení. Jestli nepřestaneme, hrozí nám vyhynutí. V určitém slova smyslu jsme s Gaiou vstoupili do války, kterou nemáme šanci vyhrát. Všechno, co můžeme udělat, je uzavřít mír, dokud na to máme sílu a nejsme jen zlomená lůza."
Avšak má tento vědec, autor více než dvou set vědeckých studií a knih, člen Královské společnosti nauk, šanci, že mu bude naslouchat i někdo jiný, než jsou lidé podobného ražení? Věrozvěstů, kteří nabádají k dobrovolné skromnosti, už bylo... a jak dopadli, víme. Loď se potápí a na palubě...

Eva Bobůrková (45)
Absolvovala systémové inženýrství na VŠE a mimořádné studium žurnalistiky na UK.
V roce 1981 nastoupila jako ekonomická redaktorka do Mladé fronty.
Od roku 2000 se věnovala popularizaci vědy v MF Dnes, ČT, radiu Leonardo, časopise Sanquis.
Vědě se věnuje i v týdeníku Ekonom.
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí