Pavel Tunkl: Šrotovné v Česku je částí návrhu zákona

Pavel Tunkl: Šrotovné v Česku je částí návrhu zákona

Opatření na pomoc automobilovým trhům pomáhají celé ekonomice, soudí Pavel Tunkl, tajemník Svazu dovozců automobilů. Navíc prospívají nejen ekonomice, ale i životnímu prostředí, dodává.

HN: Celý letošní rok se automobilky předhánějí ve slevách. Myslíte, že slevy budou pokračovat i nadále?

Každá značka má vlastní strategii, podle vývoje na trhu vybírá modely, jejichž odbyt akčními slevami podporuje. Určitě nepřijdou automobilky se slevami u nových modelů, které představí na zářijovém autosalonu ve Frankfurtu, to by nemělo smysl. V jisté formě u starších modelů ale budou akční slevy pokračovat i na podzim.

HN: Řada automobilek letos ohlásila časově omezené slevy, které se ale prodlužovaly. Proč?

Akční slevy jsou vždy omezené na určité období nebo na určité provedení vozidla. Letošní taktiku prodejců bezesporu ovlivnila globální krize, snaží se proto udržet zájem zákazníků různými kampaněmi. Ne vždy pokračovaly stejné akce, automobilky mění třeba složení zvýhodněné výbavy, takže sice jde o zlevnění, ale pro jiné provedení vozu. Věřím, že po dobu recese budou značky v akčních slevách pokračovat.

HN: Kdy skončí recese?

Nejsem ekonom ani věštec. Sice se objevují signály zlepšení, jsem ale přesvědčen, že recese bude doznívat nejméně do poloviny příštího roku. To nejtěžší období automobilky překlenuly díky šrotovnému v evropských zemích. Nyní jde o to, zda začnou nové vozy kupovat lidé, kteří byli zvyklí obměňovat své vozy po dvou, třech, pěti letech a kvůli krizi tyto cykly přerušili.

HN: Pomáhá při obměně vozového parku možnost odpočtu DPH, která v Česku platí od dubna?

Toto opatření odstranilo nehoráznost, která český trh deformovala. Dříve si firmy kvůli odpočtu DPH nechaly osobní vozy přestavět na takzvané nákladní, s mřížkou. Nyní firemní nákupy osobních aut meziročně vzrostly o šestnáct procent, je to ale optický klam. Loni podniky kupovaly aut víc, ve statistikách se to projevilo v kategorii lehkých užitkových vozů. Letos v souhrnu osobních aut a lehkých užitkových vozů máme dvanáctiprocentní propad, ryze podnikové nákupy ale meziročně klesly o čtvrtinu.

HN: Může prodeji aut v Česku pomoci státní podpora na sešrotování starého auta při nákupu nového?

Každá podpora má smysl. V Česku je vozový park přestárlý, osobní auta mají průměrně 14 let a jejich emise jsou násobně vyšší než u nových vozů. Smyslem šrotovného v Česku není ani tak oživení průmyslu, jako vyřazení starých aut z provozu.

HN: Řada ekonomů ale šrotovné odmítá jako nesystémové řešení, které povede k růstu zadluženosti lidí...

Šrotovné v Česku už není jen tématem k diskusi, je součástí návrhu zákona o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, který schválily obě komory parlamentu a jedině prezident jej nepodepsal. V září mají zákon poslanci projednávat znovu a věřím, že si budou stát za svým rozhodnutím. Jde o desítky miliard korun v různých oblastech a šrotovné v nich představuje jen 2,5 miliardy, které se státu vrátí na DPH z prodaných aut.

HN: V Německu se podle tamních médií šrotovné nevyvedlo, sto tisíc aut nebylo zlikvidováno, ale vyvezeno do Afriky...

Jde o nepochopení ekologické likvidace. Ta neznamená jen sešrotování, ale též využití celého vozidla na náhradní díly. Deset let staré vozy, jaké se likvidovaly v Německu, mají řadu agregátů funkčních. Vůči životnímu prostředí je určitě ohleduplnější použít již vyrobené nepoškozené díly, než je znovu vyrábět.

AUTOR: Vladimír Kaláb
AUTOR-WEB: www.ihned.cz