Pravidla EU tlačí Prahu k úpravě problematické smlouvy o čistírně odpadních vod

Pokud bude hlavní město chtít získat z evropských fondů sedmimiliardovou dotaci na výstavbu a rekonstrukci Ústřední čistírny odpadních vod, jeví se jako nejschůdnější cesta zrušit smlouvu o jejím provozování se společností Pražské vodovody a kanalizace, která byla uzavřená v rozporu s pravidly EU. S odvoláním na vládní dokument o tom informovala ČTK.

Výstavba a rekonstrukce čistíren odpadních vod tak, aby odpovídaly přísným evropským normám, dělá úředníkům těžkou hlavu již několik let. Česká republika se k nim zavázala při svém vstupu do Evropské unie v roce 2004, kdy se jí podařilo získat odklad pro implementaci příslušné evropské legislativy (směrnice o městských odpadních vodách) do konce roku 2010.

Z informací uveřejněných počátkem srpna ve Zpravodaji Ministerstva zemědělství vyplývá, že do dnešního dne nemá čističku, která by splňovala evropské normy stále více než 300 měst a obcí nad 2.000 obyvatel. Jak v minulosti upozornil i Nejvyšší kontrolní úřad, řada z nich dosud nezpracovala ani přípravnou projektovou dokumentaci a není tudíž příliš pravděpodobné, že požadavky evropské směrnice do roku 2010 splní. Pokud se tak nestane, může Česká republika čelit po roce 2010 ze strany Evropské komise sankcím.

Výstavby čističek v některých případech váznou i kvůli dlouhodobým smlouvám, které obce v minulosti za nejasných podmínek uzavřely s jejich provozovateli, což jim znemožňuje přístup k dotacím z evropských peněz, které jsou pro tento účel vyhrazené v Operačním programu Životní prostředí.

S těmito potížemi se potýká i Praha, která v roce 2006 za netransparentních podmínek uzavřela se společností Pražské vodovody a kanalizace (PVK) smlouvu o provozování Ústřední čistírny odpadních vod. Firma PVK, kterou ovládá nadnárodní vodárenská společnost Veolia, má podle ní čistírnu provozovat až do roku 2028.

Pokud by nyní chtěla Praha na rozšíření a modernizaci čistírny získat dotaci z evropských fondů, musela by smlouvu s PKV změnit. A nešlo by o jen tak ledajaké peníze. EU by mohla na čistírnu přispět necelými sedmi miliardami korun, což by z projektu učinilo jeden z největších tuzemských projektů podpořených z evropských peněz.

Vládní materiál, na nějž se ČTK odkazuje, hovoří o variantě, která by znamenala vyjmutí čistírny ze stávající provozní smlouvy se společností PKV a vypsání nového výběrového řízení na provoz jak staré tak nové části čistírny. Řešení, které dokument označuje jako nejméně problematické, má prý podporu nejen u pražských radních, ale hlavně u Evropské komise. Z pochopitelných důvodů se ale nelíbí společnosti PKV, která usiluje o to, aby město výběrové řízení vypsalo pouze na novou část čistírny.

Tato varianta se ovšem nezamlouvá Evropské komisi. Praha by v takovém případě navíc nemohla žádat o dotace na celou čistírnu, ale pouze na novou část, kterou by spravoval nový provozovatel, jenž by vzešel z výběrového řízení. Stará a nová část čistírny by prý navíc musely být provozně oddělené, což by zřejmě nebylo tak efektivní.

Dokument zvažuje ještě další dvě varianty, které by se nemusely spoléhat na dotace z evropských peněz, ale ani jedna z nich nevyznívá příliš reálně. První z nich zvažuje financování z programu "Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací" Ministerstva zemědělství, ale dokument vzápětí konstatuje, že v příslušném fondu není k dispozici dostatek peněz. A varianta podle níž by přestavbu platilo město z komerčního úvěru by zase neúměrně zvedla cenu vodného a stočného.