zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Sladkovodní medúzky zavlečené k nám z Asie přežívají v zatopeném lomu

17.10.2009
Příroda
Sladkovodní medúzky zavlečené k nám z Asie přežívají v zatopeném lomu


Výskyt ojedinělých medúzek sladkovodních zaznamenali přírodovědci náhodou. Aby totiž vyrostly ze stádia mikroskopických polypů, potřebují dlouhodobě vodu teplejší nez 20 °C.

Medúzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbyi)

foto: Profimedia.cz

Medúzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbyi)

Přítomnost medúzek sladkovodních zaznamenali přírodovědci v zatopeném lomu ve Výklekách na Přerovsku. "Zavlečený druh láčkovce, který pochází původně z Asie, v tuzemsku častý není. Ve stadiu medúz je ho možné vidět jen někdy," řekl Adolf Goebel z Moravského ornitologického spolku.

"Upozornil nás na ně můj syn, který je otužilostní plavec a chodí tam trénovat," uvedl Goebel. Drobných medúzek v zatopeném lomu je podle něj poměrně hodně a lidem, kteří by se na ně chtěli podívat, by v případě dobrých podmínek nemělo činit problémy některou z nich najít.

Medúzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbyi)

Sladkovodní medúzky, které jsou více příbuzné nezmarům než mořským medúzám, v Česku přírodovědci neobjevili poprvé. V roce 1930 byl jejich výskyt zaznamenán pod Karlovým mostem ve Vltavě a teď je možné je najít na několika místech v Čechách i na Moravě.

Medúzky navíc většinou žijí pouze ve stadiu mikroskopických polypů, které téměř nejsou pouhým okem patrné. Teprve pokud se teplota vody dlouhodobě pohybuje nad 20 stupni Celsia, tvoří se z nich medúzky. Mohou být velké až tři centimetry.

"To znamená, že každý rok ani nemusejí být k vidění, protože malinké průsvitné polypy přichycené někde dole na kameni vlastně nikdo nezjistí," dodal Goebel.

Medúzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbyi)

Přestože je sladkovodní medúzka v Česku invazivním druhem, pro původní živočichy ale zřejmě ohrožení nepředstavuje. "Živí se různými velice drobnými živočichy, které loví," uvedl Goebel. Pokud tedy nepřenáší choroby nebo v potravním řetězci přímo nekonkuruje, škodit by neměla.

Jedinci, podle kterých byl druh poprvé popsán, byli nalezeni mezi exotickými lekníny v rybníčku v londýnském Regent's Parku. Teprve později se zjistilo, že druh pochází z jihovýchodní Asie. Nyní je lze najít i v Americe a Africe, kam byly zavlečeny člověkem.

K jejich dalšímu úspěšnému šíření napomáhají také ptáci. Biologové nyní jejich výskyt v Česku mapují. Moravský ornitologický spolek proto žádá ty, kteří je v přírodě objeví, aby je na ně upozornili. Ornitologové pak místa možného výskytu oznámí specialistům.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
12
9. 2017
12-14.9.2017 - Veletrh, výstava
Birmingham
22
9. 2017
22-24.9.2017 - Seminář, školení
Ekodomov, V Podbabě 29B, Praha 6
26
9. 2017
26-28.9.2017 - Konference
Duisburg
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí