Pitná voda - předmět izraelsko-palestinských sporů

Organizace Amnesty International obvinila Izrael z nadměrného čerpání vody ze zásobníků na Západním břehu na úkor Palestinců. Izrael pak také údajně blokuje projekty na rozvoj infrastruktury, které by zlepšily dodávky pitné vody Palestincům. Zpráva se zaměřuje na takzvaný Horský zásobník na Západním břehu, z něhož má Izrael čerpat 80 procent. Tento zásobník je jediným zdrojem vody pro Západní břeh, zatímco Izrael má k dispozici i jiné zdroje.

Mluvčí izraelské vlády, Mark Regev, označil tvrzení Amnesty International za "zcela absurdní" vzhledem ke skutečnosti, že Izrael tento zásobník jako první objevil, vybudoval a začal i využívat. Navíc Izrael od roku 1967 míru čerpání z této zásobárny snížil, zatímco Palestinci ji ztrojnásobili. Regev naopak obvinil Palestince z neschopnosti investovat do rozvoje infrastruktury a vyvrtat alespoň studny, které již mají schválené. Amnesty naopak tvrdí, že Izrael odmítá schvalovat projekty zaměřené na infrastrukturu a čištění vody.

Amnesty uvádí, že 450 tisíc Izraelců žijících na Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě spotřebují více vody než 2,3 milionu Palestinců. Amnesty dále viní izraelskou blokádu Pásma Gazy ze zhoršení tamní situace s pitnou vodou. Palestinci tam nemohou vodovodní a kanalizační sítě opravovat, protože se jim nedostává materiál.

Izraelská vodohospodářská správa napadla lidskoprávní organizaci Amnesty International kvůli jejímu vyhodnocení přerozdělování vody mezi Izrael a Palestince. Výzkumníci Amnesty International si od ní nevyžádali podklady, ani jí neumožnili se ke kauze vyjádřit. Vodohospodáři rovněž zpochybňují některé základní údaje předkládané ve zprávě. Rozdíly mezi spotřebou obou stran nejsou tak drastické, jak uvádí Amnesty. Izraelské statistiky hovoří o 408 litrech pitné vody z přírodních zdrojů denně pro Izraelce a 200 litrech denně pro Palestince.

Oproti období před rokem 1967 dále klesla míra dostupnosti pitné vody pro Izraelce z 500 metrů krychlových ročně pro jednu osobu na 149, naopak u Palestinců vzrostla na 105 metrů krychlových ročně na osobu. Izrael navíc dodává Palestinské samosprávě v ročním úhrnu více vody, než kolik si obě strany dohodly v rámci smlouvy z Oslo. Palestinci si nadto kopou ilegální studny a odmítají používat splašky v zemědělství. Navíc odpady vypouštějí do potoků a způsobují tak značné znečištění.

Uzi Landau, ministr národní infrastruktury, přirovnal zprávu Amnesty International ke Goldstoneově zprávě pro OSN a dodal, že zatímco Izrael více než jen dodržuje smlouvy, Palestinci promrhají miliony kubických metrů vody jen tím, že odmítají čistit odpadní vody.

Podle organizace NGO Monitor sledující působení nevládních organizací vydala Amnesty svou zprávu záměrně nyní, protože se chystá uspořádat sérii prezentací na amerických univerzitách, na nichž bude propagovat myšlenku bojkotu Izraele. Hlavním mluvčím má být Omar Barghouti, jenž vede organizaci usilující o bojkot Izraele.

Profesor Gerald Steinberg (NGO Monitor) obvinil Amnesty z manipulace s tématem vody a z ignorování složitých historicko-právních souvislostí této problematiky s cílem "falešně vykreslit Izrael jako brutální režim" a zbavit palestinské představitele spoluodpovědnosti na základě rámcových dohod z Oslo.

Amnesty International popřela, že by načasovala vydání zprávy kvůli nějakým svým dalším aktivitám.

Odkazy na zdroje:
http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3796085,00.html
http://www.jpost.com/servlet/Satellite?apage=2&cid=1256557968809&pagename=JPost%2FJPArticle%2FShowFull

Zdroj: Redakce Israel.cz