zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Přírodní zbraně proti chřipce

15.11.2009
Zdraví
Přírodní zbraně proti chřipce
Nemusíte jen se strachem čekat, zda onemocníte chřipkou či nikoliv. Existují mnohá opatření a přírodní prostředky, které bojují proti virům a posilují imunitu organismu. Zde naleznete doporučované potraviny, vitamíny a opatření v životním stylu, které by vám měly pomoci uchránit se před chřipkou či zmírnit její průběh.

Vysoké dávky vitamínu C.

Bylo prokázáno, že podávání vitamínu C zvyšuje funkce bílých krvinek, produkci interferonů (imunitní proteiny, které chrání buňky před zevní invazí) a protilátek. Hladina vitamínu C v krvi bývá během infekce nedostatečná. Vědci věnovali velkou pozornost vlivu vitamínu C na viry (např. na chřipkové viry). Ačkoliv výsledky studií byly rozporuplné ohledně možnosti předcházet chřipce pravidelnou konzumací vitamínu C, jednoznačně se prokázalo, že vitamín C zkracuje dobu trvání chřipky a mírní symptomy. Vitamín C snižuje schopnost virů pronikat tkáněmi (inhibuje jejich enzym hyaluronidázu) a zlepšuje stabilitu pojivových tkání, přes které se musí viry dostat. Všeobecně se dá říci, že viry nedokážou přežít v prostředí bohatém na vitamín C. Tyto vlastnosti pomáhají vysvětlit popularitu vitamínu C v boji s infekcí a proti proliferujícím abnormálním buňkám.

Ester-C je nejpokročilejší dostupná forma vitamínu C. Byla vyvinuta pro rychlejší absorpci a retenci v tkáních. Ester-C je molekulárně spojen s vápníkem, díky čemuž má neutrální pH a tudíž nedráždí žaludeční sliznici jako jiné kyselé formy vitamínu C.

Vironal nebo Baktevir

Tyto bioinformační bylinné přípravky významně posilují imunitu a schopnost těla bránit se průniku nežádoucích mikroorganismů. Lze je využít jako účinnou obrannou bariéru proti širokému spektru patogenů virového i bakteriálního původu šířících se vzduchem a přenosných kapénkovou infekcí nebo potravinami. Je vhodné je použít jak preventivně při styku s větším počtem lidí, zvláště v obdobích virových epidemií, tak při akutním onemocnění. Preparáty posilují právě ty orgánové systémy, které se s vnějšími patogeny setkávají jako první - dýchací systém, trávicí systém a kůže - protože jedině podpora a ochrana ohroženého terénu je tím jediným správným přístupem v boji proti infekčním chorobám (alopatické léky ničí bohužel spolu s patogenem i buňky napadené tkáně, která se z toho důvodu paradoxně stává náchylnější k další infekci).

Pomáhají při prevenci a léčbě jak virových, tak bakteriálních onemocnění (nemoc z nachlazení, rýma, viróza, chřipka, horečnaté stavy, kašel, záněty průdušek, bolesti v krku, záněty nosohltanu, angína, zánět dutin, zápal plic a žaludečně-střevní potíže);

Vyvolávají pocení, snižují horečku a je možné je kombinovat s antibiotiky;

Jsou vhodné i pro doléčení a rekonvalescenci organismu po nemoci

Dávkování: Při chronických onemocněních a pro prevenci doporučujeme užívat minimální dávky, v akutních stadiích doporučujeme dávky zvýšit. V případě přechodného zhoršení stavu je třeba snížit dávkování, dokud zhoršení nepomine, a teprve poté se vrátit k původnímu dávkování. V užívání preparátu není vhodné přestávat, neboť se jedná o zpětný regenerační proces (reverzní reakce), při němž se mohou objevit příznaky dřívějších onemocnění. Tento jev je příznakem pozitivní regenerační reakce, která informuje o tom, že dochází k uzdravování!

Vitamín D

Mnoho lékařů a vědců ve světě poukazuje na to, že chřipka se objevuje v období, kdy díky nedostatečnému slunečnímu svitu klesá hladina vitamínu D v lidském organismu, jelikož jeho syntéza je na slunci závislá. Doporučují proto užívat vysoké dávky vitamínu D (až 5000 IU denně - v ČR doporučovaná denní dávka pro dospělé je pouze 400 IU denně) v zimním období jako prevenci výskytu epidemické chřipky. Předávkování vitamínem D nastává při překročení hladiny v séru nad 400 mikrogramů/ml. Projeví se nechutenstvím, nadměrným močením, vysokým krevním tlakem a zvracením.

Velmi dobrým zdrojem vitamínu D jsou především tučné ryby. Vitamín D je možno též bezpečně získávat z potravinového doplňku Vitamarin , který je vyráběn z unikátního rybího oleje z mořské ryby Engraulis japonicus. Je nejdůležitějším přírodním zdrojem řady nenasycených mastných kyselin a vitamínů A a D. Posiluje imunitní systém.

Koloidní stříbro

Jedná se o prastarý lidový prostředek, který lidem pomáhal proti infekcím již před příchodem antibiotik. Stoupenci stříbra vynášejí jeho antibiotickou schopnost efektivně čelit prakticky všem bakteriím, plísním a virům. Klinické studie jasně neprokázaly jeho účinnost proti virům, ale na většinu bakterií, které mohou virové infekce zkomplikovat, je mnohem účinnější než většina dostupných antibiotik , na které si v poslední době bakterie vytvářejí velmi rychle rezistenci. Koloidní stříbro je možno si doma vyrobit za pomoci generátoru koloidního stříbra a destilované vody.

Echinacea

Echinacea zřejmě zvyšuje produkci interferonů, důležitou část odpovědi organismu na virové infekce. Několik dvojitých slepých studií potvrdilo přínos echinacei při léčbě nachlazení a chřipky.Nedávné studie naznačují, že echinacea není zřejmě účinná jako prevence a měla by být používána až při nástupu onemocnění.

Echinaceu lze bezpečně užívat ve formě tobolek i v době těhotenství.

Oregánový olej

Má význam především jako prevence bakteriální superinfekce a pomoc při kašli - pomáhá uvolňovat hleny z dýchacích cest a tlumí suchý dráždivý kašel.

Prevence šíření chřipkových virů v prostředí:

Éterické oleje ničí bakterie a viry. Používání éterických olejů do odpařovačů a aromalamp se kromě kanceláří může uplatnit i v domácnostech a všude tam, kde dochází k shromažďování více osob a tudíž hrozí nebezpečí infekce -čekárny ordinací, mateřské školky, školy, obchody a podobně. D o aromalamp a odpařovačů se v době chřipek nejvíce hodí éterické oleje s protivirovými a protibakteriálními účinky jako eukalyptus, timián lilalol, levandule, skořice a lemongras (citronová tráva), dobromysl (oregano).

Nejjednodušší je použití namíchané antiseptické směsi.

Potraviny proti chřipce:

Česnek - působí jako přírodní antibiotikum

Šťáva z cibule je vynikajícím prostředkem proti kašli a má protibakteriální účinek - Vezmeme jednu cibuli a nastrouháme ji na jemno.. Přidáme med nebo cukr krystal a lžičkou vymačkáme co nejvíce šťávy. Tu scedíme a vypijeme. Dětem podáváme po lžičkách. Šťávu je vhodné si vždy vyrobit novou a nenechávat ji dlouho skladovat.

Anýz - V roce 2007 byla publikována zpráva o možném protichřipkovém působení anýzu. Bedrník anýz, používaný u nás především jako koření do perníčků a dalšího pečiva, podle výzkumů obsahuje látku velmi podobnou oseltamiviru, léčivé látce hubící virus chřipky. Anýz také podporuje vykašláván a působí proti křečím v trávicí trubici. Budete-li anýz žvýkat, pomůže odstranit nepříjemnou chuť v ústech.

Badyán - obsahuje shikimovou kyselinu, ze které se vyrábí aktivní složka protivirového léku Tamiflu.

Zázvor - Nastrouhaný kořen zázvoru zahřívá organismus. Vynikající je zázvorový čaj -: Zalijte 2 polévkové lžíce nastrouhaného zázvoru horkou vodou a nechte louhovat 5-10 minut. Můžete přidat med a citron.

Ostrá koření - česnek, chilli, křen - uvolňují hleny, podporují pocení. Můžete vyzkoušet indickou či čínskou kuchyni.

Slepičí vývar - pomáhá dodat energii, uvolnit ucpaný nos. Při přípravě přidejte hodně česneku, cibule a další kořenové zeleniny.

Dostatečný přívod tekutin - především čistou vodu z kohoutku, nejlépe ohřátou, je možno přidat citrón a teplé čaje (šípkový, zázvorový, mátový, zelený).

Celkově je vhodné jíst v zimních měsících stravu se zahřívacím účinkem - platí to hlavně pro lidi zimomřivé, trpící chladem. Mezi zahřívací potraviny patří ovesné vločky, merlík, slunečnicová semena, vlašské ořechy, piniová semínka a pražená sezamová semínka. Fenykl, kopr, anýz, skořice, hřebíček, bazalka, rozmarýn, koriandr a bobkový list zahřívají a posilují střed organismu, který je zejména citlivý na chlad.

Rýže je neutrální, jako příloha k černým fazolím však může působit velmi povzbudivě. Také kukuřice, pohanka a žito mohou být využity k přípravě vydatných zahřívacích polévek. Tykev a všechny druhy řepy zahřívají. Též lze doporučit vařenou cibuli. Zelenina by se v zimních měsících měla konzumovat převážně uvařená nebo podušená. Ovoce je vhodné ve formě kompotů se skořicí a hřebíčkem.

Čemu se ve stravě vyhnout:

Cukru, bílému pečivu (podporuje tvorbu hlenů), nevhodným tukům v uzeninách a smažených jídlech, fast foodu, instantním výrobkům, mléčným výrobkům (ochlazují organismus a činí ho tak náchylnějším k nachlazení a chřipce), tropickému ovoci (i přes obsah vitamínu C má v zimě toto ovoce negativní vliv na organismus díky ochlazujícímu vlivu), džusům (též ochlazují organismus).

Dostatečný spánek a odpočinek:

Fyzický i psychický odpočinek je důležitou součástí prevence proti chřipce. Při onemocnění je pak vyležení v posteli základním předpokladem úspěšného vyléčení bez následků. V posteli je nutno ležet minimálně týden. Pak by mělo následovat třítýdennít období snížené aktivity, důležité pro rekonvalescenci po nemoci.

Odolnost proti chřipce zvyšuje otužování:

Odolnost proti nákaze chřipkou zvyšuje otužování. Ideální je začít s ním v létě, ale pozdě není ani teď. Stačí snížit o pár stupňů teplotu v obytných místnostech, spát při otevřeném okně, mýt se ráno ve studené vodě a nosit méně vrstev oblečení.

Meditace jako prevence proti chřipce:

Z dosavadních výzkumů vyplývá, že pravidelné meditace podporují imunitní systém a zvyšují odolnost proti virovým i bakteriálním onemocněním. Podobně může působit i modlitba.

Zdroj: zdravi.doktorka.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí