Úterý, 19. března 2024

Veřejné projednání územního plánu se obešlo opět bez skutečné diskuse. Radní nepřišli.

Veřejné projednání územního plánu se obešlo opět bez skutečné diskuse. Radní nepřišli.

Zdlouhavou přednáškou začalo jediné veřejné projednání konceptu nového územního plánu Prahy. Od 9 hodin až do půl jedné odpoledne úředníci formálně představovali nový územní plán. Vzhledem k tomu, že místa k sezení v sále nestačila pro všechny příchozí, část přítomných občanů, kteří postávali či posedávali v chodbách, v tu dobu již jednání opustila. Ti, co vydrželi, pak mohli asi od 13. hodiny se svými připomínkami vystoupit. Vlastního projednání se však nezúčastnil nikdo z vedení radnice - primátor ani žádný z členů rady hlavního města (primátor Pavel Bém měl v 10 hodin na programu zahájení XII. celostátní finanční konference Svazu měst a obcí ČR). Přítomní úředníci pak na připomínky občanů reagovali spíše zřídka a na zásadní námitky prakticky neodpověděli. Z pléna přitom zaznělo několik zásadních námitek.

"Ačkoliv lidé skutečně mají zájem o nový územní plán, vedení radnice jim stále příliš nenaslouchá. Bez veřejné diskuse bude koncept územního plánu jen jednostranně připraveným dokumentem, se kterým se Pražané neztotožní a který pak těžko může vyhovovat jejich potřebám," komentoval situaci Martin Skalský z Arniky, který se veřejného projednání účastnil. "Fakt, že projednávání takto zásadního dokumentu, jenž ovlivní podobu Prahy na další desetiletí, se nezúčastnil nikdo z hlavních představitelů města, demonstruje byrokratický přístup magistrátu k rozhodování o budoucnosti metropole," dodal Skalský.

Již po první půlhodině se přitom někteří z přítomných začali ohrazovat proti způsobu, jak je jednání vedeno. Starosta MČ Praha Suchdol například navrhl změnu programu a předsunutí připomínek občanů na začátek jednání. Přibližně v 11 hodin vystoupila zastupitelka Petra Kolínská s dotazem, kdy se občané dostanou ke slovu. "Žádám o vysvětlení, proč na tomto jednání nejsou přítomni žádní radní ani zastupitelé, aby si mohli vyslechnout připomínky veřejnosti. Nechápu také, jak vůbec může Praha projednávat nový územní plán, když nemá schváleny zásady územního rozvoje," řekla Kolínská.

Mezi občany, kteří vznášeli připomínky, byli jak zástupci již zavedených sdružení, která se této problematice věnují dlouhodobě, tak lidé z iniciativ nově vzniklých právě v souvislosti se zveřejněním záměrů v územním plánu. První námitky směřovaly ke konceptu jako takovému a jeho rozporu s českým právním řádem. Zmíněna byla například problematika nadlimitního zatížení životního prostředí emisemi z dopravy, nejasné vymezení pozemků dotčených veřejně prospěšnými stavbami (které umožňují vyvlastnění) či rozpor konceptu s dalšími dokumenty, jako je Strategický plán Prahy.

Na zásadní nedostatek konceptu ve vztahu k ochraně zelených ploch pak poukázal konkrétní dotaz Ondřeje Duška ze Střešoviček. Jeho připomínka se týkala plánované přeměny parčíku ve stavební pozemek. Jedná se přitom o plochu zeleně důležitou pro okolní obyvatele. Dostalo se mu však odpovědi, že zelená plocha není v konceptu zobrazena proto, že jde o takzvanou podměrečnou plochu. "Koncept územního plánu nezaznamenává menší plochy zeleně. Hrozí proto, že budou moci být následně zastavěny. Tam, kde se taková plocha nachází, by měli lidé požadovat její zakreslení do konceptu, například umístěním značky pro významnou plochu zeleně," upozornila mluvčí Arniky Zora Kasiková. Další nedostatek zmínila zástupkyně České inspekce životního prostředí. V hlavním výkresu konceptu nejsou vyznačena chráněná území. Hrozí tak, že nebudou dostatečně brána v úvahu při realizaci jednotlivých záměrů.

Jednání skončilo přibližně v 17. hodin. Až do 9. prosince - tedy ještě více než 14 dní - mohou lidé podávat jednotlivé připomínky či hromadné námitky. Magistrát poté bude připomínky občanů zpracovávat. Upravený koncept nového územního plánu pak musí projednat zastupitelstvo hlavního města a zároveň rozhodnout o jednotlivých variantách.

Dále uvádíme přehled hlavních připomínek, které na projednání zazněly.

Petr Kužvart z Ateliéru pro životní prostředí například napadl záměry, které by znamenali nadlimitní zatížení životního prostředí. "Nadlimitní zatížení životního prostředí je protiprávní stav, ale územní plán neumožňuje tuto problematiku nijak posoudit. Podle českého právního řádu je v nadlimitně zatížených územích možné realizovat jen takové záměry, které situaci dále nezhorší, ale naopak zlepší. Proto je zásadní o těchto oblastech vědět". Chce proto podat podnět pro odstranění rozporu územního plánu s právním řádem České republiky.

Pavel Roušar ze sdružení Újezdský strom položil dotaz na využití území Klánovického lesa. Upozornil na rozpor konceptu územního plánu se Strategickým plánem Prahy, Strategií ochrany přírody na území Prahy i systémem Natura 2000. Všechny tyto tři koncepce fakticky umístění golfu do lesního komplexu vylučují. Jak uvedla vedoucí odboru územního plánu Jitka Cvetlerová, územní plán obsahuje dvě rovnocenné varianty, které se budou vyhodnocovat až na základě dotčených připomínek a v konzultaci s městskými částmi.

Pavel Beneš z občanského sdružení Občané proti hluku a emisím z pražského Suchdola vystoupil v zastoupení dvou městských částí a sedmi občanských sdružení. Vyzval k ukončení projednávání konceptu územního plánu a jeho přepracování v souladu se zákony a původním zadáním. Dokument neobsahuje vymezení pozemků dotčených veřejně prospěšnými stavbami, které mimo jiné umožňují vyvlastňování. Poškození vlastníci nemovitostí se přitom podle něj o svém dotčení z dokumentace nedozvědí. "Praha by měla znát limity svého růstu, protože žádný růst není neomezený, a územní plán žádnou takovou vizi neobsahuje. Předložené hlukové mapy obsahují zásadní nedostatky, protože nevymezují oblasti nadlimitně zatížené hlukem z dopravy," uvedl.

Jak následně uvedla Kateřina Szentesiová z Útvaru rozvoje hl. m. Prahy, měřítko územního plánu neumožňuje zakreslit jednotlivé pozemky dotčené veřejně prospěšnými stavbami, ale v dokumentaci to je možné najít. Dodala, že pokud by se takto označovaly všechny pozemky dotčené veřejně prospěšnými stavbami, možná by se to dotklo dokonce většiny Prahy. Až bude rozhodnuto o variantě, seznamy dotčených pozemků se zpřesní a doplní. Beneš však upozornil, že okruh kolem Prahy v severozápadním segmentu Prahy ani rozšiřování letiště žádné varianty nemá a podoba záměrů je známá už nyní.

Vlasta Šenarová ze sdružení Za naši budoucnost vyzvala magistrát, aby prodloužil alespoň o měsíc lhůtu pro podání připomínek veřejnosti, protože termín jednoho měsíce je příliš krátký a odpovídá spíše malému městečku než hlavnímu městu. Sdružení žádá o řešení dopravní, hlukové a emisní zátěže oblasti Holešoviček a Bulovky, kde jsou dlouhodobě překračovány zákonné hygienické limity a situace by se podle územního plánu měla ještě zhoršit.

Helena Kohlová ze zahrádkářské kolonie Jenerálka požaduje zapracování zahrádkářských osad do územního plánu. Územní plán to nyní nepředpokládá, protože v pěstebních plochách jsou zahrádky označeny jako nepřípustné využití pozemku. Jak vysvětlila Kateřina Szentesiová, současné zahrádkové osady bude možné zachovat, pokud si to majitel bude přát. Nepřípustné využití pozemků je v územním plánu podle ní dáno proto, aby nedocházelo k nekontrolovatelnému vzniku nových zahrádkových osad na orné půdě.

Anna Matoušková z Vokovic upozornila na lokalitu Strnadova zahradnictví, brownfields bývalé teplárny Veleslavín, okolí současné teplárny a Zámečku Veleslavín. "Oblast byla urbanisticky poškozena stavbou dvou tepláren a očekávali bychom širší rehabilitaci. Veškerá volná území jsou však vymezena k obytné zástavbě, přičemž se nevytvářejí nové plochy zeleně," upozornila.

Další z občanů upozornil na to, že i v mnohem menších městech existují zóny pro rozvoj vědy, výzkumu, technologií a vzdělanosti. "V 90. letech měla Praha 8 takových center, dodnes zbylo pouze jediné v Horních Počernicích. Nový územní plán žádné další území nevymezuje, naopak předpokládá zrušení posledního existujícího centra. Máme zřejmě poslední šanci se rozhodnout, zda bude Praha městem vzdělání a výzkumu," uvedl Josef Nožička z Dolních Počernic.

Zástupce nově vznikajícího občanského sdružení v Řeporyjích se pozastavil nad umístěním recyklačního dvora a malé hnědouhelné elektrárny do tohoto území, kde je již dnes vysoká hlučnost a prašnost. Oblast je navíc blízko přírodně cenného Prokopského údolí.

Michal Křivohlávek z iniciativy Auto*Mat představil šest připomínek týkajících se dopravní koncepce města. Zklidnění magistrály, zmražení projektů na výstavbu dalších komunikací dálničního typu v obydlených oblastech, zakomponování cyklistické infrastruktury, vytvoření kapacit veřejné dopravy v přestavbových územích, zastavení rozrůstání města do nezastavěné krajiny.

Taťjána Dohnalová z občanského sdružení pro Ďáblice poukazovala na hrozící rozšiřování skládky, což je navrženo jako varianta řešení územního plánu, přestože to je v rozporu s pražským Plánem odpadového hospodářství. Ve stejné oblasti se má stavět také obrovská mimoúrovňová křižovatka Pražského okruhu, což způsobí další zatížení oblasti. Zástupci magistrátu se hájí ale tím, že do konceptu museli zapracovat požadavek MČ Praha Březiněves.

www.arnika.org

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů