Supermarkety na větrný pohon

Větrné elektráry se v Belgii stávají doslova hitem. Projekt by měl trvat čtyřicet let a stát dvě stě miliard eur.

Příliv investic do větrných elektráren umístěných přímo v Severním moři se stává v Belgii doslova hitem. Dokonce už i jeden z největších provozovatelů supermarketů v zemi, společnost Colruyt, si nedávno pořídil čtvrtinový podíl na projektu větrné farmy Belwind.

Pětapadesát obřích větrných turbín bude stát přímo v moři.Zatím největší belgickou větrnou farmou je projekt C-Power zprovozněný letos v červenci.

Hned tři rekordy

Drží hned tři světové rekordy: je postaven nejdál od pobřeží, leží více než osmadvacet kilometrů od přístavního města Blankenberge. Jeho "vrtule" jsou bezkonkurenčně nejvyšší na světě, měří 198 metrů.

A základy pro stožáry jsou zase nejhlubší, nacházejí se sedmadvacet metrů pod mořským dnem. Na pobřeží pak elektřinu přivádí dvaadvacet centimetrů tlustý a osmatřicet kilometrů dlouhý kabel.

Větrná farma Belwind, za kterou stojí kromě supermarketu Colruyt i vlámská vláda a Evropská investiční banka, bude mít sice o polovinu nižší kapacitu než C-Power (495 megawattů), bude ale vybudována mnohem dál od břehu. Větrné turbíny budou stát necelých sedmačtyřicet kilometrů od pobřeží. Což je další světový rekord.

Colruyt je ve stavbě větrných elektráren pro vlastní potřebu průkopníkem, první turbínu vztyčil už v roce 2001. Po dokončení mořského projektu Belwind prý na konci roku 2011 dosáhne Colruyt úplné energetické nezávislosti a navíc bude i "CO2 neutrální".

Nejde přitom o nějakou malou firmu, supermarkety Colruyt mají v domovské Belgii čtvrtinový podíl na trhu (za sítěmi Carrefour a Delhaize). Colruyt, který působí kromě Belgie například i ve Francii, se snaží nabízet kvalitní zboží za nízké ceny. Akcie Colruytu jsou jedny z mála belgických cenných papírů, které rostly i v době krize.

Soběstačnost v roce 2050

Budování alternativních energetických zdrojů podporuje i vlámská vláda. Její investiční agentura ParticipatieMaatschappij Vlaanderen posílá na větrné projekty miliony eur ročně.

Naposledy "darovala" společnosti Electrawinds z přímořského města Oostedne patnáct milionů. Jen tak, na firemní rozvoj, bez bližší specifikace. Electrawinds je přitom největší soukromou belgickou společností zabývající se výrobou "zelené energie" z větru, slunce nebo biomasy. Její produkční kapacita momentálně dosahuje dvě stě megawattů.

Miliony od států získal i zmiňovaný projekt Belwind a také antwerpská soukromá společnost Thenergo, která vyrábí čistou energii z bioplynu, biooleje a biomasy.

Vše přitom nasvědčuje tomu, že "větrný boom" bude pokračovat. Slavný nizozemský architekt Rem Koolhaas nedávno představil svůj projekt Zeekracht - "Mořská síla". Navrhuje postavit desítky gigantických větrných turbín po celém pobřeží Severního moře od Norska po Belgii.

Projekt by měl trvat čtyřicet let a stát dvě stě miliard eur. Jeho cílem je přispět k tomu, aby celá Evropská unie dosáhla v roce 2050 energetické soběstačnosti.

Projekt "Mořská síla" by měl Evropě přinést 13 400 terawatthodin. Pro ilustraci: celá oblast Perského zálivu má nyní kapacitu zhruba 11 300 terawatthodin. "Mořská síla" již získala na svoji stranu několik členů belgické a vlámské vlády.

Firmy z "větrného" byznysu sílí a chystají se i na kodaňský summit o změnách klimatu.

Lobbovat ve svůj prospěch, jak jinak. Asociace evropské větrné energie nabízí novinářům v Bruselu kromě informací i dvouhodinovou vyjížďku lodí z Kodaně k větrné farmě Middelgrunden.

Před summitem

Čína má cíl

Klíčového ekologického summitu OSN, který se uskuteční v prosinci v Kodani, se zúčastní i čínský premiér Wen Ťia-pao. Peking si včera rovněž vůbec poprvé stanovil konkrétní cíl ve snižování emisí skleníkových plynů, když oznámil, že do roku 2020 hodlá zredukovat své exhalace oxidu uhličitého na jednu jednotku HDP o 40 až 45 procent oproti roku 2005.

Snaha zmařit summit

Vědecký skandál, který rozpoutali neznámí hackeři, když o víkendu na internetu zveřejnili korespondenci klimatologů naznačující manipulaci s daty na podporu teorie globálního oteplování, je údajně snahou zmařit prosincový ekologický summit v Kodani. Uvedly to dvě ústřední osobnosti aféry, renomovaní klimatologové Phil Jones a Kevin Trenberth, podle nichž byly jejich e-maily účelově vytrženy z kontextu.

Prezidenti v Brazílii

Vrcholná schůzka osmi amazonských států o ochraně ovzduší před kodaňským globálním summitem se včera konala v Brazílii. Setkání se zúčastnil i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Cílem setkání byly otázky spolupráce při ochraně amazonského pralesa. Jen za poslední rok bylo zničeno 7 kilometrů čtverečních těcho "zelených plic" planety.

AUTOR: Tomáš Hořejší
Od našeho zpravodaje z Bruselu