Kodaň cítí vůni peněz

V dánské metropoli zahájila klíčová konference o globálním oteplování.

Ambiciózní klimatická konference v dánské Kodani, kterou včera zahájilo 110 politických lídrů z celého světa, stojí před nejistým výsledkem. Nikdo se neodvažuje tvrdit, zda skončí pouhou politickou deklarací či právně závaznou dohodou. Za konturami budoucích ekologických zakázek už jsou ale vidět lákavé masivní investice v řádech mnoha miliard dolarů.

V Kodani jde ale o hodně. Vědci varují, že dohoda politiků musí přijít okamžitě, jinak svět bude cítit následky hodně dlouho. Zvýšení globálních teplot přinese hladomor, etnické konflikty, masovou migraci. To nutí světové lídry jednat.

Klíčoví hráči, Spojené státy a Čína, už naznačili vůli k ústupkům.

Tím se zvyšuje víra v nové technologie. Politickým lídrům jdou v patách podnikatelé. Po konferenčních chodbách spěchají investoři, kteří se těší na očekávaný příliv peněz do ekologicky čistých technologií. Podle listu Guardian dosáhne do roku 2030 výše investic 10 bilionů dolarů. Summit by také mohl rozpohybovat obchody na nových emisních trzích s ročním obratem v řádech bilionů dolarů.

To přitáhlo značný zájem. Přesto převažuje názor, že skutečně závazná dohoda o klimatu přijde až příští rok. Linie sporu vedou mezi vyspělými zeměmi a rozvojovým světem. Vyspělé země jsou ochotné věnovat na zmírnění globálních klimatických změn 100 miliard dolarů ročně. Rozvíjející se státy, včetně největšího světového znečišťovatele - Číny, ale žádají po Západu nejméně čtyřnásobek této sumy.


Kolik stojí klima

Sanace bank padajících pod náporem finanční krize stála podle odhadů pět procent celkového světového HDP. Boj s globálním oteplováním si vyžádá přibližně 1?% HDP.


Spor o finanční pomoc

Rozvíjející se země žádají po vyspělých zemích do roku 2020 na boj proti globálnímu oteplování 400 miliard dolarů ročně. Vyspělý svět nabízí 100 miliard dolarů.


Nástupce "Kjóta"

Jednání o nástupci Kjótského protokolu vychází z doporučení vědců, aby vyspělé země snížily do roku 2020 své emise až o 40?% ve srovnání s rokem 1990.


30 bilionů dolarů

Finančníci očekávají, že Kodaň otevře dveře investicím do nízkoemisních technologií, které by do roku 2030 měly přesáhnout 10 bilionů dolarů.


6,8 miliardy tun

Největším producentem oxidu uhličitého byla v roce 2008 Čína s 6,8 miliardy tun CO2. Následují USA (6,4 mld. tun a Rusko 1,7 mld. tun.


"Klima je vážný problém"

Podle celosvětového průzkumu agentury Globescan považuje 64?% lidí klimatické změny za vážný problém. V roce 1998 to bylo 20?% dotázaných.

AUTOR: Jiří Sládek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz